Muž nás přivedl do dveří označených č. 5. Byly to první dveře po pravé straně od vstupu. Jednalo se o apartmán. Dovnitř jsem vstoupil já, můj bratr Jan a tento neznámý muž. Ihned po vstupu do místnosti jsem si všiml, že v místnosti hrála hlasitá hudba…Muž přešel za našima zády a dle mého názoru otevřel dveře vedopucí do dalšího pokoje a to byl signál pro další osoby tam ukryté. V té chvíli se zezadu vyřítili muži v kuklách, srazili nás na podlahu. Já jsem inkasoval tupý úder do hlavy. Poté mě svázali ruce za zády plastovou páskou. Nohy mně svázali také plstovou páskou. Ústa mně přelepili kobercovou páskou. Potom mně na oči mě dali zatmavené lyžařské brýle. Všiml jsem si, že muži měli na rukou polstrované rukavice. Co se dělo s bratrem jsem v té době už nevnímal. Ležel jsem na podlaze a zaslechl jsem, jak jeden z mužů řekl "máš tam tlumič, napřed toho staršího". Potom mě posadili do křesla a potom na židli a takhle jsem bez řečí čekal zhruba dvě hodiny. Potom mě znovu posadili do křesla. Předtím mně sundali plastovou pásku z rukou a dali mně kovové pouta. Do té doby muži mezi sebou vůbec nekomunikovali. Následně mi sundali brýle a náplast z úst. Pořád za mnou stáli muži v kuklách. Byli dva nebo tři. Přede mnou seděl Roman Šulyok. Bratra jsem v místnosti neviděl, byl jsem otočen hlavou směrem k umývadlu. Šuliok mně řekl, že se na to pět měsíců připravoval a těšil a první otázka byla, zda jsem se doma rozloučil. Na to jsem řekl, že ne a on mi odpověděl, že to je škoda. Byl neuvěřitelně rozrušený a roztěkaný. Pořád pil vodu, rychle dýchal a tento stav se u něho opakoval v průběhu rozhovoru. Řekl mi, že mě nezabije hned a že si to budu užívat, akorát ho mrzí, že si to nebudu pamatovat. Začal mně podrobně popisovat, že si pořídil jateční pistoli a kolt. Jateční pistoli jsem neviděl celou, pouze jsem viděl část v tašce na stole. Kolt ležel na stole po mé levé ruce. Jednalo se o delší zbraň v koženém pouzdře přírodní jemně cihlové až vínové barvy, barvu zbraně jsem neviděl, trčela jen žadní část rukojeti. Zda byla obložená nějakým materiálem např. dřevem nebo kovová si nevybavuju. Řekl mi, že si zahrajem ruskou ruletu. Dále mi Šulyok řekl, že mi prostřelí kolena, do zadku mi strčí světlici a výhrožoval mně různě ublížením na zdraví a mučením. Když jsem se snažil cokoliv říct,dostal jsem zezadu ránu do hlavy od muže v kukle. V místnosti za celou tuto dobu ruština nezazněla, všichni mluvili česky. Potom mi Šuliok řekl, že jsme ho podvedli. Mluvil o své rodině, o dětech, o tom, že ho vyhodili z domu a působilo to na mně, že byl psychicky na dně. Potom mi řekl, zda jsem schopný něco podepsat. Musel by to však podepsat i bratr. Já jsem souhlasil a on řekl, že s takovou variantou nepočítal a víc by se mu líbila varianta č.1. Řekl, že si musí promluvit s bratrem a musí si to nechat projít hlavou. Na další posloupnost jednání si nevybavuju, ale potom si musel promluvit s mým bratrem. Dále mi řekl:"Až příjdou páni v oblecích, budete podepisovat a ověřovat podpisy." Odpověděl jsem, že ano. Potom mi řekl, že se na tyto osoby nesmím podívat a směrem k ním nesmím pronést jediné slovo, jinak že se vrátí k variantě číslo 1. Tohle celé předchozí jednání mohlo trvat zhruba do 17.00 hod. Potom mi Šulyok předložil 10 bianco směnek a dvě listiny, jejichž obsah jsem si nesměl přečíst. Směnky a listiny jsem musel podepsat. Přitom mi Šulyok řekl, že nás zničí, že tyto materiály, které jsem mu podepisoval, má od svých známých vysoce postavených policistů. Následně jsem byl odveden do druhé místnosti, kde jsem si musel lehnout na postel. Na rukou jsem měl pouta, na očích zatmavené lyžařské brýle, pásku na puse a na nohou jsem neměl. Pod poutama mně zápěstí omotali kobercovou páskou šedé barvy. Stejnou páskou mně přelepili i přes uši. Na posteli jsem ležel vedle bratra, ale mluvit spolu jsme nemohli. Asi za hodinu mě převedli zpět do druhé místnosti a posadili mě na židli. Sundali mi kovové pouta, potom si někdo z nich šel do auta pro naše občanské průkazy. Klíče a všechny naše osobní věci byly vyskládány na stole, všechny tyto věci nám vzali samy z kapes na začátku, kdy k násilnému jednání proti nám došlo. Kolem 18:00 hod. do místnosti vešli dva muži v oblecích, luxusně oblečení a sedli si do křesel v místnosti tak, že jsem seděl pravou stranou k nim….mně předloženy dva dokumenty, které jsem musel podepsat. Nemohl jsem si číst obsah. Mezitím Šulyok podal jednomu z těchto mužů můj občanský průkaz. Zda se na občanský průkaz podívali nevím, pořád jsem se musel dívat do stolu. Tito dva muži mně nemohli vydět do tváře, protože jsem musel mít pořád sklopenou hlavu. Po podpisu dokumentů Šulyok mužům řekl" pánové, dejte si venku cigáro" a potom starší z dvou mužů v obleku řekl, " ten druhý podpis budem dělat na recepci, tak jsem se rozhodl". Tím myslel podpisy mého bratra. Později jsem se však od bratra dozvěděl, že podpisování dokumentů proběho úplně stejně jako v mém případě. Taky za ním stáli pořád muži v kuklách. Potom mě odvedli zpět do místnosti vedle a do první místnosti odvedli bratra. Po chvíli přivedli bratra, měl na hlavě brýle. Toto jsem však pouze slyšel, protože jsem měl na očích zatmavené lyžařské brýle. V této místnosti střídavě byl pořád někdo, kdo nás hlídal. Potom jsme měli za úkol ležet na posteli a čekali jsme, co se bude dít dál. Šulyok nám řekl, že máme čekat, jak to dopadne. Kolem 04.00 hod. ráno si někdo všiml, že mám zmeškané hovory i já a musel jsem poslat sms manželce ve znění, "zavolám později neboj" a následně druhou ve znění "pracuju zavolám". Toto mi nadiktoval Šulyok a kontroloval to. Já jsem úmyslně napsal sms bez háčků a čárek, protože toto běžně nedělám a chtěl jsem upozornit, že není něco v pořádku. Manželka však nato nereagovala. V průběhu toho,jak jsem ležel na posteli jsem kousek žvýkačky, kterou jsem měl předtím v ústech nalepil na čelo postele mezi korpus postele a matraci ve směru u zdi a druhou část jsem hodil mezi stěnu a postel. Toto jsem udělal z důvodu, aby tam po nás zůstala nějaká stopa a měl jsem důkaz, že jsme tam byli. Kolem 08.00 ráno nám přišel Šulyok sdělit, že musíme dopodpisovat každou stranu nějakého dokumentu tak, jako protokoly. Já jsem šel podepisovat jako první, dokumenty předkládal Šuliok a já jsem podepisoval každou stranu dokumentu dole pod textem. Zda to byl počítačově psaný text nevím, bylo šero, neviděl jsem na to. Kolik dokumentů jsem podepisoval nevím. Potom mně muži v kuklách odvedli zpět do druhé místnosti a podepisovat vzali mého bratra. Po chvíli bratra přivedli zpět a pak už nám ruce nesvazovali. Potom nám Šuliok řekl, že mezi 08:00 až 09:00 hod nás pustí s tím, že všechny osobní věci leží na stole, kde jsme se podepisovali. Potom jsme si měli vzít naše bundy, všechny naše věci jsme měli za úkol dát do kapes, a odejít k našemu autu. Následně jsme šli i s bratrem do druhé místnosti, mohli jsme si sundat brýle a vzali jsme si svoje osobní věci. Vyšli jsem ven před budovu stejným způsobem, jak jsme do budovy přišli. Muži v kuklách už u tohoto přítomní nebyli , předpokládám, že byli v místnosti, kde jsme předtím leželi. U našeho vozidla nám Šulyok řekl, že mně příjde textová zpráva končící trojčíslím 303 a oslovením lásko, kde mně sdělí, kde se potkáme a kolik mu máme přivézt peněz. Tam nás ještě jednou upozornil, že ať nic nepodnikáme proti němu. Potom jsme odjeli ve směru na Brno a Šulyok jel za námi v Š Octávii combi modro zelené barvy , registrační značky 6U7 9907. Po nájezdu na dálnici jsme ho už neviděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat