úterý 16. června 2026

VYROZUMĚNÍ Z POVĚŘENÍ MINISTRA

 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR

Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2

Odbor dohledu a kárné agendy

Vážený pan

Ing. Zdeněk Jemelík

předseda Chamurappi z. s.

ID DS: vphvd5m

VÁŠ DOPIS č. j.:

ZE DNE:

NAŠE č. j.: MSP-89/2026-ODKADOH/

21

VYŘIZUJE: Mgr. Jan Valenta

TEL.: +420 221997330

FAX: +420 224 919 927

E-MAIL: odka@msp.justice.cz

Praha 10.06.2026

Vážený pane předsedo,

Ministerstvo spravedlnosti obdrželo Vaše podání ze dne 21. 4. 2026, k němuž jste

přiložil svůj dopis datovaný ke dni 5. 4. 2026, adresovaný k rukám předsedy vlády

Ing. Andreji Babišovi, označený jako „Kauza „Jesenice“ – dílčí zpráva“, podání ze dne

13. 5. 2026, označené jako „Osobní dopis panu ministrovi“, podání ze dne 20. 5. 2026,

označené jako „Žádost o projednání kárných podnětů“, podání ze dne 1. 6. a 4. 6. 2026, obě

označena jako „Žádost o setkání“ a ze dne 9. 6. 2026, označené jako „Kauza Jesenice“.

Podněty směřují proti nejvyšší státní zástupkyni JUDr. Lence Bradáčové, Ph.D.,

a navazují na Vaše četné předchozí podněty, jimiž jste se domáhal zahájení kárného řízení

proti vrchnímu státní zástupci v Praze Mgr. Zdeňku Štěpánkovi a státní zástupkyni Vrchního

státního zastupitelství v Praze Mgr. Michaele Koťátkové. Rovněž jste přesvědčen,

že v „Kauze Jesenice“ pochybil policista JUDr. František Heřman a žádáte jeho potrestání.

Z pověření ministra spravedlnosti JUDr. Jeronýma Tejce k tomu uvádím,

že Ministerstvo spravedlnosti dohled nad soustavou státního zastupitelství není oprávněno

vykonávat. Podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších

předpisů, nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem

nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich

příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Nejblíže nižší státní zastupitelství je

povinno řídit se písemnými pokyny, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu

se zákonem.

Podle § 16b zákona o státním zastupitelství je každý oprávněn podat stížnost

na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních

zástupců. K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu

zástupci, proti němuž stížnost směřuje. K vyřízení stížnosti směřující proti nejvyššímu

státnímu zástupci je příslušný ministr spravedlnosti. Stížnost se podává u toho, kdo je

příslušný k jejímu vyřízení. Ministerstvu dále nepřísluší zasahovat do činnosti policejního

orgánu.

Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení podle § 174 odst. 1 zákona

č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,

vykonává státní zástupce. Při jeho výkonu je mj. oprávněn dávat závazné pokyny

k vyšetřování trestných činů.

K prověřování, zda se některý z příslušníků Policie ČR dopustil trestného činu, je

podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů,

ve znění pozdějších předpisů, příslušná Generální inspekci bezpečnostních sborů. Z výše

uvedeného plyne, že Ministerstvo spravedlnosti vůči příslušníkovi Policie ČR

JUDr. Františku Heřmanovi nedisponuje žádnou kompetencí.

I přes výše uvedená zákonná omezení bylo k Vašim podnětům vyžádáno vyjádření

nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., na jehož základě Vám sděluji

následující:

Ve věci vydírání bratrů Lebánkových bylo zahájeno trestní stíhání dalších osob,

zejména příslušníka Policie ČR JUDr. Františka Heřmana. V této věci zahájil policejní orgán

Generální inspekce bezpečnostních sborů dne 30. 3. 2021 úkony trestního řízení, přičemž

po provedeném prověřování byla věc usnesením policejního orgánu GIBS ze dne 27. 8. 2024

podle § 159a odst. 5 trestního řádu odložena. Stížnost proti tomuto rozhodnutí byla

usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze dne 24. 10. 2024,

č. j. 1 KZN 437/2021-307, podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná

zamítnuta. Nad postupem státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze

vykonán Vrchním státním zastupitelstvím v Praze instanční dohled ve smyslu § 12d

zákona o státním zastupitelství, na jehož základě bylo konstatováno, že postup

dozorového státního zástupce byl shledán zákonným a odůvodněným. K nařízení

kontroly skončené věci nejvyšší státní zástupkyně neshledala důvody, o čemž jste byl

informován přípisem státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 25. 4. 2025,

č. j. 1 NZN 3022/2025-46. S tímto vyrozuměním jste vyjádřil nesouhlas přípisem ze dne

4. 5. 2025, v reakci na nějž Vám bylo státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství

vyrozuměním ze dne 4. 6. 2025, č. j. 1 NZN 3022/2025-80, sděleno, že tento bude bez dalšího

opatření založen, neboť neuvádíte žádné nové skutečnosti a Vaše případná další podání

učiněná v této věci budou bez dalšího zakládána, aniž byste o tom byl vyrozumíván. Takto

bylo postupováno ohledně Vašeho dalšího podání ze dne 30. 7. 2025. Ve vyrozuměních

ze dne 25. 4. 2025, č. j. 1 NZN 3022/2025-46, a ze dne ze dne 4. 6. 2025, č. j.

1 NZN 3022/2025-80, je postup jednotlivých státních zastupitelství v dané věci zevrubně

popsán a na tyto Vás v podrobnostech odkazuji.

Vážený pane inženýre, z Vašich podání je zřejmé, že nesouhlasíte s tím, že ve věci

vydírání bratrů Lebánkových nebylo zahájeno trestní stíhání dalších osob a neztotožňujete se

se závěry dozorového státního zástupce, vyrozumění o vykonání instančního dohledu, jakož

i vyrozumění o nenařízení kontroly skončené věci. Dovoluji si Vás však informovat,

že v rámci šetření nebylo zjištěno, že by státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství

v Praze Mgr. Michaela Koťátková, vrchní státní zástupce v Praze Mgr. Zdeněk Štěpánek

a nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., svými úkony v dané věci

konstituovali skutkovou podstatu některého kárného provinění. Z těchto důvodů nebudou vůči

nim přijímána ze strany Ministerstva spravedlnosti žádná opatření. Rovněž nebyly zjištěny

skutečnosti, které by umožňovaly jakýkoli postup Ministerstva spravedlnosti, ani ministra

spravedlnosti osobně, v dané věci.

Zároveň mi prosím dovolte Vás informovat o tom, že pan ministr bohužel z důvodu

svého pracovního vytížení bohužel nemůže vyhovět Vaší žádosti o osobní setkání.

S pozdravem a díky za pochopení

Mgr. Kateřina Skalková

ředitelka odboru dohledu a kárné agendy

Mgr. Kateřina Skalková

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Elektronický podpis: 10.06.2026 17:12:36

VYŘÍZENÍ STÍŽNOSTI NA SEBE SAMU

 VRCHNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

V PRAZE

ODBOR TRESTNÍHO ŘÍZENÍ

nám. Hrdinů 1300/11

140 65 Praha 4

tel.: 261 196 111

fax: 261 196 640

podatelna@vsz.pha.justice.cz

datová schránka: uzcaety

Pan

Ing. Zdeněk Jemelík

Ovčí hájek 2163/24

158 00 Praha 5

ID DTS: i47dwz7

Praha 5. ledna 2023

1 VZN 381/2020 – 284

Podání Ing. Zdeňka Jemelíka ze dne 25. 9., 14. 10., 5. 11 2022 a ze dne

1. 5. 2022 a 13. 6. 2022 (postoupená z NSZ)

- podněty k vykonání dohledu nad postupem státního zástupce Krajského

státního zastupitelství v Praze, ve věci u tohoto státního zastupitelství vedené

pod sp. zn. 1 KZN 437/2021

– vyrozumění o vykonaném dohledu

Vážený pane inženýre,

Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze bylo dne 25. 9. 2022 doručeno

z Vaší datové schránky podání datované týmž dnem, adresované k rukám vrchní

státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., a označené jako „Stížnost

na jednání státní zástupkyně VSZ Mgr. Dity Havlínové“.

Uvedl jste v něm, že se na vrchní státní zástupkyni obracíte jako zmocněnec

poškozených Ladislava a Jana Lebánkových v souvislosti s Vaší společnou

nespokojeností s absencí viditelných výsledků Generální inspekce bezpečnostních

sborů (dále jen „GIBS“) při vyšetřování proti nepotrestaným pachatelům jejich

brutálního vydírání v penzionu v Jesenici dne 28. 1. 2013. Trestní oznámení jste

podal dne 8. 12. 2020. Nemáte jistotu, že GIBS postupuje s přiměřeným úsilím

a máte obavy, že recidivista Roman Šulyok vyšel GIBS vstříc v plném rozsahu.

Dožadujete se již dlouhou dobu nahlédnutí do spisu, přezkoumání Vašich námitek

opakovaně vyřizuje zamítnutím státní zástupce Krajského státního zastupitelství

v Praze JUDr. Martin Suska, k jehož osobě vznášíte výhrady. Tohoto státního

zástupce označujete za podezřelého, neboť se snažil vyšetřování zabránit

a nesplnil povinnost státního zástupce vyvolat trestní řízení na podkladě

informací, které vyslechl od odsouzeného Romana Šulyoka v řízení o povolení

obnovy procesu. Došlo i ke zpoždění zahájení vyšetřování a státní zástupce jednal

zřejmě úmyslně. Snažil se vyvolat průtahy v pátrání po odesílateli dopisu,

který odsouzený Roman Šulyok vyhodnotil jako výhružný. Neproběhlo vyšetřování,

kdo ze sedmi přítomných v soudní síni informoval pachatele o výpovědi

2

odsouzeného Romana Šulyoka. Požadujete, aby výkon dozoru vykonával jiný státní

zástupce.

Poukazujete na to, že jste dne 12. 8. 2022 podal stížnost proti usnesení státního

zástupce JUDr. Martina Susky, jímž se nevyloučil z trestního řízení a dosud

jste neobdržel rozhodnutí zdejšího státního zastupitelství. Usnesení jste obdržel

od poškozeného Jana Lebánka. Stejné usnesení s dopisem ze dne 7. 9. 2022 Vám

bylo doručeno do datové schránky až 22. 9. 2022, tyto zásilky jste z neznámých

důvodů v datové schránce našel až dne 25. 9. 2022. Státní zástupkyně nebyla

oprávněna zaslat usnesení nejprve Vašim mandantům a poté s doprovodným

dopisem Vám. Usnesení považujete za nulitní, neboť jste stížnost adresoval vrchní

státní zástupkyni v Praze. Žádáte vrchní státní zástupkyni o přijetí opatření,

aby Vám bylo umožněno nahlédnout do spisu GIBS. Nesouhlasíte s dosavadním

postupem dozorového státního zástupce i dohledové státní zástupkyně.

Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze bylo dále dne 14. 10. 2022

doručeno z Vaší datové schránky podání datované týmž dnem, adresované

JUDr. Martinu Staňkovi, krajskému státnímu zástupci v Praze, na vědomí vrchní

státní zástupkyni v Praze JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., a ministru spravedlnosti

JUDr. Pavlu Blažkovi, označené jako „Podnět podle § 65 odst. 2 trestního řádu

k přezkoumání odmítnutí nahlížení do spisu GIBS“.

V tomto podání žádáte krajského státního zástupce v Praze o urychlené

přezkoumání důvodů, které vedly GIBS k rozhodnutí o neumožnění Vám

nahlédnout do spisu, tvrzení, že hrozí únik citlivých informací je absolutní nesmysl.

Opakujete, že státní zástupce JUDr. Martin Suska se snažil zabránit vyšetřování.

Nabídl jste vyšetřovateli, že své mandanty budete informovat o výsledcích

nahlížení do spisu v rozsahu, který vymezí, nemáte zájem poskytovat jim

nadbytečné informace. Nemáte v úmyslu během následujícího půlroku navštívit

ve vězení odsouzeného Romana Šulyoka, jehož potřebujete občas navštívit v rámci

přípravy pozdější podpory jeho žádosti o podmíněné propuštění. Neznáte nikoho

z podezřelých. Nevylučujete možnost zveřejnění kauzy ze strany poškozených.

Dále bylo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze dne 6. 11. 2022 doručeno

z Vaší datové schránky podání datované dnem 5. 11. 2022, adresované vrchní státní

zástupkyni v Praze JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., a na vědomí nejvyššímu

státnímu zástupci JUDr. Igoru Střížovi a ministru spravedlnosti JUDr. Pavlu Blažkovi,

označené jako „Výzva k zjednání pořádku“.

Ve svém podání poukazujete na absenci viditelných výsledků GIBS při vyšetřování

proti nepotrestaným pachatelům brutálního vydírání bratrů Lebánkových v penzionu

v Jesenici dne 28. 1. 2013. Trestní oznámení jste podal dne 8. 12. 2020. Dožadujete

se již dlouhou dobu nahlédnout do spisu, což je Vám odpíráno policejním orgánem

i státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Praze. Poukazujete na to,

že bratři Lebánkovi vypovídali na policii i před soudem a jejich výpovědi jsou

zaznamenány ve spise Krajského soudu v Praze, sp. zn. 1 T 6/2016. V aktuálním

řízení dosud nebyli vyslechnuti, ač se tomu nebrání.

Vznášíte výhrady k práci dozorujícího státního zástupce JUDr. Martina Susky,

neboť máte za to, že maří vyšetřování a věc vede úmyslně k promlčení a proto Vám

3

neumožňuje nahlédnout do spisu. Škody, které utrpěli bratři Lebánkovi jsou hrozné.

Žádáte o umožnění nahlédnout do spisu policejního orgánu.

Zdejšímu státním zastupitelství bylo dne 10. 11. 2022 doručeno cestou Nejvyššího

státního zastupitelství Vaše podání s přílohami, datované dnem 1. 5. 2020 (zřejmě se

jedná o mylně vyznačené datum). Toto podání jste adresoval nejvyššímu státnímu

zástupci a označil je jako „Žádost o vykonání dohledu nad dohledovou činností

VSZ v Praze“. V podání jste rekapituloval dosavadní vývoj věci, ve které jste podal

trestní oznámení. Poukázal jste na to, že podle pozdější výpovědi Romana Šulyoka

„zakuklenci“ měli být najatí policisté ze zásahové jednotky, režisérem celé akce měl

být teplický advokát JUDr. Jan Svoboda ml., notář a advokáti měli dostat odměnu

každý 500 tisíc Kč. Následky vydírání bratrů Lebánkových pro jejich firmu a rodiny

jsou úděsné. O vrácení majetku vydaného v r. 2013 Romanu Šulyokovi mohli začít

jednat až po právní moci rozsudku v r. 2017. Poukázal jste na obstrukce v šetření

GIBS a Krajského státního zastupitelství v Praze. Uvedl jste, že JUDr. Martin Staněk

jako krajský státní zástupce vymyslel formálně právní trik, který mu umožňoval

nevyřizovat Vaše podání, která jste podával jako zmocněnec poškozených, pokud

jste je zasílal cestou datové schránky spolku CHAMURAPPI, z. s., nikoli ze své

datové schránky. S ohledem na dosavadní obstrukce žádáte o odebrání věci

Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Přílohy Vašeho podání tvoří Vaše trestní

oznámení ze dne 8. 12. 2020 adresované NCOZ a podání ze dne 25. 1. 2022

adresované vrchní státní zástupkyni v Praze.

Cestou Nejvyššího státního zastupitelství bylo Vrchnímu státnímu zastupitelství

v Praze doručeno i Vaše podání ze dne 13. 6. 2022, adresované nejvyššímu

státnímu zástupci a jeho příloha s týmž datem, adresovaná vrchní státní zástupkyni

v Praze. Tuto přílohu jste nejvyššímu státnímu zástupci zaslal na vědomí. V podání

adresovaném vrchní státní zástupkyni v Praze, označeném jako „Podnět

k vykonání instančního dohledu nad činností Krajského státního zastupitelství

Praha k přípisu státního zástupce KSZ Praha JUDr. Martina Susky z 9. 6. 2022,

č.j. 1 KZN 437/2021-155“, jste požádal o výkon dohledu nad postupem uvedeného

státního zástupce a zdůraznil jste, že GIBS sice zahájila úkony trestního řízení,

ale dosud nikomu nesdělila obvinění. JUDr. Martin Suska jako dozorový státní

zástupce se pokusil vyšetřování zabránit svým postojem k žádosti o povolení obnovy

procesu a neoprávněně odebral spis ÚO PČR Praha – západ – jih, kam byl přidělen

na základě rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze. Čelí tak trestnímu

oznámení pro pokus o zmaření vyšetřování této kauzy. Žádáte o odebrání

případu tomuto státnímu zástupci, popřípadě Krajskému státnímu zastupitelství

v Praze a zrušení rozhodnutí o neumožnění Vám nahlédnout do spisu policejního

orgánu. Nesouhlasíte s tím, že překážkou je Váš osobní vztah s odsouzeným

Romanem Šulyokem, tak poškozenými bratry Lebánkovými. Nikoho z nich jste nikdy

neinstruoval, jak mají vypovídat. Vaše výpověď na GIBS dne 2. 6. byla spíše obecná,

šlo již o třetí podání vysvětlení, takže se nedalo počítat s tím, že přinesete

nějaké zásadní nové informace. Protože jste před časem navštívil odsouzeného

Romana Šulyoka ve vězení v rámci rutinní práce s žadateli o pomoc při řízení

o podmíněné propuštění, náhodou jste od něho vyslechl a GIBS předal podrobnosti,

které Vám vyprávěl samovolně a dříve jste je od něho neslyšel.

Vaše shora vyjmenovaná podání byla zdejším státním zastupitelstvím vyhodnocena

jako podněty k výkonu dohledu nad postupem Krajského státního zastupitelství

4

v Praze podle § 12d odst. 1, zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“),

ve vztahu k namítanému postupu státního zástupce ve věci tam vedené

pod sp. zn. 1 KZN 437/2021.

Přípisem ze dne 11. 11. 2022 jste byl zdejším státním zastupitelstvím vyrozuměn

podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství o tom, že vyřídit Váš podnět

k výkonu dohledu ze dne 25. 9. 2022 bude možno až poté, co bude mít Vrchní státní

zastupitelství v Praze k dispozici spisový materiál, který se toho času nacházel

u Nejvyššího státního zastupitelství, které vyřizovalo Vaše podání. Spisový materiál

byl zdejšímu státnímu zastupitelství doručen cestou Krajského státního zastupitelství

v Praze dne 22. 12. 2022.

Dohledem se ve smyslu § 12c zákona o státním zastupitelství rozumí výkon

oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi

různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství

při výkonu působnosti státního zastupitelství.

Podle § 12d zákona o státním zastupitelství je tak nejblíže vyšší státní zastupitelství

oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství

ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu

písemné pokyny [odst. 1], jimiž je až na v zákoně vymezené výjimky nejblíže nižší

státní zastupitelství povinno se řídit [odst. 2].

K výkonu dohledu byl vyžádán a zdejšímu státnímu zastupitelství předložen dozorový

spis Krajského státního zastupitelství v Praze, sp. zn. 1 KZN 437/2021, a kompletní

spis GIBS, č. j. GI-1243/TČ-2020-842020.

Ve spise GIBS je založena plná moc Ladislava a Jana Lebánkových ze dne

11. 6. 2021, jimiž Vás jako obecného zmocněnce (fyzickou osobu) zmocnili

ke svému zastupování ve vztahu k řízení na podkladě trestních oznámení

ze dne 7. 8. a 8. 12. 2020 a k trestnímu řízení u Krajského soudu v Praze

pod sp. zn. 1 T 6/2016.

Namístě je znovu připomenout, že v této věci byl proveden výkon dohledu

z podnětů spolku CHAMURAPPI, z. s., ve dnech 2. 3., 25. 5. a 20. 7. 2022.

Vyrozumění o výsledcích vykonaného dohledu bylo zasláno do datové schránky

spolku CHAMURRAPPI, z. s.

Z podnětu Vašeho jako fyzické osoby a zmocněnce Jana a Ladislava Lebánkových

byl proveden výkon dohledu dne 18. 7. 2022, o jeho výsledku jste byl zpraven

vyrozuměním z téhož dne zaslaným do Vaší datové schránky. V tomto vyrozumění

jste byl také poučen o následcích podávání obsahově shodných podnětů k výkonu

dohledu podle § 1 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb.,

o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních

zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o jednacím řádu státního zastupitelství“).

To znamená, že Vaše podněty, námitky a argumenty, které jste již uplatnil a byly

vyřízeny v rámci již provedeného výkonu dohledu ze dne 18. 7. 2022, nebudou

znovu přezkoumávány (v souladu s Vaším poučením).

5

K Vaší námitce, že krajský státní zástupce v Praze vymyslel formálně právní

trik, který mu umožňoval nevyřizovat Vaše podání, která jste podával jako

zmocněnec poškozených, pokud jste je zasílal cestou datové schránky spolku

CHAMURAPPI, z. s., nikoli ze své datové schránky, uvádím následující:

Vy jako Ing. Zdeněk Jemelík, tzn. jako fyzická osoba označená jako obecný

zmocněnec, s uvedením data Vašeho narození a bydliště, a také s uvedením

kontaktu do datové schránky i47dwz7, jste předložil orgánům činným v trestním

řízení plnou moc ze dne 11. 6. 2021, k zastupování zmocnitelů a poškozených

Ladislava Lebánka a Jana Lebánka, ve věci vztahující se k trestním oznámením

ze dne 7. 8. 2020 a 8. 12. 2020 a k trestnímu řízení u Krajského soudu v Praze,

pod sp. zn. 1 T 6/2016. Avšak žádost o nahlédnutí do spisu byla policejnímu orgánu

předložena od spolku CHAMURAPPI, z. s., který obecným zmocněncem není,

nefiguruje na plné moci, spolek používá jiné kontaktní údaje. Jedná se z hlediska

práva o zcela jiný subjekt. Na tom z hlediska procesního postupu nemění nic ani

skutečnost, že jste předsedou spolku CHAMURAPPI, z. s., za který jednáte. Tento

důvod, jímž státní zástupce odůvodnil svůj postup, z hlediska požadavku trestního

procesu, aby práva obecného zmocněnce vykonávala pouze ta osoba, jíž bylo

poškozenými dáno zmocnění, a která je proto k tomu legitimována, zcela obstojí.

Požadavek orgánů činných v trestním řízení, abyste svá podání za poškozené

podával z adresy či datové schránky své jako fyzické osoby a tedy jako jediného

zmocněnce poškozených, Vám byl prezentován od samého počátku řízení.

Nejednalo se o žádný nepřípustný formalismus, ale o zcela oprávněný požadavek

orgánů činných v trestním řízení, které jsou odpovědné za to, které osobě sdělují

skutečnosti z trestního řízení. Dohledový orgán se v tomto směru zcela ztotožňuje

s argumentací a závěry obsaženými ve vyrozumění krajského státního zástupce

v Praze ze dne 3. 8. 2022 pod č. j. 1 KZN 437/2021 - 174, ve kterém se mimo jiné

vyjádřil k Vámi zmiňovanému nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2022,

sp. zn. III.ÚS 2373/21.

Co se týče Vaší aktuální námitky týkající se postupu Krajského státního zastupitelství

v Praze, jenž opakovaně potvrdilo stanovisko policejního orgánu GIBS neumožnit

Vám nahlédnout do spisu policejního orgánu vedeného pod č. j. GI-1243/TČ-2020,

sděluji následující: Naposledy se Vaší námitkou v tomto směru zabýval ve svém

vyrozumění ze dne 3. 8. 2022 krajský státní zástupce v Praze, dříve Vám důvody

neumožnění Vám nahlédnout do spisu byly prezentovány přípisem ze dne

9. 6. 2022. Tato námitka již byla přezkoumána i v rámci výkonu dohledu zdejším

státním zastupitelstvím dne 18. 7. 2022.

Z obsahu dozorového spisu je i po datu posledního výkonu dohledu patrno, že státní

zástupce dostál své povinnosti stanovené mu v § 65 odst. 2 věta druhá trestního

řádu, podle níž je povinen závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní

orgán, na žádost osoby, jíž se odepření týká, urychleně přezkoumat. Vaše žádost

byla na Krajské státní zastupitelství v Praze doručena dne 22. 7. 2022, státní

zástupce (krajský státní zástupce) důvodnost Vašeho podání (a tím i postup GIBS)

přezkoumal a o výsledku Vás vyrozuměl dne 3. 8. 2022, resp. 4. 8. 2022. Vaše další

podání s žádostí o přezkum bylo Krajskému státnímu zastupitelství v Praze doručeno

dne 29. 7. 2022 a dozorový státní zástupce na jeho podkladě přezkoumal postup

GIBS podle § 65 odst. 2 věta druhá trestního řádu dne 8. 8. 2022, resp. 9. 8. 2022,

o výsledku Vás vyrozuměl. Dále pak byla Krajskému státnímu zastupitelství v Praze

6

doručena Vaše další žádost o přezkum postupu policejního orgánu podle § 65

odst. 2 věta druhá trestního řádu dne 14. 10. 2022. Dozorový státní zástupce

z podnětu Vaší žádosti postup GIBS v uvedeném směru přezkoumal, o čemž Vás

vyrozuměl přípisem ze dne 27. 10. 2022.

Všechna uvedená vyrozumění státního zástupce (a krajského státního zástupce)

obsahují podobné zdůvodnění, z jakých důvodů Vám dosud nebylo umožněno

do spisu policejního orgánu nahlédnout, odmítnutí Vám bylo dostatečně

a srozumitelně zdůvodněno. Dohledový orgán se s těmito závěry ztotožnil. Je proto

na místě zopakovat, že byť již byl proveden výslech Váš i pana Romana Šulyoka,

není vyloučeno, že bylo-li by zahájeno trestní stíhání některé z prověřovaných osob,

bude nutno výslech Romana Šulyoka konfrontovat s jeho případným pozdějším

výslechem v dalších fázích trestního řízení a tehdy – v případné fázi trestního stíhání

- bude nezbytné i příslušným procesním způsobem vyslechnout poškozené bratry

Ladislava a Jana Lebánkovy, které jako zmocněnec zastupujete. Dohledový orgán

k tomu znovu dodává, že z obsahu spisu (tzn. z obsahu dopisu Romana Šulyoka,

z podání vysvětlení Romana Šulyoka i z Vašeho podání vysvětlení) je patrno,

že mezi Vámi a Romanem Šulyokem skutečně existuje osobní vazba a je také

patrno, že mu nikoli ojediněle poskytujete i právní pomoc, radíte mu apod.

Tuto svou pomoc tomuto odsouzenému ostatně ani nijak nepopíráte nebo netajíte

a sama o sobě není nepřípustná z hlediska Vašeho postavení obecného

zmocněnce. Nicméně, není možno zcela vyloučit obavu, že výpovědi poškozených

bratrů Ladislava a Jana Lebánkových a pana Romana Šulyoka by mohly být

prostřednictvím Vaší znalosti obsahu spisového materiálu ovlivněny či koordinovány

za účelem jejich společného postupu v zájmu získání finančního zadostiučinění

od osob, které se na trestné činnosti měly také podílet. Toto je tedy pádný

důvod k prozatímnímu neumožnění Vám jako zmocněnci poškozených

nahlédnout do spisu policejního orgánu, který současně není podle dohledového

orgánu v rozporu s konstantní judikaturou. V tomto směru lze odkázat

na stanovisko dozorového státního zástupce ze dne 27. 10. 2022. Znamená to

tedy, že od posledního dohledového přezkumu postupu státního zástupce

podle § 65 odst. 2 věta druhá trestního řádu se procesní ani skutkové podmínky

nezměnily, a proto není možno Vaší námitce v tomto směru vyhovět.

Dohledový orgán se také zabýval Vaší námitkou stagnace trestního řízení

a nečinnosti policejního orgánu s přispěním dozorového státního zástupce.

Z podnětu této námitky byl v rámci výkonu dohledu znovu přezkoumán kompletní

spis policejního orgánu i dozorový spis. Průtahy, ani nečinnost zjištěny nebyly.

Je konstatováno, že policejní orgán i dozorový státní zástupce postupují

podle trestního řádu a jejich postup je účelný z hlediska dosažení výsledků

prověřování. V průběhu prověřování je realizována řada úkonů, které si vyžadují

určitý časový prostor. V žádném ohledu nebylo zjištěno, že by policejní orgán

či státní zástupce úmyslně mařili prověřování, taková zjištění ze spisového materiálu

nevyplývají. Není tady dán žádný důvod k iniciaci vedoucímu státnímu zástupci,

aby věc byla přidělena jinému dozorovému státnímu zástupci. Nejsou ani dány

důvody pro přidělení věci jinému státnímu zastupitelství, které v žádném

odhledu nemůže být činěno z důvodu nespokojenosti některého z účastníků řízení

s dosavadním postupem. Takovou možnost trestní proces nepřipouští. Jak již bylo

dříve zmiňováno, podle § 12a odst. 2 zákona o státním zastupitelství rozhoduje

nejblíže vyšší státní zastupitelství o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu

7

státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce dotčeného nižšího

státního zastupitelství je podle předpisů upravujících řízení vyloučen z projednávání

věci, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 25 trestního řádu per analogiím

může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu (analogicky státnímu

zastupitelství) odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí

a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

Tento postup odůvodňuje pouze existence konkrétního vážného (důležitého) důvodu,

mezi který judikatura řadí zájem na nestranném a zákonném projednání věci

bez zbytečných průtahů, tzn. rychlost, hospodárnost a výchovný účinek řízení.

Takovým důvodem je i podjatost soudců, resp. státních zástupců (o níž sami

rozhodují). Tzn. že důvodem ke změně místní příslušnosti soudu (státního

zastupitelství) k projednání věci nemůže být pouhá nepodložená nedůvěra účastníků

řízení nebo jiných osob v objektivní rozhodování.

Co se týče Vaší námitky poukazující na to, že jste dne 12. 8. 2022 podal stížnost

proti usnesení státního zástupce JUDr. Martina Susky, jímž se nevyloučil

z trestního řízení a dosud jste neobdržel rozhodnutí zdejšího státního zastupitelství,

avšak usnesení jste obdržel od poškozeného Jana Lebánka, avšak stejné usnesení

s dopisem ze dne 7. 9. 2022 Vám bylo doručeno do datové schránky až 22. 9. 2022

a tyto zásilky jste z neznámých důvodů v datové schránce našel až dne 25. 9. 2022,

přičemž státní zástupkyně nebyla oprávněna zaslat usnesení nejprve Vašim

mandantům a poté s doprovodným dopisem Vám, dohledový orgán pro upřesnění

uvádí následující:

Z obsahu dohledového spisu se podává, že usnesení zdejšího státního zastupitelství

ze dne 7. 9. 2022, č. j. 1 VZN 381/2020 - 226, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. c)

trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta stížnost poškozených Ladislava Lebánka

a Jana Lebánka podaná prostřednictvím Vás jako zmocněnce proti usnesení

státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze JUDr. Martina Susky

ze dne 11. 8. 2022, č. j. 1 KZN 437/2021 - 182, jímž rozhodl, že není podle § 31

odst. 1 trestního řádu (a contrario), z důvodů uvedených v § 30 odst. 1

trestního řádu (a contrario) vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení

ve věci vedené GIBS pod č. j. GI-1243/TČ-2020-842020, bylo doručeno poškozeným

a spolu s předkládacím dopisem ze dne 7. 9. 2022 (ve kterém Vám bylo vysvětleno,

jak bylo vyřízeno Vaše podání ze dne 12. 8. 2022, které jste doručil jak Krajskému

státnímu zastupitelství v Praze, tak Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze), bylo

doručeno i Vám do Vaší datové schránky. Usnesení bylo z Vrchního státního

zastupitelství v Praze vypraveno jak poškozeným Lebánkovým, tak i Vám dne

12. 9. 2022. Do Vaší datové schránky bylo tedy odesláno dne 12. 9. 2022, téhož dne

bylo do Vaší datové schránky i dodáno a podáno v 11. 02 hodin. Od té doby jste si

tedy mohl usnesení z datové schránky vybrat. Podle potvrzení o dodání a doručení

do datové schránky pak dne 22. 9. 2022 uplynulo 10 dnů od dodání datové zprávy

do datové schránky příjemce, aniž byste se do schránky přihlásil jako osoba

oprávněná. Tzn., že zpráva byla toho dne označena jako doručená fikcí. Panu

Ladislavu Lebánkovi bylo usnesení doručeno poštou, a protože si zásilku nevyzvedl

v úložní lhůtě, byla dne 30. 9. 2022 vložena do jeho poštovní schránky. Panu

Janu Lebánkovi byla písemnost s usnesením dodána do jeho datové schránky stejně

jako Vám dne 12. 9. 2022, doručena dnem 14. 9. 2022, kdy se do schránky přihlásil.

8

Usnesení podepsané státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství v Praze je

usnesením Vrchního státního zastupitelství v Praze, stížnost je podávána nikoli

státnímu zástupci či vedoucímu státnímu zástupci osobně, ale úřadu státního

zastupitelství jako takovému.

Při doručování usnesení bylo postupováno podle § 137 odst. 4 trestního řádu,

podle něhož usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, se státnímu

zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem

dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Bylo tedy podle uvedeného ustanovení

trestního řádu na místě usnesení o opravném prostředku doručit jak Vám coby

zmocněnci, tak oběma poškozeným.

Závěrem prosím přijměte poučení o tom, že shora uvedené vyřízení Vašeho podnětu

je konečné. Vaše případné další obsahově shodné podněty již státní zástupce

nebude přezkoumávat, a ani Vás o jejich přijetí nebude vyrozumívat, a to v souladu

s ustanovením § 1 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb.,

o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních

zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění

pozdějších předpisů.

Mgr. Dita Havlínová v. r.

státní zástupkyně

Za správnost vyhotovení:

Lenka Steinerová

STÁT CHRÁNÍ ZLOČINCE NA ÚKOR POŠKOZENÝCH. ČÁST 2

 V r.2017 jsem na doporučení advokáta Michaela Bartončíka začal sledovat trestní řízení soudní proti bratrům Lebánkovým kvůli nezaplacení zaplacené spotřební daně ze skladovaného tabáku, který jim nepatřil. Od obžalovaných jsem se pak dověděl o jejich prožitku v Jesenici a o nezpůsobilosti policie dopadnout podstatnou část pachatelů. Narazil jsem také na podivný příjezd kamionu s tabákem  dne 21.srpna 2012, na který čekali celníci s kamerou. Natočili překládání zboží na vozidlo místního dopravce, ale o totožnost řidiče a doklady od vozidla a nákladu se nezajímali. Do dneška se nepodařilo ani soudu zjistit, proč celníci na kamion čekali, a komu vlastně tabák patřil. Tabák se dostal 23.srpna 2012 do skladu k Šulyokovým strojům a byl zaznamenán celníky při vpádu do skladu dne 26.srpna 2012. Soud pak z neznámých důvodů jaksi automaticky přiřkl tabák Lebánkům. Nabyl jsem dojem, že se celníci dopustili nepovoleného předstíraného převodu tabáku. Podal jsem trestní oznámení na Celní správu , ale dověděl jsem se pouze, že na takovou starou věc není čas a mé názory jsou jakobínské.

Během zmíněného trestního řízení se Romanu Šulyokovi podařilo vymoci si povolení k vykonání v České republice  trestu, uloženého německým soudem. Soudkyně OLO ho okamžitě použila jako svědka proti Lebánkům. Svědčil ochotně. Díky své výmluvnosti mohl být jako svědek nebezpečný. Jako svědka na straně obžaloby ho pak používal i soudce Jiří Dufek, který se ho ptal i na věci, o kterých nemohl vědět.

Na stíhání bratrů Lebánkových mě popouzely tři  věci: nejasnosti kolem příjezdu kamionu s tabákem a jeho automatické připsání  Lebánkům, neuznání zaplacení spotřební daně  a používání původního obžalovaného Romana Šulyoka a zadavatele vydírání jako svědka. Časem přistoupila čtvrtá: nezpůsobilost policie dopadnout část pachatelů vydírání. Ale v této poslední věci mi nakonec pomohla náhoda. Roman Šulyok vnímal trest 2x 7,5 roku odnětí svobody z velmi soukromých důvodů úkorně. Rozhodl se proto oslovit novináře dopisem, sepsaným ve Věznici Bělušice 2.června 2019, v němž uznal, že jeho odsouzení bylo spravedlivé, ale přesto si myslí, že jeho trest je nepřiměřeně přísný a dožadoval se, aby novináři psali o jeho příběhu. Jako jediný jsem této příležitosti okamžitě využil. První cestu do věznice jsem vykonal Švestkovou dráhou, jejíž průvodčí mě uvítala ve vagonu nabídkou slivovice, kterou jsem odmítl. Jel jsem tam pak ještě jednou (uvítání se neopakovalo). Pan odsouzený žádal o radu, jak dosáhnout zkrácení trestu. Sdělil jsem mu, že jedinou cestou by mohla být spolupráce s orgány činnými v trestním řízení v obnoveném procesu. Dohodli jsme se, že mu pomůžeme s vyvoláním řízení o povolení obnovy řízení, v němž by dal k disposici všechny informace o spolupachatelích. V případě, že slib dodrží, ale soud obnovu nepovolí, v příhodné době by ho spolek Chamurappi z.s. podpořil v řízení o podmíněné propuštění po odpykání 2/3 trestu (od r.2017 jsem intervenoval v šestnácti řízeních, 14x úspěšně).

Veřejné zasedání soudu k žádosti o obnovu procesu proběhlo 29.června 2019. Protokol z výpovědi žadatele je dostupný na mém blogu (viz 1/). Roman Šulyok mě zaskočil žádostí o vyloučení veřejnosti. Senát po přestávce skutečně vyhlásil usnesením vyloučení veřejnosti. Státní zástupce Martin Suska ale upozornil předsedkyni senátu (jistě to nebylo třeba), že žadatel má za těchto okolností nárok na důvěrníka. Roman Šulyok mě ustanovil svým důvěrníkem a nakonec souhlasil i s přítomností zmocněnce společnosti Vltava Holding bratrů Lebánkových Jana Stratílka. Pak se ho zeptala předsedkyně senátu Iva Říhová, zda by mu vadila přítomnost dvou pánů, kteří sedí v zadní lavici. Pan odsouzený se po nich podíval a oznámil, že vidí policistu Slováka, který se k němu při vyšetřování choval slušně, proto nemá námitky proti přítomnosti obou pánů. Celá vyloučená veřejnost zůstala v soudní síni.

I když jsem věděl, o čem bude Roman Šulyok mluvit, jeho výklad mnou nakonec otřásl. Usoudil jsem, že soudu nezbude, než povolit obnovu a přikázat pak státnímu zastupitelství, aby pokračovalo v objasňování. Ale státní zástupce Martin Suska navrhl zamítnutí žádosti, neboť v obnoveném procesu by se prý postavení žadatele  nezměnilo. A soud mu vyhověl, takže nemohl využít výhody spolupracujícího obviněného.

Roman Šulyok podal prostřednictvím obhájkyně proti usnesení stížnost. Nevyhověl jí senát Vrchního soudu v Praze předsedy Zdeňka Sováka (později trestně stíhaného). Spolek Chamurappi napadl usnesení podnětem ke stížnosti ministra pro porušení zákona. Ministryně Marie Benešová dne 4.června 2020 podnětu nevyhověla. S podnětem ke stížnosti pro porušení zákona neuspěla o něco později ani obhájkyně.

Výpověď Romana Šulyoka je velmi významná. Především vypovídal po poučení předsedkyní senátu, takže na sebe vzal trestně právní odpovědnost za případnou křivou výpověď. Mám samozřejmě k disposici jeho výpovědi při podání vysvětlení GIBS, podané po poučení vyšetřovatelem. Ale mezi poučením vyšetřovatelem v cele nebo kanceláři a veřejným poučením před soudem je kvalitativní rozdíl. Proto se ve všech svých úkonech držím jeho výpovědi před soudem. Ostatně v  celém velkém souboru jeho výpovědí nejsou zásadní rozpory a jejich pravdivost potvrzuje svědectví poškozených. GIBS ho odmítá jako nevěrohodného svědka: vždyť to je recidivista, opakovaně odsouzený k vysokým trestům. A pochybnosti vzbuzuje i jeho náhlá změna chování: nikdy nespolupracoval s policií a najednou „napráskal“ spolupachatele. Jako by nebylo možné, aby  se vysoce inteligentní darebák  po dlouhých hodinách přemýšlení ve vězení rozhodl, že jeho dosavadního způsobu života je už dost a musí nastat změna. V této souvislosti ho považuji za specificky věrohodného.

Jeho výpověď je významná i proto, že ve všech bodech potvrzuje výpovědi poškozených o hrůzách, které v Jesenici prožili a usvědčuje nepotrestané pachatele z nezákonného jednání. Dovoluji si jako laik tvrdit, že všichni úřední činitelé, kteří si dovolují tvrdit, že notář Václav Voda a advokáti Martin Rezek a Jan Svoboda se nedopustili nezákonného jednání, by měli být potrestáni, popř. zbaveni svých funkcí.

Problematickou postavou je „přítel Franta“, policista, jehož příjmení Roman Šulyok neznal,  nebo nechtěl prozradit. Měl být organizátorem skupiny zakuklenců, kteří se dopouštěli násilí na Lebáncích. Roman Šulyok  odhadl podle vybavení a pohybů, že aspoň někteří mohli být najatí policisté. Žádného z nich osobně neznal.

Po ztroskotání pokusu o povolení obnovy procesu jsem dne 8. prosince 2020 podal trestní oznámení proti neustanoveným a nepotrestaným spolupachatelům Romana Šulyoka. Bratři Lebánkové se připojili a ustanovili mě svým zmocněncem.

Laskavému čtenáři na tomto místě připomínám, že od 8. prosince 2020 zatím nedošlo k žádné změně proti stavu dle rozsudku Krajského soudu Praha z 27.září 2016. Trestní řízení bylo v r. 2024 odloženo (nikoli zastaveno!). Důvodem je zjevná snaha státu zajistit nepotrestaným zločincům beztrestnost.

O tom bude 3.díl článku.

Odkaz :

1/Protokol z výpovědi Romana Šulyoka před soudem dne 29.6.2019

https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/protokol-z-vypovedi-romana-sulyoka-pred.html

==========================================================================V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je i druhý díl.

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.

neděle 14. června 2026

PROTOKOL Z VÝPOVĚDI ROMANA ŚULYOKA PŘED SOUDEM Z 29.6.2020

 č. j. Nt 552/2020-

Protokol o veřejném zasedání

Krajský soud v Praze dne 29. 6. 2020 v 9:15 hod.

Trestní věc proti odsouzenému Romanu Šulyokovi, narozenému 26. 9. 1968 – návrh na povolení

obnovy řízení.

Přítomni:

Předsedkyně senátu: Mgr. Iva Říhová

Přísedící: JUDr. Zdeněk Morávek

Anna Kristlová

Protokolující úřednice: Žaneta Kočová

Státní zástupce KSZ: JUDr. Martin Suska

doručení vykázáno 7. 5. 2020

lhůta podle § 198 odst. 1 tr. řádu zachována

Odsouzený: Roman Šulyok

doručení vykázáno 14. 5. 2020

lhůta podle § 198 odst. 1 tr. řádu zachována

Obhájce: Mgr. Soňa Adamová

osobně, totožnost ověřena dle průkazu ČAK

doručení vykázáno 7. 5. 2020

lhůta podle § 198 odst. 1 tr. řádu zachována

Skutečně započato v 9:39.

Podle § 55b odst. 5 tr. řádu bude pořizován zvukový záznam.

Podle § 205 tr. řádu předsedkyně senátu zahájila veřejné zasedání sdělením věci, která bude

projednávána. Zároveň konstatuje, že lhůty u všech předvolaných a vyrozuměných byly

dodrženy.

V jednací síni přítomna veřejnost, kdy z řad jednoho z přítomných sděleno, že si bude pořizovat

zvukový záznam. Státní zástupce poukázal na skutečnost, že obžalovaný se dle podaného návrhu

chystá sdělovat citlivé informace a zda by v tomto ohledu neměla být přijata nějaká opatření.

Obžalovaný předveden eskortou, pouta na rukou sejmuta.

Předsedkyně senátu odsouzeného upozornila na přítomnost veřejnosti i na skutečnost, že si jeden

z přítomných hodlá pořizovat zvukový záznam. Konstatovala, že zatím není dán důvod toto

nepovolit resp. k vyloučení veřejnosti, neboť obsah údajů, které se chystá ve své výpovědi sdělit,

soudu není znám a dotazuje se, zda tedy má odsouzený nějaké údaje, pro které by soud měl tento

postup přehodnotit.

Odsouzený R. Šulyok uvádí:

Nemyslím si, že by bylo vhodné, aby to někdo nahrával. Domnívám se, že věci, které chci uvést,

jsou závažné až příliš. O mě ani tolik nejde, ale o mé nezletilé děti, které budou díky mé výpovědi

v extrémním nebezpečí.

Vyhlášeno

u s n e s e n í:

2 Nt 552/2020

Hlavní líčení se v 9:44 hodin přerušuje za účelem porady senátu.

V 9:55 hodin pokračováno v přerušeném hlavním líčení.

Po poradě senátu vyhlášeno

usnesení

Podle § 200 odst. 1 tř. řádu bude veřejné zasedání konáno s vyloučením veřejnosti.

Předsedkyně senátu vyhlášené usnesení odůvodnila.

Odsouzenému umožněna porada se svým obhájcem.

Odsouzený využívá svého práva zvolit si za důvěrníka přítomného - Ing. Zdeňka Jemelíka (jenž

oznámil, že si bude pořizovat zvukový záznam).

V jednací síni se dále nachází dvě osoby, které po sejmutí roušek odsouzený identifikoval a vůči

jejich přítomnosti v jednací síni nemá žádných výhrad. K dotazu předsedkyně senátu pak

odsouzený sdělil, že nemá výhrady, aby jednání sledovala i poslední z osob přítomných ve

veřejnosti – Mgr. Jan Stratílek, zmocněnec poškozených Lebánkových.

Jednáno za účasti veřejnosti, která byla jednotlivě zidentifikována.

Předsedkyně senátu konstatovala rozhodnutí zdejšího soudu 1 T 6/2016 ze dne 27. 9. 2016 ve

znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 10 To 28/2017 ze dne 24. 10. 2017 s tím, že dle

návrhu na povolení obnovy řízení má být novým důkazem výpověď odsouzeného.

Přistoupeno k výslechu odsouzeného:

Roman Šulyok, totožnost ověřena orgánem eskorty.

Poučen podle § 33 odst. 1, § 92 odst. 2, 3, § 93 odst. 1, § 95 odst. 2 tr. řádu, uvádí:

Poučení jsem porozuměl, vypovídat budu.

Odsouzený k věci uvádí:

K této trestné činnosti se doznávám. Zároveň bych se rád omluvil, protože je mi to nesmírně líto.

Rozhodl jsem se, že dnes uvedu popravdě veškeré okolnosti, které by situaci mohly objasnit. Ve

výkonu trestu jsem absolvoval dlouhý, převýchovný program, díky kterému se mi stala zásadní

věc. Nechci vystupovat v pozici hodného hocha, to jsem nikdy nebyl, ale ve chvíli, kdy do toho je

zatažena moje rodina a mé nezletilé děti… Když jsem byl ve Věznici Bělušice, bylo mi

vyhrožováno a přitvrzovalo se to. Se svými spolupachateli jsem si vyměnil několik dopisů, kdy mi

vyhrožovali, což jsem opětoval, abych na sobě nedal znát strach. Všichni víme, že být ve vězení

není nic hezkého, ale jsme na to zvyklí. Když ovšem „sedíte“ s pocitem, že je ohrožena Vaše

rodina, jde legrace stranou. Dlouho jsem přemýšlel, co budu dělat. Věděl jsem, s kým jsem byl v

„pracovním“ kontaktu, takže jsem se rozhodl, že nejlepší bude, když to oznámím novinářům.

Ozvalo se mi několik novinářů, kteří měli o můj příběh zájem. Po nějaké konzultaci jsem si vybral

pana Ing. Jemelíka ze spolku Chamurappi, z. s., protože o tom případu hodně věděl. Byl to

člověk, který mi otevřel oči, že jsem se na to podíval jasným pohledem. Po rozhovorech s ním

jsem se rozhodl, že podniknu to, co mi radil a došel jsem až sem. Když si otevřete spis, někde na

úvodních stranách byl graf, pavouk, kdo měl na koho jaký kontakt, kdo s kým spolupracoval a

kdo co dělal. Musím uznat, že zde přítomný policista pan Slovák odvedl dobrou práci, ale jedna

důležitá věc tam chybí. Chybí tam elitní policisté z tajného útvaru v ČR, kteří se na tom

významně podíleli. Bratři Lebánkové ve svých výpovědích uvedli příběh, jak byli biti, ale to se

nezakládá na pravdě. Svou výpověď hodně nadnesli – biti nebyli, nestalo se jim nic. Byla to má

podmínka. Nechci ze sebe dělat hodného chlapce, ale myslím si, že je mou zásluhou, že

poškození jsou ještě na tomto světě, protože s nimi byl původně jiný plán. Pokud se podíváte do

3 Nt 552/2020

notářského zápisu, jednalo se o to, že do měsíce bude plnění. Bylo to z toho důvodu, že plnění

mělo proběhnout velice rychle. Já jsem se zúčastňoval všech schůzek na různých místech, aby se

to naplánovalo. Měl jsem v tom velkou sumu peněz nejen svých, ale i půjčených. Když se začalo

hovořit o tom, že poškození by měli zmizet po vzoru pana kříže, tak jsem z toho chtěl odstoupit,

nechtěl jsem do toho jít. Od pana Karlíka jsem se dozvěděl, jak to s panem Křížem bylo. Moje

podmínka však byla taková, že poškozeným nebude zkřiven ani vlásek. Podíváte-li se do spisu na

ohledání těl poškozených, uvidíte, že se jim nic zásadního nestalo. Z obyčejné, hospodské rvačky

by si toho odnesli daleko více. Původní plán byl takový, že elitní policisté pojedou za

poškozenými k nim do areálu, do hotelu a zatknou je přímo tam. Z toho však sešlo, protože jsme

dospěli k závěru, že by jejich manželky mohly okamžitě volat policii. Druhá varianta byla taková,

že je vylákáme na 111. km, kde jsme se prakticky stýkali. Poškození se schůzkou souhlasili, ale

nakonec nedorazili. Když jel pan Karlík na setkání, jel za ním sice civilní, ale policejní transportér,

kde bylo 6 mužů oblečených v uniformách zásahové jednotky. Plán byl takový, že se převezou do

penzionu U Kohouta, některý z těch policistů převeze jejich auto, a že se tam provede podpisová

akce. Notář a advokáti čekali v restauraci U Klokana v tento termín. Já jsem v tu dobu čekal na

zprávu za kopcem Raná před městem Louny na benzinové pumpě. Poškození však

z nepochopitelných důvodů na schůzku nedorazili, byť to předtím potvrdili. Já jsem dojel z Loun

do restaurace U Klokana v Jesenici a odtamtud jsem jel na místo, odkud zásahová jednotka

vyjížděla. Nezbývalo, než vymyslet jiný plán. Bylo to o to ještě komplikovanější, že se na tom

podílelo dost lidí a nebylo jednoduché koordinovat tak velkou skupinu. Já jsem poškozené dobře

znal. Věděl jsem, že za 10 Kč udělají cokoli, takže jsme dospěli k závěru, že bude nejlepší je

vylákat za účelem prodeje Lesního hotelu. Vše jsem řekl panu Loučkovi a panu Frantovi. Loučku

jsem znal, byl to feťák, který neměl žádné zábrany, a bylo těžké udržet jej na uzdě. Původně jsem

si myslel, že Loučka je také policista. Nakonec se ukázalo, že policista je pouze pan Franta, který

pracoval jako agent u tajného útvaru policie ČR. Vím, že si mě velice dobře prolustroval a věděl,

že nikdy s policií nespolupracuji. Věděl, že když se něco semele, že vždy sedím, mlčím a nikdy nic

neřeknu. Franta instruoval ty 4 policisty. Já samozřejmě nemohu říct, zda se jednal o policisty.

Byli však dobře vycvičení a natolik dobře vystrojení, že to nemohlo být jinak. Byli vybaveni

naprosto dokonale – měli veškeré přípravky, své výstrojní tašky. Poškození uváděli, že útok byl

veden velice profesionálně. Ano, byl. Udělali naprosto přesně, co jsem chtěl – svalit na zem,

spoutat, nasadit brýle, položit na postel a čekat. Já jsem byl v té době na cestě do Jesenice před

tunely, a jakmile jsem obdržel zprávu, že jsou tam, výrazně jsem zrychlil a jel do Jesenice.

Přiznám se, že jsem k poškozeným vedl výhružný monolog, abych je zastrašil. Nechtěl jsem jim

nijak ublížit. Poškozenému jsem pouze zatlačil na hlavu, aby ji sklonil. Rozhodně jsem mu nedal

zezadu pěstí. Nic víc jsem dělat nemusel, protože na tom byli psychicky špatně a udělali by

cokoli. Výpověď poškozených je ze 70-80% pravdivá až na to fyzické násilí. Mezitím notář

s advokátem byli v Jesenici v restauraci U Klokana. Já jsem měl k poškozeným proslov a oni mi

oznámili, že podepíšou cokoli, takže jsem dal advokátovi s notářem zprávu (Voda a Rezek), že

mohou dorazit. Svoboda mladší nedorazil. Když dorazili dovnitř, jeden z poškozených už seděl

za stolem a musel se dívat dolů. Byl spoutaný na nohách lepící páskou. Advokát s notářem vešli

dovnitř, uvelebili se do křesel a podali mi zadní část notářského zápisu a já jsem jim podal

občanské průkazy. Když jeden z poškozených předmětné listiny podepsal, odvlekli ho ti

zakuklenci za podpaždí a přitáhli druhého poškozeného. Nemohu ztotožnit osoby, které měly

kukly, protože si je v průběhu času nikdy nesundaly. Pouze vím, kdo je Franta. Spřátelili jsme se a

sblížili. Kdybyste mi položili fotky na stůl, poznal bych ho. Celá tato situace je nebezpečná.

Neříkám, že pro mě, ale pro mou rodinu, mé děti, mé staré rodiče. Pana Vodu jsem nejprve

nezprostil mlčenlivosti, protože jsem dodržoval pravidla, která byla dána. Když jsem cítil, že už to

„jde někam“, zprostil jsem i přes zákaz Rezka mlčenlivosti. Chtěl jsem pak zprostit také pana

Vodu, ale to už mi soud nepřipustil.

Vrátím-li se na začátek, kdy jsem poškozeným stroje prodal, přece bych jim to nenechal zadarmo.

Nechal jsem si podepsat smlouvu. Oni mi tvrdili, že s ty stroje chtějí zprovoznit a prodat dál.

Když jsem stroje pořizoval, spadl jsem do toho v částce 35 mil. Kč, které jsem si musel i půjčit,

4 Nt 552/2020

takže jsem na tom samozřejmě chtěl mít zisk. Říkal jsem jim, že pokud začnou vyrábět cigarety,

že po nich policie půjde, načež oni mi řekli, že to se nestane, protože za nimi stojí šéf UOOZ pan

Mičko z Brna, který je zakryje. Měl jsem podepsanou smlouvu, kterou jsem předal Svobodovi,

advokátovi a říkal jsem mu, ať to zažaluje. V té době jsem Vodu a Rezka neznal. S panem

Svobodou jsme řešili, že to bude trvat dlouho, že mezitím poškození převedou majetky na

někoho jiného a že se to potáhne. Ptal jsem se ho, co navrhuje a on přišel s tím, že bychom to

mohli udělat nějak jinak. Zmínil jsem, že do toho jít nechci, že je tam Mičko z UOOZ, načež mi

řekl, že je tedy zapotřebí nasadit vyšší ligu. Za tento případ Díky této záležitosti mě ostatní

(Svoboda, Rezek, Loučka, Voda) „oholili“ po 500 000 Kč, proto jsem jel do Německa s tím 1kg

marihuany. Byl jsem v tak tíživé situaci, že jsem při notářském podpisu měl doplatit 1,5 mil. Kč,

ale já jsem je neměl, takže jsem poprosil Igora a Sašu (což byli dva ukrajinsky hovořící, kteří

uvedli poškozené dovnitř hotelu), aby mi peníze půjčili. Když však oba viděli ty policisty a jak to

celé probíhalo, lekli se, peníze zahodili a utekli. Myslím si, že Igor, který peníze přinesl, ten den

vybral v bance.

Lituji toho a mrzí mě to.

K dotazům předsedkyně senátu:

Mgr. Rezek a Mgr. Voda o této akci věděli naprosto všechno. Nebyl jsem přítomen jednání, kdy

se o tom měli dozvědět. Dozvěděl jsem se, že Svoboda mladší má kamaráda, se kterým chodil do

školy, a to měl být pan Rezek. A zase pan Rezek měl kamaráda, což byl Mgr. Voda. Udělali to za

500 000 Kč, protože věděli, že já nikdy nespolupracuji s policií. Nikdo nemohl říct, že by o tom

nevěděl nebo že by nevěděl, do čeho jde. Všichni jsme to věděli a měli jsme jasná pravidla, jasné

podmínky, jak se to bude dělit.

K dotazům obhájkyně:

Účastnil jsem se společné schůzky s Rezkem a Vodou, kde se probíral plán celé akce – kdo bude

kde sedět, jak dlouho tam bude čekat a tak. Plán se upravoval a měnil různými způsoby. Ještě chci

zmínit, že Rezek chtěl zprostit mlčenlivosti, ale já jsem ho neměl proč zprošťovat, protože jsem

s ním nepodepsal žádnou plnou moc. Nemám s panem Rezkem nic společného. Pokud nějaká

plná moc existuje, tak ji rovnou pošlete na grafologický rozbor, protože já jsem žádnou plnou

moc nepodepisoval.

Když nedopadla první plánovaná akce na tom 111. km dálnice, tak jsem od benzinové pumpy

v Lounech odjel na náměstí v Jesenici, kde byl pan Rezek, pan Svoboda a pan Voda. Řekl jsem

jim, že poškození nepřijedou a oni mi řekli, že se nic neděje, že když nepřijeli teď, přijedou příště

a ať jim každému dám 10 000 Kč. Omluvil jsem se jim, oni řekli, že to chápu a že přijedou na

další termín akce. Nemám žádné potvrzení o předaných částkách.

Peníze od Igora, které byly na stole v hotelovém pokoji, jsem dal Vodovi do tašky. Já osobně

jsem mu ty peníze dal.

Voda s Rezkem by museli i z celé situace v hotelovém pokoji pochopit, že se nejedná o běžnou

situaci. Poškození měli spoutané nohy, to museli všichni vidět. Museli se také dívat do stolu.

Neměli příležitost přečíst si notářský zápis. Vzali jsme jim občanky, měli koukat pouze do stolu.

Podepsali listiny jak z přední, tak zadní strany a bylo. Notář to měl všechno už připravené.

Veškeré informace se k notáři dostali prostřednictvím pana Svobody mladšího. Domnívám se, že

Svoboda mladší získal veškeré informace od svého bratrance, který dělá exekutora. Věděl

dokonce, jaký pozemek poškozených je atraktivní a který ne.

Notáři Mgr. Vodovi jsem za notářský zápis, smlouvu o převodu majetku a za jeho přítomnost na

té akci zaplatil já osobně. Bylo to cca 94 tisíc Kč.

K dalším dotazům obhájkyně:

5 Nt 552/2020

Mně nejde do hlavy, jak bylo dosaženo toho, že po podpisu té smlouvy o převodu to katastrální úřad také zapsal,

že se nikdo nebránil tomu přepisu? To nikdo nemusel. Dělalo se to tak, že když jste si ke mně přišla

půjčit peníze a já jsem Vám ty peníze půjčoval, že jsem Vám chtěl je půjčit, tak jsem s Vámi

sepsal dlužný úpis, sepsal jsem nějakou zástavní smlouvu, ale já jsem Vám nedal peníze do ruky

dřív, dokud to můj člověk nepoložil na katastru. Až na telefon jsem reagoval, když mi můj člověk

řekl: ano, je to tam. Kdybych to neudělal, tak tam mohl čekat Váš člověk, který tam dá svoji, jinou

plombu, takže já bych Vám dal ty peníze a tím bych se o ně připravil, takže tohle probíhalo

podobně. Všechno to bylo naplánované do detailu, vše to bylo připravené.

Kdo smlouvy na katastr přepravil? Na ten katastr z Jesenice ty smlouvy odnesl notář Voda

s advokátem Rezkem. Následně pokračovali do té restauraci ke Klokanovi zpátky, tam to předali

všechno panu Svobodovi. Pan Svoboda s panem Pastírem, s mým kamarádem, s těmi smlouvami

odjeli do Teplic. Původní plán byl takový, že pan Svoboda pro jistotu ty smlouvy všechny odveze

na katastr sám, neboť byl advokát a vyzná se. Nevím proč, ale následně to změnil, volal mého

bratra a můj bratr s panem Pastírem ty smlouvy odvezli hned po ránu do Zlína, tak aby tam při

otevírací hodině přesně byli a položili je tam. Ale to bylo tak dokonalé, že to na tom zlínském

úřadě nikdo neřešil. To bylo dokonce tak rychlé, že ten den můj bratr volal zpět ze Zlína tomu

Svobodovi a ptal se, že to až nechápe. On mu řekl je to tak správně nebo něco v tom smyslu no a

můj bratr s panem Pastírem se odtamtud vrátili s tím, že plomba tam byla a všechno nějakým

způsobem bylo vyřešeno.

Kdo a jak domluvil s notářem, že nepřijdou dotyční k němu do kanceláře, z jakého důvodu šel notář za nimi? To

tak bylo všechno naplánované, protože to se tady vůbec neřešilo, takhle s tím notářem bylo

všechno naplánované. Prostě ty přijdeš tam. Jak bych Vám to řekl. Prostě to bylo něco ve smyslu,

že někdo je šéf toho notáře. Prostě ty chceš peníze, šup, tohle a tady to. Bude to tak a tak. Není o

čem diskutovat.

Obsahem smlouvy, která se na hotelovém pokoji podepisovala, byla zástava s tím, že tam

původně byla krátká doba splatnosti. A to z toho důvodu, že původně bylo plánované, že bratři

Lebánkové zmizí, což se nestalo a ani nemělo stát. Ale obsah smlouvy už se neměnil, nikdo to už

nechtěl předělávat. Byl k tomu také notářský zápis s měsíční vykonavatelností, který se položil na

katastr. Poškození si nepřečetli, co podepisují.

Žádám, aby soud vyhověl mému návrhu na obnovu řízení, protože jsem uvedl všechno a nikdy

jsem s policií nespolupracoval. Nikdo ten případ nemůže lépe rozklíčovat bez toho, aby to někdo

neřekl tak, jak jsem to dnes uvedl já.

K dotazům státního zástupce:

Pelért byl pan Loučka a Borodin byl pan Velčev. Další 4 osoby, co měly být policisty, nemohu

ztotožnit, protože si nikdy nesundaly kukly. Nemohu ani se 100% jistotou říct, zda to byli

policisté, ale byli velmi dobře vystrojení a vycvičení.

K dotazům obhájkyně:

Účast zásahové jednotky zajistil pan Franta. Nevím, jak si následně rozdělili peníze.

Návrhy na doplnění dokazování nejsou, takže dán prostor k závěrečným návrhům.

Státní zástupce ve své závěrečné řeči uvádí:

Domnívám se, že těžiště podání a celého vystoupení odsouzeného bylo shrnuto až v samém

závěru jeho výslechu. Asi je zbytečné, abych to opakoval, ale já se omezím na konstatování, že

dokážu lidsky pochopit důvody, pro které pan odsouzený asi jednal tak, jak jednal, nicméně

formálně vzato podmínky pro rozhodnutí o povolení obnovy řízení za splněné nepovažuji. Zatím

jsem z toho vyrozuměl, byť odsouzený uvádí nějaké nové skutečnosti a zřejmě i z pohledu

soudu, ale které by ony mohly vést k odlišnému rozhodnutí o vině, jak by mohly vést o vině pana

odsouzeného? Jak by mohly vést k odlišnému rozhodnutí uplatněném nároku na náhradu škody a

6 Nt 552/2020

nezaregistroval jsem ani žádnou okolnost, která by mohla uvést jaksi v nepoměr ten trest, který

byl v původním řízení uložen, čili za těchto okolností mi nezbývá, než Vám navrhnout, aby

podnět, návrh odsouzeného na povolení obnovy řízení tak byl pro jeho nedůvodnost zamítnut.

Obhájkyně ve své závěrečné řeči uvádí:

Mým závěrečným návrhem bude samozřejmě, aby soud po provedeném řízení vyhověl návrhu

odsouzeného na obnovu řízení a aby obnovu řízení povolil. Toto předchází můj návrh závěrečné

řeči, poněvadž od tohoto návrhu se bude moje závěrečná řeč odvíjet. Mám za to, že soud by měl

vzít v úvahu, že výpověď odsouzeného je skutečně tak relevantně a do té míry odlišná a uvádí

nové skutečnosti, že se jedná o výpověď, která svým charakterem představuje nový důkaz. Pokud

v předcházejícím řízení tak nějak bylo dovozeno, že se trestný čin stal, tak nějak byla odkryta

úloha odsouzeného, toto tak nějak v tuto chvíli odpadá a pokud odpadá vlastně vyhodnocení

skutečností, pro které byl obžalovaný odsouzen, tak mám za to, že je třeba vzít v úvahu, že

dnešního dne soudu byly předloženy takové skutečnosti a takové informace, které představují

důvod pro to povolit obnovu řízení, zejména pokud mezi organizátory a realizátory akce byly i

úřední osoby, případně osoby patřící do advokátního stavu. Mám za to, že podstatou podaného

návrhu a výpovědi tedy zejména odsouzeného, došlo k odkrytí nových skutečností, neboť

navrhovatel mimo jiné vypověděl, jakým způsobem byla celá akce zorganizována – míním tím

tedy „únos“ a sepis a podpis notářského zápisu bratry Lebánkovými, odsouzený vypověděl nebo

z jeho výpovědi vyplývá, která by byla v obnoveném řízení podrobena samozřejmě dalšímu

zkoumání soudu, tedy dnes odsouzený vypověděl tak, že jeho úloha vlastně nebyla tou úlohou

zásadní, když bez rozdělení úkolů v předmětné věci by nebylo možné úspěšně trestnou činnost

realizovat, možná by zůstalo u jakéhosi pokusu a vypověděl tedy dnes odsouzený včetně

zásadního sdělení o pravděpodobné trestné činnosti úředních osob notáře, advokáta. Mám za to,

že ač vypověděl, že si není 100% jistý, že zásahová jednotka byla skutečnou zásahovou jednotkou

nebo že za tuto zásahovou jednotku jednali skuteční policisté, jsem přesvědčena, že v případném

obnoveném řízení by tato skutečnost najevo vyšla. Je tedy zřejmé, že odsouzený podal předmětný

návrh s tím, aby v obnoveném řízení bylo dosaženo příznivějšího rozhodnutí ve vztahu k jeho

osobě, ač sám nedovede, což chápu, předjímat, zda by k tomu vůbec došlo, což je pochopitelné.

Skutečnosti, které dnes předal odsouzený soudu, mám za to, že jsou pravdivé, poněvadž zároveň

lze jednoduše odkrýt i motiv, proč odsouzený o těchto skutečnostech v původním řízení pomlčel.

Jedná se o skutečnosti velmi závažné, které, pokud jsou pravdivé, jsou způsobilé přivodit trestní

stíhání dalším osobám. Toto trestní stíhání by nepochybně mělo devastující přesah do jejich

profese, výkonu jejich profese a samozřejmě osobního života. Odsouzený měl ve výkonu trestu

dostatek prostoru k úvahám, jestli tyto osoby dále chránit za cenu rizika, které by tím vzniklo jeho

rodině, ovšem zároveň jestli je má chránit i za cenu delšího omezení vlastní svobody. Pokud

jejich role byla taková, jak uvádí odsouzený, tyto osoby by na svobodě omezeny mohly být také,

tedy trestná činnost by jim mohla být prokázána. Pokud odsouzený dospěl k tomuto závěru, že je

na místě podat pravdivé vypovězení, pravdivou výpověď o okolnostech, respektive

skutečnostech, ke kterým došlo v rámci jeho trestné činnosti, pak by soud měl přistupovat

k vyhodnocení těchto skutečností velmi pečlivě. Ostatně mám za to, že postup odsouzeného není

nějak neobvyklý, kdy nová výpověď odsouzeného mění relevantně dosavadní skutková zjištění.

Podle mého tento stav dnes v předmětném řízení nastal. Upírat odsouzenému věrohodnost a

přesvědčivost, pravdivost jeho tvrzení, není podle obhajoby na místě. V postavení obhájce

odsouzeného odkazuji zejména na nález Ústavního soudu III ÚS 2731/14 z 13. 10. 2015, kdy

Ústavní soud konstatuje: i přes specifickou povahu řízení o návrhu na povolení obnovy trestního

řízení, jsou obecné soudy povinny respektovat základní práva, jež se standardně pojí s trestním

řízením, neboť jde o Ústavní nález velmi přiléhavý a jeho závěry mám za aplikovatelné na toto

řízení. Lze-li důvod, pro který odsouzený vystoupil se svým svědectvím až nyní, dobře vysvětlit,

což jsem přesvědčena, že lze a nové skutečnosti zapadají do původních zjištění orgánů činných

v trestním řízení, pak je dle mého přesvědčení třeba, aby soud rozhodující o návrhu odsouzeného

na povolení obnovy řízení vycházel, byť se zohledněním konkrétních jednotlivostí dané věci,

z ustálené judikatury obecních soudů a soudu ústavního. Uzavírám, že taková změna výpovědi,

7 Nt 552/2020

jaké jsme dnes byly svědkem, respektive upřesnění výpovědi, ale rozvedení výpovědi s novotami,

v sobě nesoucími, takovouto výpověď mám za to, že lze považovat za nový důkaz, který byl

soudu dříve neznámý a který sám o sobě, respektive se skutečnostmi a důkazy již dříve známými,

by mohl odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, tedy v konečném důsledku považovat za důkaz

vedoucí k povolení obnovy řízení. S odkazem na průběh, respektive skutečnosti uvedené v rámci

dnešního řízení navrhuji, aby Krajský soud v Praze rozhodl o návrhu odsouzeného tak, že jeho

návrhu na povolení obnovy řízení vyhoví.

Odsouzený ve svém závěrečném návrhu uvádí:

Řekl jsem již vše.

Vyhlášeno

u s n e s e n í:

Hlavní líčení se v 11:17 hodin přerušuje za účelem porady senátu.

Ve 11:36 hodin pokračováno v přerušeném hlavním líčení.

Po poradě senátu vyhlášeno

usnesení

Podle § 283 písm. d) tr. řádu za použití § 278 odst. 1 tr. řádu se návrh na povolení obnovy řízení

v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 6/2016, která skončila

pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 1 T 6/2016 ze dne 27. 9. 2016, ve

znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 10 To 28/2017, ze dne 24. 10. 2017 zamítá.

Předsedkyně senátu vyhlášené usnesení odůvodnila a podala poučení o opravných prostředcích.

Odsouzený po poradě s obhájkyní uvádí:

Ponecháváme si lhůtu.

Státní zástupce se vzdává práva stížnosti.

Skončeno v 11:43.

Mgr. Iva Říhová

předsedkyně senátu

Žaneta Kočová

protokolující úřednice

Protokol o hlavním líčení byl vyhotoven na základě zvukového záznamu dne protokolující úřednicí Žanetou

Kočovou, zvukový záznam je založen do spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. Nt 552/2020.

sobota 13. června 2026

STÁT CHRÁNÍ ZLOČINCE NA ÚKOR POŠKOZENÝCH. ČÁST 1

Jako „předkrm“ k  tomuto článku připomínám, že opozice opět rozvířila osvědčené téma střetu zájmů Andreje Babiše. Aniž by to věděla a aniž by ji to zajímalo, odpoutává tím pozornost od trestné činnosti, probíhající pod záštitou státu. Střet zájmů je hypotetická kategorie: má předejít možnosti, že by si oligarcha ve vedení státu „přikrádal na státním“. Fialova vláda měla dost času na to, aby zřídila speciální úřad, jenž by ještě před proplacením zachytil každý příjem či jiné výhody, jež by Babišovy firmy získaly jen díky tomu, že jejich majitel je předsedou vlády. Ovšem takový úřad by nevyráběl podklady pro bezbřehé žvanění, proto nevznikl. 

Dále připomínám, že ministr spravedlnosti Jeroným Tejc k nevoli státních zástupců pojal záměr ustavit inspekci, vyšetřující jejich nepřístojnosti. Jeho záměr podporuji, ale není to nic nového. Před mnoha lety vznikl na půdě Spolku Šalamoun zákon o Generální inspekci justice, který se dostal do eklepu Sněmovny, ale na jeho projednání nedošlo. Konzultantem při tvorbě návrhu byl zesnulý místopředseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera. Zákon ale řešil i postih hřešících soudců, pokud nebyl zásahem do soudcovské nezávislosti. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v soukromém rozhovoru vyjádřil, že v soustavě kárných opatření chybí orgán přípravného řízení. Jistě by bylo možné nechat „šalamounský“ zákon dopracovat legislativci ministerstva a ušetřit tím čas. 

Ministr spravedlnosti ale není bez zmíněného zákona bezbranný proti nepravostem, páchaným státními zástupci, protože je nejvyšším kárným žalobcem. Musel by ale mít vůli kárné podněty projednávat a vyvozovat z nich závěry. 

První kárný podnět proti státnímu zástupci, který chrání „jesenické“ zločince, jsem podal 25.listopadu 2025 paní ministryni Evě Decroix. Do demise se k němu nevyjádřila. Pana ministra Jeronýma Tejce jsem takto poprvé oslovil 25.prosince 2025. Pokračoval jsem pak 6.ledna 2026, 8.ledna 2026 a 27.ledna 2026. Vyřízení jsem urgoval 20.května 2026. Odpovědi „z pověření pana ministra“  jsem se dočkal 10. června 2026, s tím, že pan ministr důvody ke kárnému řízení nenašel a se mnou nebude mluvit. Podotýkám, že s panem ministrem Tejcem jsem měl co do činění již dříve a považuji ho za slušného člověka. Ale pokud nějaký „deep state“ vzal zločince pod ochranu, ministr se nebude protivit. 

Posléze v té souvislosti upozorňuji, že v poslední době dva významní státní zástupci, a to Adam Bašný (viz 1/) a Petra Lastovecká  (viz 2/) resignovali z mravních důvodů na své postavení. Je to varovný signál o chování vedení státního zastupitelství a poměrech v soustavě. 

Po tomto „předkrmu“ se vracím k pozapomenuté „kauze Jeseníce“, o které jsem  toho dříve napsal dost (viz 3/). Čtenáři si jistě pamatují, že jde o brutální vydírání bratrů Lebánkových v jesenickém penzionu U Kohouta , jehož zadavatelem byl recidivista Roman Šulyok. 

Roman Šulyok vyráběl  v provozovně v Malhosticích padělky  cigaret Marlboro. Byl to výnosný obchod. Pořizovací náklady zařízení udává  v desítkách milionů Kč. Když dostal echo, že vzbudil pozornost celníků, výrobu zastavil, prostřednictvím kamaráda si pronajal prostor ve skladech společnosti bratrů Lebánkových v Lužkovicích. Nechal tam převézt stroje s úmyslem znova je sestavit, v provozu předvést ukrajinskému zájemci a prodat je. Nestihl to. Dne 26. srpna 2012 do skladu vpadlo komando celníků a bylo zahájeno trestní řízení kvůli výrobě padělků cigaret Marlboro. Obžalovaný byl Roman Šulyok, jeho bratr Jan, oba Lebánkové a několik dalších osob. Soudkyně Iveta Šperlichová (soudkyně OLO) trestní stíhání Romana Šulyoka zastavila a jeho mladšího bratra odsoudila k nízkému podmíněnému trestu. Lebánky odsoudila k nepodmíněným trestům za nezaplacení spotřební daně z tabáku, který jim nepatřil a kterou v plné výši zaplatili. Ústavní soud ji shledal podjatou. Rozsudek ani neprošel odvolacím  řízením, neb pozbyl platnost. Postavení Romana Šulyoka se nezměnilo, zůstal mimo hru.  Nástupce „soudkyně OLO“ Jiří Dufek (který nedávno rozhněval Andreje Babiše zmírňujícím rozsudkem nad pachatelem týrání psa) „vylepšil“ rozsudek zproštěním ods Jana Šulyoka obžaloby a nahrazením nepodmíněných trestů Lebánkům peněžitými s podmíněným odkladem. Zaplacení spotřební daně ho nezaujalo. Oba soudci používali ods. Romana Šulyoka jako svědka proti Lebánkům. Škodil, jak se dalo. 

Přestože Roman Šulyok nebyl trestně stíhán, akce celníků na něho dopadla tvrdě. Stát sice v rozsudku nevyslovil propadnutí jeho strojů, ale je zřejmé, že již na nich vyrábět nebude a také sen o jejich prodeji na Ukrajinu se rozplynul. Utrpěl ztrátu v řádu desítek milionů Kč. 

Domníval se, že řešením by mohlo být odškodnění na úkor zámožných Lebánků, S jeho dobrovolným poskytnutím ovšem nemohl počítat. Zrodil se nápad na jejich brutální vydírání. 

Pokud to laskavého čtenáře zajímá, může si udělat autentickou představu o hrůzostrašném prožitku v Jesenici, připraveném Romane Šulyokem & spol.,z výtahu z výpovědi poškozeného v přípravném řízení (viz 5/), který jsem vystavil na mém blogu. Chybí tam pouze zmínka o dvou vykopaných hrobech, o nichž se mezi sebou bavili věznitelé. 

Středočeské kriminální službě se kromě Romana Šulyoka a jeho pomocníka Lukáše  Loučky podařilo ztotožnit pouze notáře Václava Vodu a advokáta Martina Rezka, který ho při úkonu v Jesenici doprovázel. Policisté více nedokázali, protože Roman Šulyok nevypovídal. Své spolupachatele zakryl. Při trestním řízení oba právníci využívali všech stavovských privilegií, aby zdržovali vyšetřování. Protože poškození měli zájem, aby věc dospěla k soudu co nejdříve, aby mohli vyvolat občanskoprávní řízení o zneplatnění listin, jež podepsali pod nátlakem, žalobce Tomáš Milec notáře a advokáta neobžaloval. Použil je pouze jako svědky. Dva ředitelé GIBS nezávisle na sobě a s odstupem času mi vysvětlili, že pro žalobce je výhodnější dobrý svědek než špatný obžalovaný. 

Krajský soud Praha pak odsoudil dne 27.září 2016 pouze Romana Šulyoka k trestu odnětí svobody v trvání 7,5 roku a Lukáše Loučku k podmíněnému trestu. Lukáš Loučka je blízký přítel policisty Františka Heřmana, jímž se budu zabývat v druhé části článku, dojde-li na její zveřejnění. V době vyhlášení rozsudku měl již „na krku“ další trest odnětí svobody v trvání 7,5 roku, který si přivezl z Německa, kam vyrazil po úspěšném vydírání. 

Popsaný výsledek trestního řízení se k dnešku po letech nezměnil. Zbývající pachatele dosud chrání stát, ač prolomení jejich ochrany jsem vynaložil velké úsilí. 

Odkazy : 

1/Martin Drtina, Česká justice 5.6.2026: Adam Bašný přešel na druhý břeh

https://www.ceska-justice.cz/2026/06/adam-basny-presel-na-druhy-breh-ze-statniho-zastupce-je-nove-advokat/

2/ ČTK, České noviny 12.6.2026: Lastovecká předala Tejcovi upřesnění důvodů rezignace na funkci žalobkyně

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lastovecka-predala-tejcovi-upresneni-duvodu-rezignace-na-funkci-zalobkyne/2832956

3/můj blog a jinde, Zločinci pod záštitou státu 1-6

https://www.jemelikzdenek.cz/2025/08/zlocinci-pod-zastitou-statu-6.html

4/můj blog a jinde, Příběh soudkyně OLO: „Rošťáci“ jsou za vodou

https://www.jemelikzdenek.cz/2018/10/pribeh-soudkyne-olo-rostaci-jsou-za.html

5/můj blog, Výtah z výpovědi poškozeného

https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/vytah-z-vypovedi-poskozeneho-v-kauze.html 

==========================================================================

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je i druhý díl.. 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka 

VÝTAH Z VÝPOVĚDI POŠKOZENÉHO V "KAUZE JESENICE"

Muž nás přivedl do dveří označených č. 5. Byly to první dveře po pravé straně od vstupu. Jednalo se o apartmán. Dovnitř jsem vstoupil já, můj bratr Jan a tento neznámý muž. Ihned po vstupu do místnosti jsem si všiml, že v místnosti hrála hlasitá hudba…Muž přešel za našima zády a dle mého názoru otevřel dveře vedopucí do dalšího pokoje a to byl signál pro další osoby tam ukryté. V té chvíli se zezadu vyřítili muži v kuklách, srazili nás na podlahu. Já jsem inkasoval tupý úder do hlavy. Poté mě svázali ruce za zády plastovou páskou. Nohy mně svázali také plstovou páskou. Ústa mně přelepili kobercovou páskou. Potom mně na oči mě dali zatmavené lyžařské brýle. Všiml jsem si, že muži měli na rukou polstrované rukavice. Co se dělo s bratrem jsem v té době už nevnímal. Ležel jsem na podlaze a zaslechl jsem, jak jeden z mužů řekl "máš tam tlumič, napřed toho staršího". Potom mě posadili do křesla a potom na židli a takhle jsem bez řečí čekal zhruba dvě hodiny. Potom mě znovu posadili do křesla. Předtím mně sundali plastovou pásku z rukou a dali mně kovové pouta. Do té doby muži mezi sebou vůbec nekomunikovali. Následně mi sundali brýle a náplast z úst. Pořád za mnou stáli muži v kuklách. Byli dva nebo tři. Přede mnou seděl Roman Šulyok. Bratra jsem v místnosti neviděl, byl jsem otočen hlavou směrem k umývadlu. Šuliok mně řekl, že se na to pět měsíců připravoval a těšil a první otázka byla, zda jsem se doma rozloučil. Na to jsem řekl, že ne a on mi odpověděl, že to je škoda. Byl neuvěřitelně rozrušený a roztěkaný. Pořád pil vodu, rychle dýchal a tento stav se u něho opakoval v průběhu rozhovoru. Řekl mi, že mě nezabije hned a že si to budu užívat, akorát ho mrzí, že si to nebudu pamatovat. Začal mně podrobně popisovat, že si pořídil jateční pistoli a kolt. Jateční pistoli jsem neviděl celou, pouze jsem viděl část v tašce na stole. Kolt ležel na stole po mé levé ruce. Jednalo se o delší zbraň v koženém pouzdře přírodní jemně cihlové až vínové barvy, barvu zbraně jsem neviděl, trčela jen žadní část rukojeti. Zda byla obložená nějakým materiálem např. dřevem nebo kovová si nevybavuju. Řekl mi, že si zahrajem ruskou ruletu. Dále mi Šulyok řekl, že mi prostřelí kolena, do zadku mi strčí světlici a výhrožoval mně různě ublížením na zdraví a mučením. Když jsem se snažil cokoliv říct,dostal jsem zezadu ránu do hlavy od muže v kukle. V místnosti za celou tuto dobu ruština nezazněla, všichni mluvili česky. Potom mi Šuliok řekl, že jsme ho podvedli. Mluvil o své rodině, o dětech, o tom, že ho vyhodili z domu a působilo to na mně, že byl psychicky na dně. Potom mi řekl, zda jsem schopný něco podepsat. Musel by to však podepsat i bratr. Já jsem souhlasil a on řekl, že s takovou variantou nepočítal a víc by se mu líbila varianta č.1. Řekl, že si musí promluvit s bratrem a musí si to nechat projít hlavou. Na další posloupnost jednání si nevybavuju, ale potom si musel promluvit s mým bratrem. Dále mi řekl:"Až příjdou páni v oblecích, budete podepisovat a ověřovat podpisy." Odpověděl jsem, že ano. Potom mi řekl, že se na tyto osoby nesmím podívat a směrem k ním nesmím pronést jediné slovo, jinak že se vrátí k variantě číslo 1. Tohle celé předchozí jednání mohlo trvat zhruba do 17.00 hod. Potom mi Šulyok předložil 10 bianco směnek a dvě listiny, jejichž obsah jsem si nesměl přečíst. Směnky a listiny jsem musel podepsat. Přitom mi Šulyok řekl, že nás zničí, že tyto materiály, které jsem mu podepisoval, má od svých známých vysoce postavených policistů. Následně jsem byl odveden do druhé místnosti, kde jsem si musel lehnout na postel. Na rukou jsem měl pouta, na očích zatmavené lyžařské brýle, pásku na puse a na nohou jsem neměl. Pod poutama mně zápěstí omotali kobercovou páskou šedé barvy. Stejnou páskou mně přelepili i přes uši. Na posteli jsem ležel vedle bratra, ale mluvit spolu jsme nemohli. Asi za hodinu mě převedli zpět do druhé místnosti a posadili mě na židli. Sundali mi kovové pouta, potom si někdo z nich šel do auta pro naše občanské průkazy. Klíče a všechny naše osobní věci byly vyskládány na stole, všechny tyto věci nám vzali samy z kapes na začátku, kdy k násilnému jednání proti nám došlo. Kolem 18:00 hod. do místnosti vešli dva muži v oblecích, luxusně oblečení a sedli si do křesel v místnosti tak, že jsem seděl pravou stranou k nim….mně předloženy dva dokumenty, které jsem musel podepsat. Nemohl jsem si číst obsah. Mezitím Šulyok podal jednomu z těchto mužů můj občanský průkaz. Zda se na občanský průkaz podívali nevím, pořád jsem se musel dívat do stolu. Tito dva muži mně nemohli vydět do tváře, protože jsem musel mít pořád sklopenou hlavu. Po podpisu dokumentů Šulyok mužům řekl" pánové, dejte si venku cigáro" a potom starší z dvou mužů v obleku řekl, " ten druhý podpis budem dělat na recepci, tak jsem se rozhodl". Tím myslel podpisy mého bratra. Později jsem se však od bratra dozvěděl, že podpisování dokumentů proběho úplně stejně jako v mém případě. Taky za ním stáli pořád muži v kuklách. Potom mě odvedli zpět do místnosti vedle a do první místnosti odvedli bratra. Po chvíli přivedli bratra, měl na hlavě brýle. Toto jsem však pouze slyšel, protože jsem měl na očích zatmavené lyžařské brýle. V této místnosti střídavě byl pořád někdo, kdo nás hlídal. Potom jsme měli za úkol ležet na posteli a čekali jsme, co se bude dít dál. Šulyok nám řekl, že máme čekat, jak to dopadne. Kolem 04.00 hod. ráno si někdo všiml, že mám zmeškané hovory i já a musel jsem poslat sms manželce ve znění, "zavolám později neboj" a následně druhou ve znění "pracuju zavolám". Toto mi nadiktoval Šulyok a kontroloval to. Já jsem úmyslně napsal sms bez háčků a čárek, protože toto běžně nedělám a chtěl jsem upozornit, že není něco v pořádku. Manželka však nato nereagovala. V průběhu toho,jak jsem ležel na posteli jsem kousek žvýkačky, kterou jsem měl předtím v ústech nalepil na čelo postele mezi korpus postele a matraci ve směru u zdi a druhou část jsem hodil mezi stěnu a postel. Toto jsem udělal z důvodu, aby tam po nás zůstala nějaká stopa a měl jsem důkaz, že jsme tam byli. Kolem 08.00 ráno nám přišel Šulyok sdělit, že musíme dopodpisovat každou stranu nějakého dokumentu tak, jako protokoly. Já jsem šel podepisovat jako první, dokumenty předkládal Šuliok a já jsem podepisoval každou stranu dokumentu dole pod textem. Zda to byl počítačově psaný text nevím, bylo šero, neviděl jsem na to. Kolik dokumentů jsem podepisoval nevím. Potom mně muži v kuklách odvedli zpět do druhé místnosti a podepisovat vzali mého bratra. Po chvíli bratra přivedli zpět a  pak už nám ruce nesvazovali. Potom nám Šuliok řekl, že mezi 08:00 až 09:00 hod nás pustí s tím, že všechny osobní věci leží na stole, kde jsme se podepisovali. Potom jsme si měli vzít naše bundy, všechny naše věci jsme měli za úkol dát do kapes,  a odejít k našemu autu.  Následně jsme šli i s bratrem do druhé místnosti, mohli jsme si sundat brýle a vzali jsme si svoje osobní věci. Vyšli jsem ven před budovu stejným způsobem, jak jsme do budovy přišli. Muži v kuklách už u tohoto přítomní nebyli , předpokládám, že byli v místnosti, kde jsme předtím leželi. U našeho vozidla nám Šulyok řekl, že mně příjde textová zpráva končící trojčíslím 303 a oslovením lásko, kde mně sdělí, kde se potkáme a kolik mu máme přivézt peněz. Tam nás ještě jednou upozornil, že ať nic nepodnikáme proti němu. Potom jsme odjeli ve směru na Brno a Šulyok jel za námi v Š Octávii combi modro zelené barvy , registrační značky 6U7 9907. Po nájezdu na dálnici jsme ho už neviděli.


čtvrtek 11. června 2026

NE KAŽDÝ SE PŘIZNÁ

 Během polistopadového vývoje se „z kapitalistické ciziny“ do našeho trestního řízení dostaly dříve neznámé prvky, použitelné k rychlejšímu dosažení žádoucího výsledku. Najednou je možné, aby se „hříšníci“ domlouvali se svými pronásledovali, co jim vynese rychlé doznání, nejlépe navíc vylepšené odhalením spolupachatelů. Nabízené „zboží“ nemusí být vždy úplně čisté, ale „kupující“ je většinou přijímají bez protestů, protože „účel světí prostředky“. Přijetí těchto novinek nebylo hned od začátku radostné: byly pochybnosti o mravnosti takových postupů. 

Ale jen někteří obvinění jsou ochotni směnit své pokání za vlídnější úsměv soudce. Každá osobnost je jiná. Například před pár dny se vynořily zprávy o dohodě tří automobilových závodníků s příslušnými orgány o přiznání účasti na podvodech obv. Pavla Buráně. Určitě počítají s odměnou v podobě mírného trestu. Ale způsob myšlení jejich protějšku je úplně jiný, takže od něho se nedá čekat, že by je následoval, byť také by mohl přispět ke zrychlení řízení. Jeho přirozenosti ale odpovídá zpochybňování jejich svědectví a popírání důvěryhodnosti policie, čili popření „čistoty zboží“. Ostatně stejně se chová i v obchodněprávním řízení, v němž čelí žalobě o vymožení obrovského dluhu. Dvakrát jsem slyšel před trestním soudem jeho potvrzení o reálnosti dluhu, takže bych se nedivil, kdyby začal splácet, aby si vylepšil osobnostní profil. Ale nesplácí, ač prostředky asi má. V této fázi jeho trestního řízení a bez znalosti důkazní situace mohu pouze předjímat, že boj žalobce s obhajobou bude tvrdý a výsledek nejistý. 

Jiné situace lze vypozorovat v „kauze Jesenice“, ke které se stále občas vracím. Jde v ní o brutální vydírání zlínských podnikatelů Lebánkových. Zadavatel vydírání, recidivista Roman Šulyok ze zásady nikdy nespolupracoval s policií. Usvědčen z útoku na Lebánky mlčel a policie bez jeho pomoci nedokázala ztotožnit podstatnou část pachatelů. Ale během dlouhých let ve vězení hříšník přece jen přemýšlel a nakonec se rozhodl vykoupit si zkrácení trestu vstřícností k policii. V řízení o podmíněné propuštění z výkonu trestu mu to zcela legálně vyneslo zkrácení trestu o tři roky. Ale v tomto případě příslušné orgány poskytnutou výhodu promrhaly. Klíčovou postavou mezi podezřelými je policista, který měl naverbovat „zakuklence“, již se dopouštěli násilí na Lebáncích a „kajícník“ na něj přesvědčivě ukázal výpovědí před soudem „jako svědek pod přísahou“. Bylo jistě na místě vytěžit ho k jejich ztotožnění. Když se mi vyšetřovatel pochlubil, že zná jeho totožnost, poradil jsem mu, aby ho předvolal k podání vysvětlení, vyzval ho k odtajnění totožnosti zakuklenců  a popř. aby si pomohl uvalením koluzní vazby, pokud by policista rychle nepochopil, co se sluší a patří. Ale vyšetřovatel mi odpověděl, že se jedná o policistu, který „dlouho a dobře slouží“ a drsné zacházení si nezaslouží. Rozhovor mezi námi proběhl na jaře r.2021. Policista se ale k podání musel dostavit až 7. června 2024, jako poslední ze všech, a všechna obvinění proti němu popřel. Podle mého názoru nevěřil mu ani vyslýchající. Ale tím to zatím skončilo. Po jeho výslechu GIBS trestní řízení odložila. Od takového člověka nelze očekávat, že se zítra dobrovolně dostaví na GIBS a přijde i se seznamem „zakuklenců“. Je si jistý, že někdo nad ním drží ochrannou ruku a zajistí mu beztrestnost promlčením. Jeho chování má ale „háčky“: jsou lidé, kteří kvůli jeho ochraně mají stále větší nepříjemnosti, za což mu jistě nebudou vděční. Celkový dopad na něho a ochránce jako celek může být horší než „obchod“ se státním zástupcem. Mimo to ho asi nečeká vysoký trest, protože jde o starou záležitost a do účasti na vydírání se nechal vlákat vyprávěním Romana Šulyoka, že ho Lebánkové okradli. Měl přece ušlechtilý úmysl pomoci okradenému kamarádovi. 

Ale nezbývá než nechat věcem volný průběh. Možná  se ještě dočkáme my i oni různých překvápek. Howgh

==========================================================================V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573  jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel  i v „papírové“ formě. 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.