Vracím se k případu podmíněně propuštěného odsouzeného, jemuž prezident republiky 18.října 2024 odmítl udělit milost (zde). Již dříve jsem se vyjádřil obecně k přístupu prezidenta Petra Pavla k agendě milostí prezidenta republiky (zde a zde).
Můj zájem o případ oživil rozhovor, který s podmíněně propuštěným natočila Lenka Králová. Je dostupný na internetových stránkách www.vtranzu.cz (zde)
Je to velmi zvláštní případ. Žadatel byl odsouzen a výkon trestu nastoupil jako žena, věznici opustil jako muž s vaginou. Během výkonu trestu prodělal vrcholnou část procesu změny pohlaví. Zažil vážné nepříjemnosti rázu zdravotního i psychologického a společenského. Část výkonu trestu strávil v ženské věznici, závěrečnou v mužské.
Během své dlouholeté činnosti justičního potížisty jsem navštěvoval věznice a získal přibližnou představu o životě vězňů, ale také o obtížné záslužné práci příslušníků Vězeňské služby ČR. Podle mého názoru soudy při ukládání nepodmíněných trestů počítají s jejich výkonem ve standardních podmínkách. Zmíněný odmítnutý žadatel o milost měl ale výkon trestu zostřený průvodními jevy procesu změny pohlaví. K tomu jistě prezident republiky nepřihlížel, pokud se skutečně jednalo o jeho osobní rozhodnutí, nikoli o rutinní úkon úředníků. Ačkoli zastávám konzervativní názor o existenci dvou pohlaví, ačkoli nesdílím módní názor, že pohlaví je sociální konstrukt a obecně nechovám sympatie k osobám, které změnu pohlaví podstupuji, jsem přesvědčen, že prožitky žadatele o milost ve vězení byly tak nepříjemné, že jejich zohlednění neměl prezident republiky přehlédnout. Domnívám se dokonce, že kdyby posouzení žádosti věnoval péči, obvyklou při projednávání žádostí o milost jeho předchůdcem, možná by humanitární odůvodnění omilostnění našel. Někdo může namítat, že žadatel celý proces podstoupil ze svobodné vůle. Nejsem si jist, zda si dovedl představit, co ho čeká a v každém případě soudím, že trpěl a utrpení mohl být ušetřen.
Dověděl jsem se od odmítnutého žadatele, že příslušníci Vězeňské služby se k němu chovali slušně a tíži jeho údělu mu maximálně ulehčovali, a to v obou věznicích, jimiž prošel.
Život se ale 18.října 2024 nezastavil. Odmítnutý žadatel o milost v prosinci r.2024 požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Měl naplněné všechny předpoklady: odpykal zákonem stanovenou část trestu, jeho chování při výkonu trestu bylo bezvadné, měl zajištěné zaměstnání po propuštění a čekala na něj rodina. Přesto jsem si nebyl úplně jistý, že s žádostí uspěje. Různá řízení o podmíněné propuštění jsem sledoval opakovaně a ze zkušenosti vím, že soudy jsou nevypočitatelné. Ale v tomto případě senát byl rozumný. Žádosti vyhověl. Pana odsouzeného propustil na svobodu se zkušební lhůtou pěti let. A dokonce ani státní zástupce se proti rozhodnutí o propuštění neodvolal (to je častá příčina potíží), takže osvobozený muž opustil věznici 21. ledna 2025 v doprovodu členů své rodiny.
Zůstává skutečností, že se mohl dostat na
svobodu o tři měsíce dříve nebýt strohého přístupu prezidenta republiky
k žádosti o milost.
==========================================================================
V knihkupectvích jsou ještě
zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný
v knihkupectvích.
Upozorňuji na zajímavé
filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v
sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled
antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora,
státního zástupce, bankovního právníka.
Žádné komentáře:
Okomentovat