CHÝRY O SOLÁRNÍCH PODVODECH

Dne 6.února 2025 vydal SeznamZprávy článek Daniela Nováka „Podnikateli Zemkovi se hroutí solární byznys zrozený za štědrých podpor“ (zde). Týkal se jen jednoho odvětví Zemkových podnikatelských aktivit, ale vyvolal paniku v celé obci jeho zákazníků a obchodních partnerů.

Potřeboval jsem hodně času, abych článek jako celek strávil. Popisuje podnikatelskou tragédii, která se zrodila v r. 2010 a postupem času nabyla dnešní podoby a hrůzostrašných  rozměrů. Má stránku ekonomickou i trestně právní. Během dlouhé doby se o případu napsalo hodně stran novinářských textů a postupně se na něj nabalily různé chýry, nad kterými se dnes už nikdo nezamýšlí. Prostě je lidé berou jako zjevenou pravdu. K tomu přibyla změť soudních a jiných úředních rozhodnutí. Orientovat se v ní je obtížné.

Problematikou jsem se začal zabývat příležitostně, takřka proti své vůli, když jsem 3. června 2014 poprvé vstoupil s bývalou předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou do soudní síně Krajského soudu Brno, v které vládl soudce Aleš Novotný. Žalobce Radek Mezlík přihodil Alenu Vitáskovou a její podřízenou Michaelu Schneidrovou k obžalovaným účastníkům licenčního řízení chomutovských solárních elektráren, ač s nimi neměly nic společného.  A od té doby  křivdy na solárnících se stále vracejí do mých úvah.

Podnikatel Zdenek Zemek st. pojal záměr vybudovat tři fotovoltaické elektrárny v areálu své chomutovské firmy v rámci opatření, jimiž čelil dopadům ekonomické krize. Kromě prostředků svého holdingu investoval miliardu z úvěru. Obecně by uskutečnění podnikatelského záměru mělo zajistit návratnost vložených prostředků včetně splacení úvěru a nad to přinést aspoň minimální zisk. To je  základní pravidlo podnikání. V tomto případě vidíme, že ve skutečnosti v důsledku působení různých vnějších vlivů podnikatel místo zisku utrpěl obrovské ztráty a navíc se musel dožít  trestního postihu synů a spolupracovníků. Později byl v jiném řízení odsouzen také, a to k podmíněnému a peněžitému trestu. Kromě nepříznivých povětrnostních podmínek v době dokončování výstavby pohromou byla celá řada zásahů státních orgánů.

Současná vláda počítá s dalším budováním solárních elektráren jako prostředku k zajištění energetické bezpečnosti státu. Očekává tedy, že další podnikatelé se pustí po stopách Zdenka Zemka st. Jeho osud je ale důvodem k bedlivému vyhodnocení podnikatelského rizika: úspěšnost záměru je mimo jiné podmíněna jistotou dotační, popř. cenové politiky státu a na tu se nelze spolehnout. Koncem r.2010 stát náhle podstatně snížil s účinností od 1. ledna 2011 dotované výkupní ceny elektřiny, čímž významně ohrozil způsobilost podnikatelů splácet úvěr.  A ve státním rozpočtu na r. 2025 není zajištěn dostatek prostředků na dotování obnovitelných zdrojů energie. Víc se jich ministrovi financí do rozpočtového puzzle prostě nevešlo. Nikdo neví, co bude zítra. A budovatele nových solárních elektráren nic nechrání před zásahy státu, jež přispěly k neúspěchu podnikatelského záměru Zdenka Zemka st.

Ve zmíněném článku se uvádí, že jeho elektrárny získaly licence neoprávněně, protože ke dni 31.prosince 2010 nebyly dokončeny. To je hluboce zakořeněný chýr. Elektrárny zcela určitě stály. Na konci prosince 2010 je vyfotografovala družice NASA. Rozlišovací způsobilost fotografií je tak vysoká, že na nich lze počítat panely.  Podle platných předpisů z té doby o udělení licence rozhodovala komise pracovníků Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) po prohlídce zařízení na místě. Žadatel musel při tom prokázat, že má oprávnění s elektrárnou nakládat a zařízení je bezpečné.  V našem případě pracovníci ERÚ uznali 31.prosince 2010  elektrárny za způsobilé k získání licence a Zemkové prokázali oprávnění vlastníků konvalidovanými protokoly o převzetí zařízení od dodavatele a bezpečnost revizními zprávami k nízkonapěťovým rozvodům.

Je pravda, že při první kontrole stavu elektráren dne 20.prosince 2010 komise našla na miliardové investici nedodělky v rozsahu několika desítek tisíc Kč a licence neudělila. Ale 21. prosince 2010 vedení ERÚ souhlasilo s opakováním kontroly a 22. prosince 2010 distribuční společnost připojila elektrárny k síti, takže začaly dodávat proud. Při další prohlídce dne 31.prosince 2010 pracovníci ERÚ zjistili, že elektrárny jsou způsobilé pro získání licencí. S jejich názorem souhlasili další přizvaní odborníci včetně zahraničního experta úvěrující banky. Tvrzení, že licence vydal ERÚ neoprávněně, nedokončeným elektrárnám a dokonce snad na základě nějakého podvodu, se rozchází se skutečností. Oprávnění pracovníci ERÚ, kteří o vydání licencí rozhodli, viděli vše, co vidět chtěli a měli k disposici úplný spis s přílohami k žádostem o licence. Elektrárny pak prodávaly elektřinu za původní cenu, platnou v r. 2010, až do počátku roku 2013, kdy stát zásadně změnil způsob proplácení dotací. Pokud snad z mně neznámých důvodů získaly elektrárny licence skutečně neoprávněně, pracovníci ERÚ, kteří jejich vydání povolili, dle mého laického názoru měli usednout na lavici obžalovaných společně se solárníky. 

Domněnka, že chomutovské solární elektrárny získaly licence neoprávněně, byla jedním z důvodů vyvolání trestního stíhání osob, zapojených do procesu budování elektráren, v němž obžalobu podal státní zástupce VSZ Olomouc Radek Mezlík a senát předsedy Aleše Novotného Krajského soudu v Brně vynesl rozsudky s vysokými tresty. 

Veřejnost neví, že způsobilost elektráren k získání licencí byla podrobena dalším zkouškám. Především v ERÚ proběhlo řízení k žádosti o povolení obnovy licenčního řízení, jehož předkladatel usiloval o odebrání licencí chomutovským elektrárnám. Ředitelka licenčního odboru ERÚ Michaela Schneidrová po přezkoumání licenčního spisu rozhodla ve správním řízení, že žádost je nedůvodná. Čili  zachovala licencím platnost. Byla pak za to odsouzena k vysokému trestu odnětí svobody a strávila dokonce několik měsíců ve vězení. Ale v lednu r. 2018 Nejvyšší soud ČR rozhodl, že se nedopustila trestného činu a nařídil její propuštění na svobodu. V průběhu dalšího řízení byla zcela zproštěna obžaloby. 

Později na základě trestních oznámení dvou na sobě nezávislých oznamovatelů severočeská kriminální služba přezkoumala okolnosti vydání licencí chomutovským elektrárnám 31.prosince 2010 se závěrem,  že elektrárny měly odpovídající náležitosti a licence obdržely právem. Stížnosti oznamovatelů proti policejním usnesením zamítl stejný státní zástupce Radek Mezlík, zmiňovaný výše jako pronásledovatel solárníků. Potvrdil, že k 31.prosinci 2010 byly elektrárny způsobilé pro získání licencí. 

Hned v r.2011 se začala zvedat vlna trestních a později i správních řízení s budovateli solárních elektráren, poněkud připomínající někdejší hony na kulaky. Podnikatelský klan Zemků přišel na řadu mezi prvními, nebo možná vůbec jako první. Došlo k tomu tak, že někdy počátkem r. 2011 místopředseda ERÚ Antonín Panák našel v licenčních spisech revizní zprávy z konce prosince r.2010, které považoval za padělky a zanesl je na policii.

Později se ukázalo, že je do spisu založili pracovníci dodavatelské firmy, kteří připravovali licenční spisy pro prohlídku elektráren komisí  ERÚ 31.prosince 2010. Zjednodušili si tak splnění úkolu v situaci, kdy stálý revizní technik Vladimír Čimpera byl nemocen. 

Policie nalezené listiny vyhodnotila jako padělky a zahájila úkony trestního řízení. Proti tomu by nebylo možné  nic namítat, kdyby se omezila na pachatele. Ale z neznámých důvodů se rozběhlo prověřování celého licenčního řízení, ač investoři si dodání padělaných revizních zpráv neobjednali a o jejich založení do spisu vůbec nevěděli. Neodpovědnost zhotovitelů padělků vyvolala katastrofu, jejíž účinky dopadly na hlavy nevinných lidí. 

Nález údajných padělků ovlivnil i správní řízení. Byl jsem přítomen správnímu řízení soudnímu, při  němž právní zástupce investorů chtěl založit do spisu jako další důkaz obsáhlý znalecký posudek renomované poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Soudce David Raus ale přijetí dalšího důkazu odmítl, protože vzhledem k existenci padělaných revizních zpráv byla  pro něj důkazní situace jasná a zrušení platnosti licencí nevyhnutelné. Protože znám obsah znaleckého posudku, jako laik pochybuji, že by soud po seznámení s ním rozhodl o odebrání licencí. 

Na výsledky trestního i správního soudního řízení měla vliv neujasněnost právních předpisů. Revizní technici prováděli  revize nízkonapěťových rozvodů a vypracovávali revizní zprávy způsobem, na který byli zvyklí. V r.2013 Nejvyšší správní soud vydal závazné rozhodnutí o náležitostech postupu při revizi a obsahu revizní zprávy. Pokud se pak  v licenčním spisu nalézala revizní zpráva, jež jeho rozhodnutí neodpovídala, byl to důvod k odebrání licence a k odsouzení revizního technika pro podvod  k nepodmíněnému trestu. Až dosud jsem věřil, že retroaktivita právních rozhodnutí je nepřípustná, ale je zřejmé, že v případě honu na solárníky je dokonce vítaná. 

Až v r. 2024 při rozhodování o jiné obžalobě kvůli vydání licence v r.2010 soud připustil, že revizní technik nemá být trestán za nedbání pravidel, jež v r. 2010 neexistovala. Uznal mu jednání v dobré víře a upustil od potrestání.

Za nerespektování neznámých pravidel bylo zřejmě odsouzeno více revizních techniků. Ministr spravedlnosti by měl nechat prozkoumat příslušné trestní rozsudky a vyhledat případy takto potrestaných revizních techniků. Patrně by zasluhovali rehabilitaci.

Vzácná, patrně však ne zcela ojedinělá je jiná „specialita“ postupu státního zástupce Radka Mezlíka v řízení proti podnikatelskému klanu Zemků. Jak výše uvedeno, přílohou k žádosti o licence byl protokol o převzetí zařízení elektráren do vlastnictví investorů. Takový dokument nelze vyrobit za 5 min. těsně před příchodem komise ERÚ. Žadatelé nemohli předjímat přesně, kdy na ně přijde řada. Připravili protokoly s předstihem. Mezi jejich obsahem a skutečným stavem elektráren při návštěvě komise ERÚ  dne 20. prosince 2010 byl ale malý rozdíl. Kvůli drobné fyzické nedokončenosti zařízení komise vydání licencí nepovolila.

Rozpor mezi obsahem protokolu a skutečným stavem zařízení vyhodnotil v trestním řízení státní zástupce Radek Mezlík jako pokus o podvod. Motivem pro přípravu protokolů ale nemohl být úmysl podvést ERÚ, protože na  rozdíl od policistů,  státních zástupců a soudců investoři  věděli, ERÚ nevydá licence na základě pouhého předložení protokolů, neboť rozhodující je posouzení skutečného stavu elektráren pracovníky ERÚ na místě samém. Pro orgány činné v trestním řízení měl neúspěšný první pokus o získání licence význam srovnatelný s koncem světa. K dalším jednáním mezi investory a ERÚ ze dne 21.prosince 2010, k připojení elektráren na rozvodnou síť dne 22. prosince 2010 a dokonce ani k nové prohlídce z 31.prosince 2010, završené vydáním licencí, již nepřihlíželi. Jednatele investujících společností obžalovali a odsoudili k vysokým trestům. Nedbali, že v dalším postupu budování elektráren došlo ke konvalidaci obsahu protokolů, licenční řízení bylo úspěšně završeno a nevznikla škoda ani investorům, ani státu.

V r.2024 proběhl soudní proces s budovateli jiné elektrárny, která získala licenci na konci r. 2010. Vyskytl se v něm stejný problém – nesoulad soupisu součástí vybavení zařízení elektráren na začátku licenčního řízení se skutečností. Ale soud rozhodl, že použitím dočasně vadné, později konvalidované listiny nebyla způsobena škoda. Jednání, jež nezpůsobí škodu, není trestným činem.

Souhrnný pohled na soubor úředních úkonů, konaných ERÚ, orgány trestního řízení a správními soudy v podmínkách neujasněnosti procesních předpisů na mne působí dojmem chaosu, v němž spravedlnost občas přišla zkrátka. Zcela jistě se to netýká jen případu chomutovských solárních elektráren. Proběhlo několik desítek trestních řízení a také došlo k početným zásahům správních soudů, vyvolaným nejvyšším státním zástupcem ve veřejném zájmu. Bylo by velmi zajímavé a patrně i prospěšné, kdyby celek „honu na solární barony“ prozkoumala skupina nezávislých, nestranných právníků. Kdyby se mi chtělo vtipkovat, navrhl bych zřízení vyšetřovací parlamentní komise. Při představě, že možná několik revizních techniků sedělo ve vězení, protože v r. 2010 neznali pravidla, nastolená správními soudy v r. 2013, mi ale do vtipkování není. Apeluji proto na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, aby se nad touto záležitostí zamyslel.  

==========================================================================V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573  jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel  i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.

 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.