pátek 8. dubna 2022

SOUDY POŠKOZENÉ ALENĚ VITÁSKOVÉ NEPŘEJÍ

Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nositelka státního vyznamenání Za zásluhy, patří mezi nejvýše postavené oběti justičních nešvarů. Její překvapivé jmenování do čela ERÚ vyvolalo nevoli energetické mafie i neuspokojených čekatelů na nástupnictví po bývalém předsedovi ERÚ Josefu Fiřtovi, jemuž se přičítá odpovědnost za nezvládnutí návalu zájemců o budování solárních elektráren. Někteří její nepřátelé hledali cesty, jak ji z úřadu rychle vypudit. Vhodným nástrojem mělo být trestní stíhání, zahájené v r. 2013, které 2.června 2014 přešlo v soudní řízení trestní u Krajského soudu v Brně a skončilo zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Brně až v listopadu r. 2019. Kromě toho se jí postarali o menší proces, zahájený sdělením obvinění v r.2015, pokračující od  13. února 2017 u Okresního soudu v Jihlavě, ukončený pravomocným zproštěním obžaloby rozsudkem Krajského soudu v Brně v červenci r.2020.

Po celou dobu trestního stíhání Alena Vitásková vykonávala náročné povinnosti předsedkyně ERÚ. Byla to obrovská psychická zátěž, která se ve výsledku odrazila ve zdravotních potížích. Kromě toho musela nést náklady obhajoby. Vedlejším účinkem bylo zmaření získání   manažerské pozice v jisté obchodní firmě, spojené nejen s náročnou prací, ale také s vynikajícím finančním ohodnocením.

Není divu, že po skončení soudních procesů trestních se Alena Vitásková začala domáhat odškodnění  od státu, který ji na základě nesmyslných obvinění vystavil víceletým trampotám.  Její nároky jsou mimořádně vysoké, takže jistě vzbuzují závist.   V tomto ohledu se jí ale zatím příliš nevede. V řízení o náhradu ušlého zisku ji odmítl Obvodní  soud pro Prahu 2 a dne 6.dubna 2022  Městský soud v Praze v odvolacím řízení nepříznivé rozhodnutí potvrdil. Problém není ale ve vysokých požadovaných částkách, o které by při věcném přístupu stran bylo jistě možné licitovat, ale v překvapivém, dle mého laického názoru nemravném právním názoru soudu.

 Soudy shodně tvrdí, že škoda jí ve skutečnosti vznikla jen proto, že vedení předmětné obchodní společnosti nerespektovalo presumpci neviny.  Nelze tedy požadovat od státu náhradu za nerespektování presumpce neviny soukromým subjektem. Takový názor je ovšem jedním z projevů nadřazenosti justice nad občany a její  odtrženosti od reálného života. Není totiž pochyb o tom, že prvotním viníkem je stát, který ji dostal do zranitelného postavení nesmyslným obviněním. Nikdo totiž nemůže počítat s tím, že by významné postavení mohl získat obviněný, o němž případný zaměstnavatel nemůže vědět, zda a kdy se obhájí, či zda a kdy půjde do vězení.

Bez znalosti písemného vyhotovení rozhodnutí nemá smysl zamýšlet se nad důvodností nároků Aleny Vitáskové a přiměřeností požadovaných částek. Ale je to podružné: výše zmíněný právní názor je absolutní překážkou vyhovění nárokům, i kdyby po věcné stránce byly zcela nepochybné.

Server Česká justice hned 6.dubna 2022 pohotově vydal článek z dílny ČTK o rozhodnutí odvolacího soudu, který mě zaujal: je zatím jediným zdrojem informací, neboť písemné vyhotovení rozhodnutí samozřejmě není ještě dostupné. Kromě vysvětlení právního názoru soudu obsahuje další informace o průběhu kalvárie Aleny Vitáskové, které sice obraz doplňují, ale některé mohou sloužit k vytváření nebo udržování různých klišé. A jiné údaje zde chybí.

Např. se zde správně uvádí, že Alena Vitásková byla souzena v kauze solárních elektráren v majetku podnikatelského rodinného klanu Zemků. Ale chybí informace, že s předmětem stíhání Zemků neměla nic společného, pouze ji  k obžalovaným „přihodil“ žalobce Radek Mezlík, který se jí tak postaral o maření spousty času vysedáváním v soudní síni při jednání, které se jí netýkalo. Dalším důsledkem jeho rozhodnutí bylo obrovské zvýšení jejích nákladů na obhajobu. O kauze solárních elektráren se zde uvádí, že získaly licence na výrobu těsně před koncem r.2010, ač nebyly zcela dokončeny. Skutečnost je taková, že o jejich způsobilosti pro udělení licence rozhodli odpovědní pracovníci ERÚ, vyslaní bývalým předsedou ERÚ Josefem Fiřtem, kteří je prohlédli na místě a měli k disposici licenční spis se všemi přílohami. Dokončenost jako podmínku pro udělení licence zákon nezmiňuje a ostatně na investici za 1,3 mlrd. Kč v den vydání licencí byly nedodělky za  pár desítek tisíc Kč, které neměly vliv na jejich provozuschopnost. Je více elektráren, jež dostaly od ERÚ licence před dokončením, ale platnost jejich licencí nikdo nezpochybňuje. V článku je také zmínka o „jihlavském“ procesu, v němž žalobce obvinil Alenu Vitáskovou ze zneužití pravomoci, protože přijala do funkce náměstkyně pro řízení právního odboru ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Stojí za zmínku, že žalobce Kamil Špelda označil mzdu Renaty Vesecké za škodu, způsobenou státu, protože její bezchybná odborná práce byla podle jeho názoru nulitní.

Posléze článek obsahuje informaci o řízení o náhradu škody za nemajetkovou újmu, v které odvolací řízení proběhlo dne 7. dubna 2022. Následně pohotová Česká justice navázala hned v den jeho konání zprávou také o tomto procesu. Právní závěry soudů mi v tomto případě připadají zcela neuvěřitelné. V neprospěch žalobkyně soudy zneužily skutečnosti, že po celou dobu trestního stíhání setrvala v čele Energetického regulačního úřadu a dokonce se jí v té době dostalo různých ocenění včetně státního vyznamenání, jež pro ni měla mít povzbuzující účinek. V její neprospěch soud hodnotí i skutečnost, že se nyní vyžívá jako předsedkyně Institutu Aleny Vitáskové. 

Protože jsem sledoval obě soudní řízení přímo v soudní síni po celou dobu a často jsem se pohyboval v blízkosti paní obžalované, vím, že žila v ustavičném stresu, který se snažila navenek neprojevovat. Zhroutila se až po zprošťujícím rozsudku. Připadá mi, že do senátu, jenž vydal toto rozhodnutí, se vetřeli Mimozemšťané. Nepřeji nikomu nic zlého, ale předsedkyni senátu Ivě Kotrčové bych přál, aby musela prožít šest let s vědomím, že jí hrozí vězení (soudce Aleš Novotný Aleně Vitáskové  při jednom hlavním líčení vysvětlil, co jí hrozí), mařit desítky hodin v soudní síni mimo místo bydliště a pracoviště a současně vykonávat náročnou práci. 

Podle mého laického názoru v článku zcela chybí vyhodnocení  skutečnosti, že k oběma žalobám na náhradu škody nemuselo dojít, kdyby trojice prvotních původců újmy, a to policista Pavel Pinka, státní zástupce Radek Mezlík a soudce Aleš Novotný  nevedli trestní stíhání proti Aleně Vitáskové na základě vykonstruovaného obvinění. Za zneužití moci – nevím, zda nedbalostní nebo vědomé – se nemuseli zodpovídat. O dalších osudech Pavla Pinky nic nevím. Státní zástupce Radek Mezlík povýšil: stal se žalobcem v Úřadu evropského žalobce. Aleš Novotný soudí nerušeně dál.

Veřejnosti je známo, že se občas ukáže, že se do vězení dostal nevinný člověk. Mám důvod si myslet, že v několika dalších případech se dodatečné prokázání neviny nepodařilo. Tento hrozný stav má různé příčiny. Za nejzávažnější považuji skutečnost, že pachatelé defektních procesů mají předem zajištěnu beztrestnost.  Nenajde se kárný žalobce, který by je poslal před kárný soud. Podávat trestní oznámení pro zneužití pravomoci je zbytečné, protože je chrání tabu a stavovská solidarita. Mohou se dokonce dočkat povýšení, a není to jen případ sveřepého žalobce Radka Mezlíka.

==========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

3 komentáře:

  1. Ať brnknete v současné situaci v Česku o cokoli, vždy za tím nakonec vyleze fašisticko-nacisticko-bolševický princip agresivního, útočného, nenasytného, nenažraného, vražedného a vraždícího režimu od kterého lze očekávat cokoli kromě pravdy a spravedlnosti. TAKOVÉO BESTIALITĚ A ZRŮDNOSTI ČEŠI A ČEŠKY, MORAVANÉ A SLEZANÉ NEMUSELI NIKDY DŘÍVE ČELIT!

    OdpovědětVymazat
  2. IN DUBIO PRO REO
    ANEB PŘEDVOLEBNÍ KAMPAŇ VITÁZKOVÉ NA HRAD

    Do jaké míry si pan Jemelík uvědomuje o čem vlastně píše a co je a co není pravda, tak nebudu hodnotit, do hlavy mu naštěstí nevidím.
    Stává se naprostým zvykem, že ve svém článku, ač asi měl obhajovat nehorázné požadavky paní Vitáskové, tak vlastně řekl pouze A a už jak je jeho zvykem neřekl B.

    Možná, tedy naprosto jistě, by vyzněla jakási falešná obhajoba paní Vitáskové jinak, kdyby pan pisatel uvedl fakta a tedy pravdu, kolik že to vlastně dohromady paní Vitásková požaduje odškodnění po státu, tedy ve skutečnosti po daňových poplatnících, kteří ji mají zaplatit za prezidentskou kampaň na hrad.

    Drzost této dámy je hodně, ale hodně za hranicí morálky. Vlastně nám ústy pana Jemelíka říká, daňový negramote, zacáluj mně přes 200 000 000,00 Kč( tolik paní Vitásková požaduje po státu) za něco, co jsem si vycucala z prstu a buď milý daňový poplatníku tak blbý, že mně za to hodíš do urny hlasovací lístek, abych se stala tvým GURU, tedy první prezidentkou v dějinách naší republiky. Slibuji, že si jako kancléřku na hrad vezmu dámu z justiční mafie, paní Veseckou, se kterou mám hodně společného a kterou znám velice dobře. Konec citátu.

    Pan Jemelík se fakt nestydí vytřít si s morálkou zadek a rozesílat podporu paní Vitáskové na hrad.
    Problém pana Jemelíka je v tom, komu a jak rychle lézt do prdele, protože zde jsem použil expresivní výraz mého dědy, kterému od útlého dětství rozumí každý. Ono napsat, že pan Jemelík leze do otvoru, kde záda ztrácejí své slušné jméno je také pravda, ale je to zdlouhavé.

    Ve svém elaborátu opět pan Jemelík semele páté přes deváté, ze solárních zmetku Zemků udělá utlačovaná hovádka boží, co chtěli rychle okrást daňového poplatníka na nehorázných výkupních cenách za el. energie. Pan Jemelík, jelikož dostal úlitbu "bohů zemkových" do svojí pochybné pokladničky, tak je bude hájit do roztrhání těla, které si už natolik roztrhal, že ani není schopen ho dát dohromady.

    OdpovědětVymazat
  3. 2.
    Přestože obhajuje paní Vitáskovou, tak neopomene zase žvanit o de facto hotové solární elektrárně, ale jaksi opět opomene uvést to podstatné a tedy pravdivé. K uvedení elektrárny je potřeba licence a ta byla vydaná na základě zfalšovaných revizních zpráv. Ve svých předešlých elaborátech, jak je zvykem pana Jemelíka obhajovat zmetky, tak se snažil zpochybnit to, že za předložené zfalšované revizní zprávy nenese solární baron odpovědnost. Neznalost zákona neomlová a to se nebudu odvolávat na to, že to je pouze zažité povědomí.

    Rovněž samotná elektrárna dokončená nebyla a je jedno zda z malé části, protože kdyby naopak byla uvedena s nedodělky které tam byly, tak v případě nehody, nebo dokonce smrtelného úrazu by pan Jemelík byl první, kdo se mlátil do prsou a to v opačném gardu.

    Ke zvolení paní Vesecké, tedy bývalé bolševické prokurátorce, která byla jako součást "justiční mafie" donucena k odchodu z úřadu státní zástupkyně a kterou dokonce vyzval dne 14. března 2009 ombudsman Otakar Motejl, který uvedl: „Kdybych měl něco navrhnout, tak bych navrhl paní doktorce Vesecké, aby odešla“
    Takže paní Vesecká nebyla přijatelná jenom pro politickou garnituru, ale i pro uznávané kapacity justice. K jejímu odchodu z funkce se vyjádřila i Unie státních zástupců a Soudcovská unie. Tedy těch mračen bylo na jednu mafiánku docela dost, akorát jediný pan Jemelík a paní Vitásková to vidí jinak.

    Paní Vitásková nemá sebemenší šanci dostat se na hrad a převzetím státního vyznamenání od Putinovy děvky, je naopak veliká diskriminace. Paní Vitásková se tedy naprosto diskriminuje i tím, že od státu požaduje tak nehorázné odškodné, že to nemá vůbec morální základ. Ba naopak, její nehorázný požadavek zavání podvodem, jak vlastně mohla dělat v soukromé firmě za půl mega měsíčně a odchodným ve výši zlatého padáku 32 milionů, stíháním o ten kšeft přišla. No neber to.

    Měla prý i rozjednané a přislíbené místo i na základě udělení státního vyznamenání od proruského prezidenta. Pokud by nebyla paní Vitáskové slovo morálka naprosto cizí a sprosté slovo, tak jednak nepřijme od Putinovy děvky vyznamenání, asi proto, že byla spojena s další Putinovou děvkou Klausem, jako předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových, nebo jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně, odtud asi její chamtivost po "hrabání" ze státní pokladny.

    Jistě stojí za to připomenout, že paní Vitásková v době, kdy řídila ERÚ, tak de facto i řídila dvě své bývalé firmy, podnikající v energetice, což zákon zakazuje. Jsou o tom důkazy, že obě společnosti převedla na členy své rodiny. Jednu na svého bývalého manžela a druhou na svou snachu. Přitom když již byla předsedkyní ERÚ tak dostávala ke schválení platby společnosti SMP – Služby a společnosti Gazoprojekt Czech. Současně ji byly zasílány i přehledy peněžitých toků těchto společností. Usvědčovaly ji v tom e-maily, které zajistila policie.
    Potom bych nevynechal snahu proniknout do senátu v roce 2016 a to za Úsvit - Národní Koalice Pitomia Okamury. Naštěstí neúspěšně.

    Pan Jemelík u této dámy, jak je ostatně jeho neutuchající obdiv k bývalým agentům StB, viz náklonnost k panu Burešovi a i zde paní Vitásková byla ve svazcích StB vedena jako agent, s krycím názvem Eva. Opakovaně se však soudila o to, že její spolupráce nebyla vědomá. Po výpovědi jejího někdejšího řídícího důstojníka JUDr. Macháčka ji soud podezření zbavil. Respekt ale před časem získal nové písemné podklady, které to, že by se u Vitáskové jednalo o nevědomou spolupráci, v podstatě vylučují.

    Tak to už se nám o koryto na pražském hradě hlásí dva agenti StB Bureš a Eva. Není tedy
    od věci, že koho v poslední době prosazuje a líže řitní otvor pan Jemelík, tak je ve skutečnosti
    docela pořádný zemtek.

    OdpovědětVymazat