čtvrtek 14. prosince 2017

ON-LINE PETICE ZA ZASTAVENÍ TÝRÁNÍ OBŽ. SHAHRAMA ABDULLAHA ZADEHA

Brněnské soudy nestandardními postupy týrají obž. Shahrama Abdullaha Zadeha pokračujícím držením ve vazbě, ačkoli Krajský soud v Brně přijal kauci 150 milionů Kč za jeho propuštění.

  Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze CHAMURAPPI z.s. Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m IČ: 065 89 138 =================================================  
Poslanecká sněmovna Petiční výbor, Sněmovní 4 118 26  Praha 1  
PETICE ZA ZASTAVENÍ TÝRÁNÍ OBŽ. SHAHRAMA ABDULLAHA ZADEHA POKRAČOVÁNÍM VAZBY

 Vážené dámy a pánové,  
obracíme se na Vás s žádostí, abyste využili svých kontrolních pravomocí a navázali na činnost svých předchůdců, kteří se na společných zasedáních Stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS zabývali nezákonnými postupy PČR a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v přípravném řízení trestním proti obv.MUDr. Shahramu Abdullahu Zadehovi, občanu ČR íránské národnosti. Jejich jednání vyústilo do usnesení č. 33 a 34 a v této souvislosti pan ministr spravedlnosti přislíbil vyvození důsledků (na okraj: odpovědný dozorový státní zástupce JUDr. Michal Galát byl potrestán pouze písemnou výtkou).   Zmíněný státní zástupce JUDr. Michal Galát se pak v souvisejícím vazebním řízení dopustil dalšího nezákonného jednání, za které na něj podal vrchní státní zástupce v Olomouci kárnou žalobu s návrhem na dočasné snížení platu.   Okolnost, že dozorový státní zástupce čelí v přípravném řízení kárnému postihu, je velmi neobvyklá, dva postihy najednou jsou zcela mimořádný úkaz.   Žádáme Vás, abyste se zabývali pokračujícím krácením práv zmíněného obviněného ze strany  státních zástupců VSZ Olomouc a s nimi spolupracujících  soudců Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, které se projevuje jeho týráním nadužíváním vazby.   Vycházíme z názoru, že základním kamenem trestního práva je presumpce neviny. Na obviněného se má proto pohlížet až do rozsudku jako na nevinného a jeho práva mají být maximálně šetřena. Prověřování podezření má obviněného  zatěžovat jen v nejnutnějším rozsahu. Vazba je hlubokým zásahem do základních práv občana podle Listiny základních práv a svobod a je proto mimořádným opatřením, ke kterému se má sáhnout jen v případě krajní nezbytnosti a v nejmenším možném rozsahu. Při hodnocení důvodnosti uvalení vazby by se mělo přihlížet i k jejím dopadům na rodinu obviněného.   MUDr. Shahram Abdullah Zadeh nebyl dosud odsouzen za žádný trestný čin, takže se na něj nepochybně vztahují výše uvedené úvahy. Je obžalován ve dvou trestních kauzách. U Krajského soudu v Brně probíhá trestní řízení sp.zn. 46 T 5/2015, v němž jej žalobce viní z účasti na daňových podvodech se škodou 2,5 miliardy Kč ( z toho 2,25 miliard vzniklo v době vyšetřování pod dohledem dozorového státního zástupce). Řízení běží třetím rokem, ale rozsudek je zatím v nedohlednu. U Městského soudu v Brně probíhá řízení  sp.zn. 3 T 151/2017, v němž jej žalobce viní z ustavení zločineckého uskupení, které se mělo zabývat obstaráváním podkladů pro ovlivňování svědků v kauze Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015. Uskupení měl založit z vazby a jeho hlavními „dodavateli“ byli spolupracovníci PČR, kteří dostali za dodaná písemná svědectví vysoké odměny, jež odevzdali PČR. Dodáváme, že pan obžalovaný měl možnost zakoupená svědectví použít, když vypovídal devět dní před soudem, ale nikdy je nezmínil.   Nezabýváme se předjímáním výsledků obou řízení, protože v souladu s presumpcí neviny trváme na názoru, že bez ohledu na možné pozdější odsouzení má obžalovaný nárok na zacházení v souladu s právem a s dobrými mravy.   V souvislosti s řízením Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015 strávil pan obžalovaný 22 měsíců ve vazbě. Krajský soud jej propustil na svobodu 1.2.2016 po složení rekordní kauce 150 milionů Kč. Kauci složili členové rodiny a přátelé.  Ještě na dvoře věznice byl ale na pokyn státního zástupce KSZ Brno JUDr. Jiřího Kadlece zadržen policií, dodán do cely předběžného zadržení a předveden před senát Krajského soudu v Brně s návrhem na uvalení předběžné (tj. časově neomezené) vazby. Státní zástupce tím vyšel vstříc zájmu teheránské prokuratury o jeho vydání do Íránské islámské republiky k tamnímu trestnímu stíhání, a to s vědomím, že MUDr.  Shahram Abdullah Zadeh jako občan ČR nesmí být vydán bez svého souhlasu a nemá tedy důvod vyhýbat se vydávacímu řízení. Tento postup byl šokující pro postiženého, jeho rodinu a přátele. Nicméně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4.2.2016 č.j. 11Nt 201/2016  návrh na uvalení vazby zamítl jednak proto, že pro něj nebyly věcné a právní důvody, ale také proto, že kauce, složená v rámci řízení Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015, je pojistkou proti možnému útěku obviněného i v každém dalším řízení.   Dne 2.12.2016 byl MUDr. Shahram Abdullah Zadeh znova zadržen policií a dne 4.12.2016 na něj Městský soud v Brně  pod č.j. 70 Nt 3635/2016 uvalil vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou. Lhůta pro uvalení koluzní vazby již vypršela. Dozorový státní zástupce JUDr. Michal Galát svévolně prodloužil trvání koluzního režimu o několik týdnů bez odpovídajícího souhlasu vazebního soudu, a to v době, kdy všichni spoluobvinění již byli vyslechnuti. Zasáhl tím do rodinného života pana obžalovaného, neboť manželé Zadehovi museli strpět přítomnost policistky při návštěvách déle, než bylo ze zákona nutné. Za  to se dočkal kárné žaloby.     V dalším vývoji Městský soud v Brně rozhodl dne 11.4.2017 pod č.j. 70 Nt 1910/2017 o propuštění pana obviněného na svobodu. Poukázal m.j. na vysokou kauci, která působí jako pojistka proti útěku pana obviněného. Připustil, že existuje jisté nebezpečí pokračování trestné činnosti pana obviněného, ale je tak malé, že lze vazbu nahradit mírnějším opatřením. K stížnosti dozorového státního zástupce JUDr. Michala Galáta Krajský soud v Brně jako soud stížnostní zrušil  toto rozhodnutí dne 25.5.2017 pod č.j.  9 To 171/2017 s tím, že důvody pro uvalení vazby útěkové a předstižné dosud trvají. Soud vyslovil názor, že kauce byla složena v jiném řízení a nemá proto v této věci účinnost pojistky proti útěku. Na rozdíl od Městského soudu v Brně hodnotil přísněji možnost pokračování trestné činnosti pana obviněného a shledal tedy důvodnost i vazby předstižné.   Toto právní hodnocení se od té doby opakuje ve všech rozhodnutích ve vazebním řízení. Trvá tak zvláštní situace, v které jeden senát Krajského soudu v Brně uznal, že rekordní kauce, složená v jednom řízení, je pojistkou proti útěku i v jiném případě, zatímco jiný senát téhož soudu ji za pojistku v jiné kauze neuznává.   Patrně by bylo na místě, aby k této věci vydal sjednocující stanovisko Nejvyšší soud ČR, ke kterému by se problém mohl dostat pouze cestou stížnosti ministra pro porušení zákona. Je zřejmé, že útěk nebo maření trestního stíhání ve věci Městského soudu v Brně by vedl k propadnutí kauce, složené u Krajského soudu v Brně, účinnost kauce jako pojistky je tak nezpochybnitelná.   Rozdílnost postojů dvou senátů téhož soudu k jedné právní otázce nelze mechanicky hodnotit jako projev soudcovské nezávislosti. V případě, že by pan obžalovaný uprchl po propuštění ze současné vazby, kauce propadne státu stejně, jako kdyby porušil podmínky jejího vydání v kauze Krajského soudu v Brně. Názorová nezávislost soudu není licencí na nedbání logiky, popření zdravého selského rozumu a dobrých mravů.  Městský  soud v Brně ale v usnesení z 1.11.2017 kauci naopak hodnotí jako doklad o dobrých finančních poměrech pana obžalovaného, které by mu usnadnily v případě útěku život, a hodnotí ji proto jako faktor, zvyšující riskantnost jeho propuštění na svobodu.   Připadá nám naivní představa, že by pan obžalovaný mohl pokračovat v nakupování svědeckých prohlášení, když všichni horlivci, kteří mu k nim pomáhali, prošli vazbou a jsou jeho spoluobžalovanými, a mimo zájem orgánů činných v trestním řízení stojí pouze spolupracovníci policie, kteří si za špinavou práci nechali zaplatit a peníze odvedli policii.   Za daných okolností nám pokračující držení pana obžalovaného ve vazbě po vypršení lhůty vazby koluzní připadá jako nadbytečné a hodnotíme je jako účelové týrání. Standardní postupy obhajoby proti tomuto způsobu zacházení s panem obžalovaným nevedly k výsledku, protože místní orgány zřejmě hodlají držet jak 150 milionů Kč na účtě, tak beneficienta kauce za mřížemi. Proto se v nouzi obracíme na Poslaneckou sněmovnu s podnětem, aby se v rámci výkonu kontrolní pravomoci zabývala zvláštními postupy orgánů činných v tomto trestním řízení.   Petici předkládá petiční výbor členů spolku Chamurappi z.s. ve složení Marie Jedličková, Ing. Zdeněk Jemelík,  Mgr. Jarolím Klabník a Romana Smékalová. Petici současně dáváme na vědomí veřejné ochránkyni práv a veřejnosti.                
Petice je dostupná také na soukromém bloggu Ing. Zdeňka  Jemelíka http://www.jemelikzdenek.cz a na facebookových stránkách spolku Chamurappi z.s. https://www.facebook.com/provokace     Se srdečným pozdravem Ing. Zdeněk Jemelík, předseda spolku CHAMURAPPI z.s.   Na vědomí : Veřejná ochránkyně práv Údolní 39 Brno, 602 00                                                      _____________________________________________________________________

Tel.+420-606410226,+420-776651095     ICQ 245-583-151               skype: JemelikZdenek

E-mail:  jemelikzdenek@chamurappi.eu; jemelikzdenek@chamurappi.e


Ing.Zdeněk Jemelík, Chamurappi z.s., jemelikzdenek@chamurappi.eu + 3 členové petičního výboru    Contact the author of the petition
Login with Facebook
OR
Your email address will not be published on our site. However, the author of the petition will see all the information you provide on this form.

You will receive an email with a link to confirm your signature. Please check your inbox (and spam folder).
Facebook
Vystavil v Žádné komentáře:

úterý 12. prosince 2017

PETICE PROTI TÝRÁNÍ SHAHRAMA ABDULLAHA ZADEHA POKRAČOVÁNÍM VAZBY


Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze
CHAMURAPPI z.s.
Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5 ID datové schránky:vphvd5m
IČ: 065 89 138
=================================================

Poslanecká sněmovna PČR

Petiční výbor
Sněmovní 4
118 26  Praha 1

Věc:                                       č.j. Cham16/17/PSP01Petice                  Praha 12. prosince 2017
Petice za zastavení týrání obž. Shahrama Abdullaha Zadeha nadužíváním vazby


Vážené dámy a pánové,


obracíme se na Vás s žádostí, abyste využili svých kontrolních pravomocí a navázali na činnost svých předchůdců, kteří se na společných zasedáních Stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS zabývali nezákonnými postupy PČR a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v přípravném řízení trestním proti obv.MUDr. Shahramu Abdullahu Zadehovi, občanu ČR íránské národnosti. Jejich jednání vyústilo do usnesení č. 33 a 34 a v této souvislosti pan ministr spravedlnosti přislíbil vyvození důsledků (na okraj: odpovědný dozorový státní zástupce JUDr. Michal Galát byl potrestán pouze písemnou výtkou).

Zmíněný státní zástupce JUDr. Michal Galát se pak v souvisejícím vazebním řízení dopustil dalšího nezákonného jednání, za které na něj podal vrchní státní zástupce v Olomouci kárnou žalobu s návrhem na dočasné snížení platu.

Okolnost, že dozorový státní zástupce čelí v přípravném řízení kárnému postihu, je velmi neobvyklá, dva postihy najednou jsou zcela mimořádný úkaz.

Žádáme Vás, abyste se zabývali pokračujícím krácením práv zmíněného obviněného ze strany  státních zástupců VSZ Olomouc a s nimi spolupracujících  soudců Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, které se projevuje jeho týráním nadužíváním vazby.

Vycházíme z názoru, že základním kamenem trestního práva je presumpce neviny. Na obviněného se má proto pohlížet až do rozsudku jako na nevinného a jeho práva mají být maximálně šetřena. Prověřování podezření má obviněného  zatěžovat jen v nejnutnějším rozsahu. Vazba je hlubokým zásahem do základních práv občana podle Listiny základních práv a svobod a je proto mimořádným opatřením, ke kterému se má sáhnout jen v případě krajní nezbytnosti a v nejmenším možném rozsahu. Při hodnocení důvodnosti uvalení vazby by se mělo přihlížet i k jejím dopadům na rodinu obviněného.

MUDr. Shahram Abdullah Zadeh nebyl dosud odsouzen za žádný trestný čin, takže se na něj nepochybně vztahují výše uvedené úvahy. Je obžalován ve dvou trestních kauzách. U Krajského soudu v Brně probíhá trestní řízení sp.zn. 46 T 5/2015, v němž jej žalobce viní z účasti na daňových podvodech se škodou 2,5 miliardy Kč ( z toho 2,25 miliard vzniklo v době vyšetřování pod dohledem dozorového státního zástupce). Řízení běží třetím rokem, ale rozsudek je zatím v nedohlednu. U Městského soudu v Brně probíhá řízení  sp.zn. 3 T 151/2017, v němž jej žalobce viní z ustavení zločineckého uskupení, které se mělo zabývat obstaráváním podkladů pro ovlivňování svědků v kauze Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015. Uskupení měl založit z vazby a jeho hlavními „dodavateli“ byli spolupracovníci PČR, kteří dostali za dodaná písemná svědectví vysoké odměny, jež odevzdali PČR. Dodáváme, že pan obžalovaný měl možnost zakoupená svědectví použít, když vypovídal devět dní před soudem, ale nikdy je nezmínil.

Nezabýváme se předjímáním výsledků obou řízení, protože v souladu s presumpcí neviny trváme na názoru, že bez ohledu na možné pozdější odsouzení má obžalovaný nárok na zacházení v souladu s právem a s dobrými mravy.

V souvislosti s řízením Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015 strávil pan obžalovaný 22 měsíců ve vazbě. Krajský soud jej propustil na svobodu 1.2.2016 po složení rekordní kauce 150 milionů Kč. Kauci složili členové rodiny a přátelé.  Ještě na dvoře věznice byl ale na pokyn státního zástupce KSZ Brno JUDr. Jiřího Kadlece zadržen policií, dodán do cely předběžného zadržení a předveden před senát Krajského soudu v Brně s návrhem na uvalení předběžné (tj. časově neomezené) vazby. Státní zástupce tím vyšel vstříc zájmu teheránské prokuratury o jeho vydání do Íránské islámské republiky k tamnímu trestnímu stíhání, a to s vědomím, že MUDr.  Shahram Abdullah Zadeh jako občan ČR nesmí být vydán bez svého souhlasu a nemá tedy důvod vyhýbat se vydávacímu řízení. Tento postup byl šokující pro postiženého, jeho rodinu a přátele. Nicméně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4.2.2016 č.j. 11Nt 201/2016  návrh na uvalení vazby zamítl jednak proto, že pro něj nebyly věcné a právní důvody, ale také proto, že kauce, složená v rámci řízení Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015, je pojistkou proti možnému útěku obviněného i v každém dalším řízení.

Dne 2.12.2016 byl MUDr. Shahram Abdullah Zadeh znova zadržen policií a dne 4.12.2016 na něj Městský soud v Brně  pod č.j. 70 Nt 3635/2016 uvalil vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou. Lhůta pro uvalení koluzní vazby již vypršela. Dozorový státní zástupce JUDr. Michal Galát svévolně prodloužil trvání koluzního režimu o několik týdnů bez odpovídajícího souhlasu vazebního soudu, a to v době, kdy všichni spoluobvinění již byli vyslechnuti. Zasáhl tím do rodinného života pana obžalovaného, neboť manželé Zadehovi museli strpět přítomnost policistky při návštěvách déle, než bylo ze zákona nutné. Za  to se dočkal kárné žaloby.  

V dalším vývoji Městský soud v Brně rozhodl dne 11.4.2017 pod č.j. 70 Nt 1910/2017 o propuštění pana obviněného na svobodu. Poukázal m.j. na vysokou kauci, která působí jako pojistka proti útěku pana obviněného. Připustil, že existuje jisté nebezpečí pokračování trestné činnosti pana obviněného, ale je tak malé, že lze vazbu nahradit mírnějším opatřením. K stížnosti dozorového státního zástupce JUDr. Michala Galáta Krajský soud v Brně jako soud stížnostní zrušil  toto rozhodnutí dne 25.5.2017 pod č.j.  9 To 171/2017 s tím, že důvody pro uvalení vazby útěkové a předstižné dosud trvají. Soud vyslovil názor, že kauce byla složena v jiném řízení a nemá proto v této věci účinnost pojistky proti útěku. Na rozdíl od Městského soudu v Brně hodnotil přísněji možnost pokračování trestné činnosti pana obviněného a shledal tedy důvodnost i vazby předstižné.

Toto právní hodnocení se od té doby opakuje ve všech rozhodnutích ve vazebním řízení. Trvá tak zvláštní situace, v které jeden senát Krajského soudu v Brně uznal, že rekordní kauce, složená v jednom řízení, je pojistkou proti útěku i v jiném případě, zatímco jiný senát téhož soudu ji za pojistku v jiné kauze neuznává.

Patrně by bylo na místě, aby k této věci vydal sjednocující stanovisko Nejvyšší soud ČR, ke kterému by se problém mohl dostat pouze cestou stížnosti ministra pro porušení zákona. Je zřejmé, že útěk nebo maření trestního stíhání ve věci Městského soudu v Brně by vedl k propadnutí kauce, složené u Krajského soudu v Brně, účinnost kauce jako pojistky je tak nezpochybnitelná.

Rozdílnost postojů dvou senátů téhož soudu k jedné právní otázce nelze mechanicky hodnotit jako projev soudcovské nezávislosti. V případě, že by pan obžalovaný uprchl po propuštění ze současné vazby, kauce propadne státu stejně, jako kdyby porušil podmínky jejího vydání v kauze Krajského soudu v Brně. Názorová nezávislost soudu není licencí na nedbání logiky, popření zdravého selského rozumu a dobrých mravů.

Městský  soud v Brně ale v usnesení z 1.11.2017 kauci naopak hodnotí jako doklad o dobrých finančních poměrech pana obžalovaného, které by mu usnadnily v případě útěku život, a hodnotí ji proto jako faktor, zvyšující riskantnost jeho propuštění na svobodu.

Připadá nám naivní představa, že by pan obžalovaný mohl pokračovat v nakupování svědeckých prohlášení, když všichni horlivci, kteří mu k nim pomáhali, prošli vazbou a jsou jeho spoluobžalovanými, a mimo zájem orgánů činných v trestním řízení stojí pouze spolupracovníci policie, kteří si za špinavou práci nechali zaplatit a peníze odvedli policii.

Za daných okolností nám pokračující držení pana obžalovaného ve vazbě po vypršení lhůty vazby koluzní připadá jako nadbytečné a hodnotíme je jako účelové týrání. Standardní postupy obhajoby proti tomuto způsobu zacházení s panem obžalovaným nevedly k výsledku, protože místní orgány zřejmě hodlají držet jak 150 milionů Kč na účtě, tak beneficienta kauce za mřížemi. Proto se v nouzi obracíme na Poslaneckou sněmovnu s podnětem, aby se v rámci výkonu kontrolní pravomoci zabývala zvláštními postupy orgánů činných v tomto trestním řízení.

Petici předkládá petiční výbor členů spolku Chamurappi z.s. ve složení Marie Jedličková, Ing. Zdeněk Jemelík,  Mgr. Jarolím Klabník a Romana Smékalová. Petici současně dáváme na vědomí veřejné ochránkyni práv a veřejnosti.








Petice je dostupná také na soukromém bloggu Ing. Zdeňka  Jemelíka  http://www.jemelikzdenek.cz/2017/12/petice-proti-tyrani-shahrama-abdullaha.html
 a na facebookových stránkách spolku Chamurappi z.s. https://www.facebook.com/provokace. 

 Připojení podpisu je možné na na webu Petice24com:  https://www.petitions24.com/brnnske_soudy_nestandardnimi_postupy_tyraji_ob_shahrama_abdullaha_zadeha_pokraujicim_drenim_ve_vazb


Se srdečným pozdravem
Ing. Zdeněk Jemelík, předseda spolku
CHAMURAPPI z.s.

Na vědomí :
Veřejná ochránkyně práv
Údolní 39
Brno, 602 00





_____________________________________________________________________

Tel.+420-606410226,+420-776651095     ICQ 245-583-151               skype: JemelikZdenek


E-mail:  info@chamurappi.eu; jemelikzdenek@gmail.com

Vystavil v Žádné komentáře:

pondělí 11. prosince 2017

KAUZA ZADEH: NOVÁ OBŽALOBA – ČÁST 6.

11. prosinec 2017 byl v soudní síni č.2 Městského soudu v Brně dnem nečekaných událostí. Pokračovalo zde před senátem  předsedy Michala Kabelíka trestní řízení soudní  sp.zn. 3T l51/2017 proti českému občanovi íránské národnosti Shahramu Abdullahu Zadehovi (dále jen SAZ) a pětici spoluobžalovaným. Žalobce viní SAZ jako hlavního obžalovaného, že v době pobytu ve vazbě v r.2005 ustavil organizovanou zločineckou skupinu, s jejíž pomocí si obstarával podklady pro ovlivňování ve prospěch svůj a dalších obžalovaných trestního řízení ve věci daňových podvodů, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 46 T 5/2015.

Vše začalo tím, že se nedostavil ani jeden ze dvou svědků, předvolaných na dopoledne. Nebylo to ovšem velké překvapení, protože oba pány předcházela pověst nespolehlivých svědků. Předseda senátu za těchto okolností dal prostor obhajobě a obžalovaným k dotazům a vyhlášením stanovisek. Využil toho SAZ, který zaplnil svým vystoupením zbytek dopolední části jednání.

Předpokládám, že senát a státní zástupce nebyli potěšeni tím, co si vyslechli. Připouštím, že pan obžalovaný je mohl proti sobě popudit, což se mu může vymstít. Zvlášť proto oceňuji, že jej předseda senátu nechal mluvit bez přerušování téměř do konce, ač z výrazu jeho obličeje bylo patrné, že jej slyšené netěší.

Kdybych měl možnost panu obžalovanému radit, určitě bych doporučil, aby tolik „netlačil na pilu“. Dodávám ale, že jej znám dosti dlouho jako člověka vybraného společenského vystupování, z něhož vyzařuje empatický vztah k lidem. Chová-li se nyní před soudem jinak, soudím, že jde o následek dlouhodobého týrání vazbou, kterou  jako laik považuji za nadbytečnou. Povahu jeho dnešního projevu mohla nepochybně ovlivnit nelibost nad rozhodnutím zdejšího soudu z 1. listopadu 2017 o nevyhovění jeho žádosti o propuštění z vazby. Soud trval na důvodnosti jak vazby útěkové, tak předstižné. Jako laik se odůvodnění usnesení podivuji, neboť mi jeho větší část připadá jako popření funkce „zdravého selského rozumu“ jako nástroje hodnocení skutkových zjištění. Co např. říci na to, že složení kauce 150 milionů Kč u Krajského soudu v Brně v řízení  sp.zn. 46 T 5/2015 soud nehodnotí  jako obecnou pojistku proti útěku, ale naopak ji  používá jako doklad majetkových poměrů pana obžalovaného, které by mu usnadnily život v zahraničí po útěku, čili jako faktor zvyšující riziko útěku. V úvahách o možnosti útěku navíc soud zcela pominul nebezpečí, jež by mu při pobytu mimo Českou republiku hrozilo ze strany Íránské islámské republiky. V části, týkající se důvodnosti vazby předstižné soud vyčítá panu obžalovanému „diskreditaci státního zastupitelství a justice“, z nichž jej neviní ani žalobce. Zejména má být důvodem pro zachování vazby předstižné právě domnělá trestná činnost, ke které docházelo po jeho propuštění  z dřívější vazby, ač soudu je známo, že hlavní vykonavatelé nepravostí byli spolupracovníci policie a ti ostatní jsou obžalovaní společně s ním. S kým  a proč by měl pan obžalovaný pokračovat v trestné činnosti ? Ostatně těžiště domnělé trestné činnosti spočívalo v obstarávání svědeckých výpovědí, tedy jednání, na které má obžalovaný stejné právo jako státní zástupce a policie. Ostatně příprava ovlivňování svědka není trestná. Ano, svědecká prohlášení měla prý být nepravdivá, ale soud jejich pravdivost dosud nezkoumal, možná právě proto, že jde o Achillovu patu obžaloby. Pokud jim přesto přikládá stejný význam jako žalobce, působí to dojmem, že zapomněl na zásadu in dubio pro reo ve spojení s presumpcí neviny a ví již předem, že SAZ odsoudí, i když dokazování není  zdaleka u konce a závěrečné řeči nezazněly. Je smutné, že soud si při tom byl vědom, že vazba se protahuje také kvůli loudavému přípravnému řízení.

SAZ ve svém vystoupení především vytkl  předsedovi senátu, že při minulém jednání po jeho odchodu ze soudní síně a v nepřítomnosti obhájkyně se o něm veřejně vyjadřoval znevažujícím způsobem. Dále se zlobil, že při hlavním líčení dne 4.prosince se dověděl až před odchodem ze soudní síně, že v odpolední části jednání budou vypovídat policisté, které obhajoba považuje za nejdůležitější svědky. Trval na tom, že soud má povinnost informovat obhajobu a obžalované o plánovaném programu jednání, takže obžalovaný není závislý na tom, zda se jeho obhájce na příští program zeptá. Je ironií osudu, že panu předsedovi dal za příklad soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného, s nímž je ve velmi špatném vztahu: ten vydal písemný rozvrh výslechů svědků na celé pololetí a dodatečně zařazený výslech korunního svědka Petra Pfeifera mu oznámil dopisem. Požadoval, aby senát vydal písemné rozhodnutí, jímž se zaváže, že napříště bude soud sám seznamovat obhajobu a obžalované s dalším programem. Došlo také na výtku manipulace s důkazy. Nejsou k disposici všechny zvukové záznamy. Chybí zejména ty z rozhovorů s tlumočníkem, které by mohly potvrdit nevinu SAZ.  Obhájce Roman Jelínek při této části výkladu SAZ marně mával jakousi velkou obálkou, ale ani pan obžalovaný, ani předseda senátu tomu nevěnovali pozornost.

Jako obvykle SAZ okořenil výklad citacemi judikátů a různých jiných významných právních norem.  Připomněl jako anomálii petici ve prospěch soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného, kterou podepsalo 27 jeho kolegů z trestního oddělení soudu. Předseda senátu namítl, že petice nemá s tímto řízením nic společného a není oprávněn se k ní vyjádřit. Snažil se také zjistit, jaký obsah by mělo mít požadované písemné rozhodnutí senátu. Do polední přestávky ale k žádnému závěru nakonec nedošlo.

V odpolední části jednání soud vyslechl jako svědka tlumočníka perštiny, jehož se měl SAZ pokusit uplácet při seznamování s trestním spisem pro kauzu Krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015. Smyslem jeho počínání mělo být zpomalení překládání spisu tak, aby nebylo možné uzavřít seznamování se spisem před vypršením lhůty jednoho roku, omezující držení ve vazbě bez podání obžaloby.

Od výslechu se neočekávala žádná velká překvapení. Nicméně svědek překvapil vyhraněně záporným, popř. nadřazeným postojem k SAZ. Opakovaně se o něm vyjádřil, že se jedná o člověka, který stojí hluboko pod jeho úrovní. Také se vyjádřil pohrdavě o úrovni jeho angličtiny a pozastavil se nad tím, že mluví anglicky a má tlumočnici, když přece mluví česky. SAZ mu kupodivu nezaplatil stejnou mincí.

V úvodní části vystoupení svědek popsal průběh seznamování se spisem. Zmínil počáteční dobré vztahy mezi ním a SAZ, které se výrazně zhoršily, když nevyšel vstříc jeho požadavkům. Popsal způsob písemného sdělování návrhů pana obviněného. Zřejmě s chutí  dvakrát připomněl drobný incident s obhájci, který uzavřel s použitím jadrného českého slova. SAZ vedl otázky k zjišťování, zda údaje o jeho trestném jednání, uvedené v obžalobě, poskytl policii skutečně pan tlumočník. Ten  to ale popíral a nepřipustil, že by své poznatky předal manželce nebo jiné blízké osobě. Vznikla tedy pochybnost, odkud vzala policie informace o trestném jednání SAZ. Hodně námahy věnoval SAZ „páčením ze svědka“ informace o maximální možné rychlosti překládání, aby mohl prokázat, že k žádnému zpomalování nedošlo.

Závěr výslechu svědka probíhal v napjaté atmosféře, neboť čas pro něj vyhrazený uplynul a na chodbě čekal předvolaný znalec z oboru výpočetní techniky. SAZ ještě stále chtěl klást otázky a vznášet námitky, takže předsedovi senátu nezbylo než vydat neurčitý příslib, že tlumočníka v případě potřeby později znova předvolá.

Naopak výslech znalce proběhl bez komplikací. Jeho úkolem bylo proniknout do paměti iPodu pana obžalovaného. Vysvětlil, že úkol splnit nemohl, protože výrobce opatřil výrobky zabezpečením, které je neprolomitelné.


Až po jeho odchodu se konečně podařilo SAZ srozumitelně vysvětlit předsedovi senátu, že má připraveny nosiče DVD s vyřazenými záznamy jeho rozhovorů s tlumočníkem a k nim úřední překlady z perštiny, jež mají dokazovat, že tlumočník lže. Konečně převzal od obhájce výše zmíněnou velkou obálku a předal soudu nosiče DVD a úřední překlady jejich obsahu z perštiny. Předseda senátu dal najevo, že chápe, že asi skutečně bude muset tlumočníka předvolat znova, a ze všech spadlo napětí. Působilo to dojmem, že jednání po strastiplném vývoji vyústilo v jakousi katarzi. Pan soudce pak oznámil, že pokračování hlavního líčení proběhne ve dnech 8. a 9. ledna 2018 za předpokládané účastí svědků, kteří se nedostavili, policistů a možná obž. Martina Veselého  a všichni se rozešli, vlastně již  vstříc vánoční pohodě, o kterou bude rodina SAZ opět připravena (pozn.: v rodině SAZ se Vánoce skutečně slaví).
Vystavil v Žádné komentáře:

čtvrtek 7. prosince 2017

OZNÁMENÍ


Sp.zn: L 69390 vedená u Městského soudu v Praze
CHAMURAPPI z.s.
Ing. Zdeněk Jemelík P.O.Box 53,158 80 Praha 5
ID datové schránky:vphvd5m
IČ: 065 89 138
=================================================


OZNÁMENÍ


Všem přátelům a známým sděluji, že po vyhnání ze Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun jsem s přáteli založil spolek Chamurappi z.s. a pod jeho hlavičkou pokračuji v dosavadní  činnosti. Nadále se starám o chráněnce, které jsem obsluhoval dosud, pokud si přáli zůstat v mé péči. Tímto žádám o vaši přízeň a podporu.

KONTAKTNÍ ÚDAJE
ID datové schránky : vphvd5m
mail: info@chamurappi.eu
pošta: P.O. Box 53, 158 80 Praha 5
č.ú. 2701342184/2010
přístup na facebook: https://www.facebook.com/provokace


Se srdečným pozdravem
Ing. Zdeněk Jemelík
CHAMURAPPI z.s.










_____________________________________________________________________

Tel.+420-606410226,+420-776651095     ICQ 245-583-151               skype: JemelikZdenek


E-mail:  jemelikzdenek@chamurappi.eu; jemelikzdenek@gmail.com

Vystavil v Žádné komentáře:

úterý 5. prosince 2017

KAUZA ZADEH: NOVÁ OBŽALOBA – ČÁST 5

Projednávání obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti Shahramu Abdullahu Zadehovi (dále jen SAZ) a spoluobžalovaným kvůli nekalostem, jichž se měli dopouštět jako členové domnělé organizované zločinecké skupiny, založené SAZ z vazby v půli  r.2015, pokračovalo u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka dne 4. prosince 2017. Před senát předstoupila obž. Eva Halámková, o které jsem se v předchozím díle zmínil jako o partnerce obž. Martina Veselého a  spojce mezi „operačním důstojníkem“, spolupracujícím obžalovaným  Ondřejem Kučerou, a poskytovateli svědeckých prohlášení.

Pro soud je nová, proto předseda senátu si nejdříve udělal jasno v osobních poměrech paní obžalované. Zaujala mě úsečnost jejích vyjádření: převažují jednoslovné výroky. Výrazným vyjadřovacím nástrojem je krčení ramen. Předseda senátu se jí přizpůsobil krátkými otázkami. Pohotově reagoval na nejasnosti a nesrovnalosti v její výpovědi. Pozastavil se i nad délkou jejího mimomanželského vztahu s Martinem Veselým. Dialog mezi nimi chvílemi probíhal v českoslovenštině, což je pro mou generaci přirozené, ale někteří přítomní si všimli, že SAZ byl možná krácen v právu na tlumočníka ze slovenštiny.

Paní obžalovaná se nikdy nesetkala se SAZ. Vysvětlila, že do kauzy se dostala, až se její partner dostal do vazby. Navázala spojení s obž. advokátem Ondřejem Kučerou v domnění, že jako partnerův kamarád by jí mohl najít  ubytování v Brně, aby byla blízko partnerovi. Bydlení si ale nakonec zajistila sama.  Advokát ji požádal, aby vyhledala svědka Martina Valentoviče. Úkol splnila: zprostředkovala jeho setkání se svědkem. Při komunikaci používala „paštěty“ – tak spolčenci označovali mobilní telefony, jimiž je Kučera vybavil. Popsala podrobnosti průběhu pořizování svědkova prohlášení a vyplacení odměny. Myslela si, že svědkovo prohlášení by mohlo pomoci Martinu Veselému na svobodu, aniž by znala jeho obsah a aniž  by měla představu, v čem by mohla spočívat jeho prospěšnost. Zřejmě jí nepřipadlo, že by obstarání prohlášení mohlo být považováno za nezákonné jednání.

Následně na popud Martina Veselého navázala spojení se svědkem Janem Doležalem. O něm věděla, že podnikal s jejím partnerem, ale náplň jejich obchodů neznala. Měla mu vyřídit, že má vypovídat u soudu. Kontakt jí dal Martin Valentovič. Našla jej a spojila s Ondřejem Kučerou. Svědek  jí pak pro něj  přinesl prohlášení. Za to mu dala peníze, jež jí dal advokát. Prohlášení mu odevzdala. Jana Doležala vyzvala k návštěvě Martina Veselého ve vazbě, ale neuspěla.

Věděla, že Martin Veselý sepsal nějaké prohlášení v Bruselu, ale o jeho obsahu a významu nic nevěděla. Také věděla, že Petr Pfeifer měl být obětí únosu, ale netušila, zda je poškozený nebo viník. Nevěděla však, kdo je původcem prohlášení Martina Valentoviče a Jana Doležala.
Ondřeje Kučeru považovala za dobrého kamaráda. Věděla, že je právník. Několikrát se setkala s Petrem Pfeiferem, o němž rovněž netušila, čím se živí.

Obž. Martin Veselý využil možnosti vyjádření k její výpovědi ke stížnosti na opatření, která uplatňuje Vězeňská služba při návštěvách. Její vystoupení ale neokomentoval.

Paní obžalovaná odpověděla na otázky některých obhájců, ale po poradě s obhájkyní odmítla dále vypovídat, když přišel se svými otázkami na řadu SAZ. Ten pak pouze využil svého práva na vyjádření. Upozornil, že v jedné SMS, kterou četl žalobce, se vyskytuje slovo „hlavní“, o němž si žalobce myslí, že se vztahuje k němu. Považuje to za nesmysl, protože sám je obětí únosu a z toho vyvozuje, že „hlavní“ je někdo jiný. Z rozboru komunikace mezi svědky Halámkovou, Valentovičem, Veselým a Pfeiferem vyvodil, že SMS se jeho netýká a spolupracující obž. Ondřej Kučera zkresluje skutečnosti, pokud se snaží ji k němu vztáhnout.

Předseda senátu pak chtěl obž. SAZ umožnit, aby mohl aspoň 20 min. sledovat vystoupení obž. Martina Veselého, který však odmítl vypovídat dříve než dojde k výslechu svědka Jana Doležala.

Závěr jednání pak ovlivnilo prolínání tohoto řízení a rytmu rodinných návštěv pana obžalovaného SAZ. Pozorný předseda senátu na začátku jednání upřesnil čas, v kterém bude SAZ muset opustit jednání, aby mohl přijmout návštěvu. Až před opuštěním soudní síně se pan obžalovaný dověděl, že kvůli rodinné návštěvě přijde o výslechy nejdůležitějších svědků kauzy – policistů, jejichž výpovědím dodává zajímavost skutečnost, že nebyli slyšeni v přípravném řízení. Pan obžalovaný se kvůli této skutečnosti rozhněval a reagoval bouřlivě, s výtkou krácení jeho práva na vyslýchání svědků za rovných podmínek, opřenou o odkazy na judikáty Evropského soudu pro lidská práva a na porušení závazků České republiky, vyplývajících z Úmluvy o lidských právech. Také obhájci dali najevo nespokojenost s tím, že nedostali předem informaci o programu odpoledního jednání. Předseda senátu je odbyl s tím, že přece měli možnost včas se zeptat. Zřejmě si vůbec nepřipouští myšlenku, že by soud měl obhajobě poskytnout rozvrh výslechů s předstihem. SAZ přirozeně nedal přednost přítomnosti při výsleších před návštěvou a nahněvaný opustil soudní síň. Předseda senátu pak krátce na to jednání přerušil.

Na začátku  odpoledního jednání pak seznámil přítomné s podáním, které mu během přestávky doručila obhájkyně SAZ Ilona Procházková. Sdělila v něm, že kvůli zdravotním potížím není způsobilá ustát pokračování jednání. Předsedovi senátu nezbylo než uvážit, zda má věc SAZ vyčlenit do samostatného řízení nebo jednání odročit. Rozhodl se rozumně pro odročení. Nelze ovšem vyloučit, že by aspoň jeden z nepřítomných obhájců SAZ na odpolední jednání dorazil, kdyby se o záměru vyslechnout policisty dověděl na začátku líčení.

Hlavní líčení bude pokračovat 11. prosince 2017.

Autor byl dne 4.11.2017 na návrh Johna Boka vyloučen ze Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun. Pokračuje v činnosti ve spolku CHAMURAPPI  z.c.



Vystavil v Žádné komentáře:

neděle 3. prosince 2017

KAUZA ZADEH: KONEČNĚ SVĚDCI! – ČÁST 4.

Další blok hlavního líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) & spol. u Krajského soudu v Brně ve dnech 29.11.-1.12.2017 výjimečně proběhl za neúčasti hlavního obžalovaného, který požádal soud, aby jednal v jeho nepřítomnosti. Vyhodnotil výběr naplánovaných svědků tak, že jejich výpovědi se jej nebudou přímo dotýkat a je dostačující, když se zúčastní jeden z obhájců. V podstatě se nemýlil, ale z hlediska osvětlení významu jeho úlohy v rozsáhlém daňovém podvodu přece jen jednání úplně bezvýznamné nebylo: ani tito svědci neměli tušení o jeho existenci.

Svědecké výpovědi z tohoto bloku prohlubují poznání o vnitřní řídící struktuře pomyslné sítě či pyramidy pachatelů krácení či zpronevěry daně z přidané hodnoty. Protože důsledně ctím presumpci neviny, SAZ ponechávám mimo strukturu: z mého subjektivního hlediska se nad ní vznáší jako jakýsi „duch nad vodami“ a netuší, jak hluboké a zrádné ty vody jsou a necítí, čím a jak zapáchají. Neví, co se děje se zbožím, jehož pořízení pomohl financovat úvěr jeho společnosti Strong Strike a.s. Nevidím zatím žádné penězovody, jimiž by se k němu dostával podíl na výnosech z trestné činnosti. Podtrhuji ovšem slovo „zatím“:co není,může být, až se dokazování dostane do větší hloubky.

Vrcholem pyramidy jsou obžalovaní číslo 2-5, tedy spolumajitelé a vedoucí manažeři, působící ve společnostech P.P.S. GmbH, Ecoll Invest a.s. a Biodiesel Trade s.r.o. V jejich obchodování nevzniká povinnost placení DPH, proto nemohou být viditelnými přímými pachateli „odklánění“ plateb DPH od státu do soukromých kapes. Vskrytu by ovšem mohli organizovat „odklánění“ jinými subjekty a parazitování na výnosech z jejich nekalé činnosti. Zatím, na počátku dokazování, je dle mého laického názoru nic neusvědčuje. Nevíme ovšem, co bude dále.

Pod nimi se nachází vrstva nižších organizátorů, do které patří zbývajících deset obžalovaných. Obávám se, že před soudem nestojí všichni, kdo by sem patřili. Tito se domnívali nalézt výnosný způsob obživy buď v přímém obchodování se zbožím, zakoupeným od řídících firem, nebo ve vyhledávání dalších odběratelů. Někteří utvářejí řídící uskupení nižšího řádu. Pod nimi pak je vrstva  menších zprostředkovatelů a konečných prodejců zboží, z nichž někteří používají služeb lehkomyslných „bílých koní“.

Nezařaditelný je zatím Petr Pfeifer, dříve významný manažer P.P.S. GmbH, jehož jasný obraz korunního svědka obžaloby na základě některých svědectví povážlivě ztmavl.

Podle obžaloby vrcholová místa pyramidy získávala přímo nebo zprostředkovaně konečné prodejce, kteří neodvedli daň z přidané hodnoty a dělili se s ústředím o neoprávněný výnos.
Dokazování před soudem má prokázat platnost této základní téze.

K prokázání platnosti představy obžaloby samozřejmě směřovalo dokazování i v tomto bloku hlavního líčení. Pozornost si vysloužilo nižší řídící uskupení, tvořené obž. Radovanem Chaloupkou, Josefem Schmidem, Radkem Deutchem  a Jiřím Turtákem. 

Jako první jsme slyšeli otce a syna Šemíkovy, svědky-poškozené. Svědek Šemík-otec vypovídal v přípravném řízení v listopadu r.2014. Před soudem popsal dosti podrobně svou zkušenost s obchodováním s obžalovanými, které probíhalo hlavně ve firmě jeho syna. Osobně se setkal se všemi zmíněnými. Stěžoval si, že v červenci r.2013 jim zaplatili velkou částku, ale zboží nedostali. Domáhali se vrácení peněz, ale nepřišly. Jakýsi Tomáš Šimek jim pak vysvětlil, že peníze byly zaslány na jinou firmu. Ale na tu byla uvalena exekuce, takže vrácení se nedomohli. Podali trestní oznámení, které PČR  odložila, a ani stížnost k státnímu zastupitelství na tom nic nezměnila. Pokus o vyjednávání s obž. Josefem Schmidem o odškodnění mu vynesl pohovor s PČR, u které si pan obžalovaný stěžoval na obtěžování. Ani pozdější jednání s obž. Radovanem Chaloupkou nevedlo k nápravě. Vznikla škoda 16 milionů Kč; zčásti šlo o zálohy odběratelů. Svědek na popud soudce popsal dělbu úloh obžalovaných. O P.P.S.GmbH měl jen zprostředkovanou informaci od obž. Radovana Chaloupky, jemuž nevěřil, že skutečně dojíždí do Vídně. Sám se nikdy přímo na P.P.S. GmbH neobrátil. Věděl také o existenci firmy Biodiesel Trade s.r.o., ale bez podrobností. Na dotaz obhájce popsal modelový obchodní případ. Do synova obchodování v podstatě nezasahoval, dokud nenastaly problémy. Z obžalovaných zná pouze ty, s nimiž přímo jednal, tedy nikoli obž. SAZ, ani další čtyři hlavní obžalované, ani ostatní.

Svědek Šemík-syn vypovídal  v přípravném řízení v listopadu r.2014. Před soudem popsal začátky obchodování se skupinou obž. Radovana Chaloupky. Zmínil jakéhosi Františka Bauera, který Šemíkovy napojil na obž. Radovana Chaloupku. Na dotaz předsedy senátu odpověděl, že nezná SAZ ani další čtyři hlavní obžalované. Popsal dělbu úloh obžalovaných, s nimiž obchodoval. Výhodou tohoto obchodního spojení byly pro něj nižší nákupní   ceny než u jiných dodavatelů. Předseda senátu jej využil k ověření hodnoty výpovědi svědka Šemíka-otce. Požadoval po něm také, aby od sebe oddělil úlohy jich obou a určil, čí nápad bylo obchodování s pohonnými hmotami ze zahraničí. Obratným dotazováním jej přivedl k popsání dodavatelsko-odběratelských vztahů s dodavateli zboží zahraničního původu. Zvláštností bylo zasílání plateb na účty inkasní společnosti, nikoli dodavatele. Zmínil se také o zpronevěře peněz za nedodané zboží s většími podrobnostmi než jeho otec. Uvedl, že neznal nikoho,  kdo by vystupoval za P.P.S. GmbH, nic mu neříká firma Biodiesel Trade s.r.o. Předseda senátu mu nechal přehrát několik telefonních rozhovorů. Žádal jej, aby identifikoval nositele hlasů a vysvětlil smysl rozhovorů. V návaznosti požadoval upřesnění úlohy obž. Radka Deutsche. Státního zástupce pak zajímalo, zda svědek zaznamenal, že by měl obž. Josef Schmid nějaké zdravotní potíže, zvláště psychického rázu. Odpověď byla záporná. Svědek není zatížen exekucemi a nečelí trestnímu stíhání. Někteří obhájci se podivovali, že Šemíkovi vyplatili jednorázovou zálohu 16 milionů Kč bez zajištění.

Svědek Tomáš Šimek byl předveden eskortou z výkonu trestu za podplácení. O věci vypovídal v přípravném řízení v r.2015.  Před zahájením jeho výslechu na žádost jednoho z obhájců byla ověřena totožnost dvou mužů, kteří se dostavili do soudní síně. Nikdo o ně ale  neprojevil zájem jako o případné svědky.

Tomáš Šimek se odvolával na časový odstup, mnoho si nepamatoval. Předseda senátu se pokusil oživit mu paměť předestřením fotografie z nějakého jednání. Svědek vysvětloval, že se měl zúčastnit jednání o narovnání, ke kterému jej přizval neidentifikovaný doktor práv, jehož do té doby neznal, jakýsi Pepa. Proti protokolu z přípravného jednání byla jeho výpověď velmi chudá. Zúčastnil se jako nezúčastněná osoba jednání mezi svědky Šemíkovými a skupinou Radovana Chaloupky kvůli škodě, kterou Šemíkům způsobili.  Předčítání protokolu z přípravného řízení jeho paměť neoživilo. Přes nesmírné úsilí houževnatého předsedy senátu vytrval v pozici prosťáčka, který ničemu nerozumí a nic si nepamatuje. Nehlásil se k úloze, kterou mu ve svých výpovědích přiznali svědci Šemíkovi.

Svědek Marcel Marek je bratrancem Jiřího Turtáka, k němuž nevypovídal.  V přípravném řízení vypovídal v lednu r.2015. Stal se jednatelem firmy, zapletené do obchodování s pohonnými hmotami, dodávanými P.P.S. GmbH. Jako jednatel ale nevykonával žádnou činnost. Nepodpisoval žádné faktury. Nevěděl, jaké  povinnosti má jednatel. O firmě nic nevěděl. Není si jistý, zda by identifikoval obž. Radka Deutsche, s nímž se zúčastnil nějakého jednání. Znal ho jen od vidění.  Věděl, že firma má potíže kvůli zadržení kamionů a dluh u finančního úřadu, který vznikl před jeho nástupem. Neznal jména předchůdce ve funkci, ani svého nástupce. Nevěděl nic o tom, co znamená být společníkem ve firmě. Nezná obž. Jiřího Schmida, ani obž. Radovana Chaloupku.

Ani tento třídenní blok nepřinesl usvědčující důkazy proti obž. Shahramu Abdullahu Zadehovi.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 5.-7. prosince 2017.

Autor byl dne 4.11.2017 na návrh Johna Boka vyloučen ze Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun. Pokračuje v činnosti ve spolku CHAMURAPPI  z.c.








Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)