Pochybnosti o osudu námitky podjatosti,
kterou vznesl obž. Shahram Zadeh (dále jen SAZ) na závěr veřejného zasedání senátu
Haliny Černé Krajského soudu v Brně dne 24.září 2019, paní předsedkyně
rozptýlila hned na začátku veřejného zasedání dne 26.září 2019: její senát ji v neveřejném
zasedání dne 25.září 2019 zamítl. Vysvětlení věnovala přibližně půl hodiny. Pozornost
zaměřila na vyvrácení názoru obhajoby, že domněnku o podjatosti lze mimo jiné vyvodit
ze skutečnosti, že 27 z 29 soudců trestního oddělení soudu kdysi podepsalo
petici na podporu soudce Aleše Novotného. Petice vznikla v souvislosti s trestním
řízením soudním proti Aleně Vitáskové & spol. a byla odezvou na napadání
pana soudce televizemi Nova a Prima. S projednávanou věcí nemá nic
společného a nelze z ní vyvozovat podjatý poměr soudců senátu Haliny Černé
k obž. SAZ, jehož se kauza Aleny Vitáskové & spol. netýkala.
Pan obžalovaný podal proti usnesení
stížnost do protokolu s tím, že ji doplní po obdržení písemného vyhotovení
usnesení. Nastal kritický okamžik, kdy soud obvykle váhá, zda má pokračovat v jednání
nebo vyčkat výsledku stížnostního řízení. V případě, že by stížnostní soud
vyhověl panu obžalovanému, všechny úkony senátu by ztratily platnost. Paní
předsedkyně si zřejmě byla předem jista výsledkem stížnostního řízení, takže
bez váhání zahájila vyhlašování rozsudku.
Od začátku jejího přednesu bylo
jasné, že obžalovaní vyslechnou nepříjemné zprávy, neboť oznámila zrušení
rozsudku Městského soudu v Brně z 5. března 2019 k odvolání státního
zástupce. Mezi pohledem Městského soudu v Brně a státního zástupce VSZ
Olomouc Roberta Henzela je totiž zásadní rozdíl: státní zástupce pohlíží na
obžalované jako na organizovanou zločineckou skupinu, což s sebou nese zvýšení
hladiny trestů, zatímco nalézací soud je po 51 dnech dokazování za
organizovanou zločineckou skupinu nepovažuje. Podle předsedkyně senátu skutková
zjištění Městského soudu v Brně nebyla úplná, proto se ve stanovení právní
kvalifikace mýlil. Doplnila dokazování vyhodnocením několika listin ze spisu a
hned měla ve všem jasno.
Účast na činnosti organizované
zločinecké skupiny pak je v podání senátu Haliny Černé hlavním proviněním
obžalovaných. K tomu se v individuálním mixu u jednotlivých
obžalovaných přidala další provinění: křivé obvinění, nadržování, podplácení.
Výsledkem pak jsou výměry trestů u jednotlivých obžalovaných. Tak obž. SAZ jako
údajnou hlavu údajného organizovaného zločineckého uskupení postihl soud trestem osmi let odnětí svobody,
Evu Halámkovou šesti lety a čtyřmi měsíci, Záviše Löffelmanna pěti lety a čtyřmi
měsíci, Jana Šebka šesti lety a Martina Veselého sedmi lety. Někteří odsouzení
dostali k trestům „přídavky“: Záviš Löffelmann zákaz činnosti v advokacii
na 6 let, Jan Šebek zákaz činnosti u policie na šest let, ods. SAZ propadly
peníze, vyplacené poskytovatelům svědeckých prohlášení.
S podmíněným trestem 2 let s odkladem
na 4 roky odešel od soudu spolupracující obviněný Ondřej Kučera, jemuž ovšem
soud také udělil „přídavky“: peněžitý trest ve výši jednoho milionu Kč a zákaz
činnosti v advokacii na dobu sedmi let.
Ods. Martinovi Veselému a Janu
Šebkovi soud uložil souhrnné tresty, v nichž jsou skryty tresty za dřívější
trestnou činnost, ostatní dostali tresty úhrnné, tedy jednu dávku za všechna
dílčí provinění.
Je to smutný konec obchodního
případu, v němž ods. SAZ byl v postavení nemilosrdně oškubávaného
zákazníka, Ondřej Kučera v postavení iniciátora obchodování a horlivého
obstaravatele specifického zboží – k ničemu se nehodících svědeckých prohlášení.
Ods. SAZ investoval hodně peněz a získal za ně tři listiny, o kterých hned po
jejich získání zjistil, že jsou jako důkaz před soudem nepoužitelné, od záměru
na jejich použití upustil a nikdy je nepředložil, ač tak mohl učinit při
devítidenní výpovědi obžalovaného. Ods. Ondřej Kučera si díky své příčinlivosti
vydělal slušné peníze, ale soud mu je odčerpal peněžitým trestem. Evu
Halamkovou hřál pocit, že pomáhá příteli a ods. Záviš Löffelmann a Jan Šebek
neměli žádný prospěch.
Pro všechny zúčastněné byl tento zvláštní
obchodní případ hluboce ztrátový.
Poměr trestu ods.SAZ a Ondřeje Kučery
demonstruje výhodnost spolupráce s policií: až na drobné detaily celé
obvinění ods. SAZ stojí na svědecké výpovědi spolupracujícího obviněného, kterého
soud považuje za věrohodného svědka. Ods. SAZ vložil do „obchodu“ hodně peněz,
ale bez píle, vynalézavosti a chtivosti peněz Ondřeje Kučery by se nic nedělo. Ještě lépe
jsou na tom dodavatelé nepravdivých
svědeckých prohlášení, proti nimž policie vůbec nevedla trestní řízení. Zvlášť
zajímavé to je v případě svědka Jana Doležala, který pod bdělým dohledem
policie podal trestní oznámení na vyšetřovatele případu.
Případné podrobnější vyjádření k odůvodnění
rozsudku bude možné po obdržení jeho písemného vyhotovení.
Proti rozsudku odvolacího soudu není
řádný opravný prostředek možný. Lze předpokládat, že aspoň někteří z odsouzených
podají dovolání. Hypoteticky je možné zrušení rozsudku v případě, že by
Vrchní soud v Olomouci shledal soudce senátu Haliny Černé podjatými, ale prakticky to nepřichází v úvahu.
========================================================================
Internetové vydavatelství Bez
vydavatele vydalo mou knihu ŠKUDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí
zkušeností a poznatků , postupně získáváných téměř 20 let v půtkách s orgány
činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Žádné komentáře:
Okomentovat