Ve
středu 21.února 2018 propustil Okresní soud v Třebíči na svobodu za dobré
chování a po odpykání dvou třetin trestu
odsouzeného, který se před lety dostal do vězení jako řidič vozidla při
zvláštní dopravní nehodě. Soud přijal společenskou záruku spolku Chamurappi za
jeho další řádný život.
K nehodě
došlo, když se pan odsouzený pokusil pomoci mladíkovi, napadanému dvěma
útočníky. Dodatečně se zjistilo, že byli opilí. Zastavil u nich vozidlo a
dotázal se, co se děje. Odpověď zněla, že nic. Napadený využil odpoutání pozornosti
útočníků a utekl. Od té doby se po něm slehla zem.
Dále
nebylo co řešit, proto řidič nastoupil do auta a rozjel se. Ale po ujetí něco
málo více než jednoho metru rychlostí svižné chůze ucítil, že do něčeho narazil. Nepokusil se překážku
přejet, naopak zastavil, vycouval a vystoupil. Vše se odehrálo během několika
vteřin. Zjistil, že před autem leží na zemi v bezvědomí jeden z útočníků.
Ten pak v nemocnici vykrvácel na operačním stole.
Druhý
z útočníků si po několika týdnech vzpomněl, že řidič při nastupování do
auta pronesl něco na způsob „jak chlapci chcete“. Ráno po nehodě si
nepamatoval, že ho v noci vzbudil strýc zesnulého, jemuž vysvětloval, co
se stalo: měl opilecké „okno“. Ale jak se zdá, později se mu paměť vrátila. Jde
o to, zda jí někdo nepomohl. Není to vyloučeno, protože vyšetřování probíhalo
ve zjitřené společenské atmosféře, přiživované rodinou zesnulého, žalobcem a místními
novináři .
Policie,
žalobce i senát vyložili výše uvedený výrok jako důkaz, že řidič najel do
mladíka úmyslně. Proto mu soud uložil mimořádně přísný trest, který k odvolání
žalobce ještě zvýšil odvolací soud.
Znalci
stanovili, že příčinou smrti bylo zmasakrování
jater a jím vyvolané krvácení, jež se lékařům nepodařilo převážit opakovanými
transfuzemi ani zastavit. I znalci, přibraní soudem, si ale všimli, že rozsah
poškození jater je nepřiměřený nepatrné intenzitě nárazu. Nicméně jinou příčinu
smrti nenašli. Jeden ze znalců obhajoby doložil rešerší, že jiný podobný případ
není znám a tvrdil, že k úrazu muselo dojít jindy a jinde. Vyneslo mu to
trestní oznámení od žalobce. Žalobce pohotově sehnal skupinu svědků, kteří tvrdili,
že pan poškozený neměl žádný jiný úraz a až do nehody byl v pořádku. Byla mezi
nimi servírka, která pana poškozeného a jeho kamarády obsluhovala těsně před
tragickou událostí. Potvrdila, že zesnulý vypil pouze dvě piva a nejevil známky
opilosti. Nevěděla, kolik vypili jeho kamarádi a objektivní stanovení obsahu
alkoholu v krvi ji usvědčuje ze lži. Předsedu senátu ani žalobce nenapadlo,
že by na ni mohli podat trestní oznámení. Další znalec, který obhajoval jinou verzi
vzniku poškození jater, odlišnou od názorů znalců ze strany soudu, měl možná štěstí:
u soudu se ztratila znalecká doložka a kvůli tomu vůbec nedošlo k projednání jeho znaleckého posudku.
I
když je rozsudek pravomocný a odolal mimořádným opravným prostředkům a pan
odsouzený odpykal podstatnou část trestu, rozpor mezi nepatrnou intenzitou
nárazu a rozsahem poškození jater stále vzbuzuje pochybnosti. V této souvislosti
trvá poptávka po svědectví zmizevšího svědka, jehož totožnost je stále neznámá.
Nezdá se být pravděpodobné, že by nevěděl o procesu, který doznal mimořádnou
publicitu. Vtírá se otázka, proč zůstává skrytý, když jistě tuší, že jeho
svědectví by jako doplněk k poznatkům o začátku tragického setkání řidiče
a zesnulého bylo velmi cenné. Nezbývá než doufat, že dosud žije a jednou se v něm
pohne svědomí.
Žádné komentáře:
Okomentovat