Podlehnuv
dojmu, že jeho postavení v čele ČSSD zachrání jen zázrak, Bohuslav Sobotka
se rozhodl provést rok před koncem volebního období obměnu kabinetu. Zachoval
se podobně jako hokejový trenér, který v kritickém bodě zápasu nechá
prázdnou branku, aby získal převahu na hrací ploše. V hokeji se někdy
zázraky dějí, v politice sotva. Dříve, než se noví ministři seznámí
s úřadem, budou volby. Věřit, že jejich výkon oslní voliče, je troufalé.
Premiérova
nervozita se určitě nějakým způsobem dotkla ministrů, o nichž se
v novinách spekuluje, že právě oni jsou „určeni na odstřel“. Můžeme jim přiznat právo na neklid, ale zatím jej příliš nedávají znát
: jistě by o ně po odchodu z vlády bylo postaráno nějak jinak. Panice mezi
nimi viditelně propadá pouze jeden: ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, jenž
začal tušit nebezpečí dříve, než předseda strany a vlády otevřeně vyjevil své
úmysly. Projevuje se to ve vystupňování
přestřelek mezi ním a předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou
Vitáskovou kvůli jejímu opakovanému záměru zastavit výplatu podpor obnovitelným
zdrojům a současně výrazně snížit podíl domácností na jejich financování.
Šarvátky vyvrcholily ostrým prohlášením pana ministra na Parlamentních listech
z 2.listopadu 2016, na které odpověděla jeho odpůrkyně článkem ostrým jako
břitva.
Ministr
se marně dožaduje, aby vzdorovitá dáma umožnila vydáním cenového výměru
vyplácení podpor obnovitelným zdrojům v r. 2017 bez ohledu na to, zda s poskytnutím
podpory souhlasí Evropská unie. Svou vůli ale nemůže prosadit. Ve sporu tahá za
kratší konec: Alena Vitásková si je vědoma své nezávislosti na vládě, chráněné zákonem a mezinárodními dohodami, takže
nešťastný ministr nemá nástroj, jímž by zlomil její odpor. A předseda vlády
z nich dvou může odvolat právě jen jeho.
Tvrdost
boje je dána obrovskou částkou, která je ve hře: jde o více než 40 miliard Kč,
určených k výplatě v r.2017, na které se těší velká část majitelů výroben
„zelené“ energie. Jan Mládek je přesvědčen, že by je měli dostat, protože se do
svého podnikání pustili v dobré víře, že příslib finanční podpory ze
strany státu je míněn vážně. Pro některé z nich by nevyplacení podpory
mělo likvidační následky. Jistě by se pustili do soudních sporů se státem,
v nichž by mohli být úspěšní. Stát by to mohlo nakonec přijít dráž než hladké vyplacení nezákonných
podpor.
Připomínám,
že podpory jsou značně nadhodnocené, za celou dobu platnosti odčerpají ze
státního rozpočtu a z kapes daňových poplatníků biliony Kč. Na tvůrce předpisu,
kterým byly nastaveny, podal kdysi trestní oznámení senátor Jiří Čunek, ale
policie jeho podnět odložila. Další trestní oznámení podal Energetický
regulační úřad po nástupu Aleny Vitáskové do funkce. Ani tentokrát orgány činné
v trestním řízení nedošly k závěru, že se tvůrci pravidel pro vyplácení
podpory dopustili trestného činu. Není bez zajímavosti, že někteří z nich působí
v trestním řízení proti ní jako svědci obžaloby.
Další
trestní oznámení podali v lednu 2016 poslanci Úsvitu kvůli tomu, že se
každý měsíc vyplácejí nezákonné podpory ve výši přibližně 4 miliardy Kč.
Výsledek vyšetřování mi není znám.
Bez
ohledu na vyvolanou nevoli a na možné
následky pro svou osobu Alena
Vitásková trvá na svém. Tím dostává Jana Mládka do obtížné situace. Vyjednání
souhlasu Evropské unie spadá do jeho kompetence a v jednání zatím není
úspěšný. Pouze za sebou nechává dlouhou řadu optimistických prohlášení o
očekávání potřebného souhlasu v brzké době. Jenže termíny procházejí jeden
za druhým, výsledek stále není nikde a ministrova důvěryhodnost upadá.
Odpovědnost za neúspěch mu nikdo nevezme, i když nebyl u zrodu problému (stejně
jako Alena Vitásková neměla nic společného s vydáním licencí sedmnácti fotovoltaickým
elektrárnám v poslední den roku 2010).
V této
věci zcela jistě dojde ke krizi, nedají-li unijní orgány souhlas k výplatě
podpory a setrvá-li současně Alena Vitásková na svém stanovisku.
Jedná
se o zvláštní případ přímé podpory podnikání státem, která je podle unijního
práva v zásadě nepřípustná, ale unijní úřady mohou povolit výjimku
udělením tzv. notifikace. Ta dosud chybí všem podporám, přiznaným před rokem
2012. Unie zpřesnila v r. 2015 podmínky pro jejich vyplácení, takže
regulátor se dále nemůže tvářit, že o nezákonnosti nic neví. Proto Alena
Vitásková již v r.2015 odmítla vydat cenový výměr pro r.2016. Nakonec jej
v její nepřítomnosti podepsal její náměstek, kterého za to po návratu
z dovolené propustila.
Pro
r. 2017 připravuje další přitvrzení postupu: hodlá zastavit také vybírání
příplatku na podporu obnovitelných zdrojů od konečných spotřebitelů. Sníží se
tak cena elektřiny pro domácnosti. Jan Mládek ji obvinil v této
souvislosti z populismu, ale ve skutečnosti jde o sladění úředního postupu
s právem.
Samozřejmě,
ve chvíli, kdy Evropská unie podporu obnovitelných zdrojů „posvětí“ vydáním
notifikací, Energetický regulační úřad okamžitě vydá cenový výměr,
v solárním byznysu zavládne pohoda a domácnostem se opět zvýší cena
elektřiny.
Opačně,
pokud Evropská unie definitivně rozhodne o nepřípustnosti výplaty podpory
v současné výši, nastanou diaes irae, které se různých účastníků hry
dotknou rozdílně.
Aspoň
zdánlivě vyhrají domácnosti, které nebudou muset přispívat na podporu
obnovitelných zdrojů. Zapláčí podnikatelé, kteří přijdou za jediný rok o více
než 40 miliard Kč. Potíže vzniknou i státní akciové společnosti OTE, která
výplatu podpor provádí. Bude se muset snažit vymoci od podnikatelů neoprávněně
vyplacené peníze zpět, a ti se budou jistě bránit. Rozběhne se spousta soudních
tahanic. Ministr Jan Mládek bude vystaven hněvu postižených za to, že
notifikace sliboval, ale neobstaral. Otázku, zda vůbec bylo možné získat souhlas
Evropské unie s výplatou rozmařilých podpor, v tu chvíli nikdo řešit
nebude. Alena Vitásková si oddechne s úlevou, protože v případě, že
by podepsala cenový výměr a notifikace by pak nebyly, byla by odpovědná za
neoprávněné vyplacení více než 40 miliard Kč. Dvě vykonstruované obžaloby a hrozba
trestem odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců jí ke spokojenosti stačí. S pravděpodobností
blízkou jistotě by mohla počítat s tím, že by ji čekalo další trestní
řízení s velmi konkrétním nehajitelným obviněním.
Zatímco
postavení Aleny Vitáskové, Jana Mládka, vedení OTE a.s. a majitelů
obnovitelných zdrojů energie bude různé podle toho, zda z Bruselu přijdou
notifikace či nikoli, daňoví poplatníci na tom budou špatně tak nebo tak:
zvýšenou cenou elektřiny budou přispívat na notifikované dotace, v případě
neposkytnutí notifikací na ně různými cestami nepřímo dopadnou náhrady, které
bude muset stát platit za porušení slibů investorům. Jejich vyhlídky jsou
neradostné.
Žádné komentáře:
Okomentovat