středa 28. září 2022

SEDMÝ DEN PROCESU NAGYOVÁ-BABIŠ

Zájem veřejnosti o proces s obžalovanými Janou Nagyovou a Andrejem Babišem, o němž jsme si mnozí mysleli, že bude přitahovat mimořádnou pozornost veřejnosti, se postupně snižuje. Šestého dne, tedy 26.září 2022,  sedělo v lavicích pro veřejnost jen pár zvědavců, ale novinářů, kameramanů a fotografů bylo ještě hodně. Den na to se zájem snížil dále: i počet služebníků čtvrtého sloupu státní moci se scvrkl na pár jedinců. Nedivím se: převážná část obsahu jednání je nezáživná,  a obžalovaní, jejich obhájci, senát a žalobce se již ohleděli.

Obž. Andrej Babiš se nedostavil. Zato obžalovaná uchazečka o zvolení senátorkou Jana Nagyová dále mařila čas v soudní síni, místo aby se vydala na hon  na voliče. Zjevně ji nezajímají naděje mé a pana prezidenta ( sic!)na porážku páně předsedy Senátu pana Miloše Vystrčila a nehodlá bojovat o jejich naplnění.

Soud vyslechl deset svědků, mezi nimi tři ženy. Zabývali se ekonomickými, právními a procedurálními  okolnostmi uskutečnění projektu Čapí hnízdo a získání dotace, jež je příčinou trestního stíhání obžalovaných.

První vyslechnutá svědkyně se odvolala na závazek mlčenlivosti advokáta. Předseda senátu jí přece jen položil několik otázek. Zajímalo ho, zda zná obžalované. Odpověděla, že s nimi nemá žádný vztah. S ohledem na mlčenlivost se nechtěla vůbec vyjádřit ke společnostem Farma Čapí hnízdo a Agrofert. Je vázaná i mlčenlivostí k prodeji akcií akcionářů Farmy Čapí hnízdo společnosti Imoba. Nikdy nevlastnila akcie společnosti Farma Čapí hnízdo. Zhruba po sedmi minutách od zahájení jednání opustila soudní síň.

Následoval svědek, který byl rovněž advokát. Odvolal se na mlčenlivost mimo jedné drobnosti, v které byl dříve zbaven mlčenlivosti. Odmítl se vyjádřit, zda zná obžalované. Vypráví, že v únoru 2008 odpověděl na dotaz obž. Jany Nagyové, že akcionáři společnosti Farma Čapí hnízdo jsou fyzické nepodnikající osoby, takže nejsou propojené s holdingem Agrofert ani jím ovládané. Nebyl vlastníkem akcií Farma Čapí hnízdo.  Obž. Jana Nagyová doplnila jeho výpověď sdělením, že po celou dobu působení ve společnosti Farma Čapí hnízdo předpokládala, že obž. Andrej Babiš není akcionářem. Výslech tohoto svědka i s odpověďmi na několik málo dotazů a vyjádřením  obž. Jany Nagyové  trval zhruba osm minut.

Vydatnější byl výslech třetího svědka, jenž je  profesí auditor.  Přihlásil se k známosti s obž. Andrejem Babišem, s kterým se zná od vzniku Agrofertu v letech 1995-1996 . Tehdy byl ředitelem společnosti Auditoři Praha, dnes je samostatná právnická osoba. Obž. Janu Nagyovou nezná. V r.2008 jeho společnost poprvé provedla audit účetnictví společnosti Farma Čapí hnízdo. Zmínil se, že výhodou akciové společnosti oproti společnosti s ručením omezeným je povinnost podřizovat se auditorskému dohledu.  Neznal strukturu akcionářů, byli anonymní. Neznal akcionáře ani neoficiálně. Hlavně jednal s účetní Krobovou v budově Agrofertu. Účetnické práce pro Farmu Čapí hnízda zajišťovala současná finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Znal i členy představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo, z nichž pan Nenadál měl toto postavení i ve společnosti ZZN Prostějov, z které vznikla společnost Farma Čapí hnízdo. Věděl, že Farma Čapí hnízdo v únoru 2008 podala žádost o dotaci a později došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Neoficiálně navštívil středočeský ROP, protože chtěl mít jistotu, že dotace je v pořádku. Dověděl se, že ROP by dotaci nepřidělil, pokud by žádost nebyla v pořádku. Sám neměl žádné podezření, že by dotace byla přidělena neoprávněně. Ví o existenci rodiny Andreje Babiše, ale nikdy se s nimi nesetkal. Dělal také audit Nadace Agrofert, v které působila Monika Babišová. Nevěděl nic o propojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem. Domnívá se, že konzolidovanou uzávěrku pro Agrofert dělala některá z velkých poradenských firem, ale dokud byl malý, několik let ji dělala jeho firma. Oficiálně nikdy nenavštívil Čapí hnízdo, pouze se tam byl podívat soukromě, ale dovnitř nešel. Na dotaz, zda mu něco říká jméno Zdeněk Rabas vysvětlil, že to byl auditor v jeho firmě, ale již zemřel. Domnívá se, že společnost ZZN Pelhřimov, z které vznikla Farma Čapí hnízdo, nebyla součástí Agrofertu. Vysvětlil, že společnosti, v kterých měl Agrofert nepatrný majetkový podíl, se nezahrnovaly do konzolidované uzávěrky. Tohoto svědka předseda senátu a další účastníci řízení grilovali téměř hodinu.

Dále před soud předstoupila bývalá jediná účetní společnosti Farma Čapí hnízdo v letech 2008-2010, v době investiční výstavby. Před tím pracovala jako hlavní účetní Agrofertu. Jakmile skončila investiční výstavba, funkci ve společnosti Farma Čapí hnízdo opustila. Neví ani, komu účetnictví předala. Zná dlouho obž. Andreje Babiše, s obž. Janou Nagyovou se setkala možná třikrát v životě. O ní ví jen tolik, že byla členkou představenstva, pana Nenadála považovala za ředitele Čapího hnízda. Z doby působení v Agrofertu se zná s ředitelkou Petrou Procházkovou. Neznala vlastnickou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo. Byla členkou statutárních orgánů několika společností Agrofertu. Farmu navštívila asi dvakrát, jednou při daňové kontrole. Neslyšela nic o propojení společnosti Farma Čapí hnízdo s obž. Andrejem Babišem a jeho rodinou. Výslech trval něco málo přes 20 min.

Jako poslední v dopolední části jednání vystoupil svědek,  který zná obž. Andreje Babiše dlouho a s obž. Janou Nagyovou má přátelský vztah. Pracuje ve Farmě Čapí hnízdo od r. 2010. Přivedla ho obž. Jana Nagyová, s kterou se znal již dříve. Začínal jako trenér koní, v současnosti je provozním manažerem. Kdysi byl v dozorčí radě společnosti Farma Čapí hnízdo, ale finanční situaci společnosti neznal. Jeho funkce zanikla, když Farma Čapí hnízdo fúzovala se společností Imoba. Nepamatuje si, jak často farmu navštěvoval obž. Andrej Babiš. Od vidění zná děti, dceru zná lépe, protože jezdila na koni. Neví nic o tom, že společnost získala dotaci. Vysvětluje, že objekt, označovaný jako Vila, je VIP ubytování, které někdy užívá obž. Andrej Babiš a jeho rodina, nebo jejich přátelé. Z jeho odpovědi na otázky je zřejmé, že byl v dozorčí radě „do počtu“. Jeho výslech trval přibližně 10 min.

Odpolední část jednání otevřel výslech svědkyně, která v době projednávání žádosti Farmy Čapí hnízdo o dotaci působila jako externí znalec pro středočeskou Radu regionálního rozvoje a mimo jiné posuzovala uvedenou žádost. Není ale soudním znalcem. Nezná osobně obžalované. Je stavební inženýr. Projekty posuzovala z pohledu své profese a ekonomiky staveb. Projekt Farmy Čapí hnízdo obsahoval podle ní řadu nesrovnalostí, které komplikovaly projednávání žádosti o dotaci. S vedoucími pracovníky společnosti neměla kontakty. Posuzovala posudky i  pro jiné orgány, odhadem asi 10/rok. Ve vztahu k žádosti Farmy Čapí hnízdo nebyla vystavena přímému tlaku, ale řešení nedostatků probíhalo nestandardně. Úředníci ROPu se snažili nedostatky zahlazovat, aby se kladné vyřízení usnadnilo. Její posudek se projednával na úrovni vedení úřadu, což nebylo obvyklé. Cílem jednání bylo posouzení závažnosti zjištěných nedostatků.  Na připomínky nedostala zpětnou vazbu a o udělení dotace se dověděla z novin. Věděla, že Farma Čapí hnízdo je propojena s Agrofertem, „na úřadě se o tom mluvilo“. Projekt byl neobvyklý výší financování.  Z tisku věděla, že obž. Andrej Babiš koupil na venkově nemovitost, z které se později vyvinulo Čapí hnízdo. Ale věděla, že existuje smlouva o pronájmu pozemků mezi Farmou Čapí hnízdo jako budovatelem víceúčelového střediska na straně jedné a společností Imoba jako jejich vlastníkem  na straně druhé. Považovala to za anomálii. O územní rozhodnutí a stavební povolení žádala Imoba, která tak vystupovala jako stavebník. To byla další vada projektu. Dvě parcely nebyly v nájemní smlouvě. Součástí projektu byla budova pro soukromé bydlení, ale náklady na její připojení k inženýrským sítím šly na účet investora, což považovala za nepřijatelné. Přínosy pro region byly podle jejího názoru neprokazatelné, neboť realizace projektu nepřinášela  rozšíření ubytovací kapacity v oblasti. V žádosti o stavební povolení se o projektu mluvilo jako o budování víceúčelového střediska. Málo byly rozvedeny vedlejší  činnosti, jako např. chov zvířat.  Projekt měl více nedostatků než projekty odmítnutých žádostí. Úředníci ROPu věděli o výtkách, jež k projektu vyslovila.

K jejímu vystoupení se vyjádřila obž. Jana Nagyová. Sdělila, že neměla možnost se k posudku vyjádřit. Viděla jej až po zahájení trestního řízení. Věděla, že žádostí o velkou dotaci bylo více, větší části úřad nevyhověl.

Vystoupení této svědkyně vrhlo nepříjemný pohled na úroveň projektu víceúčelového střediska   a bezchybnost schválení dotace. Obhájci  se proto snažili účinky jejího vyjádření tlumit kladením dotěrných otázek a přednesením celé řady výhrad k posudku a k jejímu postupu. Zpochybnili její odbornou kvalifikaci, její oprávnění vypracovat posudek, některé názory k jednotlivostem i způsob, jakým se vypořádala se zadáním. Zahrnuli svědkyni desítkami dotazů a námitek. Její výstup proto trval zhruba 75 min. a byl nejdelším výslechem dne.

Jako laik si myslím, že vystoupení svědkyně by si zasloužilo uplatnění práva obžalovaných na  vyjádření k důkazu ve formě komplexního oponentního stanoviska. Vedle toho si ale myslím, že svědectví by se nemělo přeceňovat, pokud mělo být důkazem o tom, že Farma Čapí hnízdo získala dotaci díky podvodnému jednání obžalovaných. Takový závěr z něj nevyplývá. Spíše píše otazníky nad rozhodováním úředníků, kteří vše věděli, ale přesto mimořádně vysokou dotaci udělili.

Na svědkyni navázal muž v neformálním oblečení, který nezná obžalované. Vypracoval hodnotící zprávu k stavební části projektu víceúčelového střediska se záporným stanoviskem. Podobných zpráv vypracoval devatenáct. Uvedl, že při poradách hodnotitelů pracovníci ROP žádali, aby „byli na žadatele hodní“. Ale nedal se tím ovlivnit. Až zpětně pochopil, že na straně ROP byla snaha žádosti vyhovět. Po odevzdání zprávy už s ním nikdo o ní nemluvil. Některé podrobnosti konzultoval s finančním ředitelem velkého podniku. Neměl informaci o spojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem nebo obž. Andrejem Babišem. Podklady pro zprávu nesměl odnést domů. Bylo jich hodně. Obsahovaly všechny informace, které potřeboval. Myslí si, že žádost o dotaci neviděl, ale není si jistý. Nežádalo se po něm, aby zkoumal pravdivost předložených údajů. Hodnotil i jiné projekty, které doporučil ke schválení. Tyto žádosti byly úspěšné a příjemci dotací dodnes prosperují. Svědkovo vystoupení trvalo cca 23 min. a ze způsobu, jakým se jej předseda senátu ptal na nároky svědka, jsem usoudil, že o prodlužování jeho vystoupení nebyl zájem. Nedivím se.

K tomuto svědectví se vyjádřila obž. Jana Nagyová. Hodnotící zprávu v době jejího vydání neviděla a nechápe, co svědek hodnotil, když neměl k disposici žádost o dotaci s přílohami.

Následující svědek nezná obžalované. Je soudní znalec. Spolupracuje s bankou HSBC a banka jej požádala, aby vyhodnotil projekt  Farmy Čapí hnízdo. Nebyl zaměstnancem banky a za práci jej asi platila společnost Farma Čapí hnízdo (!!!). Nevěděl, že Farma Čapí hnízdo dostala dotaci, neměl informace o úvěru. Jeho „styčným důstojníkem“ byl předseda představenstva p. Nenadál, který mu obstaral podklady. Šlo o posouzení výchozí ceny majetku a jeho budoucí ceny. Šlo tedy o oceňování nemovitého majetku. Nevěděl, že banka vyplatila peníze. Ale banka jej pověřila, aby kontroloval použití úvěrových peněz. Navštěvoval stavbu jednou za měsíc. Neúčastnil se kontrolních dnů. Nevěděl, kdo je investorem stavby. Nikdy se nesetkal s obž. Andrejem Babišem. Strany řízení jej otázkami dlouho netrápily: zhruba po čtvrthodině opustil jednací síň.

Vystřídal jej svědek, který se hlásil k třicetileté známosti s obž. Janou Nagyovou, ale obž. Andreje Babiše nezná. Informace o projektu Čapího hnízda má pouze z veřejných zdrojů. Věděl, že paní obžalovaná byla v představenstvu společnosti Farma Čapí hnízdo. Dříve pracovala v jeho firmě. Pozoruhodné bylo zakolísání v jeho údajích o době jejího působení. Uvedl, že u něj pracovala od r. 2000 do r. 2007 nebo 2008, ale v přípravném řízení udal ukončení v r.2014. Na dotaz pana soudce pak potvrdil správnost posledního údaje. To by ovšem znamenalo,  že po několik let působila souběžně v obou firmách. Byla poradkyní pro klienty jeho firmy v oblasti obchodní politiky Evropské unie a  hospodářské soutěže. Sám v té době neměl s projektem Čapího hnízda nic společného. Považuje ji za vynikající odbornici, charakterizuje ji německým výrazem „pünktlich“. Podle jeho názoru na dotace není ve střední Evropě lepší odborník. Nevzbudil velký zájem obhájců a po sedmi minutách opustil soudní síň.

Poslední svědek se zná s obž. Andrejem Babišem od jeho návratu z Maroka přibližně v r. 1990. Tehdy se zabýval obchodem s průmyslovými hnojivy a přicházel do styku s firmami, které měly v této komoditě monopolní postavení. Zde poznal obž. Andreje Babiše. Později se stal obchodním zástupcem Babišova Petrimexu. Po rozdělení čsl. federace vznikl Agrofert, do kterého přešel. Je stále členem představenstva Agrofertu. Jeho vztah k obž. Andreji Babišovi je kladný, ale v posledních osmi letech v důsledku pracovního vytížení obou se nevídají. Obž. Janu Nagyovou zná méně. Byl předsedou představenstva společnosti Imoba, později členem dozorčí rady společnosti ZZN Pelhřimov, jejímž prodejem rodinným příslušníkům obž. Andreje Babiše vznikla společnost Farma Čapí hnízdo. Z čela Imoby odešel patrně v r. 2007 po spuštění projektu Čapí hnízdo. Přirozeně několikrát navštívil areál Čapího hnízda. Jako odměnu za své služby dostal k šedesátým narozeninám dvoudenní pobyt v Čapím hnízdě. Zakoupení Imobou usedlosti, z které vzniklo Čapí hnízdo, bylo výsledkem kolektivní úvahy. Původně tam měl vzniknout vzorový zemědělský podnik. O použití pro obž. Andreje Babiše a jeho rodinu se tehdy vůbec neuvažovalo. Ani se nepočítalo s vybudování ubytovací kapacity. Nepamatuje si, že by obž. Andrej Babiš využíval nemovitosti Imoby pro své osobní potřeby. O vývoji projektu Čapí hnízdo moc nevěděl, zajímal ho pouze obchod s hnojivy. Zná povšechně obě děti obž. Andreje Babiše, více Adrianu. Od r. 1993   zná paní Moniku Babišovou,  která v době vzniku Agrofertu byla sekretářkou ředitele Lovochemie. Dosvědčuje intenzivní otcovský vztah obž. Andreje Babiše k synovi. Zná i pana Herodese z doby jeho působení v Lovochemii. Neví nic o tom, zda obž. Andrej Babiš bydlí v areálu Čapí hnízdo, ale pokud by tam bydlel, neviděl by na tom nic špatného. Z představenstva Agrofertu měl informaci o úvěrovém zabezpečení společnosti Farma Čapí hnízdo Agrofertem. Ví o tom, že existovaly nějaké dohody mezi oběma společnosti o marketingu a reklamě. Jako předseda představenstva jedné z dceřiných firem Agrofertu podepsal smlouvu se společností Farma Čapí hnízdo na reklamu. Nepovažoval ji za významnou, s jinými firmami měli smlouvy na reklamu na větší finanční objemy. Ví, že v areálu Čapí hnízdo existuje obytná budova, ale neví nic o tom, že by ji užíval pro své potřeby obž. Andrej Babiš a jeho rodina. Svědek během půlhodinového vystoupení nevyvolal zájem obhájců. Pár otázek měl pouze žalobce.

K celku svědeckých výpovědí podotýkám, že v některých případech se projevil drobný rozpor mezi výpovědí v přípravném řízení před čtyřmi lety a výpovědí před soudem. Svědci vesměs potvrzovali platnost staršího svědectví. Někteří svědci poukazovali na slábnutí paměti o dění před čtrnácti lety.

==========================================================================Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

Žádné komentáře:

Okomentovat