V našem milém Švejkolandu máme zaručenu svobodu slova a projevu. Je mocným nástrojem, jimž mohou občané uplatňovat vliv na věci veřejné. Není samozřejmě zcela neomezená.
Svoboda slova a projevu „drzého grafomana“ (za takového mě kdysi současně a nezávisle na sobě označili pánové Bohumil Doležal a Radko Kubičko) je mimo jiné omezena skrytou cenzurou vydavatelů, na jejichž názoru záleží, zda se drzounovy myšlenky dostanou na veřejnost.
Pouštět se do majitele internetových novin je od jejich dlouholetého přispěvatele rizikové počínání, protože se mu jejich stránky mohou po letech uzavřít. Přesto mě pokouší nutkání vyjádřit se nesouhlasně k úvodníku vydání Neviditelného psa ze dne 11.června 2022.
Ondřej Neff se v něm především pasuje na soudného člověka a za nesoudné označuje šmahem voliče Andreje Babiše. Popírá tím možnost, že lidé, kteří nesdílejí jeho názory, jsou možná ve skutečnosti soudní, ale považují pro změnu za nesoudného právě jeho. Podle mého mínění soudní lidé jsou samozřejmě na obou stranách. Nesouhlas s názorem jinak soudného jedince nemusí být dokladem nesoudnosti.
Z výše postavení soudného člověka pak Ondřej Neff zesměšňuje advokátku Kláru Long Slámovou, která se nejdříve přiřadila k houfu no name (dle jeho mínění) uchazečů o úřad prezidenta republiky, ale pak považovala za vhodné oznámit veřejnosti, že kandidovat nebude, protože se jí současné volby jeví jako fraška. Současně uvedla, že své důvody ozřejmí později. Ondřej Neff dal najevo, že její názory nebudou soudnému člověku stát za pozornost.
Problém no name uchazečů vidím poněkud jinak než Ondřej Neff. Z toho, že se někdo dlouhodobě politicky „nezviditelňoval“ ještě neznamená, že by při výkonu funkce prezidenta republiky neobstál. Naopak, na každém ze známých well known name uchazečů se dá najít skvrna, která jeho naděje na zvolení snižuje. No name uchazeči mohou mít výhodu, že si v minulém životě nepošpinili štít. Ostatně Ondřej Neff do kategorie no name začleňuje lidi, kteří žijí mimo jeho zorné pole, zatímco pro jiné pozorovatele mohou být well known names.
S advokátkou Klárou Long
Slámovou jsem měl dost co do činění. Znám ji jako mimořádně inteligentní a kultivovanou dámu příjemného
zevnějšku a vystupování. Ve srovnání s kdysi no name Zuzanou
Čaputovou by jako prezidentka určitě obstála. Ani mně, ani Ondřeji Neffovi nepřísluší
hodnotit její záměr kandidovat. Ale už vůbec nám nepřísluší ji ironizovat, pokud
se rozhodla, že kandidovat nebude a vyrozumí o tom veřejnost: obstarala si tím
jistotu, že ve veřejném prostoru nadále nebudou probíhat rozhovory o její
(ne)způsobilostí zastávat vysoký úřad.
Možná jsem nesoudný, ale obecně
soudím, že by obsazení Hradu kultivovanou dámou bylo prospěšné. Určitě by se
našla kandidátka, která by svým zjevem a vystupováním působila důstojně a
příjemně, zvládla by na dobré úrovni výkon povinností a pravomocí prezidenta a
v tomto ohledu by zastínila kteréhokoli z well known narcisů,
kteří chtějí kandidovat. Jako žena by mohla působit na chování politiků tak,
aby ubylo projevů nesnášenlivosti a nezdvořilosti ve vzájemných vztazích, které
v současné době nepříznivě ovlivňují atmosféru politických jednání. Po
Miloši Zemanovi, který občas dokáže rozžhavit své odpůrce do běla, by na
veřejnost působila konejšivě.
Nezbývá mi, než nabádat veřejnost,
aby věnovala vážnou pozornost ženám, jež se chtějí ucházet o postavení hlavy
státu. Dost už bylo narcistních mužů, žena na Hrad!
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují
obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na
výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
Myslím si, že zatím jedna Čaputnica postačí.
OdpovědětVymazatFEMINA VARIUM ET MUTABILE SEMPER
OdpovědětVymazatTak jsem si vypůjčil slova starořímského básníka, Publiuse Vergiliuse Maro, který se narodil v r. 70 před Kristem. Jeho výrok v překladu znamená, že "Žena je vždy vrtkavá a nestálá".
Voliči mají v podstatě velice dobrou pozici si zvolit někoho, kdo by zemi nerozděloval, ale spojoval. Velikou výhodou je, že už většího blba, jak je tam dosud, snad není ani možné zvolit. I když jeden nikdy neví, když volí lůza. Takže i blázen má právo vyjadřovat svůj názor, bohužel. Etiam stultus ius habet ut mentem suam exprimat.
Pan Jemelík opět roní slzy, bohužel ne štěstí, když se někdo otře o Andreje. Jeden by nevěřil jak je snadné se koupit za míchaná vajíčka. Kdo neví o čem je řeč, tak od doby, co pan Jemelík posnídal s panem Burešem míchaná vejce, tak mu nevadí placený a usvědčený agent StB. Od té doby mu tedy nevadí popravení a umučení odpůrci bolševického režimu. No kdyby mu to vadilo, tak by snad použil zbytky zdravého rozumu a neobhajoval estébácké hovado.
Nakonec estébáci nějakým nepopsatelným způsobem pana Jemelíka přitahují jako noční lampa můru, nebo jak by řekl můj děda, jako hovno košili. Naštěstí pan Jemelík v prosazování hesla: "Žena na hrad", tentokrát nezmínil jinou bolševickou kreaturu, co si rovněž zavdala s StB a to paní Vitáskovou.
Najít tedy ženu, aby podle hesla Femina varium et mutabile semper, nebyla vrtkavá a nestálá,
je skoro nemožné.
Pokud tedy pan Ondřej Neff označí voliče tohoto estébáckého zmetka za nesoudné, tak není jiná možnost, než souhlasit. Já bych je nazval lůzou. Pokud někomu nevadí agent státní bezpečnosti, tak nemůže být ničím jiným než právě lůzou. Lůza si tedy rozumí s lůzou a lůza si povídá s lůzou. Být lůzou je smutné, tak proč jim brát právo nahlas komunikovat. Lůza se dá koupit tu za míchaná vejce, tu za příspěvek pěti stovek na důchod. To, že lůza čte na billboardech: "Za Bureše bylo líp" a lůza tomu věří, tak je smutná diagnóza zdecimované společnosti. Takže zpráva pro zhovadilá a nesoudná hovádka boží, co hází lístek agentovi StB, za Babiše bylo líp pouze Babišovi.
Jenže je zde otázka nikoliv svobody slova, nebo jiného názoru, nebo soudnosti. Nemůže být soudný člověk, který v podstatě obhajuje zločineckou bandu estébáků. To se pak sám pasuje na tu proradnou lůzu, co je schopná všeho. Nakonec v naší historii to byla právě ta lůza, která tu bolševickou sebranku volila a kterou několikanásobný vrah Gottwald vyzbrojil, aby zničila demokracii. Bohužel na více jak čtyřicet let.
Paradoxem tedy naší doby je, jak snadno se lůza může stát tím, že bude o demokraticky smýšlejících lidech říkat že je lůza a brát jim na to konto jejich práva, zavírat je, mučit je a popravovat je.
Zvláštní posun v myšlení pana Jemelíka je, že na závěr má dost narcistních mužů, no a doposud jim lezl do prdele. Pominu-li ty bolševické zmetky, tak z těch současných znám pouze jednoho narcise a jednoho blba.
Takže bych na závěr řekl, dost bylo narcisů a blbů, nevolte agenty StB, nebo jejich práskače, jako je jedna, hradním blbem vyznamenaná konfidentka, co chce také na hrad a volte s rozumem. Neznámou je, zda té lůze ještě nějaký vůbec zbývá, což je velká neznámá.