Po zhruba měsíční přestávce zasedl
opět senát soudce Aleše Novotného
Krajského soudu v Brně, aby navázal na tři ucelené třídenní bloky hlavního
líčení v kauze „Zadeh & spol.“. Jak jsem uvedl ve třech předchozích dílech
seriálu (http://www.jemelikzdenek.cz), obžalobě čelí 15 obžalovaných,
kteří se měli během třinácti měsíců „pilné práce“ při obchodování s pohonnými
hmotami z dovozu dopustit spáchání
daňového úniku ve výši 2,5 mlrd. Kč.
Na programu bylo dokončení výslechu
obžalovaného D. R. a výslech obžalovaného P.M., který měl v úmyslu vyplnit dva
jednací dny výpovědí, doplněnou kreslením na přenosnou tabuli.
Po poměrně klidných předchozích dvou
blocích jednání došlo tentokrát k drobným mimořádnostem. První byla lustrace
veřejnosti předsedou senátu, který se takto chtěl ujistit, že nikdo z
přítomných nepřichází v úvahu jako
svědek v tomto řízení. Ale jeho obavy byly zbytečné: přítomní byli
hlavně novináři, koncipienti obhájců a neškodní zvědavci.
Vystoupení D.R. mnoho času nezabralo.
Snažil se přesvědčit soud, že jeho obchodní
společnost v obchodování s pohonnými hmotami plnila všchny zákonem uložené
administrativní a platební povinnosti. Daně podle něj mizely až u koncových prodejců,
kteří mohli směle podnikat, protože příslušné státní úřady plnily dohled nad
obchodováním s pohonnými hmotami nedůsledně. Prodejci nepřišli o licenci,
ačkoli neodvedli daň a PPS jim pak dodávala zboží v domnění, že jedná se
solidním partnerem.Uvedl také, že policie nešla při objasňování až do prověření
všech důkazů:z celkového počtu koncových prodejců vyslechla jen něco více než
třetinu.
Po dokončení výslechu D.R. využil
svého práva neodpovídat na otázky a opustil soudní síň. Na rozloučenou si vyslechl pohrůžku opětovným uvalením
vazby, pokud by nedodržel cokoli z podmínek, s nimiž byl po složení kauce na
svobodu.
D.R. tedy nevyužil všechen čas, který
soud vymezil pro jeho obhajobu. Náhrada na vyplnění zbytku plánovaného času
nebyla k disposici, neboť předseda senátu ulehčuje obžalovaným účast na řízení
tím, že zve na jednací dny jen tolik obžalovaných, kolik chce vyslechnout. Jednání
proto po třech hodinách skončilo.
Následující den začal řešením potíží
se zařízením pro pořizování zvukového záznamu, které se projevily předchozí den
a vyskytly se znova. Přivolaný technik na něm žádnou závadu nenašel. Předseda
senátu vyslovil domněnku, že možná někdo z přítomných používá zařízení, jež ruší
záznam.
Není to nic nového: podobné nesnáze
se zde vyskytly již dříve. Spolek Šalamoun upozornil již 15. prosince 2015 předsedu
soudu na špatný stav vybavení soudní síně. Podle obdržené odpovědi ale mělo být
zařízení v pořádku, takže poruchy asi měli na svědomí účastníci řízení,
používající nevhodnou techniku. Stojí za zaznamenání, že v této soudní síni
dochází k poruchám záznamového zařízení opakovaně, ale stejní zlomyslníci do
jiných soudních síní rušičky nenosí.
Nicméně zvukový záznam z 26. dubna 2016 byl skutečně
nekvalitní. Předseda senátu se nechtěl bez zvukového záznamu obejít, i když
mohl řízení vést „po staru“, tedy s hlasitým
diktováním protokolu zapisovatelce. Proto jednání odročil na 24.-26.
května, kdy již bude mít k disposici
jinou soudní síň. Za těchto okolností je
málo pravděpodobné, že se v květnu dočkáme výslechu hlavního obžalovaného
Shahrama Zadeha.
Na okraj poznamenávám, že časy se
skutečně mění. V době, kdy ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o používání zvukového
záznamu při trestním řízení, mnohé soudy kladly odpor a soudci novinku často bojkotovali.
Dosavadní vývoj naznačuje, že proces
asi bude hodně dlouhý. Hlavní líčení„monstrprocesu“, známého veřejnosti jako
kauza Aleny Vitáskové, začalo v červnu r.2014, doklopýtalo k k ústnímu vyhlášení nepravomocného rozsudku v únoru 2016 a dosud
nebylo završeno doručením písemného vyhotovení rozsudku . Původně v něm
vystupovalo deset obžalovaných a několik desítek svědků a řízení bylo z počátku
vedeno velmi intenzivně. V „kauze Zadeh“ je 15 obžalovaných, spousta svědků a
od počátku občas dochází k narušování plynulosti procesu. Naděje na jeho rychlé zvládnutí to snižuje. Je ovšem pravda,
že je lepší soudit pomalu, ale dobře, než rychle vydat zmatečné rozhodnutí. Jde
nyní hlavně o to, aby řízení nakonec nebylo zdlouhavé a současně zakončené pochybným
rozhodnutím.
Žádné komentáře:
Okomentovat