Třetí třídenní blok trestního řízení u Krajského soudu v
Brně proti 15 obžalovaným, údajným pachatelům podvodného krácení daní v objemu
2,5 miliardy, z nichž hlavním viníkem má být Shahram Abdullah Zadeh (dále
jen SAZ), byl zahájen podle plánu v úterý 22.března 2016, opět za nezájmu
veřejnosti.
Pokračovaly výslechy obžalovaných. Proti předchozím
blokům šel vývoj od „malých ryb“ směrem nahoru od příslušníků střední vrstvy
obžalobou tvrzené podvodné sítě až k
druhému hlavnímu „arcilotrovi“ D.R. První den proběhl v klidu. Pouze výslech
obžalovaného právníka P.D. naznačil, že žalobce nebude mít s udržením obžaloby
jednoduchou práci. Pan obžalovaný přednesl prohlášení s uceleným logickým
obsahem, jímž zpochybnil nejen všechny body obžaloby, ale i základní představu
o existenci centrálně řízené zločinné sítě. Odmítl pak dále vypovídat s tím, že
bude odpovídat na otázky při provádění důkazů.
Rušnější byl druhý
den, jehož průběh nepříznivě ovlivnily s námahou překonávané zdravotní potíže
předsedy senátu. Přičítám jim zesílení projevů jeho sklonu k vrchnostenskému
jednání s účastníky řízení na straně obhajoby. Hned na začátku musel čelit
námitkám SAZ, jenž se opět dožadoval
přítomnosti u výslechů jemu neznámých obžalovaných, jejichž činnost měl řídit.
Je to stará písnička, kterou jsem se zabýval v prvním dílu série a
nemohu jinak než setrvat na částečné podpoře požadavků pana odsouzeného:
samozřejmě nemůže být jako nevyslechnutý přítomen výslechům obžalovaných, ale
jeho boj o právo vyjádřit se k jejich výpovědím a klást jim otázky bezprostředně
po výslechu se mi jako laikovi zdá být logický a plně opodstatněný. Soudce mohl
protestům obž. SAZ a D.R. předejít, kdyby je vyslechl jako první.
Nicméně předsedovi senátu se zarputilost SAZ
nezamlouvala, a když vystoupil podruhé, pohrozil mu vykázáním ze soudní síně,
bude-li své požadavky nadále prosazovat.
Byla to ovšem bagatelka proti dění při následujícím
výslechu druhého hlavního obžalovaného D.R., který své vystoupení zahájil
čtením připraveného prohlášení. V něm se přehledně a srozumitelně vyjadřoval k
jednotlivým bodům obžaloby, zmiňovaným firmám a osobám. Předsedovi senátu se
prohlášení nelíbilo do té míry, že je obžalovanému odebral a vrátil je až po
opakovaných námitkách nejen jeho, ale i jeho obhájce Daniela Teleckého a po důrazném vystoupení obhájkyně SAZ Aleny
Kojzarové.Trval pak ale na tom, že pan obžalovaný nesmí číst z připraveného
elaborátu, neboť jeho právem je pouze volná výpověď, maximálně s nahlížním do
pomůcek. Ale jeho volná výpověď, prokládaná citacemi z listinných podkladů, mu
stejně vadila. Opakovaně vyslýchaného přerušoval a poučoval jej, jak si má vést.
D.R. v jednu chvíli poznamenal, že pan předseda mluví více než on sám.
Opakovaně zdůraznil, že se cítí nevinen, ale podle obžaloby mu hrozí
třináctiletý trest. Jde tedy o hluboký zásah do jeho života a proto se dožaduje
práva svobodně se vyjádřit k obžalobě.Předseda senátu ale jeho tužbu zřejmě
nesdílel, protože obsah výpovědi D.R. povážlivě narušoval obraz udáslostí,
vytvořený obžalobou.
Takto pokračoval výslech dosti dlouho, přerušován vstupy
předsedy senátu, protesty obhájce a častými poradami obhájce s obžalovaným,
konanými patrně za účelem vyladění taktiky výpovědi. Posléze předseda senátu
resignoval a nechal D.R. dokončit vystoupení.
Reakce předsedy senátu je srozumitelná. D.R. nemilosrdně
vyvracel obžalobu jako celek i v částech, jež se týkaly jeho osobně. Popsal
neprůstřelný systém sledování cisteren s pohonnými hmotami jak oznamovací
povinností obchodníků a dopravců, tak evidencí a dozorem finančních a celních
úřadů. Trval na tom že t.zv. „prostřední firmy“ plnily své zákonné povinnosti
beze zbytku. Zboží přesně evidovaly a prodávaly pouze t.zv.oprávněným
příjemcům, kteří museli obstát před úrady, aby své postavení získali. Pokud
došlo k nepravostem na úrovni t.zv.
„missing traders“, bylo pochybením státních orgánů, že od nich nedokázaly daň
vybrat. Zpochybnil výpovědi „spolupracujícího svědka“ Petra Pfeifera. Potvrdil, že SAZ přišel do styku s rakouskou
„prostřední firmou“ až po několika měsících od zahájení obchodování, kdy jej
přivedl právě Petr Pfeifer. Poskytnutím
úvěru vystřídal israelského investora
Nadeva. Obžalovaný se dále vyjadřoval k jednotlivým osobám a firmám, jež měl
řídit: namítal, že nemohl řídit lidi, kteří jej neznali a které on sám neznal.
Netvrdím, že jím vytvořený obraz je v úplném souladu s obsahem vystoupení dříve
vyslechnutých obžalovaných, přesto jde o vážnou kritiku obžaloby.
Po ukončení výslechu bylo řízení odročeno na dny
26.-28.dubna 2016. Zřejmě s ohledem na zdravotní potíže předsedy senátu odpadl
i původně plánovaný blok ve dnech 19.-21.4.2016. Nemoc je vis maior, nezbývá,
než předsedovi senátu přát brzké uzdravení.
Po třetím bloku hlavního líčení z původních plánovaných
24 dnů již nyní vypadly čtyři a z15 obžalovaných bylo vyslechnuto 10, přičemž u
jednoho z nevyslechnutých možná dojde k zastavení trestního stíhání ze zdravotních důvodů. Za
obžalovanými ale čeká zástup svědků. Do bilance březnových osmi jednacích dnů
hlavního líčení patří i dva podněty na vyloučení předsedy senátu pro podjatost,
které čekají na posouzení ve stížnostním řízení.
Žádné komentáře:
Okomentovat