Ve středu 30.března
2016 se v pražském hotelu Elf konala tisková konference, svolaná obžalovaným Lukášem Nečesaným, jeho otcem a obhájci.
Zúčastnili se i představitelé spolku Šalamoun, z nichž předseda John Bok se
projevil velmi ostře a výrazně. Vzhledem k tomu, že již v pátek má senát soudce
Jiřího Vacka vynést nový rozsudek ve věci Lukáše Nečesaného, některé reakce na
ni jsou velmi nepříznivé, odmítajíce ji jako prostředek nátlaku na soud. Patrně
nejostřeji se vyjádřil senátor Miroslav Antl, který celé dění od rozsudku
Nejvyššího soudu ČR ve prospěch Lukáše Nečesaného až po zmíněnou konferenci
přirovnal v článku na iDnes
k akcím organizovaného zločinu. Článek
připomíná svým tónem různé jeho kontroverzní výroky z doby působení na
prokuratuře a ve státním zastupitelství, z nichž jeho představení nemívali
radost. Autor neušetřil ani Nejvyšší soud ČR, jehož rozhodnutí ve prospěch
Lukáše Nečesaného dokonce označil za příklad zneužití mimořádných opravných
prostředků. Netuším, čím se cítil oprávněn znectít elitu tresních soudců.
Obecně vzato masivní
mediální kampaně působí na rozhodování soudů neblaze. Většinou míří proti
obžalovaným, vyvolávají nenávist veřejnosti k nim a v některých případech se
zdá, že přispěly k ukládání nepřiměřeně přísných trestů či dokonce k odsouzení
nevinných. Soudci přece nežijí pod skleněným zvonem. Nejsou všichni stejně
vzdorní vůči vnějším vlivům. Někteří mohou nasávat společenskou atmosféru, ovlivněnou médii. Kampaň, kterou
vedou Nečesaní má opačné zaměření: má glorifikovat Lukáše Nečesaného a zatratit
orgány činné v trestním řízení. Může ovšem ovlivnit soud, ale netoliko pouze ve
prospěch obžalovaného. Setkal jsem se s názorem kvalifikované osoby, že
pořadatelé tiskové konference se postarali o nové odsouzení Lukáše Nečesaného.
V každém případě
svolání tiskové konfence takové úrovně bezprostředně před vynesením rozsudku je
krok naprosto neobvyklý a za normálních podmínek zasluhující odsouzení. Je ale
otázka, zda průběh obnoveného procesu je skutečně normální. Nepřipadá mi např.
normální, že právě vyšetřovatel případu byl pověřen poskytováním psychologické
podpory paní poškozené a navštívil ji krátce před jejím vystoupením jako
svědkyně u soudu. Ano, přesně před tím vystoupením, při němž se jí vrátila
paměť, takže po letech poznala v Lukáši Nečesaném pachatele. Tvrzení, že mezi
oživením paměti a návstěvou policisty není příčinná souvislost, u mnohých
vzbuzuje úsměv. Z rozsudku poznáme, co
si o tom myslí senát soudce Jiřího Vacka: předpokládám, že o spolehlivosti
svědectví nezapochybuje.
Nepřipadá mi také
normální, že vrazi, použití jako svědci obžaloby, vystupují v soudní síni v
zakuklení. Vypovídací hodnotu jejich výslechu zastření tváří a očí výrazně
snižuje. Protože sám jsem nesměl svědčit o svých rozhovorech s dvěma vrahy,
protože bych podal svědectví z druhé ruky, nepovažuji za normální, že soud
připustil svědectví vraha, který od svého spoluvězně slyšel, s čím se mu Lukáš Nečesaný svěřil. Nebudu se
pouštět do podrobností: kuriozní výslech svědků-vrahů výstižně popsal přímý
účastník hlavního líčení v článku
Svědci v kuklách na internetových
stránkách spolku Šalamoun.
Postup žalobkyně a
soudu nasvědčuje záměru odsoudit Lukáše Nečesaného stůj co stůj a vrátit tak
Nejvyššímu soudu ČR facku, kterou jim uštědřil záporným hodnocením úrovně
původního řízení. Nelze se divit, že ohrožený
Lukáš Nečesaný se snaží uchýlit se do ochrany veřejného mínění. Z hlediska
obecných zásad chování v trestním řízení je jeho jednání nesprávné a možná v
detailech i nezákonné. Ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy: účinky přijetí
svědectví paní poškozené a zakuklených vrahů se zdají být neodvratné a naděje
na nápravu odvolacím řízením jsou v nejlepším případě nejisté.
Odsoudí-li po této
konferenci senát Jiřího Vacka Lukáše Nečesaného, ulpí na něm podezření - možná
nespravedlivé, ale nesmazatelné - že rozsudkem
vystavil panu obžalovanému účet za veřejnou kritiku svého počínání. Své pověsti
dbalý soudce by si v této situaci umyl ruce a vyloučil by se z řízení.
Žádné komentáře:
Okomentovat