středa 28. října 2020

ZDENĚK JEMELÍK, COVID A VĚZNICE

Média na nás chrlí záplavu deprimujících čísel o řádění coronaviru, část z nich  se spornou vypovídací hodnotou. Zastrašují a zpracovávají tak veřejnost, aby bez odporu přijímala omezující opatření, jež vláda postupně zavádí za účelem zastavení šíření nákazy, jež je skutečně děsivé. Působivé jsou zprávy o pronikání coronaviru do  domovů důchodců.   Protože tempo zamořování  obyvatelstva se navzdory chaotickým vládním zásahům stále zrychluje, bezradnost plodí stále další utužování omezení. Až na to, že nebyl zastaven provoz místní hromadné dopravy, vyhlášením zákazu vycházení od 21 hod. jsme se konečně dostali na úroveň, připomínající stanné právo z doby heydrichiády.

K veřejnosti se nedostávají povzbuzující  zprávy aspoň o dílčích úspěších v potírání nákazy. Je jich málo, ale mlčí se o nich. Příkladem jsou skvělé výsledky obrany Vězeňské služby ČR proti zamoření věznic.

Věznice jsou přeplněné. V některých bydlí vězni v celách pro 4 až 12 ubytovaných, se společnými toaletami a sprchami, v oddílech až pro 80 osob. Většina věznic by neměla prostor pro oddělené ubytování nakažených. Jsou to podmínky, jež činí věznice téměř bezbrannými  proti masivnímu šíření nákazy. Již na začátku řádění coronaviru Institut Aleny Vitáskové a spolek Chamurappi se nezávisle na sobě obrátily na příslušné úřady s varováním a s návrhy opatření na radikální snížení počtu vězňů, ale neuspěly.

Ostatně ani vedení Vězeňské služby ČR nepovažovalo tehdy za nutné zbavit se části chovanců. A nakonec se skutečně ukázalo, že své síly nepřecenilo. Při počtu 11 tis. zaměstnanců Vězeňské služby ČR a 19 768 vězňů k 23.říjnu 2020 jsou údaje o počtech nakažených a umístěných v karanténě velmi příznivé. Podle článku na České  justici ze  dne  26. října 2020 bylo nakažených 23 vězňů. Největší problém vznikl v září v příbramské věznici, v které si 21 odsouzených přineslo nákazu z pracoviště mimo věznici, ale z nich jen čtyři měli klinické příznaky. Ostatní museli zůstat v karanténě a reptali kvůli tomu, že nesmí pracovat. Poněkud  horší je stav u zaměstnanců, z nichž onemocnělo 336 a 96 bylo v karanténě. Ani tato čísla ale nejsou tragická.

Soudím, že k úspěchu vedla prozíravost vedení, včasnost ochranných opatření a kázeň na nižších stupních  řízení. Měl jsem možnost sledovat postupné zavádění opatření. Z počátku se nedělo nic zvláštního: při vstupu do věznice jsem musel strpět změření teploty a podepsat čestné prohlášení, že jsem zdráv a ani v mém okolí se nevyskytuje covid. Uvnitř bylo samozřejmé použití desinfekce rukou a použití roušek. Poprvé za dlouhé roky, během nichž se občas věnuji podpoře žadatelů o předčasné podmínečné propuštění, jsem nevěděl, jak vypadá má chráněnka, dokud jsme se nesetkali v soudní síni, kde mohla sejmout roušku. Pak přinesl advokát první případ covidu do věznice a návštěvy skončily. Také jsem se již nesetkal s podporovanou odsouzenou v soudní síni, protože veřejné zasedání se konalo ve formě videokonference. Vedení Vězeňské služby ČR znepřístupnilo věznice dávno před tím, než to  nařídila vláda.

Příčina úspěchu ale asi nespočívá jen v odříznutí věznic od vnějšího světa. Nevíme celkem nic o vnitřních opatřeních. Vládní odborníci by se měli s výsledky Vězeňské služby ČR seznámit a její zkušenosti zužitkovat.

 Pokud by se ale situace nakonec vymkla z rukou, vážným problémem by byla malá kapacita vězeňských nemocnic, které disponují pouze 200 lůžky a nemají kam svou kapacitu rozšiřovat. Nemají ve vybavení ani jeden plicní ventilátor. Vláda, která je se svými opatřeními obvykle aspoň jeden krok za vývojem, by měla s předstihem z opatrnosti připravit případný přesun části nakažených odsouzených do civilních zařízení. Improvizace by se mohla vymstít. Civilní nemocnice ve svých úvahách o kapacitách s náhlým přísunem nakažených vězňů nepočítají a také by bylo nutné zajistit jejich oddělení od běžných pacientů a ostrahu.

Doufejme, že Vězeňská služba ČR si i nadále povede v boji s nákazou stejně dobře, jako dosud. Ale z opatrnosti je třeba připravit modelové řešení pro případ, že by coronavirus obranu prolomil.  Neprodleně by měly být do obou vězeňských nemocnic dodány plicní ventilátory a nesmí se zapomenout na nutnost zaškolení jejich obsluhy. A politici i novináři by měli občas projevit uznání pracovníkům Vězeňské služby ČR, kteří se sami chválit neumí.

==========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 


2 komentáře:

  1. No já bych žádnou milost nedvala, nemají ani v této době páchat trestnou činnost ani te´d ani před tím a bdou jí páchat i potom,Jak dopadla amnnstie ožraly Havla,Za chvíli byli všichni zpět. A normální lidi se budou bát vyjít kvůli covidu a teď ještě trestaným, kteří dělat nepůjdou . budou se rvát, válet po ulicích.Běžte se vycpat s takovou spravelností a těch pár blbců na ně bude dělat.však gádžové makejte ať máme na dávky nikdo jiný ve VT trestu není.A Mařka Benešová s tou tlustou prdelí neudělá nic, protože nta už má polštář, do kterého si nahrabala dost. Běžte pištět na hnůj-

    OdpovědětVymazat
  2. Jeden by uronil slzu pane Jemelíku, jaké máte starosti o grázly. Pardon, zapomněl jsem, že jsou tam všichni nevinní. Už jste ten blábol pokoušel psát v první vlně na jaře a tenkrát jsem Vám napsal, že paradoxně jsou vězni na tom lépe, protože jsou chráněni od vnějšího světa.
    Opět stejní rádci, co radili panu Havlovi, aby tu sebranku grázlů amnestoval a pustil na svobodu. Že potom policajti nevěděli kam dříve skočit a opět soudy zahlcené a opět z našich kapes procesy, aby se ta banda grázlů vrátila zpět. Že plno z nich znásilňovali, kradli a i vraždili, tak panu Jemelíkovi nevadí. Má tam přeci chráněnku, co asi neplatila v Metru a šla do lochu. Nebagatelizuji to, jsou tam i lidé, na kterých se podepsala justiční mafie. Pan Jemelík by z našich daní platil grázlům ochranku, aby se hlídali, ale ta neskutečně falešná péče o kriminálníky je fakt až dojemná. Není to pane Jemelíku tím, že se třeba obáváte, aby Vás také jednou, za vaší falešnou péči nešoupli do lochu a neměl jste u té sebranky plus? 
    Je zajímavé, že pan Jemelík nemá obavy o staré lidi, nemá obavy o domovy důchodců, nemá obavy o lékaře a zdravotní sestry, které jsou s tou čínskou sračkou denně ve styku, ale má obavy o odpad společnosti. Odpad používám v souvislosti s jeho "dobrou" známou soudkyní OLO. Normální je pane Jemelíku nebát se a nekrást. Když někdo krade, podvádí, znásilňuje, vraždí, nebo páchá loupežná přepadení, tak ať klidně v tom kriminále shnije za živa. Společnosti se uleví, nebude muset tu nenapravitelnou chásku živit z našich daní a bude se pane Jemelíku svobodně dýchat. 
    Zrovna dnes jedna "dáma" kradla a s pistolí v ruce začala na zasahující policajty střílet. Tak to už jsme jako v Americe. Bohužel policajti toho šmejda nezastřelili na místě a to je veliká škoda. Pouze tu zrůdu postřelili a teď ji budou z našich daní léčit. Doufám, že k Vaší nelibosti dostane ta svině v sukních pořádnou pálku, aby v tom lágru zhebla. Vůbec bych se nedivil, kdyby ta děvka se stala vaší chráněnkou. Stále pane Jemelíku překvapujete. Bohužel negativně víc, jak pozitivně.

    OdpovědětVymazat