Když
se v starořeckém dramatu dějová zápletka vyvinula do naprosté
nepřehlednosti a herci nevěděli jak dál, snesl se na jeviště bůh, který
zápletku opět rozpletl a hra šla dál, ne vždy v původním směru.
Podobně
překvapující událostí u Městského soudu v Brně při hlavním líčení dne 29.
ledna 2019 ve věci obž. Shahrama Zadeha (SAZ) a jeho pěti spoluobžalovaných byl příchod do soudní
síně advokáta Pavla Kandalce, který se představil předsedovi senátu jako
zmocněnec zúčastněné osoby, usadil se vedle žalobce a uplatnil právo na
vystoupení. Tím do děje vstoupila jako nový činitel zúčastněná osoba. Tou je
podle trestního řádu ten, jemuž byla nebo má být v souvislosti
s trestním řízením zabrána nějaká věc. Má postavení plnohodnotné strany
řízení. V daném případě se
postavení zúčastněné osoby domáhá manželka obž.SAZ. Policie při domovní prohlídce
zadržela její soukromé peníze, o jejichž vrácení se přihlásila hned na místě a písemně
pak 24.září 2018, kdy se také domáhala
uznání postavení zúčastněné osoby a žádala o umožnění nahlížení do spisu.
Žádostí o zpřístupnění spisu pak byla celá řada. Advokát vysvětlil, že se
nemohl dostavit k hlavnímu líčení dříve, protože soud mu umožnil nahlížení
do spisu až 21. ledna 2019.
Soudce
ale nehodlal měnit připravený pořad dne. Prostě zmocněnci přes jeho protesty důrazně
a hezky hlasitě přikázal, aby se posadil a vyzval obhájkyni obž. Evy Halámkové
Veroniku Řehákovou k přednesení závěrečné řeči. Pavla Kandalce ale z jeho místa vedle žalobce do prostoru
pro veřejnost přece jen nevykázal.
Nicméně
Michalu Kabelíkovi to nedalo a po
skončení závěrečné řeči jej oslovil,
pozastavil se nad tím, že se domáhá postavení zmocněnce poškozené osoby
(což je něco úplně jiného než zúčastněná osoba) a sedí na místě pro žalobce.
Žádal po něm vysvětlení, co vlastně chce, zejména proč se domnívá, že je
zmocněncem a z čeho vyplývá nárok jeho klientky. Advokát se odkázal na
plnou moc, založenou do spisu a na písemné uplatnění nároku zúčastněné osoby.
Vrátil se ke svému požadavku na udělení slova. Když mu předseda senátu
připomněl, že je to on, kdo určuje pořadí vystoupení, advokát hbitě kontroval
odkazem na trestní řád, který určuje, že obhájci obžalovaných přednášejí
závěrečné řeči až jako poslední. Upřesnil, že na požadavek na uplatnění práv
zúčastněné osoby z 24. září 2018 soud odpověděl, že jej považuje za
nedůvodný, protože k žádnému jednání o zabrání věci nedošlo. Jeho klientka
ale soud upozornila již 2. prosince 2018, že policejní seznam zabraných věcí
její peníze jmenovitě zmiňuje. Namítal
dále, že žalobce nenavrhl zabrání, ale přímo propadnutí peněz v domnění,
že patří obž. SAZ a měly být určeny k zaplacení služeb svědka Jana
Doležala. Kromě nich policie zjistila, že v bytě jsou ještě jiné peníze,
ale těch se nedotkla. Klientka předložila ale nezpochybnitelné důkazy o tom, že
šlo o její soukromé prostředky. Mimo to advokát upozornil na možnost, že by se
mohlo jednat o peníze ve společném jmění manželů, a k tomu by se muselo
při rozhodování o jejich osudu přihlížet. Vlastnická práva její a manžela jsou
rovná a jsou pod ústavní ochranou. Ostatně nikdo v tomto řízení neurčil,
že zadržené peníze jsou výlučným vlastnictvím obž. SAZ.Je v každém případě
nezadatelným právem jeho klientky, aby své vlastnické právo hájila a trestní řád jí nedává jinou možnost
než využití postavení zúčastněné osoby. V této souvislosti citoval
z dopisu předsedy senátu k této
věci, že vlastnické právo k zadrženým penězům bude teprve předmětem
dokazování. Nárok na právo na vystoupení pak podpořil připomenutím, že již ve
starém Římě měl otrok, žádající o propuštění, zajištěno právo na vyjádření před
soudem. Upozornil pak na judikát Nejvyššího soudu ČR, o němž věděl, že jej
předseda senátu zná a dokonce jej i použil, podle něhož neobviněný člen
manželského páru v podobné situaci nabývá postavení zúčastněné osoby. Jeho
klientka má na ně nezpochybnitelné právo ať již jako výlučná majitelka peněz
nebo podílnice na společném jmění manželů. V tom případě se ale na ní
orgány činné v trestním řízení provinily, protože nesplnily zákonnou
povinnost poučit ji o jejích právech. Krátily
ji i v právu na nahlížení do spisu.
Právo
na nahlížení do spisu mohl zmocněnec zužitkovat až 22.ledna 2019 a vytěžil
pozoruhodné poznatky. Především upozornil, že orgány činné v trestním řízení
krátily jeho klientku v právu na přiměřenou délku řízení tím, že ji nepoučily
a vlastně s ní dosud vůbec nejednaly.
Námitku proti zabrání peněz uplatnila již 2.prosince 2016, ale nikdo se s tím
dodnes nevypořádal. Již 8. října 2018 soud obdržel žádost zúčastněné osoby o
vrácení peněz, na kterou dosud nepřišla odpověď. Vzhledem k výsledkům zkoumání
spisu podal procesní návrh, aby dokazování pokračovalo. Vzrušení přítomných
vyvolala pak jeho informace o nálezu přepisu prostorového odposlechu spolupracujího
obviněného Ondřeje Kučery, který se chlubil, že má styk s třemi soudci, jimž
mohl předložil k posouzení notářské
zápisy z této kauzy. Pavel Kandalec v tom vidí důvod k podání návrhu
na odnětí věci zdejšímu soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 1, i
když připouští, že se spolupracující obviněný Ondřej Kučera možná jen chlubil. Podal
proto odpovídající procesní návrh. Zjistil, že odnětí zdejšímu soudu se již
jednou neúspěšně řešilo, ale neúspěch mohl být zaviněn tím, že Nejvyšší soud ČR
neobdržel úplný spis. Zde jej předseda senátu zastavil, nutil jej, aby podal
znova již dříve podaný návrh na vrácení peněz, a když se advokát nepodrobil,
začal mu brát slovo a nakonec mu je skutečně odebral.
Z celkového
způsobu, jakým se předseda senátu choval k Pavlu Kandalcovi, jsem nabyl
dojem, že jeho nenadálý zásah do zápletky skutkové podstaty tohoto procesu mu
je krajně nepříjemný. Chápu: advokát byl v argumentaci velmi přesný a
neústupný a jeho objev neprovedeného prostorového odposlechu dle mého laického
názoru dále zpochybňuje beztak pochybnou zákonnost tohoto procesu.
Slova
se pak ujal obž. SAZ, který se připojil k návrhu na odnětí věci tomuto
soudu. Dále předsedovi senátu vyčetl neúplnost spisu, předloženého Nejvyššímu
soudu ČR a zejména se rozhořčoval kvůli výrokům spolupracujícího obviněného o
styku s třemi soudci. Upozornil, že předmětný prostorový odposlech nebyl u
soudu přehrán. Uvedl, že jedním ze tří
soudců by mohl být sám Michal Kabelík nebo kdokoli ze soudců zdejšího soudu.
Předseda senátu se jej snažil zastavit s tím, že pro námitku tohoto druhu
mu neudělil slovo.
Na obv.
SAZ pak navázal obhájce Roman Jelínek, který se pokusil najít kompromisní
řešení. Našel je v návrhu, aby soud
provedl výslech spolupracujícího obviněného Ondřeje Kučery k zmíněnému prostorovému
odposlechu, popř. k jeho styku se soudci. Předseda senátu vyklouzl z tísnivé
situace nařízením přestávky za účelem porady senátu.
Po ní
pak oznámil, že o všech sporných věcech senát rozhodne v dalším řízení po
skončení závěrečných řečí a dal slovo obhájcům obv. SAZ. Jako první vystoupil Roman Jelínek,
ale o závěrečných řečech až příště.
Jako
laik jsem nabyl dojem, že "Kabelíkova pravidla", často zmiňovaná obž. SAZ,
skutečně mají přednost před trestním řádem.
Multikurvám se už jejich zmrdjustice drolí pod prdelí.
OdpovědětVymazat