DEUS EX MACHINA V KABELÍKOVĚ

Když se v starořeckém dramatu dějová zápletka vyvinula do naprosté nepřehlednosti a herci nevěděli jak dál, snesl se na jeviště bůh, který zápletku opět rozpletl a hra šla dál, ne vždy v původním směru.

Podobně překvapující událostí u Městského soudu v Brně při hlavním líčení dne 29. ledna 2019 ve věci obž. Shahrama Zadeha (SAZ)  a jeho pěti spoluobžalovaných byl příchod do soudní síně advokáta Pavla Kandalce, který se představil předsedovi senátu jako zmocněnec zúčastněné osoby, usadil se vedle žalobce a uplatnil právo na vystoupení. Tím do děje vstoupila jako nový činitel zúčastněná osoba. Tou je podle trestního řádu ten, jemuž byla nebo má být v souvislosti s trestním řízením zabrána nějaká věc. Má postavení plnohodnotné strany řízení. V daném případě se  postavení zúčastněné osoby domáhá manželka   obž.SAZ. Policie při domovní prohlídce zadržela její soukromé peníze, o jejichž vrácení se přihlásila hned na místě a písemně pak 24.září 2018, kdy  se také domáhala uznání postavení zúčastněné osoby a žádala o umožnění nahlížení do spisu. Žádostí o zpřístupnění spisu pak byla celá řada. Advokát vysvětlil, že se nemohl dostavit k hlavnímu líčení dříve, protože soud mu umožnil nahlížení do spisu až 21. ledna 2019.

Soudce ale nehodlal měnit připravený pořad dne. Prostě zmocněnci přes jeho protesty důrazně a hezky hlasitě přikázal, aby se posadil a vyzval obhájkyni obž. Evy Halámkové Veroniku Řehákovou k přednesení závěrečné řeči. Pavla Kandalce  ale z jeho místa vedle žalobce do prostoru pro veřejnost přece jen nevykázal.

Nicméně Michalu Kabelíkovi to  nedalo a po skončení závěrečné řeči jej oslovil,  pozastavil se nad tím, že se domáhá postavení zmocněnce poškozené osoby (což je něco úplně jiného než zúčastněná osoba) a sedí na místě pro žalobce. Žádal po něm vysvětlení, co vlastně chce, zejména proč se domnívá, že je zmocněncem a z čeho vyplývá nárok jeho klientky. Advokát se odkázal na plnou moc, založenou do spisu a na písemné uplatnění nároku zúčastněné osoby. Vrátil se ke svému požadavku na udělení slova. Když mu předseda senátu připomněl, že je to on, kdo určuje pořadí vystoupení, advokát hbitě kontroval odkazem na trestní řád, který určuje, že obhájci obžalovaných přednášejí závěrečné řeči až jako poslední. Upřesnil, že na požadavek na uplatnění práv zúčastněné osoby z 24. září 2018 soud odpověděl, že jej považuje za nedůvodný, protože k žádnému jednání o zabrání věci nedošlo. Jeho klientka ale soud upozornila již 2. prosince 2018, že policejní seznam zabraných věcí její peníze jmenovitě zmiňuje.  Namítal dále, že žalobce nenavrhl zabrání, ale přímo propadnutí peněz v domnění, že patří obž. SAZ a měly být určeny k zaplacení služeb svědka Jana Doležala. Kromě nich policie zjistila, že v bytě jsou ještě jiné peníze, ale těch se nedotkla. Klientka předložila ale nezpochybnitelné důkazy o tom, že šlo o její soukromé prostředky. Mimo to advokát upozornil na možnost, že by se mohlo jednat o peníze ve společném jmění manželů, a k tomu by se muselo při rozhodování o jejich osudu přihlížet. Vlastnická práva její a manžela jsou rovná a jsou pod ústavní ochranou. Ostatně nikdo v tomto řízení neurčil, že zadržené peníze jsou výlučným vlastnictvím obž. SAZ.Je v každém případě nezadatelným právem jeho klientky, aby své vlastnické právo  hájila a trestní řád jí nedává jinou možnost než využití postavení zúčastněné osoby. V této souvislosti citoval z dopisu předsedy senátu k této  věci, že vlastnické právo k zadrženým penězům bude teprve předmětem dokazování. Nárok na právo na vystoupení pak podpořil připomenutím, že již ve starém Římě měl otrok, žádající o propuštění, zajištěno právo na vyjádření před soudem. Upozornil pak na judikát Nejvyššího soudu ČR, o němž věděl, že jej předseda senátu zná a dokonce jej i použil, podle něhož neobviněný člen manželského páru v podobné situaci nabývá postavení zúčastněné osoby. Jeho klientka má na ně nezpochybnitelné právo ať již jako výlučná majitelka peněz nebo podílnice na společném jmění manželů. V tom případě se ale na ní orgány činné v trestním řízení provinily, protože nesplnily zákonnou povinnost poučit ji o jejích právech.  Krátily ji i v právu na nahlížení  do spisu.

Právo na nahlížení do spisu mohl zmocněnec zužitkovat až 22.ledna 2019 a vytěžil pozoruhodné poznatky. Především upozornil, že orgány činné v trestním řízení krátily jeho klientku v právu na přiměřenou délku řízení tím, že ji nepoučily a  vlastně s ní dosud vůbec nejednaly. Námitku proti zabrání peněz uplatnila již 2.prosince 2016, ale nikdo se s tím dodnes nevypořádal. Již 8. října 2018 soud obdržel žádost zúčastněné osoby o vrácení peněz, na kterou dosud nepřišla odpověď. Vzhledem k výsledkům zkoumání spisu podal procesní návrh, aby dokazování pokračovalo. Vzrušení přítomných vyvolala pak jeho informace o nálezu přepisu prostorového odposlechu spolupracujího obviněného Ondřeje Kučery, který se chlubil, že má styk s třemi soudci, jimž mohl předložil k posouzení  notářské zápisy z této kauzy. Pavel Kandalec v tom vidí důvod k podání návrhu na odnětí věci zdejšímu soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 1, i když připouští, že se spolupracující obviněný Ondřej Kučera možná jen chlubil. Podal proto odpovídající procesní návrh.  Zjistil, že odnětí zdejšímu soudu se již jednou neúspěšně řešilo, ale neúspěch mohl být zaviněn tím, že Nejvyšší soud ČR neobdržel úplný spis. Zde jej předseda senátu zastavil, nutil jej, aby podal znova již dříve podaný návrh na vrácení peněz, a když se advokát nepodrobil, začal mu brát slovo a nakonec mu je skutečně odebral.

Z celkového způsobu, jakým se předseda senátu choval k Pavlu Kandalcovi, jsem nabyl dojem, že jeho nenadálý zásah do zápletky skutkové podstaty tohoto procesu mu je krajně nepříjemný. Chápu: advokát byl v argumentaci velmi přesný a neústupný a jeho objev neprovedeného prostorového odposlechu dle mého laického názoru dále zpochybňuje beztak pochybnou zákonnost tohoto procesu.

Slova se pak ujal obž. SAZ, který se připojil k návrhu na odnětí věci tomuto soudu. Dále předsedovi senátu vyčetl neúplnost spisu, předloženého Nejvyššímu soudu ČR a zejména se rozhořčoval kvůli výrokům spolupracujícího obviněného o styku s třemi soudci. Upozornil, že předmětný prostorový odposlech nebyl u soudu přehrán. Uvedl, že jedním ze  tří soudců by mohl být sám Michal Kabelík nebo kdokoli ze soudců zdejšího soudu. Předseda senátu se jej snažil zastavit s tím, že pro námitku tohoto druhu mu neudělil slovo.

Na obv. SAZ pak navázal obhájce Roman Jelínek, který se pokusil najít kompromisní řešení. Našel  je v návrhu, aby soud provedl výslech spolupracujícího obviněného Ondřeje Kučery k zmíněnému prostorovému odposlechu, popř. k jeho styku se soudci. Předseda senátu vyklouzl z tísnivé situace nařízením přestávky za účelem porady senátu.

Po ní pak oznámil, že o všech sporných věcech senát rozhodne v dalším řízení po skončení závěrečných řečí a dal slovo  obhájcům  obv. SAZ. Jako první vystoupil Roman Jelínek, ale o závěrečných řečech až příště.

Jako laik jsem nabyl dojem, že  "Kabelíkova pravidla", často zmiňovaná obž. SAZ, skutečně mají přednost před trestním řádem.