Od listopadu
r. 2013 se v článcích stále vracím k případu, který označuji jako „znojemský
justiční skandál“. V listopadu r.2016
jsem zadoufal, že mě čeká jen závěrečné
vyhodnocení anabáze hledání spravedlnosti, započaté v říjnu r.2004
sdělením obvinění Tomáši Čepurovi a Jaroslavu Schindlerovi a dospěvší
11.listopadu 2016 k zprošťujícímu rozsudku Okresního soudu ve Znojmě.
Bohužel jsem se mýlil : znojemská žalobkyně Jarmila Goldová, která v případu
působí od jeho začátku v r.2004,
podala 9.ledna 2017, v poslední den procesní lhůty, blanketní odvolání
proti rozsudku, takže skandální proces bude pokračovat ještě několik měsíců,
ne-li let.
Na
začátku „křížové cesty“ bylo obvinění výše jmenovaných z loupežného přepadení
dvou poštovních doručovatelek a vazebně vedené vyšetřování, po němž následoval
prvostupňový rozsudek senátu Jaromíra Kapinuse z r.2005 a na něj
navazující neúspěšné odvolání a neméně neúspěšné mimořádné opravné prostředky. Dnes
víme, že výchozím bodem obžaloby bylo policií vynucené doznání Tomáše Čepury k nespáchanému
skutku a jeho křivé obvinění Jaroslava Schindlera. V r. 2007 se Jaroslav
Schindler pokusil dosáhnout obnovy procesu s odkazem na zjištěné vady při
dokazování pachovou stopou. Neuspěl. V r. 2011 odsoudil za stejné skutky stejný
soud jiným senátem Antonína Škrdlu a jeho společníky. Tím vznikl stav, který
odporoval prvotně logice a zdravému selskému rozumu, následně i právu: není-li
fyzicky možné, aby jeden trestný čin nezávisle na sobě spáchali dva obvinění
současně, může být skutečným pachatelem a odsouzeným jen jeden. Jaroslav
Schindler se proto v r.2012 znova pokusil dosáhnout povolení obnovy. Opět
neuspěl a zásluhu na tom opět měla žalobkyně Jarmila Goldová, která senátu
Jaromíra Kapinuse navrhla zamítnutí žádosti. Ve stížnostním řízení se ztrapnil
Krajský soud v Brně, jenž senátem Aleše Flídra nesmyslné rozhodnutí o nepovolení obnovy potvrdil a v odůvodnění
uvedl fantasmagorickou domněnku, že vstup Antonína Škrdly & spol. do hry a
jeho odsouzení by mohlo být výsledkem intriky Jaroslava Schindlera. Až v r.2013
na základě podnětu spolku Šalamoun podala ministryně Marie Benešová stížnost
pro porušení zákona proti nepovolení obnovy procesu z r.2012. Nejvyšší
soud ČR vyhověl rozsudkem z 19.listopadu 2013. Nicméně řízení o povolení
obnovy procesu začalo až počátkem r.2015 a souběžně s ním se rozběhlo
řízení o povolení procesu Antonína Škrdly & spol. V jejich rámci byla
neobyčejně důkladně přezkoumána a srovnána skutková zjištění, na jejichž
základě byly za stejné skutky odsouzeny dvě skupiny pachatelů. Soud povolil odposlechy mobilních telefonů
všech obžalovaných, aby zjistil, zda mezi nimi probíhá komunikace. Výsledkem
bylo potvrzení správnosti rozsudku nad Antonínem Škrdlou & spol. a
konstatování obou senátů, že mezi obžalovanými z obou kauz není žádná
spojitost. Senát Jaromíra Kapinuse povolil obnovu procesu Tomáše Čepury a
Jaroslava Schindlera. Proti jeho
usnesení podala žalobkyně Jarmila Goldová nesmyslnou stížnost. Krajské státní
zastupitelství v Brně ji sice stáhlo, ale i tak tím způsobila přestávku v řízení
v délce pěti měsíců. V navazujícím meritorním řízení se uskutečnilo
hlubší dokazování než v původním procesu. Nevyskytly se nové, soudu dříve
neznámé důkazy v neprospěch Tomáše Čepury a Jaroslava Schindlera, naproti
tomu dřívější obvinění v dokazování neobstála. Výsledkem byl zprošťující rozsudek
z 11. listopadu 2016.
Cesta
od rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 19.listopadu 2013 do nepravomocného rozsudku
Okresního soudu ve Znojmě z 11.listopadu 2016 byla nepřiměřeně dlouhá. K zdlouhavosti řízení
z počátku přispěl obstrukčním chováním senát JUDr. Jaromíra Kapinuse, jenž
svou loudavostí vyprovokoval Jaroslava
Schindlera k různým právním krokům, které nakonec vyvolaly další ztráty času.
Nepřiměřenost počátečního tempa Jaromíra
Kapinuse potvrdila po přezkumu spisu předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová,
která ale proti němu nijak nezasáhla. Takto se promarnilo prvních 14 měsíců po
rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Pěti měsíci přispěla později k průtahům státní
zástupkyně Jarmila Goldová nepochopitelným odporem proti povolení obnovy
procesu. Kromě toho řízení o povolení obnovy a na něj navazující meritorní
řízení brzdila nekázeň svědků a nemoci, kvůli nimž docházelo k odročování jednání.
Zdlouhavost
řízení, zčásti vyvolaná obstrukcemi předsedy senátu a žalobkyně, zčásti zásahy
vis maior, přinesla soudcům i státní zástupkyni výhodu: vypršely objektivní
lhůty pro kárné stíhání za neodpovědné škodlivé zásahy do života obviněných.
Několik pokusů o stíhání Jaromíra Kapinuse kvůli nepovolení obnovy v r.2012
a kvůli průtahům v počátcích řízení o povolení obnovy v r.2014
ztroskotalo na ochranářském chování oslovených kárných žalobců: dle jejich
mínění mají přece soudci právo neomezeně ničit životy nevinným lidem a za
přehmaty nesmí být trestáni.
Stav,
k němuž kauza Tomáše Čepury a Jaroslava Schindlera nakonec doklopýtala, je
v souladu s právem a odpovídá logice a zdravému selskému rozumu. Z dokazování
vyplynulo, že obě přepadení doručovatelek má na svědomí Antonín Škrdla se
spolupachateli. Účast Tomáše Čepury a Jaroslava Schindlera na jeho trestné
činnosti se neprokázala. Mezi oběma skupinami obžalovaných neexistovalo žádné propojení.
Pokud
státní zástupkyně Jarmila Goldová podala odvolání, pokouší se o zvrácení
rozsudku, který se opírá o naprosto neobvykle důkladné dokazování. Navíc
usiluje o vrácení statu quo, který v této kauze panoval do rozsudku
Nejvyššího soudu ČR z 19.listopadu 2013 a byl jím vyhodnocen jako
nepřijatelný. Pokud se odvolací senát bude chovat slušně a nebude vymýšlet
fantasmagorie, jak se již stalo jednou, nenajde důvod k vyhovění odvolání.
Je-li odvolatelka soudná, patrně to ví, a přesto se do tohoto podniku pouští s nepopíratelnou
sveřepostí. Zřejmě ji netrápí svědomí a nezamýšlí se nad tím, že neužitečným dalším
protahováním procesu zvyšuje závažnost svého profesního selhání při výkonu
dozoru nad policií na začátku procesu, jehož
hrůzným následkem bylo odsouzení nevinných lidí. Netíží ji svědomí kvůli odporu
proti povolení obnovy procesu v r.2012, kvůli pokusu o zmaření obnovy
procesu v r.2015 a posléze kvůli vyvolání dalších průtahů podáním odvolání
proti rozsudku z 11.listopadu 2016. Nevede v patrnosti, že jejím a
Kapinusovým obětem zprošťující rozsudek otvírá cestu k finančnímu odškodnění,
které bude tím vyšší, čím déle bude proces trvat. Chystá se tedy finančně
poškodit stát. Pokud si ovšem toto vše neuvědomuje, je na místě otázka po její mravní
a intelektové způsobilosti dále vykonávat funkci státní zástupkyně, neboť osobitým
způsobem jejího výkonu je nebezpečná lidem i státu.
Žádné komentáře:
Okomentovat