sobota 26. června 2021

PROKURÁTORSKÁ SOLIDARITA

Příslušnice bývalé prokuratury protiprávního režimu, z božího dopuštění ministryně spravedlnosti Marie Benešová, rozčeřila hladinu pozornosti veřejnosti návrhem vládě na jmenování bývalého vojenského prokurátora Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem. Oba bývalí prokurátoři jsou lidé ze společného myšlenkového kadlubu, proto je pochopitelné, že Marie Benešová mu dala přednost před kýmkoli dalším a nevnímá spornost své volby. V této souvislosti se mi vybavuje přísloví „vrána k vráně sedá“, ale jeho uplatnění by bylo přece jen trochu nespravedlivé vůči Marii Benešové, celkem neškodné prokurátorce, jež se na okresní prokuratuře zabývala hlavně dopravní kriminalitou a nebyla členkou KSČ (čestná výjimka, ale čím prokazovala loajalitu k režimu ?). Naproti tomu Igor Stříž jako vojenský prokurátor posílal před soud odpírače služby se zbraní v ruce, čímž krátil jejich lidská práva. Jeho tvrzení, že vždy jednal v souladu se zákony, je jistě pravdivé, ale připomíná obhajoby nacistických soudců, kteří také jednali v souladu se zákony. Igor Stříž i oni  sloužili bezpráví protiprávního režimu. Okolnost, že jako právník nerozpoznal protiprávnost režimu a zvolil si službu v jednom z nejhorších represivních orgánů, vypovídá o úrovni jeho právnického povědomí.

Prokurátoři  byli specifická kasta, spojená výraznou loajalitou ke KSČ, pocitem nadřazeností nad ostatní občany a přesvědčením, že oni jsou těmi nejlepšími strážci socialistické (ne)zákonnosti. Vojenští prokurátoři byli ve své době postrachem vojáků a příslušníků dalších ozbrojených sborů. Vojákům základní služby se nehrozilo, že půjdou před vojenský soud, ale že je dostane do práce vojenský prokurátor. Jejich kastovní znaky do určité míry převzali mnozí státní zástupci.

Díky novinářům a různým politikům veřejnost žije v přesvědčení, že hlavním nástrojem útisku obyvatelstva byla StB. Ne každý ví, že v trestním řízení StB podléhala dozoru prokuratury. Postavení prokuratury ve strukturách protiprávního režimu bylo mnohem silnější než pozice justice. Byla v těsném spojení s řídícími orgány a aparátem KSČ.

Prokurátoři museli být bezpodmínečně oddaní režimu a byli proto vystaveni soustavné ideologické i profesní indoktrinaci. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 15.listopadu 2010 (v němž soud kromě úvah filosofa Karla Jasperse cituje můj článek) dlouhodobé vystavení této indoktrinaci může být zátěží v myšlení  soudců, protože  hodnotový systém protiprávního režimu byl odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu. Analogicky to jistě tím spíše platí pro bývalé prokurátory.

Má-li být hlavou soustavy státního zastupitelství bývalý vojenský prokurátor s „vroubkem“ krácení lidských práv obviněných, je  to v jistém smyslu návrat před Listopad 1989.  Jistě, Igor Stříž opustil rozpuštěnou vojenskou prokuraturu zhruba před třiceti lety a přešel hladce do státního zastupitelství. Zachoval se čestně, když kvůli „kauze Čunek“ Jiří Pospíšil jako capo di tutti capi justiční mafie odvolal z funkce jeho nadřízeného, vrchního státního zástupce Ivo Ištvana: na protest resignoval na funkci jeho náměstka. Jako Zemanův 1. náměstek je ale patrně spoluodpovědný za zneužití policie a státního zastupitelství ke svržení vlády Petra Nečase. Kde je záruka, že jako nejvyšší státní zástupce nedá souhlas k příštímu použití mimoparlamentních nástrojů ke změně politických poměrů ?

Víme ze zkušenosti, že jiným uchazečům o vysoké státní funkce se nepromíjejí daleko menší, dokonce zanedbatelné  hříchy z doby jejich služby v úřadech protiprávního režimu. Někteří byli vystaveni nelítostným mediálním štvanicím a jejich kariéra utrpěla. Proč po vojenském prokurátorovi Jaroslavu Fenykovi se mají hříchy odpustit právě Igoru Střížovi ? Jsou snad bývalí vojenští prokurátoři zvlášť vhodní pro státní službu a mají zvláštní nárok na odpuštění hříchů ?  Igoru Střížovi jistě nahrává, že si jej vybrala souputnice, bývalá prokurátorka Marie Benešová.

Návrh na jeho jmenování má dle mého názoru ještě jednu vadu na kráse. Funkce nejvyššího státního zástupce je nesmírně náročná a vyžaduje člověka nabitého energií a ochotného provádět změny, tlačit soustavu státního zastupitelství k vyšší efektivitě ale i lepší kázni a profesní morálce státních zástupců. Obecně se očekává, že nový nejvyšší státní zástupce zbaví státní zastupitelství různých nešvarů, na jejichž zhojení Pavel Zeman nestačil. Vzdáme-li se naděje na jmenování silné osobnosti zvenčí, nesvázané kolegiálními vztahy se státními zástupci, která by se do „úklidu“ pustila s nesvázanýma rukama, pak by asi bylo na místě hledat spíše mezi „mlaďochy“ (terminus technicus Marie Benešové) o generaci mladšími, kteří nejsou zkompromitovaní službou protiprávnému režimu, jsou odborně zdatní a mají již dostatek zkušeností z výkonu vedoucí funkce. Myslím, že jich je uvnitř soustavy víc než dost. Nejvyšší státní zástupce by měl podle připravené předlohy novely zákona o státním zastupitelství setrvat ve funkci 10 let. Funkce státního zástupce zaniká dosažením věku 70 let.  Vyhoví-li vláda návrhu Marie Benešové, Igor Stříž odejde z úřadu zřejmě ve věku blízkém důchodovému. Nastolování gerontokracie ve vysokých státních funkcích je neslučitelné s požadavkem na vyvolání progresivních změn v soustavě.

Pláču ale na nesprávném hrobě. Marie Benešová může navrhnout cokoli, ale odpovědnost ponese vláda, která za pár měsíců skončí (ta příští bude jiná, i kdyby ji dále vedlo hnutí ANO) a po ní nechť přijde potopa !

==========================================================================Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

2 komentáře:

  1. MORÁLKA JE SPROSTÉ SLOVO, ANEB ZBABRANÁ REVOLUCE

    Je "úžasné" sledovat, jak příslušníci zločineckého uskupení, za které jednoznačně lze označit KSČ se tu a tam, jak se jim to hodí do krámu, vyviňují z příslušnosti k žumpě zla. Tak pan blogger Jemelík, jako "bývalý" příslušník této žumpy vidí jiné bývalé "plavce" ze žumpy, jak se derou do funkcí, bohužel hlavně státních a politických.

    Proto můj nadpis MORÁLKA JE SPROSTÉ SLOVO. Soudce jmenuje prezident republiky. Podmínkami jmenování krom odborného vzdělání a dalších podmínek uvedeném v zákoně jsou: zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude funkce soudce řádně zastávána.

    Pak si položím otázku, zda bývalý člen zločineckého uskupení, které má za sebou vraždy politických odpůrců a nejenom jich, pro kterého MORÁLKA JE SPROSTÉ SLOVO, se vůbec může ucházet o funkci soudce, nebo státního zástupce, ne-li v tomto případě u Igora Stříže o funkci nejvyššího státního zástupce. Laik jistě pochopí, že zde nejde o výšku jeho osobnosti, ale o funkci. Pokud tedy je pro něho slovo Morálka slovo velice sprosté, tak jistě může. Jde o to, zda takového člověka může jmenovat na návrh ministryně nespravedlnosti prezident. Pokud rovněž pro prezidenta je slovo Morálka slovo sprosté, pokud si prezident vytírá Ústavou zadnici, tak asi také může.
    Zvláštní postavení je zde ministryně nespravedlnosti, Marie Benešové, která údajně v KSČ nebyla, ale zločinecká organizace KSČ ji nechala řádit na postu prokurátora, který by nebyl jinak zainteresován a schválen zlovůlí této zločinecké organizace a neprověřen samotnou státní bezpečností.

    Podobně to máme s bývalým a jedním z nejhorších prezidentů novodobé historie Václavem Klausem(kde se dělí o první příčku s Milošem Zemanem), který také mohl studovat za minulého režimu v zahraničí.

    Soudce tedy jmenuje prezident republiky. Jestliže ale máme prezidenta, který je rovněž z minulosti spojen se zločineckým uskupením KSČ, pro kterého je tedy opět slovo MORÁLKA něco sprostého, který nedbá zákona č. 451/1991 Sb.(tzv. lustračního zákona), kdy uchazeč o funkci soudce musí doložit negativní lustrační osvědčení, tak jak lze očekávat, že volba dopadne ve prospěch spravedlnosti.
    Morálně je tedy naprosto nepředstavitelné, že prezidenta dělá člověk, který vylezl z morálního bahna a premiéra dělá člověk, který nepředložil podle zákona č. 451/1991 Sb. lustrační osvědčení.

    Pak ale pan Jemelík opravdu pláče na cizím hrobě. Zde si pan Jemelík vypůjčil můj nadpis z jiné jeho "reportáže" a to VRÁNA K VRÁNĚ SEDÁ, dodám, ŽE ROVNÝ ROVNÉHO SI HLEDÁ. Bohužel zvrácené myšlení třetiny obyvatelstva, které volí příslušníky StB, dokonce v případě premiéra agenty StB a bývalé příslušníky zločineckého uskupení KSČ do funkce prezidenta, tak asi spravedlnost a morálka bude to poslední, co od nejvyššího státního zástupce(v případě Igora Stříže) můžeme čekat.

    OdpovědětVymazat
  2. No "obdivuji" autora příspěvku.
    "Obdivuji" ho za to, že se nezamýšlí, kolik škody napáchal takový Kalousek onou 40korunovovou valorizací důchodcům. Jak se snažil"proškrtat" k prosperitě. A o Kalouskových padácích ani nemluvě.
    To jsou nebetyčné škody celorepublikového, možná i středoevropského formátu.
    Střížovými rozsudky (před 30ti lety! ) bylo zasaženo několik jednotek občanů, i tak bohužel!
    Kalouskovými kroky to byly miliony!
    Počet občanů ČR v chudobě je snad 10 -15%, po 30letech budování kapitalismu. Kolik občanů Čr z běžným příjmem si může dovolit "běžnou" hypotéku?
    A třeba po německých reparacích neštěkne ani pes.
    Bez německých reparací by neměly být ani české restituce!
    D době celonárodní (korona)krize se vesele vyplácejí pochybné splátky církvím za pochybné argumentu.
    ÚS zdanění opakovaně(!) shodí a nikdo ze soudců ÚS není shozen se schodů!

    OdpovědětVymazat