Od 6.června
2018 jsem se na svém bloggu opakovaně věnoval svéráznému postupu „soudkyně OLO“,
tedy paní Ivety Šperlichové, soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně,
v řízení proti údajným pachatelům krácení spotřební daně z tabáku,
který dovedla k odsuzujícímu rozsudku z 22.června 2018. V r.2019
ji ale uznal Ústavní soud za podjatou a následně jí Vrchní soud v Olomouci
případ odebral a rozsudek zrušil. Později na ni podal předseda Nejvyššího soudu
ČR Pavel Šámal kárnou žalobu. Můj první a nikoli poslední podnět ke kárnému stíhání
proti ní nese datum 30. července 2017, ale s touto kauzou nesouvisí.
V důsledku výše zmíněných událostí musí celý proces proběhnout znova v novém složení
senátu. Úkolu se ujal u stejného soudu senát Jiřího Dufka. Hlavní líčení bylo
zahájeno 23.dubna 2019, o čemž jsem referoval 25.dubna 2019.
Zde proběhly znova výslechy obžalovaných. Chyběla mezi nimi jedna z původních
nejdůležitějších postav procesu: recidivista Roman Šulyok ( s „naspořenými“ tresty
odnětí svobody v úhrnu 22 let), jehož případ paní soudkyně Iveta Šperlichová
vyloučila do samostatného řízení a v něm pak jeho trestní stíhání zastavila
bez uložení trestu. Použila ho pak jako korunního svědka obžaloby. Později
vyloučila do samostatného řízení i jeho mladšího bratra Jana Šulyoka, ale Vrchní
soud v Olomouci zrušil i toto její rozhodnutí.
Považuji za nutné na tomto místě zdůraznit zvláštnost tohoto procesu,
spočívající v tom, že nejde jen o obvyklý
kontradiktorní spor mezi žalobcem a obžalovanými, ale navíc uvnitř souboru
obžalovaných probíhá boj mezi dvěma skupinami, jež jsem v dřívějších článcích
označoval jako „Rošťáky“ (bratři Šulyokovi a s nimi spolupracující obž.
Jiří Uhřík ml.) a „Slušňáky“ (bratři Lebánkovi). Převedením Romana Šulyoka z postavení
jednoho z hlavních obžalovaných do
úlohy korunního svědka obžaloby se rovnováha sil v tomto vnitřním boji jednoznačně
vychýlila v neprospěch bratrů Lebánkových. Je to zvlášť významné s ohledem
na skutečnost, že ods. Roman Šulyok je ve vězení kvůli zločinu, spáchanému na
bratrech Lebánkových. „Soudkyně OLO“ mu nabídla skvělou příležitost k pomstě
za jejich trestní oznámení. Mimo to senát Jiřího Dufka již nebude rozhodovat o
vině Romana Šulyoka a případně o trestu pro něj. Došlo tak i k porušení rovnováhy
mezi bratry Šulyokovými: zatímco obž. Janu Šulyokovi se teoreticky může stát, že
od senátu Jiřího Dufka dostane vyšší trest než dříve od senátu Ivety Šperlichové
(nepřeji mu to !), naproti tomu Roman Šulyok „má své jisté“- senát Jiřího Dufka
nemá pravomoc případně napravit jeho beztrestnost. Celkově došlo k zásadní
deformaci skutkové podstaty řízení proti jejímu výchozímu obrazu v obžalobě.
Soudí se věc, která je značně odlišná od té původní. Situaci by aspoň částečně
mohl změnit Nejvyšší soud ČR vyhověním případné stížnosti pro porušení zákona v neprospěch
obžalovaného. Obžalovaná společnost Vltava Holding a.s. sice podala podnět ke
stížnosti pro porušení zákona, ale nic nenasvědčuje tomu, že rozhodnutí o něm bude
kladné a že by dokonce mohlo padnout ještě před právní mocí rozsudku v novém
řízení. Ministerstvo spravedlnosti jako obvykle s nápravou pochybení
justice nespěchá, bez ohledu na to, kdo je právě ministrem. Je to jeden z důvodů,
pro který jsem se opakovaně vyslovil pro změnu jeho názvu.
Hlavní líčení obnoveného procesu pokračovalo před senátem Jiřího Dufka ve
dnech 22. a 23. května 2019. Na řadu přišly
výslechy svědků. Jako první předstoupil před soud právě recidivista Roman Šulyok,
přivedený eskortou z věznice. Na jeho výpovědi je vidět, jak temný je stín,
který na řízení vrhla „soudkyně OLO“ rozhodnutím o jeho vyloučení do
samostatného řízení a zastavením trestního stíhání. Svědek, jenž se zřejmě rád
předvádí a je plný nenávisti k bratrům Lebánkovým, chvíli „dělal drahoty“,
ale pak se rozpovídal a plně využil jejího „daru“. Shodně se svědeckou výpovědí
z původního řízení potvrdil vinu „Slušňáků“: koupili od něj výrobní
zařízení, vyráběli cigarety a prodávali
je na černém trhu v Ostravě. Ačkoli jej tentokrát nepovzbuzovala vstřícnými
úsměvy paní soudkyně Iveta Šperlichová a soudce Jiří Dufek se tvářil neutrálně,
přidal několik „perel“ navíc. Zahrnul soudce Ústavního soudu mezi „justiční
mafii“, neboť pouze „justiční mafii“ se mohla podařit výměna soudce. Úspěch
akce podle něj svědčí o vlivu Lebánkových. Opakoval tvrzení o podpoře Lebánků „vysokými
státními úředníky“, popř. „vysokými policejními důstojníky“. Stejně jako minule
je odmítl identifikovat, ale tentokrát se pochlubil stykem s GIBS a
příslibem, že vše sdělí „pánovi od GIBS“, jímž myslel příslušníka zlínské
expozitury GIBS, jehož identifikoval jménem. Prý před ním učiní prohlášení, v kterém
odhalí i jiné zločiny, také pachatele vražd. Obohatil skutkovou podstatu o
informaci o existenci „budapešťského Němce“, který měl být jedním z dodavatelů
tabáku. Shodně s výpovědí v původním řízení tvrdil, že poznává
obžalovaného Jozefa Kajabu. Místo, na kterém jej měl vidět, ale označil jinak
než dříve. Podotýkám, že obž. Jozefa Kajabu jako jediného senát Ivety Šperlichové
zprostil obžaloby. Postěžoval si, že od té doby, co je v české věznici,
dostává různé výhružky, včetně vyhrožování útokem na děti. Výslovně uvedl, že
si netroufá tvrdit, že mu vyhrožují Lebánkovi. Informoval ale, že neidentifikovaný
člen jeho rodiny mu v říjnu r. 2018
sdělil při návštěvě, že mu Lebánkovi nabízejí obrovskou částku za změnu
výpovědi v jejich prospěch. Nabídku ovšem odmítl. Odmítal odpověď na
otázky obhájců, za co se dostal do vězení. Nakonec ale aspoň připustil, že jeho
odsouzení souvisí s bratry Lebánkovými.
Jeho věrohodnosti neprospěl svědek Petr Klement, dvojnásobný vrah,
přivedený eskortou těžkooděnců Vězeňské služby ČR, vyzbrojených samopaly. Byl
blízkým spolupracovníkem Romana Šulyoka v době, kdy provozoval linku na výrobu cigaret v Malhosticích, tedy
dříve, než ji nechal kvapně převézt do Lůžkovic. Měl za sebou odsouzení za obchodování
s padělky cigaret Marlboro, jež dostal právě od něho. Potvrdil, že v Malhosticích
výroba probíhala a svědčil o zlých úmyslech
a pohrdavém postoji Romana Šulyoka k bratrům Lebánkovým.
Novou skutečností, která v původním řízení nebyla známa, je prolnutí
této kauzy s jiným případem stíhání za přípravu krácení daně nelegální výrobou
padělků cigaret Marlboro. O té vypovídal jako svědek nedávno nepravomocně odsouzený
Zdeněk Menšík, držitel živnostenského oprávnění na výrobu tabákových výrobků.
Potvrdil pozoruhodnou skutečnost: spolupracující obviněný z „naší“ kauzy Jiří Uhřík
ml. v „jeho“ případě působil jako dodavatel různých potřeb pro výrobu
cigaret. Předvolán v „jeho“ kauze jako svědek na doporučení advokáta Jiřího Ostravského
odmítl vypovídat. Jako obžalovaný v „naší“ kauze se o této své obchodní
činnosti ani slůvkem nezmínil.
Osoby Jiřího Uhříka ml. a advokáta Jiřího Ostravského a soudkyně Ivety
Šperlichové nejsou jedinou okolností, která obě kauzy propojuje. V obou případech
se mělo jednat o přípravu výroby produktů značky Marlboro. Obě skupiny se
neúspěšně pokoušely zprovoznit balicí stroje. Stroj na výrobu cigaret, nalezený
ve skladu v Lůžkovicích, který si od bratrů Lebánkových pronajal Roman Šulyok,
byl nefunkční. Zdeněk Menšík výrobní zařízení vůbec neměl. Ani jedné skupině
nebyla prokázána výroba a prodej výrobků. Rozdíl byl v záměrech, které
deklarovali. Linka, uskladněná v Lůžkovicích, měla být po zprovoznění
prodána na Ukrajinu. Naproti tomu Zdeněk Menšík měl v úmyslu vyrábět malé
série cigaret pro restaurační zařízení, opatřené jejich názvem.
Výpovědi ostatních svědků nepřinesly proti poznatkům z původního řízení
nic nového.
Hlavní líčení bude pokračovat v září. Jsem zvědav, zda na rozdíl od
senátu Ivety Šperlichové si senát Jiřího Dufka do té doby všimne, že dodávka
tabáku do skladu v Lůžkovicích několik dní před vpádem celníků a policistů
proběhla pod bdělým dohledem pátracího odboru Celní správy ČR, jehož pracovníci
čekali na příjezd kamionu na překladišti. Jestliže věděli, že kamion přijede,
patrně věděli, odkud jede, kdo dal příkaz k přepravě, komu tabák patří. To
jsou veledůležité informace, jejichž nedostupnost senát Ivety Šperlichové nikterak
nepostrádal, ač obhajoba se jich opakovaně domáhala.
Žádné komentáře:
Okomentovat