Na
pokračování hlavního líčení ve věci Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a
jeho čtrnácti spoluobžalovaných u Krajského soudu v Brně před senátem
Aleše Novotného ve dnech 1.,13.,14.,15 června 2018 se naplno projevily problémy
procesů s velkým počtem obžalovaných a svědků. Zpráva ze závěru 11. dílu
seriálu, že hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 30.5.- 1.6.2018, se
nenaplnila: pro neúčast klíčového svědka se jednání konalo jen 1. června 2018.
Plánované jednání ve dnech 13.-15.června 2018 se sice konalo, ale nadpis
„Konečně svědci!“ nabyl nechtěný význam: když se výjimečně objevil některý
z 25 předvolaných svědků, byla to radostná událost.
Soud
v současnosti předvolává svědky, kteří vypovídali v přípravném řízení
v r. 2014. Jejich zájem o účast je mizivý. Někteří se omluví, jiní ani to
ne. Dva mezitím zemřeli. Ti, kteří
přijdou, upozorňují na vytrácení zážitků z paměti. Soudce jim pomáhá
konfrontací výpovědi s protokoly z přípravného řízení. Pokud se
svědek nedostaví, předseda senátu zjišťuje, zda strany trvají na jeho opětovném
předvolání. Většinou dostane souhlas k přečtení protokolu
z přípravného řízení, čehož se zprostí monotónním tichým hlasem. Obhájci
mají protokoly k disposici, takže
čtení nevěnují velkou pozornost. Ústnost jednání je ale třeba zachovat.
Překvapující
je výskyt svědků, kteří vypovídají o plnění úlohy „bílých koní“. Za menší nebo
větší odměnu, výjimečně i bez ní, se stali jednateli, někdy i společníky, společností
s ručením omezeným, podepsali různé listiny, o jejichž obsahu nic
nevěděli, chodili do bank vybírat nebo vkládat hotovost, o jejímž původu nic
nevěděli. Podle zásady, že neznalost zákona neomlouvá, by měli být stíháni,
protože z funkce jednatele vyplývá odpovědnost. Ale zůstávají stále jen
svědky. Srovnávám přístup orgánů činných v trestním řízení k nim se
způsobem, jakým naložily s Alexandrem a Zdenkem Zemky, kteří jako
jednatelé protokolárně převzali od dodavatele do vlastnictví své společnosti
nedokončené (spíše téměř dokončené) zařízení fotovoltaických elektráren, aby
mohli v licenčním řízení naplnit požadavek zákona prokázáním, že jsou majiteli. Olomoucký
žalobce a senát Aleše Novotného ale jejich jednání interpretoval jako potvrzení
dokončenosti zařízení, jímž se pokusili o podvod, a postihl je vysokým trestem
odnětí svobody. Působí to dojmem, že olomoučtí
žalobci a brněnské soudy uplatňují třídní přístup.
Mimo
to ve svědeckých výpovědích zaznívají stále další a další jména lidí, kteří se
přiživovali na obchodování s pohonnými hmotami a na krácení daně
z přidané hodnoty, ale nikdo je nestíhá. Vyjádření žalobce
v obžalobě, že na trestné činnosti se podílely také další, dosud
neustanovené osoby, tak dostává konkrétní náplň. Zdá se, že do rozšiřování sítě se zapojili ještě i další
lidé než obžalovaní, takže se rozrůstala živelně a nabízí se otázka, zda bylo
možné tento chaos účinně řídit z jednoho centra. To jsou ale jen otázky
laika a nic se nemění na tom, že vznikla obrovská škoda, kterou státu nikdo
nenahradí. Jen to možná poněkud mění pohled na příčiny jejího vzniku.
Zajímavé
je i zjištění, že celní správa ani finanční úřady nevykonávaly ve firmách
„bílých koní“ žádné kontroly, ani nepodnikaly jiné kroky. Od 1. ledna 2013 bylo
možné neodvedenou daň z přidané hodnoty vymáhat po dodavateli, ale po
žádném ze svědků nikdo nic nechtěl. Přitom celní správa sleduje každou cisternu s pohonnými hmotami od vstupu na území
republiky až do vyskladnění, takže podklady pro
výběr daně z přidané hodnoty jsou přesně podchycené.
Časový
prostor, uvolněný nepřítomností svědků, soud využívá k přehrávání
odposlechů. Většinou podchycují běžná jednání, jaká provázejí činnost
obchodních firem.
Celé
třídenní jednání proběhlo v klidu až na krátké intermezzo dopoledne 14.
června 2018, kdy došlo k bouřlivé výměně názorů mezi obž. SAZ a předsedou
senátu. SAZ přednášel stanovisko k výpovědi svědka, který jej nepřímo
usvědčuje z vědomé účasti na řízení daňových podvodů. Pustil se do
demontáže tohoto detailu obžaloby. Když se Aleši Novotnému zazdálo, že už je
toho dost, pokusil se jej zastavit. SAZ reagoval podrážděně, vědom si práva na
nerušený výklad. Z obou stran padla ostrá slova. Aleš Novotný nakonec
přestřelku přerušil nařízením desetiminutové přestávky.
Pana obžalovaného se statečně zastal mladý
obhájce, kterého pak předseda senátu přímo „postavil do latě“. V podstatě
byl v právu, ale marně vzpomínám,
kdy nějaký soudce „postavil do latě“ státního zástupce, který bez udělení slova
vpadl do řeči účastníka řízení (netýká se intervenujícího žalobce Aleše Sosíka).
Taková je rovnost stran před soudem v praxi. Aleš Novotný se právem dožaduje povinné úcty k soudci.
Ale pan obžalovaný jí nedbá, když se cítí být krácen ve svých právech. Nijak si
tím ovšem nepomůže, spíše vyvolává u soudců nepřátelství. Na druhé straně soud
sklízí, co zasel. SAZ má za sebou již 41 měsíců vazby, přitom soud drží na účtě
jeho rekordní kauci 150 milionů Kč za propuštění na svobodu, a na nedávno
narozeného syna se smí podívat jen jednou za dva týdny, když mu jej přiveze
manželka do vazby. K odůvodnění prodlužování vazby je soudcům každý
argument dobrý, včetně lži o pobytu manželky s dítětem v U.S.A., kam by prý mohl uprchnout.
Trestná činnost, kvůli které je ve vazbě, měla spočívat hlavně v tom, že
za hříšné peníze nakoupil křivá svědecká prohlášení od tajných spolupracovníků
policie, kteří svůj výdělek okamžitě odevzdali policii.
Znal
jsem jiného SAZ: muže, z něhož přímo sálá empatie, je vysoce inteligentní,
má smysl pro humor a vyniká vybraným společenským chováním. Takový byl do té
doby, než jej začalo účelové uskupení brněnských soudců a olomouckých žalobců
lámat další vazbou.
Poslední
pokračování hlavního líčení před prázdninami proběhne ve dnech 20.-22.června
2018.
Žádné komentáře:
Okomentovat