Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo.
Stát se nakonec k investorům
zachoval zákeřně, když v listopadu r.2010 vyhláškou rozhodl o snížení
výkupní ceny z 12,50 Kč/kWhod. na 5,50 Kč/kWhod. pro elektrárny, dokončené po
31.12.2010. Vyvolal tím paniku, protože ohrozil krachem investory, kteří si na
financování výstavby vzali úvěr a po snížení příjmu by nemohli plnit splátkové
kalendáře. Zmíněnou vyhláškou ale stát porušil vlastní zákon, který možnosti
snížení výkupní ceny omezil. Avšak podvedení investoři neměli žádný legální
nástroj obrany proti státnímu podrazu.
Stát si ale současně vsítil vlastní
branku. Připravil sice investory o příjmy a uspořil náklady vykupujícím
obchodníkům, ale poškodil i sebe. Příjmem státu z fotovoltaického byznysu
je solární daň a daň z přidané hodnoty, jejichž objem závisí na objemu
tržeb za vyrobenou elektřinu. Za období r. 2011-2019 se daňový výnos snížil o
63,2 mlrd. Kč proti tomu, co by stát získal, kdyby nesnížil výkupní cenu
elektřiny. Autoři výše zmíněné vyhlášky
z r. 2010 asi na tyto důsledky nemysleli. Poškodili stát nehorázným
způsobem, ale nikdo je k odpovědnosti nevolá a stále sedí na teplých
místech se zajištěnými osobními příjmy a nulovou odpovědností.
Investoři, zahnaní do kouta vyhláškou
z listopadu r. 2010, jimž na dokončení výstavby do 31.12.2010 chyběla jen
maličkost, se pustili do závodu s časem. Někteří se za těchto okolností domohli
různými úskoky, které mohly být na hraně zákona nebo dokonce byly protiprávní. Při
jejich posuzování byl stát krutě nemilosrdný.
Ve zjitřené atmosféře nenávisti k
„solárním baronům“, vyvolané některými politiky a novináři, orgány činné
v trestním řízení zahájily „hon na solárníky“. Jeho obětí se mimo jiné
stal podnikatelský klan Zemků, kteří vybudovali v areálu jejich firmy
v Chomutově tři funkční fotovoltaické elektrárny, z nichž jedna je
v současnosti největší střešní elektrárnou v ČR. Všechny tři
elektrárny vyrábějí elektřinu od spuštění a prokázaly svou bezpečnost, avšak za
elektřinu, dodanou do veřejné sítě, v této době nikdo neplatí. Jako první
odnesli „hon na solárníky“ bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, které státní
zástupce Radek Mezlík lživě obvinil, že protokolárně převzali od dodavatele do
vlastnictví svých firem zařízení dvou pozemních elektráren, „ač nebyly ani
zčásti dokončeny“ a učinili tak s úmyslem oklamat Energetický regulační
úřad v licenčním řízení. Ve skutečnosti tento trestný čin se odehrál jen
v hlavě žalobce. Čeho obžalovaní chtěli skutečně dosáhnout, žalobce ani
soud nezajímalo. Ve skutečnosti v době podpisu protokolů byly na
elektrárnách jen malé nedodělky a do vydání licencí 31.12.2010 byly dokončeny
úplně. Protokoly byly dokladem o vlastnictví, který museli předložit k žádosti
o licenci. Mírně předčasné sepsání protokolů v rámci přípravy na
projednání žádosti o licenci bylo věcí důvěry mezi investorem a dodavatelem. K oklamání
nemohly ostatně sloužit, protože vydání licencí předcházela obhlídka zařízení
vyslanou skupinou (ne)odborníků z Energetického regulačního úřadu.
Radek Mezlík se pokusil dostat ve
stejném řízení do vězení také předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu
Vitáskovou, která se hrubě provinila vůči obchodníkům s energiemi
zastavením zvyšování cen elektřiny pro odběratele. Obžaloby ji ale zprostil hned
odvolací Vrchní soud v Olomouci. Nic na tom nezměnila ani zlá vůle nejvyššího
státního zástupce Pavla Zemana, který rozhodnutí vrchního soudu napadl
dovoláním. Žalobce byl úspěšnější v případě její podřízené Michaely
Schneidrové, která musela nastoupit do vězení. Ale Nejvyšší soud ČR ji po sedmi
měsících nechal propustit na svobodu. Dosáhla pak rovněž úplného zproštění
obžaloby. Zběsilec Radek Mezlík se proti jejímu zprošťujícímu rozsudku odvolal,
čímž ji potýral prodloužením sociálně neúnosného postavení obžalované o několik
měsíců. Sám si později vysloužil vyslání do Úřadu evropského žalobce.
Nyní přišla řada na sedmdesátníka
Zdenka Zemka st., hlavu holdingu, hlavního hybatele projektu výstavby
elektráren a jednatele společnosti, která vlastní výše zmíněnou velkou střešní
elektrárnu. Před soudem stane poprvé 19. července 2021. Soudní řízení nabralo
zpoždění kvůli jeho vážným zdravotním potížím. Žalobce jej viní, že
v součinnosti s dvěma dalšími obžalovanými spáchal zvlášť závažný
zločin podvodu ve spolupachatelství, zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve
stádiu pokusu.
Podstatou skutkové podstaty žalovaného jednání je opět
tvrzení, že pan obžalovaný s úmyslem oklamat v licenčním řízení
Energetický regulační úřad protokolárně převzal do vlastnictví firmy
nedokončené zařízení elektrárny.
V tomto případě má obvinění pikantní příchuť, neboť
trestní oznámení podal Energetický regulační úřad až v r. 2017, a na jeho
vzniku se podíleli (ne)odborníci, kteří
udělení licence pro tuto elektrárnu umožnili. Energetický regulační úřad vyslal
na sklonku r.2010 do chomutovského areálu třikrát skupinu (ne)odborníků, kteří
měli zjistit skutkový stav elektráren a posoudit jejich způsobilost
k získání licence. Při žádné z návštěv ale (ne)odborníci nevystoupili
na střechu, takže o stavu elektrárny nic nevěděli. Viděli sice viset ze střechy
pár nepropojených kabelů, ale provázející zaměstnanec dodavatele jim vysvětlil,
že jejich propojení je záležitostí několika vteřin. Byl-li stav elektrárny
skutečně tak špatný, jak na základě nepřímých a dle tvrzení obhajoby neodborně
interpretovaných důkazů nyní tvrdí žalobce, pánové měli zabránit vydání
licence. Umyli si ale ruce a odjeli. Pokud vznikla škoda, udávaná žalobcem,
umožnili její vznik. Nikdo je ale nevolá k odpovědnosti za spoluúčast při
uplatnění domnělého podvodného jednání investora a vzniku škody, naopak
v trestním řízení vystupují jako svědkové obžaloby. Před soudem stojí pouze podnikatel, který
naivně přijal výzvu státu a nechal vybudovat tři fotovoltaické elektrárny,
které již 11 let dodávají do sítě
elektřinu, aniž by během té doby v nich došlo k úrazu elektrickým
proudem nebo jiné nehodě.
Nebudu se pouštět do rozboru tvrzení obhajoby
o nesprávné interpretaci nepřímých důkazů, protože to je věc soudu. Nicméně
přeji obž. Zdenkovi Zemkovi, aby z tohoto trestního řízení vyšel se
zprošťujícím rozsudkem. Byl již dost potrestán tím, že se musel smířit
s uvězněním synů, dle mého laického úsudku odsouzených pravomocně, leč nespravedlivě.
==========================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány
činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky
pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele
OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
MNOHO POVYKU PRO NIC, ALE OKRÁDÁNÍ SPOTŘEBITELŮ, NENÍ DOBRÝ SKUTEK!
OdpovědětVymazatHned první větou pan Jemelík ohromí. Tedy cituji: "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán".
Kolik finančních prostředků přistálo na kontě pochybného spolku Chamurappi od fotovoltaických baronů a kolik slz prolil pan Jemelík nad podvodníky Zemky.
Považovat okrádání koncových spotřebitelů fotovoltaickými barony považuje pan Jemelík za "DOBRÝ SKUTEK"
Pak ve stejném opěvném elaborátu na jednu stranu roní slzy nad ztrátou milionových zisků miliardářů, aby na druhou stranu, snahu bývalé předsedkyně ERÚ Alenu Vitáskovou, která zastavila zvyšování cen elektřiny pro odběratele a kterou chtěl zmetek P. Zeman poslat za mříže, de facto obhajoval.
Čemu tedy vlastně pan Jemelík tleská, nad čím roní slzy a komu fandí?