První jarní den přinesl další zastavení na nekonečné křížové cestě
pronásledování Aleny Vitáskové orgány trestního řízení. U Krajského soudu
v Brně proběhlo odvolací řízení ve věci jejího stíhání kvůli jmenování bývalé
nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní Energetického
regulačního úřadu. Senátu soudců z povolání předsedala Halina Černá.
Paní obžalovaná se z účasti omluvila, takže jednání mělo povahu
souboje obhájce a státní zástupkyně, jejichž duel rozsoudila usnesením
předsedkyně senátu. Obhájce doplnil písemné odůvodnění odvolání stručným
zdůrazněním jeho hlavních tvrzení. Samozřejmě navrhl zproštění obžaloby.
Naproti tomu státní zástupkyně rozpitvala hříchy paní obžalované a navrhla nepodmíněný
trest vězení v trvání 42 měsíců.
Pokud by soud vyhověl žalobkyni, s písemným vyhotovením rozsudku by
přišel příkaz k nástupu trestu. Proto mi při čekání na rozhodnutí během porady
senátu naháněla hrůzu
představa Aleny Vitáskové mezi „čorkařkami“ v domě smutku na
přiléhavé adrese Rozkoš 990 ve Světlé n.S. Dost na tom, že tam musela prožít
několik měsíců její blízká spolupracovnice Michaela Schneidrová, než ji odtamtud
vyprostil Nejvyšší soud ČR.
Po krátké přestávce předsedkyně senátu vyhlásila usnesení, jímž senát
zrušil rozsudek a uložil Okresnímu soudu
v Jihlavě znova o věci jednat a rozhodnout. V odůvodnění přesvědčivě
a s neúprosnou logikou podrobila důkladnému rozboru tvrzení obou stran.
Odmítla pochybnosti obhajoby o místní příslušnosti jihlavských okresních orgánů.
Velkou péči věnovala odůvodnění tvrzení, že Alena Vitásková se skutečně
dopustila protiprávního jednání jmenováním Renaty Vesecké, která neměla zákonem
vyžadovanou předepsanou praxi v energetice. Vysvětlila, že pravomoc
místopředsedy Energetického regulačního úřadu zákon vymezuje jako oprávnění
zastupovat předsedu úřadu v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti.
Místopředseda proto musí mít kvalifikaci rovnocennou s předsedovou a těmto
nárokům Renata Vesecká nevyhověla, byť měla za sebou skvělou právnickou kariéru.
V té souvislosti se vyjádřila kriticky
o způsobu, jakým bývalá nejvyšší státní zástupkyně svou kvalifikaci prokazovala.
Ale zpochybnila i část vývodů jihlavského žalobce a na nich postaveného
rozsudku. Vytkla nesprávnost úvah o způsobení škody vyplácením odměny neplatně
jmenované Renatě Vesecké a její nevymahatelnost. Upozornila na nevhodnost
výběru citované judikatury. Zejména však zkritizovala nevěnování pozornosti
povaze pohnutek Aleny Vitáskové, která je určující pro posouzení, zda její
jednání skutečně bylo trestným činem. Dokonce poznamenala, že žalobce neměl
žalovat, dokud neměl vyjasněnu povahu pohnutek. Okresnímu soudu uložila znova
vyslechnout paní obžalovanou a některé svědky, popř. výběr svědků doplnit. Doplnění
dokazování má směřovat právě k objasnění pohnutek Aleny Vitáskové.
Připomínám, že paní obžalovaná vysvětluje jmenování Renaty Vesecké nezbytností
obsazení funkce a dlouhodobými nezdary v hledání vhodné osoby, způsobilé
řídit desítky právníků a vedení rozsáhlé právní agendy úřadu.
Orgány činné v trestním řízení znepříjemňují Aleně Vitáskové život
od jara r.2013 a není vůbec jisté, že ji přestanou trápit ještě v letošním
roce. Vedle „jihlavské“ kauzy ji čeká pokračování procesu, vedeného u Krajského
soudu v Brně v souvislosti s vydáním licencí
dvěma fotovoltaickým elektrárnám o silvestrovské noci v r.2010.
V této věci již byla pravomocně zproštěna, ale díky zlovolnosti nejvyššího
státního zástupce Pavla Zemana, projevené podáním dovolání v její
neprospěch, ji Nejvyšší soud ČR vrací zpět ke krajskému soudu. Je to pro ni
další nepříjemná zátěž, byť pokyny Nejvyššího soudu ČR nalézacímu soudu
vyznívají jednoznačně v její prospěch: zproštění má být důkladněji
odůvodněno. Celkově je tato „péče“ orgánů činných v trestním řízení
kuriozním protikladem k ocenění jejího života a práce státním
vyznamenáním. Přiřazuje ji k dalším významným osobnostem, jejichž potíže
působí dojmem, že dobrý vztah s prezidentem republiky má účinky polibku
smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat