V Otázkách
Václava Moravce ze dne 23.září 2018 připadla celá polovina časového prostoru na
problematiku činnosti Policie České republiky a trestního řízení. V podstatné části šla řeč o
kyberzločinu a způsobu, jakým se s ním naše policie pustila do křížku. Debatovali
policejní prezident Tomáš Tuhý, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a chvíli i
eurokomisařka Věra Jourová. Po větší část pořadu vládla ve studiu až selanková
pohoda.
Za
zapamatování stojí sdělení, že PČR reagovala na novou hrozbu docela pružně
zřízením speciálních útvarů, které ovšem nejsou zatím obsazeny dostatečným počtem
specialistů. Pro politiky odsud vzešel veledůležitý vzkaz: je nezbytné vyřešit
odměňování policejních IT specialistů, protože policie při dodržování podmínek
služebního zákona nemůže jako zaměstnavatel konkurovat soukromým firmám. To je vážná věc, protože PČR a snad ještě
více Vězeňská služba ČR jsou podfinancované a zdvíhat platy specialistů proti obecně
nízkému základu na úroveň soukromého sektoru bude tvrdý oříšek. Ale politici,
kteří v předvolební horečce rozdávají na všecky strany dosti lehce, by se
jeho rozloupnutí neměli vyhýbat. Je ostatně obecně na čase, aby začali věnovat
podstatně větší pozornost všem ozbrojeným sborům, protože není záruka, že
budeme do nekonečně tou bezpečnou zemí, v které nedochází k teroristickým
útokům.
Zajímavostí
bylo sdělení Pavla Zemana o významném poklesu počtu vyšetřovaných trestných
činů z více než 300 tis. v r. 2013 o přibližně 90 tis. do r.
2017. Zpráva by zněla ještě lépe na pozadí
postupujícího vyprazdňování vězeňských cel. Zatím ale věznice opět praskají ve
švech, což zdánlivě nesouhlasí s údaji o vývoji početnosti vyšetřovaných
trestných činů.
Televizní
diváky mohla zaujmout informace, že pan policejní prezident míří do diplomacie,
jmenovitě do funkce velvyslance ve Slovenské republice. Naproti tomu Pavel
Zeman se nebude ucházet o úřad evropského žalobce a hodlá se pevně držet svého
křesla.
Teprve
13 minut před koncem pořadu atmosféra poněkud ochladla, když Václav Moravec
připomněl reorganizaci republikových útvarů PČR, tedy sloučení Útvaru pro boj s organizovaným
zločinem a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality do Národní
centrály proti organizovanému zločinu.
Zatímco z policejního prezidenta vyzařovala spokojenost, nejvyšší státní
zástupce zachoval jistou rozmrzelost. Policejní prezident správně připomněl, že
nové organizační uspořádání usnadňuje mezinárodní policejní spolupráci.
To
nejhorší ale na Pavla Zemana teprve čekalo: Václav Moravec nastolil problém „nejsledovanější
trestní kauzy“. Nakonec mu musel vysvětlit,
že míní trestní stíhání Andreje Babiše a spol. A dvakrát snaživě připomněl
vyjádření pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové z června r.2017,
z něhož odvozoval, že kauza se vyvíjí pomaleji, než je zdrávo. Pavel Zeman
mu především vysvětlil, že z pohledu zevnitř státního zastupitelství v žádném
případě nejde o nejsledovanější kauzu a odmítl Moravcův náznak podezření, že v ní
snad dochází k průtahům. Upozornil na poměrně nedávné vyřízení stížností
obviněných, zaručil dozorovému státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi klid na
práci a stanovil polovinu r.2019 jako
hranici, po jejímž překročení by další protahování trestního stíhání považoval
za exces. Odkazem na čas vyřízení stížností obviněných ale mlžil. Procesní
lhůta pro podání stížnosti proti sdělení obvinění jsou 3 dny od doručení
usnesení. Stížnost ale nemá odkladný účinek a lhůta pro její vyřízení je pouze
pořádková, tedy nevynutitelná. Například obv. Shahram Abdullah Zadeh podáním
stížnosti proti sdělení obvinění neodvrátil projednání návrhu na uvalení vazby
ani o hodinu a dozorový státní zástupce
ji zamítl zhruba pět měsíců po jeho uvěznění (ne, nebyl za to kázeňsky
potrestán). Pavel Zeman ovšem skutečný stav trestního stíhání nesmí znát a ani není
přímým nadřízeným Městského státního zastupitelství v Praze. Jak správně
uvedl, může pouze podat podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k vykonání
instančního dohledu.
Nicméně
Zemanovu vyjádření můžeme rozumět také tak, že ani komunální a senátní volby,
ani volby do Evropského parlamentu neovlivní jakékoli vzrušující rozhodnutí v kauze
Čapí hnízdo, ať již by to bylo rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo
podání obžaloby. Je otázka, zda to je skutečně dobře: neprůhledný stav řízení
umožňuje Babišovým odpůrcům, aby do nekonečna předhazovali jeho trestní stíhání
jako domnělou nepřístojnost jeho politického
působení. Při tom se může stát, že nakonec vyjde najevo, že v řízení
o získání dotace hrál Andrej Babiš jen okrajovou úlohu a nepodaří se prokázat mu
subjektivní stránku trestného činu.
Má-li
být postup dozorového státního zástupce a mlžení Pavla Zemana projevem šetrnosti
k vnitropolitické situaci, je to současně doklad o zákeřnosti rozhodnutí
vyvolat právě před parlamentními volbami trestní řízení kvůli starému správnímu
deliktu. Nástroje trestního práva by
neměly sloužit k vyvážení slabosti postavení účastníků soutěže o
politickou moc. V případě České republiky se k nim ale sahá poměrně
často, což snižuje úroveň naší demokracie.
Kupodivu ten mediální šmejd nevytáhl "syrotky". ZAPYTLOVÁNO, VYŘÍZENO.
OdpovědětVymazat