sobota 20. srpna 2022

ČESKÁ JUSTICE A ROMAN JANOUŠEK

Nemám osobní vztah k Romanu Janouškovi. Ale opakovaně se zúčastňuji jako navrhovatel  nebo podpora na straně žadatele jednání o podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu. Proto jsem nemohl přehlédnout zprávy o jeho žádosti o podmíněné propuštění a následném neúspěchu u Obvodního soudu pro Prahu 6. V té souvislosti mě zaujal článek na České justici, který nadpisem jinak objektivního pojednání může v čtenáři navodit dojem, že soud žadatele potrestal za to, že „ se bránil a žádal o přerušení trestu“ a tím se připravil o  nárok na podmíněné propuštění. Článek tak působí dojmem nesmělého pokusu o ovlivnění stížnostního soudu, který bude projednávat stížnost neúspěšného žadatele.

Autor Petr Dimun správně uvádí, že „Janoušek přitom splnil všechny zákonné předpoklady a k návrhu se připojil i ředitel Vazební věznice v Ruzyni“. Jeho podrobný výklad pak ale dokazuje, že se soudním rozhodnutím se sice nemusí každý ztotožnit jako se správným, ale lze je pochopit. Soud zřejmě pochybuje, zda Roman Janoušek splnil skutečně všechny zákonné předpoklady, když tím nejdůležitějším je ztotožnění odsouzeného s trestem. Žadatel dosáhl přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů, což jistě nebylo snadné a jednoduché. Strávil pak na svobodě 1.979 dní, během nichž se několikrát nechal přistihnout při jednání, jež dle mínění státního zástupce a soudu nebylo přiměřené jeho deklarovaným zdravotním potížím. Soud to vykládá jako nedostatečné ztotožnění s trestem či nedostatek pokory.  Nevoli projevoval zejména státní zástupce. 

Jako představitel spolku Chamurappi jsem se zúčastnil třinácti řízení o podmíněné propuštění, z nichž ve dvou jsme neuspěli. Čtyřikrát jsme působili u „Janouškova“ Obvodního soudu pro Prahu 6. Třikrát jsme uspěli hladce, jednou až cestou stížnosti Městskému soudu v Praze. Nemám dojem, že by tento soud byl vůči žadatelům vysloveně nepřátelský.

Nalézací soud možná mohl vzít do úvahy ve prospěch žadatele skutečnost, že se musel vypořádat s nepříjemným zážitkem návratu do vězení po dlouhém pobytu na  svobodě, prominout mu údajně nevhodné chování během přerušení výkonu trestu a odměnit jej propuštěním. Ale z popisu na České justici lze vyvodit, že státní zástupce by rozhodnutí o propuštění Romana Janouška určitě napadl stížností. V takovém případě je pro soudce přijatelnější žádost zamítnout a přenést odpovědnost na stížnostní soud. Naděje žadatele na nevyhovění stížnostního soudu státnímu zástupci by byla menší než naděje na úspěch jeho stížnosti proti usnesení nalézacího soudu. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo předjímatelné.  Nebýt toho, že ústřední postavou příběhu je veřejnosti známý žadatel, celá kauza by nestála za novinářskou pozornost. 

 =========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

2 komentáře:

  1. ÚSTŘEDNÍ POSTAVOU PŘÍBĚHU JE VEŘEJNĚ ZNÁMÝ ŽADATEL, ANEB, ŽE SE TI KLUCI NOVINÁŘSKÝ PLETOU DO KŠEFTŮ PANA JEMELÍKA.

    Tak jsem si vypůjčil závěrečnou řeč páně lháře Jemelíka. Vážně si myslí pan Jemelík, že veřejnost je tupé stádo, které nic neví, ničemu nerozumí a novináři jsou hovádka boží, co čmuchají tam, kde je osobní zájem pana pisatele Jemelíka?

    Úžasným úvodem nám opět, jak je jeho zvykem, pan Jemelík vysvětluje, jak nemá osobní vztah k Romanu Janouškovi, až na fakt, že se opakovaně zúčastňuje jako navrhovatel, nebo podpora na straně žadatele o podmínečné propuštění odsouzeného z výkonu trestu.
    Můj děda by řekl, tedy to je vůl jako anděl.

    Když tedy nemáte pane Jemelíku osobní vztah k panu Janouškovi, tak co vás vede k osobnímu navrhování a podporování normálního pravomocně odsouzeného gaunera. Asi to budou peníze pana Janouška, protože kdyby to nebyl "známý" miliardář a necítil by pan Jemelík na sto honů, že by se nějaký ten obolus páně Janouška hodil do pokladničky pochybného spolku Chamurappi, tak jak sám na závěr píše, by celá kauza nestála za novinářskou pozornost a zvláště za pozornost samotného pisálka Jemelíka.

    Zaplať pánu bohu, že jsou tu novináři, ne jako zkorumpovaný pan Jemelík, který pod lucernou za spravedlivou justici v drtivé většině grázly, co okradli tento stát o miliony a někdy dokonce o miliardy, nebo v opilosti se snažili zabít svědkyni dopravní nehody, obhajuje.
    Proč si pan Jemelík, když je tu široko daleko ten "jediný spravedlivý" nepoloží otázku, zda náhodou není zdravotní stav páně Janouška fingovaný, zvláště když ho "operoval" také "veřejně známý" doktor z řad prohnilé ČSSD.

    Pan Jemelík nezarmoutil, ale ani nepřekvapil. Stále hájí pouze grázly, vlastizrádce a jeho slova, jak má právo na obhajobu i vrah, nejlépe několikanásobný, by nenechal jedno oko suché.

    Pane Jemelíku, pan Janoušek byl natolik zdravotně hendikepován, že nemohl 1.979 dní, tedy pět a půl roku vykonávat zasloužený trest odnětí svobody, ale jeho zdravotní stav mu dovolil lyžovat v Alpách. Jo pardon, on to měl od prohnilého pana doktora z ČSSD jako terapii. Takže válet se za prachy daňových poplatníku na kavalci v ruzyňské věznici nemohl, to by uškodilo jeho zdravotnímu stavu, zato provozovat sportovní radovánky v Alpách mohl.

    Pane Jemelíku, položil jste si někdy otázku, kolik těch odsouzených, kteří nikoho ani nezabili, ani se o to nesnažili jako pan Janoušek, sedí ve vězení a nemají tu možnost si přerušit trest a jít si na pět a půl roku zalyžovat, nebo zasáňkovat do Alp?
    Určitě ne, nemají totiž tučná zahraniční konta, z nich by se nějaký ten dolar, když už ne koruna hodil, do pokladničky spolku Chamurappi, že.

    OdpovědětVymazat
  2. DEMOKRAT není demokrat, ale posera, který se bojí vystoupit veřejně pod svým jménem. Asi není moc chytrý, protože se domnívá, že obhajuji žádost Romana Janouška o propuštění, ale z mého článku to vůbec nevyplývá. Ve skutečnosti mě pan Janoušek nezajímá a jeho řízení o podmíněné propuštění jsem se nezúčastnil.

    OdpovědětVymazat