pondělí 8. listopadu 2021

SCHIZOFRENNÍ SUPERFORMALISTICKÉ MYŠLENÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ

Spolek Chamurappi z.s. a já osobně se zabýváme podporou nespravedlivě stíhaných obviněných, občas podporou žadatelů o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Zcela výjimečně seznámení s vedlejšími ději, jež provázejí svízele nespravedlivě stíhaných,  mě inspiruje k pokusům o vyvolání trestního stíhání osob, které se na potížích nespravedlivě stíhaných přiživují. Může se stát, že se v takovém případě ujmu úlohy zmocněnce poškozených.

 Pro srozumitelnost tohoto článku musím vysvětlit, že záhy po zavedení datových schránek jsem si zřídil soukromou datovou schránku. Po založení spolku Chamurappi z.s. jsem zřídil spolkovou datovou schránku. V obou případech jsem v systému datových schránek registrován jako oprávněný uživatel s uvedením osobních identifikačních údajů. Přístupová hesla, jimiž se přihlašuji do datových schránek, znám jen já. Spolkovou datovou schránku používám pro vedení korespondence, týkající se trestních kauz nebo záležitostí souvisejících. Soukromou datovou schránku používám k vedení korespondence v netrestních, většinou ryze soukromých záležitostech. Podle mého laického názoru jsem to pořád já, ať odesílám podání z té nebo oné datové schránky.

Stalo se, že chráněnci spolku Chamurappi z.s., jejichž obhajobu podporujeme, se stali  obětí brutálního násilí, jehož dopady se promítly do jejich kauzy. Obrátili se s trestním oznámením na krajskou kriminálku, kterou tím nikterak nedojali. Nezávisle na nich jsem o něco později jako statutární představitel spolku podal trestní oznámení u NCOZ, jež má dvě části: jedna se týká přímých pachatelů násilí, druhá soudců a státních zástupců, kteří až dosud poskytovali pachatelům beztrestnost. Ani NCOZ mé podání nedojalo. Vůbec se jím nechtěli zabývat a dokonce mé podání postoupili soudu, jehož soudce se oznámení týká jako podezřelého. Nakonec se naše cesty spojily: poškození se připojili k oznámení spolku Chamurappi z.s. a ustanovili mě svých zmocněncem. Nepodařilo se dosáhnout vyšetřování NCOZ, ale nadřízené státní zastupitelství kruh nechuti prolomilo a přikázalo, aby se věcí zabývaly dva policejní útvary, každý přiměřeně své specializaci.

Časem jsme ale nabyli dojem, že policejní útvary se věci příliš nevěnují, pokud vůbec. Požádal jsem proto jako zmocněnec poškozených o nahlédnutí do spisu. Oba policejní útvary mě odmítly. Stěžoval jsem si u dozorových státních zastupitelství. Podle trestního řádu odmítnutý žadatel o nahlédnutí do policejního spisu má právo požádat o přezkoumání rozhodnutí policie dozorové státní zastupitelství, které má policejní rozhodnutí bez průtahů přezkoumat. Ani jeden z dozorových státních zástupců rozhodnutí nepřezkoumal, ale přenesl rozhodnutí o něm na vyšší státní zastupitelství, jež využilo dlouhé procesní lhůty a buď rozhodlo až po velmi dlouhé době nebo vůbec. Ve „válce“, kterou jsem pak se státními zástupci vedl, se používání tohoto triku stalo oblíbeným nástrojem: státní zástupce nevyřídil podání, pro jehož vyřízení byl nadán kompetencí, ale poslal je „výš“ s vědomím, že rozhodnutí  se nedočkám dříve než za několik týdnů. V rámci různých stížností, jež jsem v této věci podal, vyšlo najevo, že jeden z policejních útvarů po půlroce od přikázání případu nedospěl ani k rozhodnutí o odložení věci, ani k zahájení úkonů trestního řízení. Ovšem současně jsem nenabyl právo na nahlížení do spisu, které vzniká až zahájením úkonů trestního řízení. Pak jsem zjistil, že dozorovým státním zástupcem v jednom případě je státní zástupce, který v této kauze vykonal významné právní úkony ochrany pachatelů před stíháním. Podání, jimž jsem na toto zjištění reagoval, opět adresát nevyřídil, ale postoupil je k přezkoumání vyšším stupněm státního zastupitelství.   

Nakonec jeden vysoce postavený státní zástupce vymyslel kličku, která mu umožňuje má podání nevyřizovat: odešlu-li podání s podpisem zmocněnce z datové schránky spolku Chamurappi z.s., není třeba je vyřídit, protože nejde o podání zmocněnce poškozených, ale spolku Chamurappi z.s., který není stranou řízení. Že podání v každém případě vznikají ve stejné hlavě a doprovází je podpis zmocněnce obětí trestného činu, státní zástupce nezajímá. 

Nevím, co vede státní zástupce k výše popsanému jednání, zejména k nechuti k respektování  mého trestního oznámení. Překvapuje mě,  že si státní zástupci neuvědomují, že následky jejich chování jsou příznivé pro přímé pachatele brutální trestné činnosti a jejich uniformované či otalárované  ochránce.  Orgány činné v trestním řízení v tomto případě neslouží k pronásledování pachatelů, ale k jejich ochraně. To je schizofrenní situace: jednou jsem já já a podruhé nejsem, orgány činné v trestním řízení jednou chrání poškozené, podruhé jsou ochránci pachatelů.

 

==========================================================================Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

  

3 komentáře:

  1. Myslím, že byť po bedlivějším hledání, by bylo možno v zákonech či v judikatuře nalézt možnost jak na takvou věc aplikovat nebezpečí z prodlení. Prostě určité věci "stárnutím" ztrácejí svou průkazní hodnotu.
    Vl. Černík

    OdpovědětVymazat
  2. vážený pane Jemelíku, velmi se mýlíte, že jednou jste to vy a podruhé také vy. Zákon je na straně st.zástupce a pokud chcete obsáhlejší objasnění, jsem vám k dispozici. |Bruner 606 947 603, eximo@volny.cz

    OdpovědětVymazat
  3. SUBJEKTIVNÍ VERSUS OBJEKTIVNÍ
    PRÁVNÍK VERSUS AMATER

    Pane Jemelíku, sáhodlouze píšete o schizofrenii státních záspupců, abyste nakonec sebe usvědčil z naprostého amaterismu. To prosím není v žádném případě obhajoba státních zástupců, z mé strany.

    Uvedu jednoduchý příklad hned ve vašem úvodu: "" já osobně se zabýváme podporou nespravedlivě stíhaných obviněných". Nespravedlivě stíhaní, jsou nespravedlivě stíháni do doby, kdy vám osobně nakukají(samozřejmě, že ne všichni), jak jsou nevinní, jak je ten či onen soudce, kriminalista a dozorující státní zástupce šikanuje. Opět, abychom se pak dozvěděli, že všechno je jinak, že nespravedlivě stíhaný je ve skutečností zločinec, kterému jste uvěřil a naletěl vy osobně.

    Příkladem jednoho za všechny je odsouzený podvodník Zadeh, kterého jste srdcervoucně obhajoval do roztrhání těla, aby vám pak sám obviněný vrazil kudlu do zad(tedy obrazně řečeno).
    Možná kdybyste měl právní vzdělání, tak nevyplodíte článek, ve kterém se na závěr usvědčíte z naprostého amatérismu a neznalosti práva, není to bohužel poprvé a zde se hodí přísloví: "Ševče, drž se svého kopyta". Možná by se hodilo latinské přísloví: Ignorantia juris non excusat. Ústavní soud sice označil tuto právní zásadu za překonanou, ale význam nikdo nevymaže. Tedy z "nespravedlivě stíhaného" se vlastním udáním pan Zadeh, váš chráněnec, stal zločincem v přímém přenosu.

    Možná tyto, do nebe volající přehmaty a přešlapy, ve vašich rádoby obhajobách, vás diskreditují v očích justiční a policejní "mafie".
    Co je ale zásadní, spolek Chamurappi z.s. není to samé co Jemelík. Jinak nemůžete zaměňovat právnickou osobu za osobu fyzickou a naopak. A protože ani státní zástupce, ani policista, nemá křišťálovou kouli, musí, nikoliv může, ale musí odmítnout vaše podání.

    OdpovědětVymazat