Na Karlovarských právnických dnech
vystoupil předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal se zásadní úvahou o potřebě
novelizace trestního řádu, směřující k urychlení trestního procesu. Je to jeho tradiční téma, kterým se
zabýval zejména jako duchovní otec dřívějších novelizací trestního řádu. Potěšila
mě ta část jeho vystoupení, v které se rozhovořil o významu dobré přípravy
předsedy senátu na vedení procesu, na nezbytnost dokonalé znalosti trestního
spisu. Mluvil mi z duše, neboť mezi mými poznatky z praxe je i vyhlášení
rozsudku, při němž předseda senátu prokázal mezery ve znalosti spisu, ale
přesto uložil drakonické tresty.
Naopak mě nepotěšily úvahy o nutnosti omezení práv
obhajoby, jež mají znemožnit obstrukce, směřující k prodlužování procesu. Jde
o omezení délky závěrečných řečí a o zavedení přípustnosti jejich přerušování
či zastavování. Je pravda, že se vyskytují obžalovaní, kteří dokáží přednášet
stanoviska k důkazům nebo závěrečné
řeči i několik dní. A v umění protahovat jednání s ními závodí i
někteří obhájci. Prospěch pro obžalované z takového jednání je nejistý,
advokáti jej mají vždy. Jenže jde o úkazy, které se odehrávají jen výjimečně,
zřídka u okresních soudů, a účastní se na nich výjimeční obžalovaní, nadaní
sebevědomím a výřečností. Daleko častější jsou případy, kdy obžalovanému působí
přednesení závěrečné řeči potíže a přerušování soudcem je běžným nešvarem.
Omezení, která navrhuje předseda Nejvyššího soudu ČR, jsou reakcí na chování
výjimečných jedinců mezi obžalovanými i obhájci, ale mohou mít neblahý dopad na
běžné případy. Rychlost procesu je sice důležitý ukazatel, ale zvýšení jeho
významu by nemělo jít na úkor práv obhajoby.
Domnívám se ale, že pan předseda Nejvyššího soudu je
tak trochu „mimo mísu“, protože přebujelá výřečnost některých obžalovaných
určitě není hlavní příčinou průtahů řízení. Daleko větší potíže zejména u
velkých procesů vyvolává nekázeň svědků, jejichž neomluvená neúčast nutí soud k zaplňování
mezery v rozvrhu jednání náhradním programem a často i k odročování
řízení. Možná pana prof. Šamala napadnou nějaká systémová opatření, jak svědky
ukáznit.
Příkladem je vývoj „velké daňové kauzy“, vedené u
Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného proti Shahramu
Zadehovi & spol. Sleduji toto řízení od jara r. 2015 a o potížích se svědky
jsem začal psát
v r. 2018. ˇPostihly i poslední předprázdninový blok hlavního líčení, plánovaný
na dny 24-26. června 2019. Dne 24. se dostavil jeden ze dvou předvolaných
svědků. Jeho výpověď byla velmi krátká a týkala se jeho vlastní obchodní
činnosti a sporu s finanční správou. Nikoho z obžalovaných neznal, takže
nemohl poskytnut žádné informace o jejich činnosti. Dny 25. a 26. června byly vyhrazeny pro výslech velevýznamného
svědka. Ten se ale bez omluvy nedostavil. Soud zaplnil část uvolněného časového
prostoru přehráváním odposlechů. Ale jednání dne 26. zrušil. Čili plánovaný
čas třídenního bloku soud využil jen z poloviny.
Hlavní líčení bude pokračovat až v září. Co se vleče, neuteče.
Žádné komentáře:
Okomentovat