Hlavní
líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném
senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení
v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ.) pokračovalo podle plánu ve dnech 30. a
31. srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice
těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Ostatní obžalovaní se nezúčastnili. Druhý den
se i zastoupení obhájci scvrklo na tři vytrvalé jedince.
S ohledem
na průběh předchozího jednání se dalo očekávat, že obž. SAZ se bude vyjadřovat
k výpovědím spoluobžalovaných. Nakonec bylo ale vše úplně jinak.
Hned
na začátku zasáhla do programu obhájkyně SAZ Alena Kojzarová. Obrátila se na
předsedu senátu se stížností, že část
souborů z počítače a mobilního telefonu obž. Ondřeje Kučery, uložených na flashdisku,
který obhajoba obdržela na předchozím líčení, je
nečitelná. Dožadovala se prověření, zda
výchozí bitový otisk harddisku počítače má stejnou vadu. Předseda senátu
flashdisk převzal za účelem porady s odborníky a později vrátil
s tím, že paní obhájkyně jej má poslat soudu poštou s vyznačením
vzdorujících souborů a požádat o jeho přezkoumání. Teprve budoucnost tedy
ukáže, zda po půlročních průtazích se zpřístupněním údajů obhajoba získá jejich
úplný obsah.
Následovalo
další překvapení: obhájce Roman Jelínek
se přihlásil o slovo s tím, že si přeje přednést návrh na vyloučení předsedy senátu pro podjatost.
Uvedl, že se inspiroval ústavním nálezem č.j.
III. ÚS 4071/17, týkajícím se podjatosti soudkyně Ivety Šperlichové,
vyhlášeným o den dříve. Podal pak obsáhlý výčet řídících úkonů předsedy senátu
během celého dosavadního průběhu hlavního líčení, které lze hodnotit jako
zjevně nepřátelské vůči panu obžalovanému a tedy usvědčující pana soudce
z podjatosti. Návrh přednesl pouze ústně. Předseda senátu se následující
den dožadoval písemného vyhotovení, ale měl smůlu: Romana Jelínka vystřídal
advokát David Záhumenský, který je neměl.
Po Romanu
Jelínkovi vystoupil s návrhem na vyloučení
senátu pro podjatost SAZ, který v úvodu vysvětlil, že důvodem jeho
podání jsou sice převážně osobní poklesky předsedy senátu, ale přísedící se
s ním ztotožnili a v některých případech projevili podjatost i
aktivně, např. ignorováním námitky, adresované senátu. Stěžoval si na různá
příkoří, jichž se mu v průběhu hlavního líčení dostalo, např. na nerovné
postavení vůči státnímu zástupci a svědkům-policistům. Vesměs šlo o výhrady,
uplatněné již dříve v jiných souvislostech. Velký důraz opět položil na evergreen rozhořčení nad hrubým zásahem do
jeho soukromí a práv obhajoby, ke kterému došlo předáním datových nosičů se
soubory z otisku
paměti jeho iPadu a iPhonu státnímu zástupci a obhájcům
spoluobžalovaných. Připomněl, že k průniku do jeho komunikace
s obhájci a plánů obhajoby došlo již v přípravném řízení, kdy postup
státního zástupce Michala Galáta a policistů veřejně odsoudily některé význačné
osobnosti
resortu spravedlnosti, jako předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal, bývalá
ministryně spravedlnosti prof. Helena Válková či pražská vrchní státní
zástupkyně Lenka Bradáčová. Ovšem pro veřejnost může být nejzajímavější
zpráva, že manželé Zadehovi podali u zdejšího soudu žalobu na ochranu
osobnosti proti celému senátu, a to právě kvůli zneužití dat z iPadu a
iPhonu, mezi nimiž byly mimo jiné intimní fotografie paní Jany Zadehové,
pořízené sice s jejím souhlasem, nikoli však za účelem uveřejnění. Žalobci
požadují po žalovaných omluvu, finanční odškodnění za nemajetkovou újmu a
náhradu soudních nákladů, to vše uhrazeno rukou společnou a nerozdílnou. Výklad
prokládal hojnými citacemi z různých judikátů, hlavně Evropského soudu pro
lidská práva, a do úmornosti obsáhlými právnickými úvahami. K některým
námětům se opakovaně vracel.
Čas
plynul, řeč pana obžalovaného volně tekla. SAZ svůj výklad neukončil během prvního dne jednání a pokračoval i následující
den. Předseda senátu mu nechal volný prostor, takže nevznikly ani důvody k obvyklým
ostrým výměnám názorů. Byly to mimořádně
klidné dva soudní dny. Nakonec ale předseda senátu pana obžalovaného zastavil a
zjišťoval, zda své podání skutečně míní jako návrh na vyloučení senátu podle
§30 trestního řádu. Když se ujistil, že tomu tak je, s odkazem na své
zákonné zmocnění řídit hlavní líčení v 11:44 oznámil, že přednes pana
obžalovaného zastavuje, protože soud má již dostatek informací, aby mohl
rozhodnout. Jednání současně odročil. Teprve v tuto chvíli vypuklo pozdvižení,
jímž ovlivněná přestřelka mezi předsedou senátu na straně jedné a SAZ a jeho
obhájcem na straně druhé ještě chvíli
pokračovala. SAZ se ohradil proti krácení práva na obhajobu. Protestoval i
obhájce David Záhumenský, který opřel námitky o odkaz na judikáty. Namítal, že
zastavení vystoupení pana obžalovaného je předčasné, neboť soud dosud neví,
jaké argumenty by ještě SAZ uplatnil. Upozornil, že krácením práva na uplatnění
návrhů obhajoby dochází k upření práva na soudní ochranu, následně na
spravedlivý proces a posléze na zákonného soudce. Předseda senátu ale trval na
svém, takže soudní síň se přibližně po deseti minutách nakonec vyprázdnila.
Méně
bývá někdy více. Nevíme, jaké důkazy měl ještě pan obžalovaný připraveny. Nelze
vyloučit, že rozvláčností prohospodařil příležitost zužitkovat možný důkaz
z předchozího jednání o podjatosti předsedy senátu, kterým by mohlo být
jeho odmítnutí převzít z rukou SAZ listiny k založení do spisu a
následné odmítnutí zaprotokolování jejich vložení. Spolu s předcházejícím
chováním pan předseda vyvolal dojem, že trpí nezvladatelnou nechutí k SAZ, což lze
chápat jako projev podjatosti.
Hlavní
líčení bude pokračovat dne 19. září 2018, kdy soud zřejmě vyhlásí usnesení
k oběma návrhům na vyloučení předsedy senátu a
přísedících z řízení podle §30 trestního řádu. Neočekávám, že
soudci hodí ručník do ringu, ač dle mého laického názoru by to měli udělat,
protože o jejich nestrannosti lze vážně pochybovat.