KAUZA ZADEH: NOVÁ OBŽALOBA - ČÁST 14

Na pořad přišla podjatost soudců

Hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen  SAZ.) pokračovalo podle plánu ve dnech 30. a 31. srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Ostatní obžalovaní se nezúčastnili. Druhý den se i zastoupení obhájci scvrklo na tři vytrvalé jedince.

S ohledem na průběh předchozího jednání se dalo očekávat, že obž. SAZ se bude vyjadřovat k výpovědím spoluobžalovaných. Nakonec bylo ale vše úplně jinak.

Hned na začátku zasáhla do programu obhájkyně SAZ Alena Kojzarová. Obrátila se na předsedu senátu se  stížností, že část souborů z počítače a mobilního telefonu obž. Ondřeje Kučery, uložených na flashdisku, který obhajoba obdržela na předchozím líčení,  je  nečitelná. Dožadovala se prověření, zda  výchozí bitový otisk harddisku počítače má stejnou vadu. Předseda senátu flashdisk převzal za účelem porady s odborníky a později vrátil s tím, že paní obhájkyně jej má poslat soudu poštou s vyznačením vzdorujících souborů a požádat o jeho přezkoumání. Teprve budoucnost tedy ukáže, zda po půlročních průtazích se zpřístupněním údajů obhajoba získá jejich úplný obsah.  

Následovalo další překvapení: obhájce Roman  Jelínek se přihlásil o slovo s tím, že si přeje přednést návrh na  vyloučení předsedy senátu pro podjatost. Uvedl, že se inspiroval ústavním nálezem č.j.   III. ÚS 4071/17, týkajícím se podjatosti soudkyně Ivety Šperlichové, vyhlášeným o den dříve. Podal pak obsáhlý výčet řídících úkonů předsedy senátu během celého dosavadního průběhu hlavního líčení, které lze hodnotit jako zjevně nepřátelské vůči panu obžalovanému a tedy usvědčující pana soudce z podjatosti. Návrh přednesl pouze ústně. Předseda senátu se následující den dožadoval písemného vyhotovení, ale měl smůlu: Romana Jelínka vystřídal advokát David Záhumenský, který je neměl.

Po Romanu Jelínkovi vystoupil s návrhem na vyloučení  senátu pro podjatost SAZ, který v úvodu vysvětlil, že důvodem jeho podání jsou sice převážně osobní poklesky předsedy senátu, ale přísedící se s ním ztotožnili a v některých případech projevili podjatost i aktivně, např. ignorováním námitky, adresované senátu. Stěžoval si na různá příkoří, jichž se mu v průběhu hlavního líčení dostalo, např. na nerovné postavení vůči státnímu zástupci a svědkům-policistům. Vesměs šlo o výhrady, uplatněné již dříve v jiných souvislostech. Velký důraz opět položil na  evergreen rozhořčení nad hrubým zásahem do jeho soukromí a práv obhajoby, ke kterému došlo předáním datových nosičů se soubory z otisku paměti  jeho iPadu a iPhonu státnímu zástupci a obhájcům spoluobžalovaných. Připomněl, že k průniku do jeho komunikace s obhájci a plánů obhajoby došlo již v přípravném řízení, kdy postup státního zástupce Michala Galáta a policistů veřejně odsoudily některé význačné osobnosti resortu spravedlnosti, jako předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal, bývalá ministryně spravedlnosti prof. Helena Válková či pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ovšem pro veřejnost může být  nejzajímavější  zpráva, že manželé Zadehovi podali u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti celému senátu, a to právě kvůli zneužití dat z iPadu a iPhonu, mezi nimiž byly mimo jiné intimní fotografie paní Jany Zadehové, pořízené sice s jejím souhlasem, nikoli však za účelem uveřejnění. Žalobci požadují po žalovaných omluvu, finanční odškodnění za nemajetkovou újmu a náhradu soudních nákladů, to vše uhrazeno rukou společnou a nerozdílnou. Výklad prokládal hojnými citacemi z různých judikátů, hlavně Evropského soudu pro lidská práva, a do úmornosti obsáhlými právnickými úvahami. K některým námětům se opakovaně vracel.

Čas plynul, řeč pana obžalovaného volně tekla. SAZ svůj výklad neukončil během  prvního dne jednání a pokračoval i následující den. Předseda senátu mu nechal volný prostor, takže nevznikly ani důvody k obvyklým  ostrým výměnám názorů. Byly to mimořádně klidné dva soudní dny. Nakonec ale předseda senátu pana obžalovaného zastavil a zjišťoval, zda své podání skutečně míní jako návrh na vyloučení senátu podle §30 trestního řádu. Když se ujistil, že tomu tak je, s odkazem na své zákonné zmocnění řídit hlavní líčení v 11:44 oznámil, že přednes pana obžalovaného zastavuje, protože soud má již dostatek informací, aby mohl rozhodnout. Jednání současně odročil. Teprve v tuto chvíli vypuklo pozdvižení, jímž ovlivněná přestřelka mezi předsedou senátu na straně jedné a SAZ a jeho obhájcem na straně druhé  ještě chvíli pokračovala. SAZ se ohradil proti krácení práva na obhajobu. Protestoval i obhájce David Záhumenský, který opřel námitky o odkaz na judikáty. Namítal, že zastavení vystoupení pana obžalovaného je předčasné, neboť soud dosud neví, jaké argumenty by ještě SAZ uplatnil. Upozornil, že krácením práva na uplatnění návrhů obhajoby dochází k upření práva na soudní ochranu, následně na spravedlivý proces a posléze na zákonného soudce. Předseda senátu ale trval na svém, takže soudní síň se přibližně po deseti minutách nakonec vyprázdnila.

Méně bývá někdy více. Nevíme, jaké důkazy měl ještě pan obžalovaný připraveny. Nelze vyloučit, že rozvláčností prohospodařil příležitost zužitkovat možný důkaz z předchozího jednání o podjatosti předsedy senátu, kterým by mohlo být jeho odmítnutí převzít z  rukou SAZ listiny k založení do spisu a následné odmítnutí zaprotokolování jejich vložení. Spolu s předcházejícím chováním pan předseda vyvolal dojem, že trpí nezvladatelnou nechutí k SAZ, což lze chápat jako  projev podjatosti.   

Hlavní líčení bude pokračovat dne 19. září 2018, kdy soud zřejmě vyhlásí usnesení k oběma návrhům na vyloučení předsedy senátu  a  přísedících z řízení podle §30 trestního řádu. Neočekávám, že soudci hodí ručník do ringu, ač dle mého laického názoru by to měli udělat, protože o jejich nestrannosti lze vážně pochybovat.