pondělí 24. června 2019

CO SE V TELEVIZI NEDOVĚDĚL BENJAMIN ROLL


Česká televize věnovala část pořadu Události, komentáře dne 24.června 2019 komentování nedělní demonstrace na Letné. Nejcennější částí pořadu byl rozhovor Daniely Písařovicové s Benjaminem Rollem, místopředsedou spolku Milion chvilek, úspěšného svolavatele celé řady demonstrací, jejichž cílem je přinucení Andreje Babiše k resignaci na funkci předsedy vlády a Marie Benešové na funkci ministryně spravedlnosti a samozřejmě také – jak jinak ! – ochrana nezávislosti justice.

Benjamin Roll se předvedl jako příjemný mladý muž, nadaný skvělou výřečností. Vysvětlil srozumitelně pohled spolku na politickou situaci v zemi a odůvodnil jeho cíle. Daniela Písařovicová se kupodivu nezachovala jako nadšená sympatizantka demonstrujících davů, ale Benjamina Rolla sice téměř s mateřskou něhou, ale přece jen, inteligentně tiskla a zpochybňovala jeho názory.

Neřekla však představiteli Milionu chvilek některé velmi důležité věci. Neupozornila jej např. na pravou povahu tažení za odvolání Andreje Babiše, a je možné, že si ji ani neuvědomila. Jeho cílem je „opravit“ výsledek voleb odstraněním z politického života země nesporného tvůrce volebních úspěchů hnutí ANO, jemuž zatím žádný z vůdců ne-babišovských stran nedokázal konkurovat. Případný soudní proces v kauze Čapí hnízdo by nebyl jednoduchý, takže lze právem předpokládat, že se k rozsudku v tomto volebním období  nedopracuje. Andrej Babiš by byl vyřazen z politické soutěže nejméně na dvě volební období, možná i déle. Jeho konkurenti a Zdeněk Bakala by jásali, ale není vůbec jisté, že pro stát by to byla výhoda. Trestem za politický úspěch má tedy být zničení politické kariéry. Co se nepodařilo v poctivém politickém boji, má se uskutečnit cestou zneužití nástrojů trestního práva.

Benjamin Roll samozřejmě zdůrazňoval, že je nevhodné, aby v čele vlády stál trestně stíhaný politik. Připustil platnost zásady presumpce neviny, ale v případě Andreje Babiše považoval náznaky jeho viny za dosti silné na to, aby se na něj dobrodiní tohoto institutu nevztahovalo. Daniela Písařovicová mu nepřipomněla, a možná si to ani sama neuvědomila, že u nás občas dochází k trestnímu stíhání a odsuzování nevinných lidí, z nichž jen někteří se nakonec domohou spravedlnosti, ale často až po několika letech. Nelze vyloučit, že Andrej Babiš by si resignací zničil kariéru, chodil by několik let k soudu, nakonec se by se domohl zprošťujícího rozsudku, a pak by si možná vyprosil nepřiměřeně malé odškodnění. V podobné situaci byla Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu,  pronásledovaná orgány činnými v trestním řízení od r. 2013 a pravomocně zproštěná obžaloby počátkem r. 2018. Po celou dobu trestního stíhání čelila nátlaku na resignaci  i  pokusům o administrativní vytlačení z funkce. Kdyby podlehla tlakům, zničila by si kariéru,  ale přiměřeného odškodnění by se po zproštění nedočkala. Samozřejmě, nároky na výkon funkcí předsedy vlády a předsedkyně Energetického regulačního úřadu jsou nestejné, ale i tak je odepření dobrodiní principu presumpce neviny komukoli nepřijatelné.

Nelze vyčítat Daniele Písařovicové, že nezná vnitřní pravidla řízení státního zastupitelství, takže se nemohla zasmát představě Benjamina Rolla, že by snad Marie Benešová mohla tlačit na nejvyššího státního zástupce, aby ovlivnil trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo ve prospěch obviněných. Kromě toho, že k tomu nemá pravomoc a také by riskovala neúnosný skandál, kdyby se informace o takovém pokusu vynesly na světlo (a u nás se obvykle „vykecá“ všecko), snažila by se zbytečně, protože dozorový státní zástupce kauzy Čapí hnízdo je mimo dosah pravomoci nejvyššího státního zástupce a je procesně do té míry nezávislý, že ho nikdo nemůže donutit, aby jednal proti svému názoru a svědomí. V tomto ohledu je volání po resignaci Marii Benešové nesmyslné.

Podněcování demonstrantů k volání po nezávislosti justice zní sice líbivě, ale nemá věcný podklad. Má snad spolek Million chvilek důvod tvrdit, že naše justice není nezávislá, a pokud je závislá, pak na kom ? Ostatně dostane-li se jakákoli kauza před soud, každý občan má právo se posadit do soudní síně a sledovat, co se v ní děje. To je velmi účinná pojistka nezávislosti soudního rozhodování. Výřeční mladí muži by měli navíc národu vysvětlit, zda skutečně považují naši justici za závislou, a na kom, a co je k tomu vede.

Mně dělá více starostí skutečnost, že někteří soudci a státní zástupci pojem „nezávislost“ vykládají jako nezávislost na právu a dobrých mravech, stvrzenou obvyklou beztrestností nezákonného či nemravného jednání.

2 komentáře:

  1. Aneb, soudruhu, kterak vlézt Burešovi do prdele.

    OdpovědětSmazat
  2. Demagogie komunistického pisálka pana Jemelíka opět nezklamala. Tentokrát vynechal krysaře a jeho píšťalku na vedení davu, kde se na Letné sešlo podle odhadů mobilního operátora na 280 000 lidí a do jeho hledáčku zvráceného lízání otvoru páně Bureše se tentokrát dostal místopředseda spolku.
    Pan Jemelík přesně používá destrukce a praktiky bývalé StB. Sice asi ztratil někde v davu, když stál ve frontě na lízání prdele pana Bureše rudou knížku, ale svůj rudý kožich nezapře.
    Proč tolik vadí panu Jemelíkovi velice schopní mladí muži? Možná, když se podívá ráno do zrcadla tak si vzpomene na Benjamina Rolla a sebe vidí jako Trolla.

    Nazývat pana agenta StB tvůrcem volebního úspěchu, je jako vzpomínat na Ádu Hitlerovic, jak to také vlastně myslel dobře a měl takový volební úspěch, že zavedl celou Evropu a část Afriky a Asie do ničivé války. Volební úspěch jednoho bolševického a estébáckého zmetka, není pane Jemelíku úspěch pro Českou republiku, ale je to fatální prohra.

    Pan Jemelík má nějakou zvláštní nemoc, která je v jeho podání obrovské nadání na lezení do prdele hrobařům tohoto státu. Nejdříve leštil kliky a lízal řitní otvor panu zkorumpovanému, proruskému agentovi Klasovi, který s pomocí jeho komunistických kamarádů rozkradl v této zemi co se dalo, za úspěšného přispění páně Zemana, kdy potupnou opoziční smlouvou si zaručili vzájemné rozkrádání tohoto státu. Rval se jako lev ve svém pochybném blogu za zrůdnou amnestii pana Klause, když dostal mimo spravedlivé procesy gaunery, kteří se stali beztrestnými. Jenže ne všude, některé ve Švýcarsku odsoudili.

    Tomu, o co se snaží představitelé Milion chvilek je ústavou zaručené právo na svobodu slova, na svobodu shoromažďování a na svobodu projevu. Proč má takový strach pan Jemelík z toho, že by se "ulici" podařilo změnit výsledek voleb? No asi by u slušných lidí těžko našel někoho, kdo by byl estébácký zmetek, kterému by mohl zase lézt do řitního otvoru. Asi by mu slušný občan dal přes držku.
    Pan Jemelík dopředu ví, jak by dopadl soudní proces s estébákem Burešem a jak by placený agent a udavač dostal odškodné za "vyhraný" proces s Čapím hnízdem.

    Buď panu Jemelíkovi přestává sloužit paměť, nebo je tak zaslepený, že si nevidí ani na špičku nosu, případně mu z vedra přeskočilo. Bohužel z jeho projevů je jasné, že se mu tyto verze kumulují. V minulých článcích na obhajobu agenta StB Bureše tvrdil, že pan agent vrátil dotace za Čapí hnízdo, takže vlastně žádná škoda nevznikla a není proto co stíhat. Milí čtenáři, jděte vykrást banku a když vás náhodou chytí, protože vás paní domovnice poznala, na zveřejněných kamerových záznamech, tak lup vraťte a jste z obliga. Super demagogie. Proč tedy agent StB vracel dotace, když bylo vše zalité sluncem? Estébáckou konspirační teorii "krásně" předvedl pan Jemelík v závěru třetího odstavce. Zničení politické kariéry jednoho bolševického estébáckého zmetka není trestem, ale demokratickou nutností. Kdyby nebyl posluhovač Kremlu a Pekingu pan Zeman zmetek, tak nikdy nemohl jmenovat trestně stíhaného a soudně potvrzeného agenta StB, jmenovat premiérem. Je to jenom ukázka zkorumpovanosti a ohrožení demokracie.

    OdpovědětSmazat