Během dlouholetého působení v roli justičního potížisty jsem narazil na různá pochybení státních zástupců, ale vždy při plnění jejich zákonné povinnosti stíhat trestnou činnost. Až „na stará kolena“ jsem se dostal do sporu se státními zástupci, kteří v jedné konkrétní ohavné kauze upustili od dokončení rozkrývání skutkového děje a naopak se snaží, aby již ustanoveným pachatelům zajistili beztrestnost dosažením promlčení trestnosti činu. Jejich nemravné jednání paradoxně vrcholí v době působení pana ministra Jeronýma Tejce, který krátce po nástupu do úřadu vyvolal velké pobouření vyhlášením záměru na zřízení inspekce nad státním zastupitelstvím (viz1/). Ani vládní koncepce činnosti státního zastupitelství (viz2/)jejich počínání neospravedlňuje. Starost o beztrestnost zločinců jim skutečně nepřísluší. Polemikou s ministrem se zesměšnila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, sama hříšnice, když potvrdila, že státní zástupci se budou vždy řídit zákonem (viz3/): zde vidíme syrovou skutečnost porušování zákona celou skupinou státních zástupců. Připomněla mi dávný spor její předchůdkyně, exprokurátorky Marie Benešové, s ministrem Pavlem Němcem, po němž následovalo její odvolání z funkce. Podotýkám, že v sousedním Německu a Rakousku mají státní zástupci skromné postavení státních úředníků a německý spolkový ministr má pravomoc „na hodinu“ postavit nejvyššího státního zástupce mimo službu.
V této věci jde o brutální vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových, kteří si užili násilí, omezování osobní svobody a vyhrožování mučením nebo i usmrcením a z místa činu se dostali domů se zdravou kůží za cenu podpisu listin, jímž jim vznikla škoda 120 mil. Kč. Napsal jsem o tom řadu článků s pracovním označením „kauza Jesenice“, jež jsou pohromadě dostupné na mém soukromém blogu (viz4/). (Na slova „kauza Jesenice“jsou někteří cenzoři alergičtí.)
Za tento zločin odsoudil v r.2016 Krajský soud Praha pouze zadavatele vydírání Romana Šulyoka a jeho pomocníka Lukáše Loučku. Policie nedokázala vypátrat ostatní spolupachatele zločinu, prý proto, že Roman Šulyok s ní nespolupracoval. Pro zajímavost: oba odsouzení se hlásí k přátelství s policistou Františkem Heřmanem, který přátelství s Lukášem Loučkou později potvrdil, zato Romana Šulyoka „zapřel jak Petr Krista“.
Nicméně Roman Šulyok po pár letech ve vězení změnil postoj. Požádal o povolení obnovy procesu. Novým důkazem měla být jeho svědecká výpověď po poučení předsedkyní senátu, čili úplné doznání o zločinu (viz5/). Takové vyjádření má velkou právní váhu, protože svědek na sebe vzal trestní odpovědnost za křivou výpověď. Smyslem obnovy procesu mělo být završení vyšetřování vydírání. Na návrh státního zástupce Martina Susky soud obnovu procesu nepovolil. Navodil tak stav, jenž vedl dne 8.prosince 2020 k podání trestního oznámení proti neustanoveným a nepotrestaným pachatelům. Jeho vyřízení připadlo středočeské pobočce Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS). Skutková podstata spočívala na souběhu svědectví Romana Šulyoka a poškozených (viz 5/ a 6/). Dodávám, že použité svědectví Romana Šulyoka se nerozchází s jeho výpověďmi při podání vysvětlení u GIBS. Od počátku zastupuji poškozené jako jejich zmocněnec. Dozorovým státním zástupcem se stal Martin Suska, týž, který se dříve postavil proti povolení obnovy procesu a v dalším řízení pak škodil, kde mohl. Stojí za zmínku, že vyšetřování se rozběhlo až po zásahu tehdejší pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, neboť žádnému úřadu se do zastaralého případu nechtělo.
Na začátku vyšetřování zde byli čtyři viditelní podezřelí, všichni s úplným vysokoškolským právnickým vzděláním. Byl to notář Václav Voda a advokáti Jan Svoboda a Martin Rezek, kteří ho vyhledali jako vhodnou osobu a vtáhli ho do účasti na zločinu. Čtvrtý byl policista František Heřman, o němž Roman Šulyok jako svědek před soudem i při podání vysvětlení u GIBS tvrdil, že opatřil čtveřici „zakuklenců“, kteří špatně nakládali s poškozenými. Právě vzdělanost podezřelých činí závažnost vyšetřovaného zločinu přímo mimořádnou. Dodávám, že všechna jména jsem postupně zveřejnil již v dřívějších článcích.
Jako laik nemohu přijmout právní názor vyšetřovatelů GIBS a celé pyramidy státních zástupců, že notář a provázející advokáti jednali v souladu se zákonem, když připustili podpisem notáře, aby zadavatel vydírání mohl vyzvednout výnos z vydírání v hodnotě 120 mil. Kč. Věděli předem, že poškození budou vystaveni násilí, omezení osobní svobody a vyhrožování smrtí, a přesto jeho zakázce vyhověli. Podle soukromého Šulyokova sdělení dostali za to od něho každý 500 tis. Kč.
Vedle právníků ale až dosud zůstávají v neznámu „zakuklenci“. Na začátku vyšetřování na jaře r.2021 jsem se domníval, že vyšetřovatel Ondřej Káčer se zaměří na vytěžení Františka Heřmana, který by měl odtajnit jejich totožnost. Vyzval jsem ho, aby policistu předvolal k podání vysvětlení a případně mu pohrozil koluzní vazbou, pokud své chráněnce nevydá bez průtahů. Jenže vyšetřovatel se na mne usmál a vysvětlil mi, že se jedná o policistu, který „dlouho a dobře slouží“, .a proto nemůže být vystaven drsnému zacházení. Na jeho podání vysvětlení pak došlo až 7.června 2024 (to není vtip, ani překlep!). Při něm popřel, že by se znal s Romanem Šulyokem a že by měl cokoli společného s obstaráním „zakuklenců“. Krátce po jeho vysvětlení následovalo odložení případu, „posvěcené“ dne 24. října 2024 zamítnutím mé stížnosti zmocněnce státním zástupcem Martinem Suskou. Státní zástupce takto znemožnil prověření pravdivosti policistovy výpovědi, kterou jsem zpochybnil.
Když jsem vyzval vyšetřovatele k „drsnému“ zacházení s policistou, nepochyboval jsem o tom, že „zakuklence“ zná a doufal jsem, že pochopí, že spolupráce s vyšetřovatelem bude pro něho výhodná, a zločince vydá. Kdyby se to stalo, celý gang mohl skončit před soudem již v r.2022. Ale jsme v r.2026 a zločinci se radují z blížícího se promlčení trestnosti. Od odložení žádné úkony neprobíhají.
GIBS a státní zastupitelství považují policistovo vyjádření za věrohodné. Jeho nedotknutelnost, nastolená v r.2021 vyšetřovatelem GIBS, zůstává nezpochybnitelnou zásadou dosud. Chápu: hrozí mu zničení kariéry a ztráta výsluhy. Protože ale nedošlo k úplnému objasnění okolností jeho jednání, sám si nejsem jistý, že jeho pomoci kamarádovi Romanu Šulyokovi by žalobce musel přiznat intenzitu trestného činu. Na přezkoumání pravdivosti jeho tvrzení ze 7.června 2026 v řádném řízení ale musím trvat. Jako zmocněnec poškozených si nemohu dovolit pozvat ho „na pivo“ a vyslechnout jeho soukromé vyjádření.
Během vyšetřování a po odložení případu jsem měl řadu sporů se státním zástupcem Martinem Suskou. Snažil se znemožnit mi nahlížení do spisu a projednávání mých stížností proti zamítnutí žádosti o nahlédnutí pokud možno protahoval. Vždy jsem se obrátil o ochranu na instančně příslušnou dohledovou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Vedla si jako chytrá horákyně: můj podnět nikdy neodmítla, ale vždy jeho vyřízení postoupila své podřízené Ditě Havlínové, která pak spolehlivě potvrdila správnost rozhodnutí Martina Susky. Když jsem si na její postup stěžoval Lence Bradáčové (která se ke mně dosud dlouhodobě chovala korektně a těší se mé úctě), Dita Havlínová obohatila můj archiv o pravou perlu: stížnost vrchní státní zástupkyni vyřídila ve svůj prospěch sama (viz 7/). Dnes je ředitelkou odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství.
Poslední podnět k vykonání vnitřního dohledu nad státní zástupkyní Ditou Havlínovou již paní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nestihla vyřídit, protože jsem ji zastavil. Dal jsem přednost podnětu končícímu nejvyššímu státnímu zástupci, exprokurátorovi Igoru Střížovi k přezkoumání skončeného řízení. Měl pravomoc zrušit vadné usnesení Martina Susky o odložení případu a nařídit nové řízení. Navzdory jeho komunistické minulosti jsem ho považoval za čestného muže a perfektního profesionála a běžně jsem s ním vedl e-mailovou komunikaci. Rozloučil se se mnou jako lhář: tvrdil mi, že určitě dostanu písemné vyrozumění o vyřízení, ale ve skutečnosti můj podnět vůbec nevyřídil. Možná o něm ani nevěděl, protože ho podřízení nepostoupili.
Doufal jsem, že korektní vztahy s Lenkou Bradáčovou budou pokračovat i po jejím jmenování nejvyšší státní zástupkyní. Navštívil jsem jejího nástupce, vrchního státního zástupce Zdeňka Štěpánka. Při rozhovoru chápal, že „zakuklenci“ se mezi pachatele vydírání nedostali sami. Pak se ale dál choval jako Lenka Bradáčová: nechával má podání vyřizovat podřízenou s milým jménem Michaela Koťátková. Avšak ta mi nalila čistého vína. Dne 23.prosince 2025 vydala stanovisko, jež do mé datové schránky dorazilo až 6. ledna 2026. Sdělila mi jednoznačně: „Tato věc byla vyřízena konečným způsobem v celé soustavě státního zastupitelství, tedy nejen u Vrchního státního zastupitelství v Praze, ale i u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „NSZ“). Na výsledku tohoto trestního řízení tak již nemůže změnit nic činění dalších podání, byť označovaných jako trestní oznámení, která směřují proti postupu orgánů činných v trestním řízení, podílejících se na vyřízení této kauzy, a to ani příslušníků policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů či státních zástupců, kteří následně tento postup přezkoumávali a s jejichž postupem rovněž opakovaně vyslovujete nesouhlas.“ Její nadřízený se s ní ztotožnil a doporučil mi, abych se v případě nesouhlasu s jeho názorem obrátil na paní nejvyšší státní zástupkyni. Učinil jsem tak, ale odpovědi jsem se nedočkal.
Když nastoupil pan ministr Jeroným Tejc, s nímž jsem již měl příznivou zkušenost z jeho působení jako náměstka pana ministra Roberta Pelikána, a měl jsem s ním co do činění i v době jeho působení jako náměstka generálního ředitele Vězeňské služby a většinou souhlasím s jeho návrhy, které kritizuje opozice, doufal jsem, že nezákonnosti v „kauze Jesenice“rychle skončí. Dosáhl jsem přijetí a panu ministrovi jsem podal výklad. Dne 6.ledna 2026 jsem mu předložil podnět ke kárnému řízení na vrchního státního zástupce Zdeňka Štěpánka a státní zástupkyni Michaelu Koťátkovou a dne 27.ledna 2026 jsem stejným způsobem napadl paní nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Vyřízení podnětů jsem urgoval 20. května 2026. Pan ministr mi pak dne 18.června 2026 prostřednictvím své asistentky v podstatě vzkázal, že podnětům ke kárnému řízení nevyhoví a mou žádost o další osobní setkání odmítá. Argumentace jejího přípisu je „levá“již proto,že ministr je ze zákona kárným žalobcem nad všemi státními zástupci.
Výše uvedené vyjádření státní zástupkyně Michaely Koťátkové je tak zjevně vyjádřením konečného stavu kauzy. Notář a advokáti se mohou spolehnout, že státní zástupci nechají případ doběhnout do promlčení, takže k 500 tis. Kč dostanou jako bonus beztrestnost. Policistu Františka Heřmana už nebude nikdo obtěžovat, takže o výsluhu nepřijde, i kdyby skutečně obstaral „zakuklence“. A poškození musí pochopit poselství: vyšetřování skončilo, zapomeňte. Lidé, kteří jim způsobili utrpení a způsobili finanční škodu, jsou pro tuto vládu důležitější než nějací venkovští podnikatelé.
Při pohledu na pyramidu právnicky vzdělaných důstojníku GIBS a zejména státních zástupců se nemohu zbavit dojmu, že je spojuje jednotící vůle někoho, kdo si může dovolit prosadit nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení ve prospěch VIP pachatelů a může si podřídit i ministra, jenž nese před národem politickou odpovědnost za zákonnost jednání výkonných orgánů státní moci v jeho resortu. Zjevně zasahuje deep state. Netuším, kdo konkrétně to může být.
Vím, že naše právo nezajišťuje poškozeným nárok na odvetu za utrpení a škody, jež utrpěli. Ale při pohledu zblízka na hrůzu, kterou prožili Lebánkové, se s korupčním zásahem deep state nemohu smířit a žádám touto cestou veřejnost o pomoc.
ODKAZY:
1/můj blog. 9.4.2026 : Ministr s kyjem
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/04/ministr-s-kyjem.html
2/ČesJustice 14.9.2026: Státní zástupci
mají zohlednit cíle vlády.
https://www.ceska-justice.cz/2026/09/tejc-priority-trestni-politiky-bradacova/
3/Čes Justice 15.9.2026: Bradáčová vzkazuje
Tejcovi: Žalobci se budou řídit
zákonem
https://www.ceska-justice.cz/2026/09/bradacova-tejc-zalobci-se-budou-ridit-zakonem/
4/můj blog www.jemelikzdenek.cz
5) můj blog: Protokol z výpovědi Romana
Šulyoka před soudem z 29.6.2020
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/protokol-z-vypovedi-romana-sulyoka-pred.html
6) můj blog 13.6.2026:Výtah z výpovědi
poškozeného v "kauze Jesenice"
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/vytah-z-vypovedi-poskozeneho-v-kauze.html
7/můj blog 16.6.2026: Vyřízení stížnosti na sebe samu.
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/vyrizeni-stiznosti-na-sebe-samu.html
8/můj blog 9.1.2026: Beztrestnost zločinců zajištěna
kotěcí tlapkou
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/01/beztrestnost-zlocincu-zajistena-koteci.html
9/můj blog 18.6.2026: Vyrozumění z pověření ministra
https://www.jemelikzdenek.cz/2026/06/vyrozumeni-z-povereni-ministra.html
V knihkupectvích jsou ještě
zbytky obou dílů mé knihy Škůdci v taláru.
Upozorňuji na zajímavé
filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v
sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled
antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora,
státního zástupce, bankovního právníka.
Žádné komentáře:
Okomentovat