sobota 4. listopadu 2017

KAUZA ZADEH: NOVÁ OBŽALOBA A HROZBA Z ÍRÁNU

Trestní stíhání Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ), Íránce s českým státním občanstvím, provázejí od samého počátku zvláštní okolnosti. Na popud zprostředkovatele Petra Pfeifera se uvolil poskytnout prostřednictvím své firmy Strong Strike úvěr 7 milionů Euro rakouské společnosti českých zakladatelů P.P.S. GmbH a milionovou osobní půjčku jemu samému. Společnost byla dle tvrzení žalobce řídícím článkem již rozjetého obchodování s pohonnými hmotami, v němž docházelo ke krácení daně z přidané hodnoty ve výsledném objemu 2,5 miliardy Kč. Její podvodná činnost byla záhy podchycena policií a do vyšetřování se zapojily i rakouské orgány. Hlavním podezřelým byl právě výše zmíněný Petr Pfeifer. Ten ale náhle ze zorného pole policie zmizel  a na jeho místo nastoupil SAZ, o kterého se do té doby nikdo nezajímal. Dokumentace o vyšetřování proti Petru Pfeiferovi ze spisu zmizela. Petr Pfeifer je nyní korunním svědkem obžaloby proti SAZ a proto není trestně stíhán. Podle informací, zveřejněných při hlavním líčení, na něm lpí podezření, že zpronevěřil P.P.S. GmbH 46 milionů Kč. Nahrazení Petra Pfeifera obviněným SAZ byla první anomálie.

SAZ byl zatčen a odvlečen z Prahy až do Znojma, kde na něj soudkyně Kateřina Kafková uvalila vazbu. Volba vzdáleného soudu byla další anomálií, byť v té době nebyla nezákonná. Ve vazebním řízení jej mimo jiné velmi dobře hájila bývalá nejvyšší státní zástupkyně a později ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ale na dohodu olomouckých žalobců se znojemskou soudkyní nestačila.

Uvalením vazby byl zahájen proces, jenž přešel v hlavní líčení u Krajského soudu v Brně. V dalším jej budu označovat jako „velký“.

Z vazby se SAZ dostal po 22 měsících po složení kauce 150 milionů Kč. Vyšroubování kauce do rekordní  výše je třetí anomálií. Daleko závažnější je ale ta čtvrtá : na příkaz státního zástupce Jiřího Kadlece jej hned po propuštění přímo na dvoře věznice zadržela policie a po krátkém pobytu v cele předběžného zadržení jej předvedla před soudce s návrhem státního zástupce na uvalení předběžné vazby v souvislosti se zájmem Íránu o jeho vydání. Soudce Krajského soudu v Brně důvody pro uvalení vazby neshledal a SAZ nechal propustit, mimo jiné i proto, že obrovská kauce dle jeho právního názoru sloužila jako pojistka pro případ útěku i v řízení o vydání do Íránu.

Mezitím již byla podána obžaloba a  u Krajského soudu v Brně se rozběhlo hlavní líčení s patnácti obžalovanými jako pachateli rozsáhlého krácení DPH, mezi nimiž měl mít SAZ hlavní postavení. Ten se pak ukázněně zúčastňoval hlavního líčení a docházel k probačnímu úředníkovi. V září r.2016 se oženil s půvabnou Češkou s chováním vévodkyně. Svatba v paláci na Žofíně byla velkolepá.

Bylo ale  zvláštní, že  rozvrh soudních jednání, který obhajoba obdržela již v květnu r.2016 , končil dnem 24.listopadu 2016, ač řízení bylo nepochybně ve skluzu. Dnes víme, že od dubna r.2016 policie prostřednictvím svých spolupracovníků sledovala jednání SAZ, které považovala za  trestné. Dne 2.prosince 2016 byl pak SAZ znova zadržen a v neděli 4. prosince 2016 na něj místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek uvalil vazbu ze všech tří zákonných důvodů, a to bez ohledu na rekordní kauci, složenou v „sousedním“, „velkém“ procesu.  Patrně se nikdy nedovíme, zda přerušení hlavního líčení v listopadu 2016 bylo naplánováno již v květnu, aby později nedošlo k souběhu hlavního líčení a zadržení SAZ, či zda šlo jen o náhodný souběh událostí.

Krajský soud v Brně jako soud stížnostní senátem Miroslava Dlouhého rozhodnutí Městského soudu v Brně potvrdil. Vznikla tak situace, kdy dva soudci téhož soudu řešili významnou právní otázku účinnosti kauce v rozdílných řízeních, a každý ji řešil jinak. To je pátá anomálie, ke které by se měl judikaturně vyjádřit Nejvyšší soud ČR.

Následovalo přípravné řízení, zatížené v neobvyklém rozsahu různými právními vadami až nezákonnými postupy. Obviněnému to sice nepomohlo, ale stal se zázrak: dozorový státní zástupce Michal Galát si vysloužil kárné řízení a odebrání případu. Je to šestá anomálie.

Posledním „povedeným kouskem“ v přípravném řízení bylo zamítnutí žádosti SAZ o propuštění z vazby ve vazebním řízení v nepřítomnosti obviněného a neuskutečnění meritorního projednání stížnosti proti rozhodnutí krajským soudem pro domnělou nepříslušnost senátu. To je sedmá anomálie.

V červnu r.2017 obhajoba obdržela rozvrh hlavního líčení ve „velkém procesu“ na druhé pololetí r.2017. Hlavní líčení obvykle probíhá v třídenních blocích. Zaujala mě proto osmá anomálie: první listopadový blok byl jen dvoudenní. Časem jsme pochopili: na uvolněný den 1.listopadu 2017 soud nařídil hlavní líčení v „malé“ kauze. Opět zde je otázka, zda volný den v programu „velkého“ procesu a jeho využití k zahájení „malého“ procesu je náhoda nebo důkaz o souhře státních zastupitelství a soudů různých stupňů v plánování akcí v neprospěch SAZ. Zcela jistě náhodnou okolností je uskutečnění zahajovacího řízení nového procesu v předvečer návratu z porodnice jeho manželky a prvorozeného syna.

Těsně před zahájením hlavního líčení v „malé kauze“ jsme se dověděli, že výše zmiňovaný státní zástupce Jiří Kadlec zahájil se SAZ na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Íránské islámské republiky nové řízení o jeho vydání do Íránu. SAZ nemůže být jako český občan bez svého souhlasu vydán, ale toto řízení by jistě mohlo posloužit k opakovanému pokusu o uvalení vazby, pokud by se mezitím dostal na svobodu.

Projednání nové obžaloby se u Městského soudu v Brně ujal senát předsedy Michala Kabelíka. Obsahově se obžaloba člení na dvě části. První viní SAZ, že v r.2015 z vazby založil organizovanou zločineckou skupinu, která měla obstarávat křivá svědectví ve prospěch SAZ, ale nepřímo i dalších obžalovaných z „velkého“ procesu, a měla dehonestovat policisty, kteří případ vyšetřovali. Všichni členové skupiny šli z počátku do vazby současně s ním, dnes je ve vazbě kromě něho pouze obž. Martin Veselý, autor jednoho ze svědectví. Mezi obžalované se ale nedostali aktivní členové uskupení Martin Valentovič a Jan Doležal, kteří sice sepsali u notáře prohlášení a podali trestní oznámení na policisty, ale o svých krocích informovali policii a odevzdali jí dobrovolně vyplacenou odměnu. Byli živými nástroji policie.

SAZ měl dostatek příležitostí uplatnit získaná prohlášení u soudu ve „velkém“ procesu. Nepoužil je a vím, že ve shodě s obhájci je hodnotil jako nepoužitelná.

Podle druhé části obžaloby se SAZ při přebírání policejního spisu v r.2015 pokusil podplatit tlumočníka, aby zdržoval překládání spisu a znemožnil tak státnímu zástupci podat obžalobu ve lhůtě do jednoho roku od vzetí do vazby. Kdyby se to podařilo, byl by propuštěn na svobodu i bez kauce. Není úplně jasné, na jakém důkazním základě toto obvinění stojí a pochybný je i motiv jednání SAZ: kdyby trval na přeložení celého spisu, nejen vybraných částí, tlumočník by překlad nestihl včas i bez úplatku.

Obhájce SAZ Roman Jelínek na začátku hlavního líčení vyzval žalobce Roberta Henzela, státního zástupce VSZ Olomouc, který kauzu převzal po Michalu Galátovi, aby vzal obžalobu zpět, protože obsahuje tvrzení, která nejsou doložena skutkovými zjištěními a zčásti mají povahu spekulací. Zvlášť se pozastavil nad tvrzením, že jedno ze získaných prohlášení je ze 75% nepravdivé a ptal se, jak se měří pravdivost sdělení. Odezvy se nedočkal.

V dalším průběhu jednání se předseda senátu postupně seznámil s jednotlivými obžalovanými. Největší pozornost věnoval SAZ, od něhož si nechal vyprávět podstatné informace z jeho složitého životního příběhu, od odchodu z Íránu po svržení šáha Rézy Páhlávího až do současnosti, včetně zprávy o jeho otcovství.

Atmosféra v soudní síni byla podstatně vlídnější než jsme zvyklí z „velkého“ procesu. Jistě to bylo především zásluhou chování předsedy senátu, ale přispěl k tomu i SAZ, který byl poměrně zdrženlivý a teprve ke konci jednání se opět kriticky vyjádřil zejména k práci státních zástupců. V té souvislosti hovořil o tom, že je obětí spiknutí a neznaje správný význam pojmu „banánová republika“ použil  jej ve smyslu zpochybnění povahy ČR jako právního státu. Předseda senátu si to zapamatoval.

Jistě lze mít pochybnosti o vhodnosti některých prvků způsobu obhajoby SAZ. Na druhé straně zde jsou okolnosti, které mohou způsobit, že se cítí být v postavení štvané zvěře a projevuje se tomu odpovídajícím způsobem. To ovšem soudci a státní zástupci těžko pochopí, neboť na takové věci se vztahuje přísloví, že sytý hladovému nevěří.

Důkladnost, kterou předseda senátu věnoval zkoumání poměrů obž. Martina Veselého a zejména SAZ, vyvolala naději obhájců, že senát tentokrát vyhoví návrhům obhájců na propuštění jejich mandantů na svobodu. Opět se ale dočkali zklamání. Proti rozhodnutí samozřejmě podali stížnosti. O těch již ale nebude rozhodovat senát předsedy Miroslava Dlouhého, jehož příslušnost skončila s podáním obžaloby.

Hlavní líčení u Městského soudu v Brně bude pokračovat ve dnech 20.-22.listopadu 2017.

Ve dnech 2.-3.  listopadu 2017 pak pokračovalo u Krajského soudu v Brně hlavní líčení ve „velké kauze“ výslechy svědků obžaloby. Pozornost se ještě okrajově zaměřila na chod firemní administrativy, ale soud se hlavně začal prodírat džunglí aktivit společností, které spolupracovaly s řídícími firmami sítě. Předseda senátu vede výslechy metodicky a snaží se udělat si co nejpřesnější obraz toho, jak síť fungovala. Zajímá se také o aktivity korunního svědka Petra Pfeifera a na ty se svými dotazy zaměřuje také obhajoba, zejména obhájci SAZ i on sám. Neodezněla žádná svědectví, která by nasvědčovala tomu, že SAZ zasahoval do řízení spodních pater sítě.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 8.-10.listopadu 2017.

Autor byl  4.11.2017 na návrh Johna Boka vyloučen ze Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun.



2 komentáře:

  1. No jo.

    Nedivím se tomu, že hlavní kohout na smetišti Levoboček, vytlačuje ze smetiště tisíckrát kvalitnějšího kohoutka.

    Hlavní kohout impotent je ale slepičkám k prdu.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den.
    Je někde známo zdůvodnění Šalamouna o vyloučení pana Jemelíka?
    Bylo by to zajímavé.

    OdpovědětVymazat