Parlamentní
strany si nadělily pět báječných „trafik“, o které budou moci licitovat. Stalo se 10.dubna 2015, kdy Poslanecká sněmovna přijala většinou pouhého
jednoho hlasu novelu energetického zákona. Hlasovalo pro ni 86 poslanců, 13
bylo proti, ostatní zůstali pasivními diváky. Hlasování předcházel zarputilý
boj mezi stoupenci a odpůrci zákona. Jeho součástí bylo 350 pozměňovacích
návrhů a obstrukce poslanců hnutí Úsvit. Zvláštní je počet poslanců, kteří se hlasováním
nevyjádřili: patrně je odradila rozsáhlost a složitost novely, před nimiž pokorně kapitulovali. Než
rozhodovat o něčem, čemu nerozumí,
raději vyklidili pole těm méně skromným a hlavně na úspěchu zainteresovaným.
Neústupnost soupeřů prozrazuje, že jsou ve
hře zájmy silných vlivových skupin. Energetika je přece obrovský byznys a
získání vlivu na ní je nesmírně lákavé.
Pokud
novela skutečně nabude účinnost, dojde k velmi závažné změně ve výkonu
státního dohledu nad energetikou, která se může dotknout peněženek každého
z nás. Její význam přesahuje hranice resortu: jde o podstatný zásah do
systému státní správy.
Až
dosud bděl nad energetickým byznysem Energetický regulační úřad, který byl
zcela nezávislý na ostatních orgánech státní moci. Dosavadní platný zákon
stanovil, že se úřad řídí pouze zákony a ostatními právními předpisy, nesmí
přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, parlamentu, vlády, ani
jiného orgánu státní moci. Jeho posláním bylo chránění oprávněných zájmů
zákazníků a spotřebitelů. Úřad řídil předseda (v současnosti předsedkyně Alena
Vitásková), jmenovaný prezidentem republiky na funkční období šesti let.
Odvolat jej mohl opět jen prezident republiky za zákonem stanovených podmínek.
Podle novely bude Energetický regulační úřad nadále
řídit pětičlenná Rada, jmenovaná vládou na návrh ministra průmyslu a obchodu.
Rada ze svého středu volí předsedu na funkční období maximálně tří let. O svých rozhodnutích
hlasuje. Každý člen má jeden hlas a tři hlasy stačí na schválení rozhodnutí.
To
je proti současnému stavu zásadní zlom: místo silného, nezávislého, téměř
neodvolatelného předsedy zde bude Rada, jejíž členové se budou cítit zavázáni
ministrovi průmyslu a obchodu. Pravomoc předsedy bude zpochybněna, protože
ostatní členové Rady jej mohou
přehlasovat. Místo adresné odpovědnosti silného předsedy nastoupí obezlička
kolektivního orgánu bez jednoznačně vytýčené odpovědnosti jednotlivých členů.
Vznikne zde pět báječných „trafik“ za cenu zvýšení nákladů na provoz úřadu cca
o 10%. S pravděpodobností blízkou jistotě můžeme počítat s tím, že
místa v Radě se budou přidělovat podle stranického klíče.
Výsledek
je tragický: novela zákona degradovala nezávislý Energetický regulační úřad na
podřízený přívěšek Ministerstva průmyslu
a obchodu. Účinek změny poměrů ve vedení úřadu zvýrazňuje okolnost, že závislá
Rada nastoupí na místo nepoddajné Aleny Vitáskové. Díky tomu kontrast mezi
současným způsobem řízení a výdobytkem
socialistické neodpovědnosti bude výraznější úměrně důraznosti, s kterou
se dosavadní předsedkyně ERÚ brala jak za nezávislost úřadu, tak za zájmy
spotřebitelů.
O změnu k horšímu jde ale bez ohledu na
osobu Aleny Vitáskové, které by stejně vypršel mandát v srpnu r.2017.
Účinky nahrazení nezávislého předsedy úřadu kolektivním orgánem nemají vztah pouze
k její osobě. Jásat mohou lobbisté a jejich klienti, zato spotřebitelům
energií se povede hůř než dosud.
Energetický
regulační úřad zahltil v r.2010 příval žádostí o licence na provozování
fotovoltaických elektráren. Vypukl pověstný fotovoltaický boom spojený s obrovskými
dotacemi na podporu jejich zřizování. Více než 120 návrhů současné předsedkyně
úřadu Aleny Vitáskové nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, aby nechal
přezkoumat zákonnost vydání některých licencí, nasvědčuje tomu, že tehdejší
vedení úřadu záplavu žádostí nezvládlo. Kdyby
vláda tehdy zareagovala na jeho selhání prosazením organizační změny, bylo by
to srozumitelné. V současnosti ale
Eenergetický regulační úřad zvládá své úkoly bez dalších katastrofických úkazů,
takže smysl oslabení jeho řízení není jasný. Možná jde skutečně jen o to, aby
se některým lobbistům a jejich klientům podařilo prosadit po odeznívajícím
boomu budování fotovoltaických elektráren jiný „skvělý obchod“ ke škodě
daňových poplatníků. Tak například jeden z hlavních bojovníků za prosazení
novely zákona, poslanec Milan Urban, kdysi snil a možná stále sní o štědrém
proudu dotací na zpracování domácích i
zahraničních odpadků ve velkokapacitních výrobnách biometanu. Za působnosti
nezávislého ERÚ a jeho nekompromisní představené by se naplnění snu nedočkal.
Uplatnění
novely zákona kromě toho bude mít ekonomické dopady. Jen změna způsobu výpočtu
výše plateb za používání energie z obnovitelných zdrojů přinese odběratelům zvýšení nákladů o 2-5 mlrd.
Kč/rok po dobu 17 let. Stát uleví firmám a část těchto nákladů uhradí ze svého
rozpočtu. Poslanec Milan Urban se při vysvětlování této záležitosti
v Událostech, komentářích ČT dne 10.dubna 2015 tvářil jako iluzionista,
který nechal zmizet svou asistentku: přenesením úhrady nákladů do státního rozpočtu
by podle něj peníze jakoby zmizely, aniž by někde chyběly. Ve skutečnosti by je
stejně zaplatili daňoví poplatníci, ale nepřímo, ve zvýšení jiných nároků státu
na jejich kapsy.
Další osud
zákona bude zkouškou odpovědnosti senátorů a prezidenta republiky, kteří by
neměli podlehnout vábení socialistických agitátorů a lobbistů.
Žádné komentáře:
Okomentovat