Od 12. září 2022 se Městský soud v
Praze bude po celý týden zabývat obžalobou proti Andreji Babišovi a Janě
Nagyové kvůli údajnému dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů
evropské unie. Díky osobě Andreje Babiše se případ těší nezasloužené
pozornosti, soustředěné pouze na něho, zatímco osud paní spoluobžalované nikoho
nevzrušuje. Je možné, že příslušníci „hnutí Antibabiš“ přijdou před soudní
budovu vyřvat si domnělou spravedlnost, ve skutečnosti porušení práva. Soud by
ale neměl být vystaven žádnému nátlaku.
Nemám k disposici text obžaloby
ani křišťálovou kouli, ale přesto si troufám tvrdit, že fanatici z „hnutí
Antibabiš“ se dožijí zklamání: odeslání nenáviděného politika „do tepláků“ se
nedožijí. Z pohledu trestního zákoníku nejde o mimořádně závažnou trestnou
činnost s předpokládanými vysokými tresty. Navíc domnělá trestná činnost
proběhla v pravěku a údajně neoprávněně přijatou dotaci společnost Imoba
státu vrátila. Vyvolávat kvůli tomuto v podstatě nevýznamnému procesu
rámusení kolem soudní budovy by nedávalo smysl, zvláště když domnělý trestný
čin nemá nic společného s politickou činností Andreje Babiše.
Být obžalovaný, muset se podrobit
rituálům trestního řízení, není nic příjemného. Vzhledem k výše uvedenému
se domnívám, že Andrej Babiš prožívá postavení obžalovaného nepřiměřeně citlivě,
což je v rozporu s jeho pevným přesvědčením o nevině. Projevilo se to
i v jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně dne 9. září 2022, které
bylo nadbytečné již proto, že nemůže mít žádný vliv na průběh a výsledek
procesu. Vše, co je důležité, se bude odehrávat pouze v soudní síni č.101
Městského soudu v Praze.
Do jisté míry sdílím rozhořčení pana
obžalovaného, protože jde o jednoznačné zneužití nástrojů trestního práva
k ovlivnění vnitropolitické situace. Kdosi mu chce vzít výsledky
politického úsilí jinými než politickými prostředky, když v politickém
souboji ho porazit nedokázal. Zneužití nástrojů trestního práva k dosažení
politického cíle je v každém případě darebáctví, bez ohledu na to, kdo je
cílem akce. Větším darebáctvím byl pouze
puč z 13. června 2013 ke svržení vlády Petra Nečase.
Ale Andrej Babiš není první obětí
takových praktik od r.1989, jak se domnívá. Před ním čelil pokusu o politickou
likvidaci trestním řízením Jiří Čunek, tehdy místopředseda vlády. KDU-ČSL tehdy
pohrozila odchodem z vlády, pošle-li ho žalobce před soud. Došlo pak ke
spornému zásahu Nejvyššího státního zastupitelství do řízení. Případ byl
odebrán přerovskému žalobci a přikázán jeho jihlavskému kolegovi, který trestní
stíhání zastavil. Jako laik, vybavený podrobnými informacemi, jsem přesvědčen,
že Jiří Čunek by tehdy ustál obhajobu, takže pro zásah NSZ a jihlavského
žalobce nenacházím omluvu. Jeho výsledkem byla „válka žalobců“, která otřásala
státním zastupitelstvím zhruba dva roky a vedla k pádu nejvyšší státní zástupkyně
Renaty Vesecké.
Daleko hůře než Jiří Čunek dopadl Vít
Bárta, jehož proces byl součástí soustředěné snahy ODS a KDU-ČSL o vystrnadění
vetřelecké strany Věci veřejné z politických struktur. Proces, vedený předsedou
senátu Janem Šottem on-line a doprovázený nenávistnou pozorností médií, sice
skončil zprošťujícím rozsudkem, ale jeho vliv na veřejnost byl pro Věci veřejné
smrtící. Pro úplnost uvádím, že pan soudce se zapsal do dějin českého trestního
řízení napadením vlastního zprošťujícího rozsudku podnětem ke stížnosti
ministra pro porušení zákona.
Načasování zahájení hlavního líčení
v kauze Čapí hnízdo dva týdny před komunálními a senátními volbami může, ale
nemusí být náhodné. Pro předsedu senátu by určitě nebylo nemožné se zahájením
počkat až po volbách. Pochybnosti o zanedbání možného politického ohlasu
procesu oslabuje skutečnost, že samozřejmě naprosto náhodně případ připadl
senátu předsedy Jana Šotta, jenž se
„osvědčil“ v procesu proti Vítu Bártovi, tedy v akci, poškozující Věci veřejné.
Opakuji, že neznám obžalobu a závěry
na základě novinových článků nečiním. Přesto si myslím, že Andrej Babiš může
k řízení přistupovat s nadhledem. Neměl žádný právní vztah k údajně
se provinivší společnosti, tedy nebyl vybaven rozhodovací pravomocí. Trestní
stíhání statutárních představitelů státní zástupce pravomocně zastavil, což má
hodnotu pravomocného zprošťujícího rozsudku. Zpochybňuje to domněnku, že v dotačním
řízení mohlo dojít k trestnému jednání. Postavení obž. Jany Nagyové mi za
těchto okolností připomíná proces se zesnulým soudcem Vlastimilem Matulou,
který se dostal před soud za vypracování textů, které by bez podpisů odpovědných
osob neměly žádné právní účinky.
Dále má Andrej Babiš velkou výhodu, že se nemusí nechat obhajovat
advokáty ex-offo, jejichž kvalita bývá nejistá. Oba jeho obhájce osobně znám a viděl jsem je obhajovat. Michael
Bartončík má velmi dobrou pověst a pokud vím, nezapletl se nikdy do nějakého
skandálního procesu. Úrovní závěrečných řečí připomíná „klasika“ Tomáše Sokola
a „výtěžností“ dovolání konkuruje prof. Tomáši Gřivnovi. Doc. Eduard Bruna je
rovněž velmi vyhledávaným obhájcem. Vídáme jej často na televizní obrazovce jako
doprovod VIP obžalovaných. Shodou náhod jsem na něj poprvé narazil
v souvislosti s procesem Jiřího Čunka. Podezíral jsem jej, že přesvědčil
státního zástupce Jiřího Potoczka o nutnosti sporného zásahu NSZ do kauzy. V každém
případě postavení žalobce Jaroslava Šarocha v souboji s obhájci bude
velmi obtížné.
Oceňuji, že Andrej Babiš nevyužil své ohromné politické moci k odvrácení svého trestního stíhání, tedy k porušení nezávislosti justice, ač kauza Jiřího Čunka dokazuje, že by to šlo udělat i jinak. Nyní nezbývá, než mu přát, aby se respekt k nezávislosti justice neobrátil proti němu, tedy, aby se mu dostalo skutečně spravedlivého procesu. Zdržuji se vyjádření názoru, jaký má být výsledek, neboť mi nepřísluší pokusit se byť jen náznakem o ovlivnění soudu.
==========================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují
obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na
výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat