Dne 2. června 2020 se senát Jiřího
Dufka zlínské pobočky Krajského soudu v Brně vrátil ke zkoumání jednání
obžalovaných, kteří měli vyrábět padělky cigaret Marloboro na výrobní lince ve
skladu v nedalekých Lůžkovicích. Sklad je majetkem obž. bratrů
Lebánkových, stroje do něj nechal narychlo převézt ods. Roman Šulyok
z provozovny v Malhosticích, když cítil, že mu jsou v patách
celníci a policie. Tvrdil, že má na výrobní linku kupce na Ukrajině, jemuž ji
musí před prodejem předvést v chodu. O záměru pokračovat ve výrobě padělků
Marlbor se nezmiňoval a dle mého laického úsudku chybí důkaz, že s ní od
počátku počítal. Pokusy o zprovoznění linky se ale ani během několik měsíců
trvajících pokusů nezdařily.
Pátrací odbor Celní správy v rámci
operace Sandál zaznamenal přítomnost výrobní linky a sledoval „cvrkot“ve skladu.
Celníci ale nemohli nic dělat, protože zatím jen probíhaly oživovací pokusy a
ani zde nebyla surovina k výrobě cigaret. Avšak jednoho krásného dne
přijel na blízké překladiště kamion, který přivezl 4 tuny řezaného tabáku, pro
který si se svým kamionem přijeli pozdější obžalovaní Uhříkovi, otec se synem.
Na překladišti čekali na příjezd
kamionu celníci. V poklidu sledovali překládání tabáku, natáčeli je
videokamerou a zaznamenali přítomnost pozdějších obžalovaných. O řidiče kamionu,
dokumentaci ke kamionu a nákladu se nezajímali a kamion nechali odjet. O
několik dní později pak vpadla do skladu zásahová jednotka celníků a policistů,
která zadržela všechny přítomné. Jeden ze zadržených si před soudem stěžoval na
surové zacházení (povalení na zem, kopanec do břicha). Trestní stíhání mohlo
začít.
Tuto zdařilou akci zaznamenala Celní
správa v tiskové zprávě o operaci
Sandál, veřejně dostupné na jejích internetových stránkách. Nepřiznala
v ní, že v Lůžkovicích zabavila nefunkční stroje a zprávu o sledování
příjezdu kamionu předložil vedoucí zásahu
s ročním zpožděním. Podotýkám, že operace Sandál proběhla před
příchodem Roberta Šlachty do čela Pátracího odboru Celní správy.
Kromě osob, dopadených ve skladu,
policie sdělila obvinění také ods. Romanu Šulyokovi a jeho mladšímu bratrovi
Janovi a majitelům skladu, bratrům Lebánkovým. S Lebánky se svezl slovenský
občan Jozef Kajaba, jehož ods. Roman Šulyok udal jako dodavatele tabáku
Lebánkům. Ponechám-li stranou zadržené řemeslníky, najaté na zprovoznění
strojů, určených k prodeji, jejichž stíhání je pro mne jako laika zcela
nepochopitelné, soubor obžalovaných se dělí na dvě vzájemně znepřátelené
skupiny, o nichž jsem v dřívějších článcích psal jako o Slušňácích a
Roštácích.
Obě skupiny popírají záměr vyrábět
padělky Marlbor a ukazují na své protivníky. Ods. Romana Šulyoka
v mezičase odsoudil Zemský soud v Regensburgu k trestu odnětí
svobody v trvání 7,5 roku. Kromě toho se dopustil násilí na bratrech
Lebánkových, za které jej Krajský soud v Praze odsoudil rovněž na 7,5 roku
odnětí svobody. Tresty vykonává v české věznici a je slušným vězněm. Je
jisté, že vyrábět chtěl ten z obžalovaných, který koupil tabák. Společný
nákup Rošťáky a Slušňáky nelze předpokládat.
Trestním případem se původně zabývala
předsedkyně senátu Iveta Šperlichová. Případ dovedla až do prvostupňového
rozsudku. O akci celníků a určení majitele tabáku se nezajímala. Zprostila
obžaloby obž. Jozefa Kajabu. Případ ods. Romana Šulyoka vyčlenila do
samostatného řízení a trestní stíhání proti němu zastavila bez uložení trestu.
Od té doby jej soud opakovaně použil
jako svědka, který nikdy nezklamal : vždy se snažil „nasadit psí hlavu“ bratrům
Lebánkovým. Občas je přímo urážel a soudkyně Iveta Šperlichová se tomu
povzbudivě usmívala (nikoli soudce Jiří Dufek). Díky jeho mimořádné fabulační
schopnosti to je nebezpečný svědek, který může soud fabulacemi zavést
k nesprávným závěrům.
Soudkyni Ivetu Šperlichovou uznal Ústavní soud za
podjatou. Následně Vrchní soud v Olomouci zrušil její rozsudek a věc jí
odebral. Nepřímo zrušil i zprošťující rozsudek ve věci obž. Jozefa Kajaby,
který nyní znova čelí obžalobě, postavené pouze na svědectví Romana Šulyoka.
Řízení probíhá znova od nuly v senátu předsedy Jiřího Dufka. Ten se po
celou dobu vedení procesu snaží získat
od Celní správy informaci o majiteli tabáku a objednateli přepravy, nebo aspoň
k objasnění způsobu, jakým se dostala k informaci o příjezdu kamionu.
Do dnešního dne Celní správa soudu kýžené informace neposkytla. Působí to
dojmem, že se jednalo o předstíraný převod, uskutečněný za účelem ospravedlnění
zásahu ve skladu. Protože v trestním spise se nenachází povolení státního
zástupce k provedení předstíraného převodu, šlo by o nezákonnou akci a dle
mého laického úsudku na Celní správu padá podezření, že kryje nezákonný postup
svých zaměstnanců.
Stav je tedy takový, že Celní správa
zatvrzele mlčí, soud má potíže a netečnou Generální inspekci bezpečnostních sborů
chování celníků nevzrušuje.
Toto je ovšem jen dílčí prvek důkazní
situace před blížícím se koncem „druhého kola“ procesu. Senát Jiřího Dufka
významně obohatil dokazování a při hlavním líčení dne 2. června opět posunul
poznání o nové důkazy.
Proběhl doplňkový výslech obž. Radka
Rajnohy, který se týkal jednání obž. Jana Šulyoka.
Nejdůležitější poznatky přinesl
výslech dvou svědků, z nichž jednoho přivedla z vězení eskorta
„zakuklenců“ se samopaly: na základě osobních zkušenosti popsali do podrobností
provoz ilegální výrobny cigaret v Malhosticích, provozované Romanem
Šulyokem, a jeho související obchodní činnosti. Panu odsouzenému tím
neublížili, protože díky rozhodnutí soudkyně Ivety Šperlichové již nemůže být
v této věci dále stíhán. Ale možná trochu pomohli „Slušňákům“.
Další dva svědci – jeden přímou
výpovědí před soudem, druhý dopisem, zaslaným soudu - rozbili matoucí fabulaci Romana Šulyoka. Pan
odsouzený totiž sdělil soudu, že mu účastníci návštěvy ve vězení vyřídili vzkaz
od Lebánků, že mu zaplatí 10 milionů Kč, pokud změní blíže neurčenou výpověď. Oba
svědci popřeli předání vzkazu a jeden z nich uvedl, že se s Lebánky
nikdy nesetkal, vůbec je nezná. Neměli důvod soudu lhát, protože za vyřízení
vzkazu by jim nehrozil postih. Zřejmě se nemohli mezi sebou domluvit. Fabulace
vrhala na bratry Lebánkovy ošklivé světlo, takže výpovědi svědků jim prospěly.
Dokazování je v podstatě u
konce. Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 22. a 23. července. Pokud soud
nepřijme požadavky obhajoby na další doplnění dokazování, dojde na závěrečné
řeči, při troše štěstí na rozsudek.
Ne webu Chamurappi z.s. se nachází
korespondence s vládou o ohrožení věznic infekcí covid-19:
==================================================================================
Blíží se vydání „papírové“ verze mé
knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě na adrese http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1389. Knihu jsem
zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Její obsah je trestí
zkušeností a poznatků , postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány
činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky
pouze s iniciálami. Kniha bude dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat