Ne, nejde o popis pochoutky pro
kanibaly, ale o vyprávění o dalším bloku hlavního líčení ve dnech 29.-31. října
2019 ve „velké daňové kauze“, vedené senátem Aleše Novotného u Krajského soudu
v Brně proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spol. kvůli krácení
DPH při obchodování s minerálními oleji z dovozu. Nejvýznamnější
událostí z celého programu bylo
vystoupení znalce Daniela Líbezného, přibraného policií, který vypracoval před pěti lety znalecký posudek. Měl
za úkol vyhodnotit obchody obžalovaných
z hlediska daňových a finančních předpisů, posoudit úroveň vedení
účetnictví společností P.P.S. GmbH a Alfa Group Services and Investments,
zdokumentovat toky zboží, posoudit správnost
výpočtu škody a objasnit mechanismus jejího vzniku. Za tím účelem předložil
přehled o počtu provedených přeprav minerálních olejů v rámci sledovaného
období a z toho vyvodil, jak velký daňový nárok vznikl státu.
Zadání znaleckého posudku se dvakrát
měnilo a znalec v několika
případech uhýbal otázkám odkazem na dlouhou dobu od jeho vypracování.
Hned na začátku jeho vystoupení
přerušily námitky obž. SAZ, který se
rozhořčil nad tím, že znalec čte svůj výklad z listu. Předseda senátu jej
ale rychle přiměl, aby se posadil.
Obhájci a přítomná pětice obžalovaných č.1-5
sledovali znalcův výklad se vzrušenou pozorností, odrážející se i v jejich
mimice: někdy se smáli, jindy kroutili hlavami, ale také souhlasně přikyvovali.
Chvilkami se zdálo, že se všichni na účet znalce dobře baví. Po standardním
výslechu předsedou senátu, obvyklém mlčení přísedících a jen nepatrném zájmu
státního zástupce obhájci a po nich i někteří obžalovaní se pustili do vyslýchání
znalce s vehemencí, jež ospravedlňuje označení výslechu za grilování.
Začalo to otázkami obhájce Romana
Jelínka, který se přísným hlasem zajímal o vzdělání a odbornou praxi znalce.
Předseda senátu již zodpovězené otázky zamítl. Ve zkoumání jeho zkušeností
v oblasti mezinárodního zdanění, počtu vypracovaných posudků atd. již ale nebránil.
Znalec má přiměřené vysokoškolské vzdělání a pracuje dílem jako osoba
samostatně výdělečně činná, díkem jako pracovník znaleckého ústavu. Vykonává
tuto činnost od r. 2009 a na otázky na množství posudků atd. nemohl odpovědět,
protože takovou evidenci nevede. Obhájce pak pokračoval zkoumáním jeho údajů o
metodickém postupu. S otázkami opět narazil u předsedy senátu. Lépe se mu
vedlo při kladení otázek k odborným podrobnostem znaleckého posudku.
Zamítáním otázek a komentářům
předsedy senátu lze možná rozumět jako výrazu dojmu, že obhájce směřuje
k zpochybnění odborné způsobilosti znalce. Pokud o to Roman Jelínek
skutečně usiloval, pak jím použité prostředky byly docela šetrné.
Horší chvilky znalci nastaly, když se
jeho výslechu ujal další z obhájců SAZ, Ondřej Lichnovský, advokát,
specializující se na daňové právo. Začal dotazem po okolnostech zadávání
znaleckého posudku, popř. kolikrát se zadání měnilo. Napadl krátkou lhůtu mezi druhým zadáním a datováním znaleckého
posudku. Znalec se hájil tvrzením, že pracuje i po nedělích, a podstatné věci
řešil na základě prvního zadání. Pokračoval pak otázkami, jež vedly znalce
k odpovědím, jež měly zpochybnit správnost jeho závěrů. Obhájce chtěl
např. vědět, zda znalec vyhodnotil úplné účetnictví společnosti P.P.S. GmbH, a
když se vyslýchaný vymlouval na paměť, neboť na znaleckém posudku pracoval před
pěti lety, zeptal se ho, zda se na výslech připravoval. Vyvolal opět námitky
předsedy senátu, který chtěl vědět, k čemu otázkami směřuje. Advokát
vysvětlil, že znalec opomenul některé důležité podklady, ale soudce zpochybnil
jeho právo takové otázky klást.
Dále se advokát tázal, zda znalec
navštívil soud za účelem nahlédnutí do spisu, na což dostal kladnou odpověď od
znalce a drobný projev nelibosti od předsedy senátu. Znalec pak poměrně obsáhle
doznal styky s orgány činnými v trestním řízení, na jejichž obsah se
po letech nepamatuje. Připustil, že s nimi vedl odborné debaty, ale
nepodílel se na změnách otázek. Debaty vedl u policejní jednotky, o které se
v tomto řízení opakovaně mluvilo v souvislosti s „předběžnými“
výslechy svědků. Hned si vysloužil otázku, zda o jeho debatách s policisty
byly pořízeny zápisy. To nevěděl, ale vyloučil, že by se rozhovorů zúčastnil
nějaký státní zástupce nebo soudce. Přiznal se, že nečetl připomínky
k posudku, které obdržel v r.2015. Nepříjemné pro něj muselo být
vysvětlování k otázce znalce, proč se při hodnocení dějů z let
2012-2014 odvolává na zákon, zrušený v r.2010.
K dotazu advokáta se znalec dále
vyjádřil, že nezkoumal otázku, zda společnosti P.P.S. GmbH vznikla v ČR
daňová povinnost, protože mu ji zadavatel nepoložil. Došlo i na to, že znalec
musel použít počítač, aby mohl odpovědět na otázku. Advokát mu kladl různé
další odborné otázky na různé podrobnosti, na které dostával odpovědi různé:
věcné, přímé, kličkující, rozpačité, ale i přiznání k neznalosti odpovědi.
Zajímal se o vliv přeprodání zboží od P.P.S. GmbH na Slovensko na daňové nároky
ČR. Otázkou „na tělo“ byl dotaz, kdo vydělal na vzniklé daňové povinnosti vůči
státu. Předseda senátu ji zamítl. Stejně reagoval na zájem advokáta o
povědomost znalce o obchodech s použitím „missing traders“. Také
v jiných případech předseda senátu vstupoval do výslechu, někdy
v zájmu prohloubení věcné informace, jindy jen s prostým projevem
nelibosti, popř. se zamítnutím otázky. Je na místě připustit, že vstupy
předsedy senátu svědčí o tom, že rozumí projednávané problematice a využívá
toho ve prospěch obžaloby. Sám znalec se nakonec ohradil proti některým otázkám
s tím, že úkolem znalce je odpovídat na otázky, nikoli zabývat se
spekulacemi obhajoby.
Po Ondřeji Lichnovském se kratšími
dotazy ujali výslechu další obhájci. Roman Jelínek znejistil Daniela Líbezného dotazem,
zda zná trestní oznámení, které v r.2013 podal Finančně analytický útvar
MF: nemohl si na ně vzpomenout a hájil se
rozsáhlostí spisu. Když se ho obhájce zeptal, zda ho nepřekvapuje, že
v trestním oznámení není zmínka o společnosti P.P.S. GmbH, Aleš Novotný
otázku zamítl.
Jiných podrobností znaleckého posudku
se týkaly otázky dalších obhájců. Provokativní otázkou zahájil výslech obhájce
Daniel Telecký, jenž chtěl vědět, zda společnosti P.P.S. GmbH vznikla daňová
povinnost vůči ČR, a v jaké částce neodvedla státu DPH. Znalec neměl odpověď, protože taková otázka
nestála v zadání. U soudce Aleše Novotného obhájce s otázkou narazil
na projev nevole. Nicméně stejné otázky se stejným výsledkem položil ve vztahu
ke společnostem Ecoll Invest a Biodiesel. Dále se pak dožadoval vysvětlení
pravidel činnosti společnosti, která je oprávněným příjemcem pohonných hmot, a vlastností zajišťovacího příkazu správce
daně. Odpovědi na otázku se znalec
zhostil bez potíží, ale problém měl pak s odpovědí na dotaz, zda správce
daně smí vydat zajišťovací příkaz k daňové povinnosti, která ještě
nevznikla. Obhájce se také zajímal o poměr vydaných zajišťovacích příkazů
k celkové výměře daně, ale zde jej znalec nemohl uspokojit. Dále se pan
advokát domáhal celkem úspěšně objasnění různých odborných pojmů jako je
souhrnné hlášení nebo nejnižší cena ČEPRO. Zajímal ho vliv výprodejů
minerálních olejů ČEPRO na jejich ceny.
Obhájce Pavel Nádeníček byl rovněž
velmi zvědavý. Například chtěl vědět, zda znalci pro jeho práci poskytl
podklady někdo jiný než policie. Také ho zajímalo, jakým způsobem znalec
odhalil v souboru dokladů o provedených přepravách duplicitní záznamy.
Rovněž se pídil po zdrojích údajů o datech přeprav a zda znalec kontroloval
správnost dat. Jeho pozornost upoutalo tvrzení znalce, že při zkoumání cenových
relací volil údaje co nejpříznivější pro obžalované. Tázal se ho, zda tento
postup byl součástí zadaní a dostal zápornou odpověď. V této souvislosti
se zajímal, zda znalec znal postavení jednotlivých obžalovaných ve vztahu
k předmětným obchodním společnostem. Po záporné odpovědi chtěl vědět, na
základě jakých zjištění znalec usoudil, že obžalovaní měli co do činění
s krácením DPH. Znalec vysvětlil, že se řídil formulací obžaloby,
v které stojí na prvním místě obž. SAZ & spol.
Padly dále doplňující otázky obhájců.
Z nich nejdůležitější směřovala k vysvětlení, zda na základě údajů
znaleckého posudku lze vyčíslit rozsah neodvedené daně.
Po výsleších, vykonaných obhájci,
nakonec dostali možnost kladení otázek i obžalovaní. Jako první vystoupil obž.
Petr Moštěk, který se především dožadoval upřesnění vlivu dodatečné úpravy
zadání na obsah znaleckého posudku a zjišťoval, kdo byl původcem změny zadání.
Dožadoval se vyjádření, zda účetnictví společnosti P.P.S. GmbH bylo vedeno
průkazně. K této otázce se znalec nemohl vyjádřit, protože nemůže vědět,
zda do účetnictví bylo zahrnuto vše, co v něm má být. Pan obžalovaný se dále snažil přimět znalce
k jasnému vyjádření, kdy v rámci třístranného obchodu vzniká
povinnost odvedení DPH a jak může dojít ke krácení daně. Dověděl se to, co
zcela jistě věděl, ale přesto to chtěl slyšet od znalce. Další otázky se týkaly
méně důležitých záležitostí.
Po něm přišel na řadu obž. SAZ, který
chtěl vědět, zda z posudku vyplývá velikost způsobené škody. Předseda
senátu otázku zamítl. Dále se tázal, zda mívá znalec vždy potíže s pamětí,
ale tázaný o potížích nevěděl. Pak chtěl
vědět, zda znalec bere nějaké léky, ale Aleš Novotný opět otázku zamítl. Pan
obžalovaný se pokusil s ním polemizovat, ale neuspěl. Vyčítal soudci, že
znalce chrání. Následně se otázal, zda
byl znalec někdy na kávě nebo na obědě se státním zástupcem Alešem Sosíkem. To
již bylo pro soudce příliš. Využil své mocenské převahy, pana obžalovaného opět
zastavil. Jeho další pokus o polemiku,
vedený zvýšeným hlasem, měl za následek, že mu odebral slovo a přikázal mu, aby
se posadil. Pohrozil mu různými tresty, pokud se příště bude opět nevhodně
chovat. Jeho jednání později označil za teatrální výstup. Taková je rovnost
stran: obžalovaný může být za nevhodné chování k soudci trestán, a je to
tak v pořádku. Na druhé straně obmyslné chování pana soudce při jednání o
složení kauce 150 milionů Kč a její zadržování, i když přestala sloužit svému
účelu, je beztrestné.
K vystoupení znalce se vyjádřili
obžalovaní Daniel Rudzan, Petr Dokládal a Petr Moštěk. Daniel Rudzan kritizoval
vystoupení znalce jako zmatené. Zadání
bylo poměrně jednoduché, proto práci znalce považuje za nedostatečnou. Ohradil
se proti srovnávání prodejních cen P.P.S. GmbH s cenami ČEPRO. Upozornil,
že ČEPRO není zařízením pro obchodování v malém a navíc má za sebou sílu
státu, proto si může dovolit provádět prodeje za sníženou cenu. Kryje ale pouze
25-30 % trhu, takže zbytek potřeby státu musí uspokojit jiné firmy. Jeho ceny
jsou ale obvykle nižší než burzovní a ceny P.P.S. GmbH se od nich liší jen o
pár haléřů. Vyvracel tím tvrzení obžaloby, že zboží za ceny P.P.S. GmbH by bylo
neprodejné. Pochlubil se, že účetnictví společnosti, které se nachází ve spisu,
je v naprostém pořádku. Kritizoval znalcův výrok, že výpočty DPH snížil ve
prospěch obžalovaných.
Obž. Petr Dokládal rovněž uplatnil
výhrady k práci znalce. Mimo jiné mu vyčetl, že neprovedl průzkum trhu a
dospěl pak k nesprávným názorům na ceny společnosti P.P.S. GmbH. K tvrzení
znalce, že záměrně snížil vypočítané hodnoty DPH ve prospěch obviněných
podotkl, že znalec není oprávněn provést takové hodnocení.
Nejvýznamnější vyjádření přednesl
obž. Petr Moštěk. Posudek ostře zkritizoval. Odmítl znalcovy úvahy, vycházející
ze srovnání prodejních cen společnosti P.P.S. GmbH s cenami státního
podniku ČEPRO. Odmítl také způsob, jakým
znalec dospěl k vyčíslení škody, způsobené krácením DPH, na 2.509.922.017
Kč, uvedené v obžalobě. Upozornil, že do základu pro výpočet škody byly
použity údaje o obchodování i některých společností, s nimiž P.P.S. GmbH
neměla nic společného. Vyčetl znalci, že nepochopil, že firma, která plní
službu oprávněného příjemce, není v žádném okamžiku vlastníkem zboží a
nevzniká jí proto daňová povinnost. Stejně tak P.P.S. GmbH nemá v ČR daňovou
povinnost.Namítl, že znalec nehodnotil celý průběh obchodů přes celý řetězec,
zabýval se pouze výchozími obchody. Výsledek pak označil za přesný součet
nepřesných čísel. Upozornil, že znalec neměl k disposici trestní oznámení
Finančního a analytického útvaru MF z června r.2013, nemohl proto
zohlednit skutečnost, že část škody byla způsobena jinými než žalovanými
společnostmi. Podle jeho názoru provedením změny zadání posudku došlo
k poškození obžalovaných a mimo to je posudek pro účely trestního řízení
nepoužitelný. Dožadoval se proto jeho přepracování podle původního zadání.
Zvláštností tohoto řízení je malý
zájem obžalovaných o účast při hlavním líčení. Nejpilnější jsou obžalovaní
č.1-5, tedy obž. SAZ a majitelé a manažeři společností P.P.S. GmbH a Ecoll Invest,
ale i ti často žádají o jednání v jejich nepřítomnosti. Nechávají stále
v soudní síni obž. Petra Dokládala. Tak se stalo i po výslechu znalce.
K jeho vystoupení se vyjádřili obž. Daniel Rudzan, Petr Dokládal a Petr
Moštěk. Po jejich výstupech zůstal v soudní síni pouze Petr Dokládal.
Pokračovalo pak přehrávání odposlechů, z něhož soud plynule přešel do
čtení listinných důkazů. Nakonec ale odešel i obž. Petr Dokládal. To bylo pro
soudce Aleše Novotného podnětem, aby v nepřítomnosti obžalovaných pronesl
k obhájcům „mravokárnou“ řeč, v které je upozornil, že jejich
mandanti by neměli být kráceni v právu na vyjádření k listinným důkazům.
Uložil proto obhájcům, aby zjistili, ke kterým listinám se budou jejich
svěřenci chtít vyjádřit, a aby zajistili jejich účast v soudní síni.
Hlavní líčení bude pokračovat ve
dnech 4.—6. listopadu.
========================================================================
Internetové vydavatelství Bez
vydavatele vydalo mou knihu ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí
zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány
činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Žádné komentáře:
Okomentovat