Velký
trestní proces u Krajského soudu v Brně o krácení daní s patnácti
obžalovanými a neuvěřitelnou škodou dvě a půl miliardy Kč probíhá stranou zájmu
novinářů. Možná někdo usoudil, že by nebylo dobře, kdyby se veřejnost dovídala
příliš mnoho o této podivné kauze. Hlavní líčení před senátem Aleše Novotného
se vleče s častými neplánovanými přestávkami od 12. ledna 2016 a dosud
doklopýtalo pouze k ukončení prvotních výslechů obžalovaných. Hlavním
obžalovaným je Shahram Zadeh, Íránec s českým občanstvím. Až dosud
nezaznělo při hlavním líčení v soudní síni nic, co by potvrdilo pravdivost
tvrzení žalobce Aleše Sosíka, že pan obžalovaný byl hlavou sítě daňových
podvodníků, kteří při obchodování s pohonnými hmotami zkrátili daně o dvě
a půl miliardy Kč.
Zatímco
tempo hlavního líčení vyvolává pochybnosti, zda se soud vůbec někdy dobere
k rozsudku, když před ním stojí seznamování obžalovaných s výpověďmi
jejich spolutrpitelů a zejména výslechy desítek svědků a čtení listinných
důkazů, v „prolukách“ se orgány činné v trestním řízení intenzivně věnují
prohlubování kriminalizace hlavního obžalovaného, jež vyústila
v pokračující týrání vazbou. O tom níže.
Připomeňme
si, že Shahram Zadeh strávil v útěkové vazbě 22 měsíců. Na svobodu se
dostal dne 1.února 2016 po složení rekordní kauce 150 milionů Kč. Hned na dvoře
věznice jej ale zadržela policie se souhlasem státního zástupce Krajského
státního zastupitelství v Brně Jiřího Kadlece, který se pokusil poslat jej
do časově neomezené předběžné vazby. Krajský soud v Brně jeho návrhu
nevyhověl jednak pro absenci hmotně právních vazebních důvodů a také
s ohledem na složenou kauci.
Shahram
Zadeh si při své obhajobě vede způsobem,
s kterým se předseda senátu Aleš Novotný ani žalobce Aleš Sosík asi
dříve nesetkali. Způsobem přiměřeným svému temperamentu se chová se sebevědomím
hrdého muže, jistého si svou nevinou a rozhněvaného na způsob, jakým s ním
nakládají orgány činné v trestním řízení. Dostává se do častých sporů
s předsedou senátu, když se snaží usměrnit jeho výpověď, nebo když pana
soudce přistihne při zneužití informací z problematických zdrojů (např.
z odposlechů z jiného řízení). Zejména je ale nepříjemný žalobci
Aleši Sosíkovi. Opakovaně mu vyčítá, že jej z nejasných důvodů dosadil do
puzzle výsledků vyšetřování na místo původního hlavního podezřelého Petra
Pfeifera a odstranil ze spisu několik šanonů příslušné dokumentace. Petru
Pfeiferovi, jenž dluží Shahramu Zadehovi několik milionů Kč, žalobce zajistil beztrestnost odměnou za ochotu
sehrát roli korunního svědka proti němu. Kromě toho pan obžalovaný opakovaně
připomněl při hlavním líčení, že během vyšetřování pod dohledem Aleše Sosíka
narostla škoda o dvě a čtvrt miliardy Kč.
Pomsta
na sebe nedala dlouho čekat. Orgány činné v trestním řízení začaly
v tichosti připravovat nové obvinění proti rebelujícímu obžalovanému.
Ve
dnech 18.-20. října 2016 vystřídal Aleše
Sosíka v roli žalobce Michal Galát, další představitel olomouckého
„speciálu“ s celostátní působností (pardon, Vrchního státního
zastupitelství v Olomouci), jenž se takto mohl dostat k listinným
důkazům, k nimž by jinak neměl přístup. Ještě ve dnech 22.-24. listopadu 2016 proběhlo
hlavní líčení obvyklým způsobem, ale po něm následovala „proluka“ až do 8.
února 2017. V době jejího vyhlášení již ale dávno probíhaly úkony
trestního řízení proti nic netušícímu obžalovanému, spojené s odposlechy,
včetně odposlechů jeho obhájců (proti tomu protestuje Česká advokátní komora a
Unie obhájců).
Dne
2. prosince 2016 policie vpadla do bytu Shahrama Zadeha, provedla zde domovní
prohlídku, při které získala listinné podklady o záměrech obhajoby v „daňové“
kauze u Krajského soudu v Brně. Policie ho obvinila, že dávno před propuštěním z vazby
z vězení založil a řídil zločinné uskupení, jehož činnost směřovala k ovlivnění průběhu a výsledků ve výše
zmíněné „velké daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně.
Proti
sdělení obvinění ze dne 2. prosince 2016 podali obhájci stížnost, jejíž
vyřízení je povinností dozorového státního zástupce Michala Galáta. Do 10.dubna
2017 příslušné usnesení neobdrželi.
Na návrh státního zástupce Michala Galáta jej policie
v neděli 4.prosince 2016 předvedla před soudce Městského soudu v Brně
Aleše Dufka, který na něj uvalil vazbu ze všech tří vazebních důvodů (
nebezpečí útěku, ovlivňování svědků, pokračování v trestné činnosti), a to
bez ohledu na složenou rekordní kauci a její předchozí vyhodnocení Krajským
soudem v Brně při odmítnutí návrhu na uvalení předběžné vazby v únoru
r.2016.
S ním
soud poslal do vazby další členy údajného zločinného uskupení, mezi nimi
advokáta O.K., jenž fakticky vykonával operativní řízení domnělé skupiny. Jediný Shahram Zadeh podal stížnost proti
usnesení o uvalení vazby. Ostatní se buď nebránili, nebo stížnosti vzali zpět a
dostali se brzy na svobodu. Organizátor O.K. se ke svému jednání doznal,
projevil lítost, nepodal stížnost proti uvalení vazby a požádal o postavení
spolupracujícího obviněného.
Usnesení
soudce Aleše Dufka nabylo právní moc usnesením senátu Krajského soudu v Brně předsedy
Miroslava Dlouhého až 12.ledna 2017: vazební řízení má probíhat bez zbytečných
průtahů, ale v případě Shahrama Zadeha orgány ctí zásadu „co se vleče,
neuteče“: písemné vyhotovení usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí
stížnosti proti uvalení vazby obhájci obdrželi až 17.února 2017. Překvapující je zachování platnosti vazby
útěkové nedbáním složení rekordní kauce 150 milionů Kč, o které jiný senát
téhož soudu rozhodl v únoru r.2016, že je pojistkou proti útěku i
v jiných kauzách. Krajský soud v Brně se tak zapsal do historie české
justice svérázným důkazem o nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí, jdoucí až
do nesmyslnosti. Koluzní vazba měla ze zákona skončit 3. března 2017, ale neskončila,
neboť státní zástupce Michal Galát podal další vazební návrh až 24. března
2017. Vazební jednání před soudcem Městského soudu v Brně Davidem
Otevřelem proběhlo až ve dnech 7. a 11. dubna 2017. že Tříměsíční lhůta
povinného přezkumu trvání vazebních důvodů byla zachována, ale překročení hranice
trvání koluzní vazby zůstává nezhojitelnou vadou řízení. Je to mimo jiné hrubý
zásah do soukromí pana obviněného a jeho rodiny, neboť při návštěvách manželky
se novomanželé museli smířit s dohledem příslušnice Vězeňské služby ČR, a
návštěvy rodičů, neznalých češtiny, jsou prakticky znemožněny.
Perličkou,
která ozvláštňuje toto vazební řízení, je odůvodnění sdělení obvinění a uvalení
vazby předstižné. Nejaktivnějšími členy údajného zločinného uskupení byli
svědci M.V. a J.D., kteří byli možná
zapleteni do daňové trestné činnosti, stíhané Krajským soudem v Brně. M.V.
vystupoval v přípravném řízení a křivým svědectvím škodil Shahramu Zadehovi.
Oba byli ochotni ze zištných důvodů vytvořit prohlášení, v nichž
vypovídali ve prospěch Shahrama Zadeha a v neprospěch korunního svědka
Petra Pfeifera, vyšetřujících policistů, obou výše zmiňovaných státních
zástupců a dokonce i soudce Aleše Novotného. J.D. svým prohlášením vyvolal vyšetřování
Generální inspekce bezpečnostních sborů, které ovšem znemožnil státní zástupce
Michal Galát odebráním věci a jejím přikázáním policejnímu útvaru, jehož
příslušníky byli napadení policisté (stejně naložil s vyšetřováním proti
policistům téhož útvaru, kteří měli vydíráním nutit obžalovaného Michala Šimáka ke křivému svědectví proti Shahramu Zadehovi). Oba
dovedové, vysvětlující svou vstřícnost vůči Shahramu Zadehovi potřebou peněz, si
sice od obv. advokáta O.K. nechali za své služby zaplatit, ale pak i se svými
výtvory navštívili policejní služebnu, získané peníze odevzdali a přešli do
služeb rádoby spravedlnosti. O svém dalším počínání se pak předběžně radili
s policisty a o výsledcích různých setkání je informovali. Policisté je
bez rozpaků využili, ačkoli k tomu
neměli zákonem předpokládaný souhlas soudce vrchního soudu. „Práskači“ si
zajistili beztrestnost, ačkoli byli nejaktivnějšími účastníky domnělého
zločinného skupení. Údajné „zločinné uskupení“ tak nabylo velmi zvláštní ráz,
spíše se stalo nástrojem provokací proti panu obviněnému než prostředkem jeho obhajoby.
Vezmeme-li do úvahy, že on sám nic ze získaných dokumentů nepoužil, ač při
hlavním líčení v „daňové kauze“ k tomu měl příležitost, a policejní
provokace je jednáním jednoznačně protiprávním, vnucuje se otázka, proč ve
vazbě sedí právě Shahram Zadeh a nikoli ti, kteří využívali nemravné ochoty obou
provokatérů.
Dodávám,
že z toho mála, co o věci vím, jako laik usuzuji, že jednání Shahrama
Zadeha lze v nejhorším případě posuzovat jako přípravu na ovlivňování
soudu. Příprava trestného činu ale není v tomto případě trestná a uvalení
vazby bez důvodného podezření na spáchání trestného činu je protiprávní,
nehledě k tomu, že je bezdůvodným psychickým týráním obviněného a jeho
blízkých.
Žalobcům,
policistům a nakonec i soudcům, kteří se na stíhání Shahrama Zadeha podílejí,
posedlým představou, že vzpurnému Íránci musí pořádně zatopit, se ale podařil
zcela neobvyklý kousek, který asi před nimi nikdo nesvedl. Obvinili jej totiž,
že použil svědků - provokatérů M.V. a J.P. jako „živých nástrojů“ a tím se sám
provinil útokem na zmíněné úřední osoby. To je intrika, kterou by jim mohla
tiše závidět i zlopověstná StB.
Jenže
prohlášení obou svědků obsahují různá tvrzení, která mají usvědčovat
příslušníky orgánů činných v trestním řízení od vyšetřujících policistů až
po soudce Aleše Novotného z protiprávního jednání. Pokud orgány činné
v trestním řízení budou ctít zákon, nezbude jim, než přezkoumat pravdivost
obvinění. Opovrhnout jimi bez vyšetřování jen proto, že je přinesli nevěrohodní
přisluhovači policie přece nelze. Orgány při tom nesmí vyšetřovat samy sebe. Tím
se ovšem všichni zúčastnění představitelé spravedlnosti dostávají do složitého
postavení. Na jedné straně fungují jako orgány vymáhání práva, ale vedle toho
je možní nactiutrhači staví do postavení podezřelých a při vyšetřování obvinění
by současně mohli být vyslýcháni jako svědci, nebo by mohli vyšetřovat své
kolegy. Souběh všech těchto funkcí najednou je skutečně unikátní záležitost. A
příslušníci orgánů činných v trestním řízení se ve vztahu k oběma trestním řízením proti Shahramu
Zadehovi automaticky dostávají do postavení střetu zájmů, takže by se měli
vyloučit pro podjatost. Důsledky by byly dalekosáhlé. Například pokud by se
vyloučil soudce Aleš Novotný, celé hlavní líčení ve „velké daňové kauze“ u
Krajského soudu v Brně by se muselo opakovat od samého začátku, což by
znamenalo ztrátu více než celého roku.
Krvežíznivci,
toužící po hlavě Shahrama Zadeha, se hnali zaslepeně za svým cílem a napáchali
v řízení více škod, než by se podařilo panu obviněnému , i kdyby použil
prohlášení,
připravená
svědky M.V. a J.P.
To
nejpodstatnější z podstatného na
závěr: Shahram Zadeh se po
vazebním řízení ve dnech 7. a 11.dubna 2017 ještě na svobodu nedostal.
Soud sice rozhodl o jeho propuštění, ale usnesení není pravomocné, protože
státní zástupce Michal Galát dne 11. dubna 2017 k jednání nepřišel a
nevyjádřil se. Teprve po obdržení písemného vyhotovení usnesení se vysloví, zda
soudní rozhodnutí přijímá nebo proti němu podává stížnost. I kdyby s ním
byl srozuměn a vzdal se práva stížnosti, podařilo se mu prodloužit týrání
Shahrama Zadeha a jeho blízkých patrně o několik týdnů. Uvrhl je do ubíjejí
nejistoty. Zdá se, že si chtěl vychutnat moc nad obviněným až do poslední
kapky. Jeho jednání hodnotím jako úmyslné psychické týrání nevinných lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat