pátek 31. května 2019

TERORISTA V SOUDNÍ SÍNI


Díky „šikovným chlapcům“ ze spolku Milion Chvilek z.s. se na náměstích českých měst možná rodí nové politické hnutí, jemuž by z úcty k mladým otcům nápadu slušel název Milion Hloupostí. Bude-li trojjediný Andrej Babiš vršit chybné kroky jeden na druhý, možná se v příštích parlamentních volbách – samozřejmě pod nějakým decentním názvem –nové hnutí prosadí jako mocná konkurence, jež bude prokazovat, že pod vládou Babišova hnutí se zemi nevede líp, ale naopak stále hůře.

Iniciátoři pouličních shromáždění vkládají demonstrujícím do úst požadavky, z nichž srozumitelné jsou výzvy k odstoupení Marie Benešové a Andreje Babiše. Neschopni porazit jej legitimními prostředky parlamentní demokracie, usilují o jeho svržení oklikou a nezdravě ctižádostivá seniorka se veze s ním, ač zatím nic neprovedla. Demonstranti se zaštiťují  voláním po nezávislosti justice. Tento požadavek by ale vyžadoval upřesnění. Není jasné, v čem demonstrující spatřují omezení nezávislosti justice a v jakém směru by ji chtěli rozšiřovat, popř. co vůbec o činnosti orgánů vynucování práva vědí.

Ze souvislostí je zřejmé, že pod pojem „justice“ zahrnují celou soustavu orgánů činných v trestním řízení od policie přes státní zastupitelství až k soudům. Ve svém zaujetí si neuvědomují, že aspoň policie podala důkaz nezávislosti, když komisař Pavel Nevtípil dovedl vyšetřování účelového obvinění v kauze Čapí hnízdo až do podání návrhu na obžalování obviněných. Nevíme sice dosud, jak s návrhem naloží dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch, ale sama tato  skutečnost je důkazem, že s nezávislostí orgánů činných v trestním řízení to u nás není tak špatné, jak se domnívají demonstrující. Svým způsobem to je potěšující jev, i  když se přirozeně nemůžeme radovat z toho, že se nezávislost projevuje právě na stíhání skupiny obviněných, mezi nimiž má okrajové postavení také předseda vlády a nejsilnější parlamentní strany.

Jako laik, zabývající se dlouhodobě sledováním excesů orgánů činných v trestním řízení se s požadavky spolku Milion Chvilek z.s. a jím zmatených demonstrantů na prohloubení nezávislosti justice nemohu ztotožnit. Pravidla trestního řízení jsou nastavena tak, že uplatnění vnějších vlivů na průběh trestního řízení zákonným způsobem je prakticky vyloučeno a v tomto směru k prolomení nezávislosti orgánů vynucování práva může dojít pouze tehdy, když se v řízení rozhodujícím způsobem uplatní mravně pokleslý jedinec, popř. zájmová skupina darebáků, zneužívajících svou moc. Nezávislost orgánů činných v trestním řízení je institucionálně uspokojivě zajištěna a v praxi se projevuje. Nedovedu si např. představit, jakým způsobem by Marie Benešová s téměř nulovou pravomocí vůči státnímu zastupitelství mohla zasáhnout do trestního stíhání obviněných v kauze Čapí hnízdo. Dovedu si pouze představit, že státní zástupce Jaroslav Šaroch žije pod tlakem vědomí o velkém významu jeho rozhodnutí, jež nejspíš vyvolá bouři, ať rozhodne jakkoli. Ale nedovedu si představit, že by mu Marie Benešová mohla vnuknout názor, jak má nebo nemá rozhodnout.

Nezávislost orgánů činných v trestním řízení jde  ovšem tak daleko, že nelze předejít beztrestnému zneužívání moci pokleslých jedinců, chráněných extenzivních pojetím pojmu „nezávislost“, k beztrestnému poškozování práv stran trestního řízení, jdoucímu někdy až do úrovně justičních zločinů. Nejde ale o systémovou vadu organizace, jen o lidská selhání.

„Laboratorním vzorkem“ zneužívání moci je způsob, jakým příslušné orgány nakládají s obž. Shahramem Zadehem, jehož případem se zabývám již od r.2015. Při eskortování k soudu s ním zacházejí jako s nebezpečným teroristou.

Je obžalován ve dvou souvisejících kauzách. Ve „velké daňové kauze“, vedené u Krajského soudu v Brně před senátem předsedy Aleše Novotného, jej obžaloba činí  odpovědným za krácení daně z přidané hodnoty v obchodování s pohonnými hmotami se škodou 2,5 miliardy Kč. V „malé kauze“ u Městského soudu v Brně čelí obžalobě z přípravy ovlivňování svědků ve „velké daňové kauze“, čehož se měl dopustit založením organizované zločinecké skupiny, jež mu měla obstarávat křivá svědectví k vyvinění ve „velké daňové kauze“.

Považuji za nutné  na tomto místě předeslat, že jako laik mám jisté pochybnosti o konstrukci obžaloby ve „velké daňové kauze“, a to nejen v případě obž. Shahrama Zadeha, ale i skupiny spoluobžalovaných kolem obž. Daniela Rudzana. Jsou to ale pouze opatrné pochybnosti s připuštěním možnosti omylu, které mohou vyvrátit výsledky dalšího dokazování, do jehož konce je ještě daleko. Naopak trestní stíhání v „malé kauze“ se mi jako laikovi jeví jako nezákonné od samého počátku, protože pan obžalovaný se nedopustil ničeho jiného než opatřování důkazních prostředků ve svůj prospěch, na což má zákonné právo. Není prokázáno, že by si objednal křivá svědectví a ostatně dodané „zboží“ nijak nevyužil, ač k tomu měl příležitost. Tvrzení žalobce, že za tím účelem založil organizovanou zločineckou skupinu, popřel nalézací soud nepravomocným rozsudkem. Ať je to jakkoli, i vrah má právo na spravedlivý proces, a v těchto kauzách nejde o lidské životy, ale pouze o peníze, jejichž zcizení umožnil stát neefektivností činnosti svých orgánů. Nelze proto souhlasit s používáním nezákonných postupů v nakládání s panem obžalovaným.

Policie a státní zastupitelství používají k jeho usvědčování postupy, jejichž zákonnost ve mně jako v laikovi v některých případech vzbuzuje pochybnost. Před pěti lety Finančně analytický útvar, tehdy podřízený ministerstvu financí, potěšil ministra financí Andreje Babiše podáním trestního oznámení na velkou skupinu pachatelů, okrádající ve velkém stát o daň z přidané hodnoty při obchodování s pohonnými hmotami. Z poznatků z výslechů svědků v obou kauzách Shahrama Zadeha ale vyplývá, že podezřelé, na které ukázal Finančně analytický útvar, policie nikterak neznepokojuje, ač od podání trestního oznámení již uplynula dlouhá doba. Ale někteří z nich se vynořují v obou jeho kauzách jako svědci na straně obžaloby nebo dokonce jako spolupracovníci policie při vytváření skutkové podstaty žalované trestné činnosti.

Nepřehlédnutelná a pochybnost o zákonnosti vzbuzující je snaha státních zástupců a soudců držet Shahrama Zadeha za každou cenu ve  vazbě. Soudci se nestydí lhát, když potřebují odůvodnit rozhodnutí o ponechání ve vazbě.  V souvislosti s „velkou daňovou kauzou“ strávil ve vazbě 22 měsíců. Dostal se na svobodu po složení rodinou a přáteli rekordní kauce 150 milionů Kč, ale hned na dvoře věznice byl znova zatčen a předveden před soudce s návrhem na uvalení předběžné vazby, jejíž trvání není zákonem omezeno. Soud ale návrhu nevyhověl. V následujícím období se pak pan obžalovaný disciplinovaně dostavoval k soudu a nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěl uprchnout, nebo se skrývat či jinak mařit trestní stíhání. V té době se oženil s Češkou, čímž dále prohloubil své zakotvení v České republice jako adoptované vlasti.  Nicméně  státní zástupce vykonstruoval obvinění z „malé kauzy“ a 2. prosince 2016 jej nechal znova vzít do vazby, z které se dosud nedostal. Rekordní kauce jej nechrání, protože ji soud přijal v jiném řízení. Nalézací soud jej při vyhlášení rozsudku dne 5. března 2019 propustil z vazby, ale státní zástupce Robert Henzel podal proti usnesení stížnost, které Krajský soud v Brně samozřejmě vyhověl.

Stálé prodlužování vazby hodnotím jako týrání pana obžalovaného a jeho rodiny. Během jejího trvání došlo k různým nezákonnostem, z nichž pouze překročení hranice trvání koluzní vazby vyneslo dozorovému státnímu zástupci Michalu Galátovi potrestání kárným soudem, zatímco zneužití zdravotní dokumentace jeho manželky a zveřejnění choulostivých fotografií z obsahu jeho iPadu zůstalo nepotrestáno .  V loňském roce se obž. Shahram Zadeh stal poprvé otcem a své otcovství silně prožívá. Se synem,  jenž je jeho věrnou kopií, se smí potěšit pouze při návštěvě ve věznici.

„Třešničkou na dortu“ ve způsobu, jakým s ním státní moc zachází, je způsob provádění eskorty k soudnímu jednání. Zatímco ostatní obžalované, kteří přicházejí do soudní síně z věznice, přivádějí příslušníci Vězeňské služby ČR v běžných uniformách, vyzbrojeni jen pistolemi, Shahrama Zadeha doprovází šestice zakuklených těžkooděnců, z nichž někteří jsou vyzbrojeni samopaly. Jsou důkladní: než povolí vstup pana obžalovaného do soudní síně, jeden z nich se přesvědčí, že se za zády senátu neskrývá atentátník.Rozmístěni v protilehlých částech soudní síně po celou dobu jednání ohrožují svými samopaly senát, obhájce a  veřejnost. Jeden se stále drží v jeho těsné blízkosti, neodstoupí ani při poradě s obhájcem a vzbuzuje dojem, že se snaží naslouchat. Takový doprovod by byl přiměřený, kdyby se jednalo o nebezpečného zločince, vraha nebo teroristu. Obž. Shahram Zadeh toto zacházení oprávněně považuje za újmu na jeho osobní důstojnosti. Dotazoval jsem se odpovědných činitelů Vězeňské služby, proč s panem obžalovaným  takto nakládají a dověděl jsem se, že podle informací od policie panu obžalovanému hrozí blíže nespecifikované nebezpečí, před nímž jej ozbrojená  eskorta chrání. V tomto případě musíme uznat, že Vězeňská služba nemá jinou možnost než pana obžalovaného chránit. Nemám důvod nevěřit představitelům Vězeňské služby, že jim policie  takové upozornění poskytla. O důvodnosti informace o ohrožení pana obžalovaného nevím nic. Na druhé straně je třeba přiznat, že pan obžalovaný má z této „péče“ určitý prospěch. Často se stává, že k soudu putuje v jeden den více vězňů, které Vězeňská služba přepravuje hromadně. Společně přijíždějí i odjíždějí, volný čas během dne tráví ve společné cele. Rozhodne-li se pan obžalovaný, že jeho další přítomnost  v soudní síni již není nutná a soud mu povolí ji opustit, nemusí s ostatními čekat na návrat do věznice až na konci úředních hodin soudu, ale eskorta jej odveze ihned. Soudce Michal Kabelík to kdysi vtipně připodobnil ke speciální taxislužbě.

Ovšem legenda o ochraně bezpečnosti pana obžalovaného dostala vážné trhliny, když Vězeňská služba ČR „vylepšila“ svou péči o kontrolu listin, jež si odnáší z věznice k soudu a přináší zpět, a také o kontrolu písemností, jež při poradě v soudní síni předkládá obhájci nebo naopak je od něj přijímá.

Do písemností, jež používá obžalovaný v soudní síni, smí nahlížet při jeho vystoupení pouze soud. Komunikace mezi obžalovaným a jeho obhájcem je chráněna zákonem jako důvěrná. Státní orgány ji nesmí kontrolovat. Popsané jednání příslušníků eskorty nelze odůvodnit péčí o bezpečnost pana obžalovaného. Domnívám se tedy, že počínání jinak korektní Vězeňské služby ČR jí bylo někým vnuceno a je nezákonné. Generální inspekce bezpečnostních sborů by měla prověřit důvodnost a zákonnost tohoto nakládání s panem obžalovaným.

Demonstrantům z hnutí Milion Hloupostí tedy vzkazují, že další prohloubení nezávislosti orgánů vymáhání práva by patrně vedlo k častějšímu výskytu nezákonností v trestním řízení. To by ovšem bylo nežádoucí, protože stát již nyní každoročně vyplácí obětem justičních přehmatů  desítky milionů Kč, na které jejich původci ze svých platů nepřispívají.  S prohloubením nezávislosti by vyplacené sumy rostly.







5 komentářů:

  1. Dovolím si oddělit "daňového teroristu" pana obž. Shahrama Zadeha od "šikovných chlapců" ze spolku Milion Chvilek, z.s.
    O "Daňovém teroristovi" vím pramálo, jenom z blogu pana Jemelíka. Nebyl jsem nikdy u jeho obchodních aktivit, ani u jiných jednání, pro které dnes stojí před soudem pan obviněný. Myslím si ale, že u nich nikdy nebyl ani pan Jemelík, jenž se ale tváří, jak je vše kolem pana obviněného zalité sluncem a pan obviněný je čistý jako slovo boží. Něco jiného je mít na věc nějaký názor, něco jiného je tvrdit, jak je pan obviněný týraný, snad jenom na duši a na těle proboha svatého ne. Mám na to svůj osobní názor, který je natolik osobní, že ho nehodlám zveřejňovat a to z důvodů, že o jeho "trestnosti" či "beztrestnosti" vím kulové a nechtěl bych se mýlit, jako se v mnohém mýlí pan Jemelík.
    Zastavím se tedy u "Spolku", který účelově vznikl posledního lednového dne roku 2018 a jeho spisová značka je vedena u Městského soudu v Praze pod č. L 69778
    Iniciativu vzniku spolku chválím, protože vznikl z podobných pohnutek, které mám k panu Babišovi, alias Burešovi, já sám. Je pro mne nepřijatelné, aby v české politice, natož premiérem byl člověk, úzce spjatý s teroristickou skupinou StB, která byla jedním z chapadel ruské KGB. O tom není pochyb.
    Hned ve druhé větě druhého odstavce, ale musím silně nesouhlasit s panem Jemelíkem. Demonstrace je legitimní nástroj v každé demokracii a to, že se to nelíbí na Hradě, tak ve Strakově akademii a potažmo panu Jemelíkovi neznamená, že někdo usiluje oklikou o svržení estébácké figury, která udávala lidi a ničila jejich rodiny. Pan Babiš byl placeným agentem státní bezpečnosti a to je pane Jemelíku veliký rozdíl od lidí, které z nějakého důvodu přiměla StB ke spolupráci a fízlování.

    Demonstrace je tedy v řadě národních i mezinárodních katalogů lidských práv, např. v čl. Listiny základních práv a svobod, v čl. 20 Všeobecné deklaraci lidských práv a v čl. 11 Evropské úmluvy o lidských právech. Zákonná úprava realizace tohoto práva je obsažena v zákoně č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
    Nakonec pane Jemelíku demonstrace vynesla i vrahy do čela státu, jako byl Klement Gottwald, kdy "dělnická ozbrojená lůza" provedla státní převrat, od demokracie k totalitě.
    Jiná demonstrace, které jsem se aktivně zúčastňoval, tento zrůdný režim v listopadu 1989 zase svrhla, bohužel až po 40 letech bolševického teroru.

    To jenom na vysvětlenou, že demonstrace je demokratické právo a tedy legitimní právo. Když pane Jemelíku je někdo v tomto státě manipulován, tak jsou to voliči pana Babiše. K nim patříte i vy, jednak jako bývalý komunista, jinak byste s ním neposnídal míchaná vajíčka, že.
    Vrátím s tedy do r. 1948 kdy zmanipulovaní voliči dali hlas komunistům, aby komunisté beztrestně mohli rozkrást co se dalo a popravovat svoje odpůrce. Ono to sice zdánlivě pro méně chápavé čtenáře nesouvisí, ale pouze zdánlivě. Dnes v naší "pseudodemokracii" zmanipulovaný volič náhle ztratí paměť a zvolí si do čela státu agenta státní bezpečnosti, nota bene trestně stíhaného. Proto musí přijít jiní občané, tentokráte se zdravým selským rozumem, kteří svobodně, tak jak jim to ukládá zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, žádají demisi pana agenta StB.

    V jedné věci ale s Vámi musím souhlasit. Včera jsem v TV zahlédl paní Benešovou s panem Pavlem Zemanem, jak rokovali o téměř neodvolatelnosti vrchního státního zástupce. Jednak pan Pavel Zeman, je pro mne naprosto nepřijatelný člověk, kterého bych z úřadu vyhodil hned, neboť sleduji jeho kroky, které jsou v mnohém pro mne naprosto nepřijatelné. Zde musím souhlasit s tím, že Spolek "šikovných chlapců" žádá něco, co je do budoucna naprosto nepřijatelné a velice nebezpečné. Neodvolatelnost je možná částečně v Rusku a Číně a úplně v KLDR. Každopádně do demokracie nepatří, naopak by měl stát vymáhat vyplacené odškodnění za justiční přehmaty, kdy jsou doposud státní úředníci beztrestní a to i zabavením jejich majetku a hlavně zbavením soudcovského taláru.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pane Demokrate, ve škole mě učili, že anonym patří do koše. Normálně na anonymní diskusi nereaguji. V tomto případě dělám výjimku jen proto, abych Vás ujistil, že vše, o čem píši, se opírá o přímé poznatky ze soudní síně a o znalost spisu, v případě Shahrama Zadeha o znalost osoby i jeho rodiny. Výjimka se nebude opakovat.

      Smazat
  2. ÚSTAVA zaručuje svobodu názorů,názor tedy respektuji a v mnohém s ním /sic/nesouhlasím.Co je jediné možné,že život pana pisatele výše/nazývajicího sebe sama demokratem/probíhal a dosud probíhá v mně neznámé rovině.Jeho informace se v dobách sametové revoluce platily zlatem a místy z nich vyrostli zajímavé osobnosti.To je má životní zkušenost.Dovolím si podotknout/aby nebylo pochyb /,že p.Jememlíkovi věřím více než p.Demokratovi.

    OdpovědětSmazat
  3. Pane Stanislave, jakou formu zvolím je pouze moje věc a nenutím Vás číst moje úvahy. Komu věříte a nevěříte, tak je zase Vaše svaté právo. Vše je pouze o informacích. Pan Jemelík se ve škole učil, že anonym se hází do koše. Pak musím říci, že lže, jako když Rudé právo svého času psalo. Nikdy a nikde se ve škole taková hovadina neučila. Pan Jemelík se také učil ve škole Marxismus-leninismus a dělal z něho zkoušky. Není to v žádných osnovách. Panu Jemelíkovi vadí pravda. Už mu totiž nikdo neodpáře, že byl v komunistické straně, tedy v teroristické organizaci, která vraždila svoje odpůrce. To znamená pane Stanislave, že pan Jemelík schvaloval vraždy politických odpůrců. Mohu Vás tedy ujistit, že já žádnému komunistovi nevěřím a pokud Vy ano, potřebujete si nutně zopakovat historii. Možná až Vám popraví někoho z Vašich známých, nebo nedej bože někoho z příbuzných a blízkých, pak teprve se Vám ve vaší makovici rozsvítí. Možná jste jenom zoufalý volič hnutí Ano, které jedou stejně skončí na smetišti dějin.

    Věříte tedy člověku, který se rozešel se svými přáteli a "bojovníky" za lepší justici, když zradil ideály spolku Šalamoun, ze kterého byl vyhozen, protože lezl do prdele agentovi StB, panu Babišovi. Ze spolku ho vyhodil jeho předseda, pan John Bok, protože pan Jemelík ztratil soudnost, zahodil ideály a šel posnídat s panem Babišem míchaná vajíčka. Mně pane Stanislave dávají za pravdu tisíce lidí, kteří jsou právě dnes na Václavském náměstí.
    Věříte člověku, který se nestydí obhajovat největšího polistopadového korupčníka pana Zemana, tedy toho co smrdí na Pražském hradě. Můžete se to dočíst v článku Bavič prezident, ze dne 7. dubna 2019.

    Pan Jemelík se nestyděl obhajovat pana Klause staršího, když udělal zrůdnou amnestii a na svobodu se dostalo spoustu gaunerů, kteří jsou dnes beztrestní. Možná byste mluvil jinak a tomuto zvrácenému necharakternímu starci, který si hraje na ministra spravedlnosti, byste plivl do xichtu, když byste byl obětí H-systému, kde díky amnestii pana vlastizrádce Klause, byste se nemohl domoci spravedlnosti, protože zrůdy, kteří rozkradli miliardy z tohoto H-systému, tak pan Klaus zbavil odpovědnosti, svojí zrůdnou amnestií. Pan Jemelík se nestyděl a dosud nestydí, tuto zrůdnou amnestii páně Klause obhajovat. Můžete si to vyhledat na blogu pana lháře Jemelíka.
    To víte, že se panu Jemelíkovi nelíbí moje úvahy, je v nich namočen bohužel až po krk, ale hlavně, je v nich pravda.
    Přitom si můžete všimnout, že já jsem napsal, že jsem u obchodních aktivit pana Zadeha nebyl, ale pan Jemelík také ne. Je úsměvné, že se pan Jemelík odvolává na soudní spisy, které jsou tajné. Můžete si položit otázku, zda to pan Jemelík dělá zdarma, tedy z přesvědčení, že pan Zadeh je čistý, jak slovo boží, nebo naopak na jeho konto, tedy na konto jeho pochybného spolku, jdou nějaké prostředky od rodiny pana Zadeha. Pak si ale můžete položit otázku, zda je "pravda" pana Jemelíka zaplacenou pravdou, nebo jde o přesvědčení pana Jemelíka, že pan Zadeh pohádkově zbohatl, zrovna tak jako náš, tedy pardon Váš milovaný agent StB pan Babiš.To ale pak docela mění situaci, že. Tím jsem jenom píchl do vosího hnízda, ale neřekl jsem tím, že je pan Zadeh vinen, nebo nevinen. Jasně a srozumitelně jsem napsal, že o tom vím kulové.
    Když tedy budete věřit agentovi StB, jako pan Jemelík, k čemuž se veřejně hlásíte, tak jste zvrhlá kreatura, která si nevidí, zrovna tak jako pan Jemelík, ani na špičku nosu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. PŘEČTENO 7.6.,PANE DEMOKRATE JE MI VÁS UPŘÍMĚ/a bez úvozovek/ VELICE LÍTO.

      Smazat