S politickým odůvodněním
potřebou snížit stav vězňů v přeplněných věznicích posílá ministr Pavel
Blažek do legislativního procesu novelu trestního zákoníku. Odůvodnění je
zčásti falešné. Není úplně jisté, že účinek legislativních změn bude odpovídat
očekávání, ale hlavně to je řešení na
dlouhé lokte. Pokud vůbec zákon projde legislativním procesem ještě před koncem
volebního období, jeho účinky se projeví postupně až v dalších letech,
přičemž jejich kvantitativní dosah je nejistý. Ale Vězeňská služba upozorňuje na
nepřijatelně vysoký stav vězňů právě teď.
Je-li situace věznic skutečně
kritická, okamžitým řešením by samozřejmě byla amnestie prezidenta republiky. Je
to vyzkoušený spolehlivý prostředek. Překvapivou cestu ukázala britská vláda,
která před několika dny nechala propustit značný počet vězňů bez soudních
procedur (zde). Vybavit naši
vládu obdobnou pravomocí zákonem by mohlo být docela rychlé, je-li
skutečně stav věznic neúnosný. Vláda
odpovídá za situaci ve věznicích. K odpovědnosti ale patří pravomoc a
nástroje. Vybavit ji by bylo na místě. A v krajním případě by mohl
generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis sebrat odvahu
k následování příkladu předchůdkyně Kamily Meclové, která kdysi prostě
dočasně zastavila přijímání nových příchozích.
Přeplňování věznic se opakuje a k nemilému
úkazu se přistupovalo různě. Pamatuji si na zasedání Poradního sboru
generálního ředitele Vězeňské služby, na nichž se řešení hlavně hledalo
v rozšíření ubytovacích kapacit. Do úvahy přicházelo vybudování nové
věznice s účastí soukromého kapitálu. Nepodařený byl nákup nevhodné budovy
od kroměřížské arcidiecéze, které se později Vězeňská služba zbavovala
s potížemi a se ztrátou. Budování nové věznice dnes ale není na pořadu
dne, byť v budoucnosti možná bude
nezbytné: bude-li vězňů stále přibývat a další změny trestní politiky již nikdo
nevymyslí, nic jiného nezbyde.
Vzpomínám také na šťastné časy s
otevřenými dveřmi Kanceláře prezidenta republiky, kam představitelé spolku
Šalamoun chodili mimo jiné přesvědčovat pana prezidenta Václava Klause, aby
amnestií ulevil přeplněným věznicím. Vzdoroval zhruba dva roky a jeho
stanovisko bylo jednoznačné: potřeba uvolnění kapacity věznic není přijatelná
jako politické odůvodnění amnestie. V těch časech s námi jednali i
ministři spravedlnosti a směli jsme se zapojit do diskusí o připravovaných
novelách zákonů. Časy vstřícnosti k občanským iniciativám jsou ovšem dávno
pryč. Od té doby „věrchuška“ zpanštěla a uzavřela se do sebe.
Z informací z veřejných
zdrojů o obsahu připravené novely trestního zákoníku se zdá, že navrhovaná
opatření jsou vesměs rozumná. Zejména se mi líbí záměr rozšířit prostor pro
výdělečnou činnost původcům materiálních škod zkrácením jejich pobytu za
mřížemi. Podporuji dekriminalizaci marihuany, ale neztotožňuji se
s bagatelizací neplacení výživného, které zákon postihuje pouze
v případě, že dojde k ohrožení dětí vyvoláním nouze. Matky postižených dětí
budou muset snášet zkoumání jejich soukromí úřadem, který bude povolán k posuzování závažnosti
důsledků selhání otce. Ostatně netrpí-li děti neplatičů nouzí, je to vždy pouze
zásluhou matky, jež takto nepřímo zvýhodňuje provinilce a dostává se vůči němu
do nerovnoprávného postavení.
Avšak záměr na novelizaci trestní politiky
vychází ze zúžení příčiny přeplňování věznic na časté ukládání nepodmíněných trestů a nedostatečné využívání
alternativních trestů. Příčin je ale více. Nikdo se například nezamýšlí nad
důvody, proč stále roste kriminalita, tedy odkud se bere stálý přítok vězňů. O
prevenci kriminality se občas mluví, ale žádná praktická opatření nevidím.
Ostatně je obtížné je vymýšlet, když za růstem kriminality je mravní úpadek části společnosti a vedle toho příval
nových příležitostí k obstarávání bezpracných příjmů, jako jsou například
podvody na internetu. Další neřešenou příčinou bobtnání vězeňské populace, kterou
Blažkova novela neodstraní, je vysoká recidiva. Zčásti ji určitě způsobují
lidé, kteří prostě na svobodě neumí žít a návraty za mříže jim nepůsobí potíže.
Jako příklad si vzpomínám na ženu, která po propuštění z výkonu trestu
vždy chvíli pobyla na svobodě, ale pak se někde vloupala do sklepa, ukradla
horské kolo, v hospodě je prodala, a pak jen pokojně čekala, kdy si pro ni
přijde policie. Posléze se s pocitem úlevy vrátila do domu smutku na
přiléhavé adrese Rozkoš 990. Takoví lidé
se budou i nadále do věznic vracet jako domů, nebudou to pociťovat jako újmu a
žádný zákon je z věznic nevypudí. Daleko více je ale těch, kteří by se
sice již nikdy vrátit nechtěli, ale nemají rodinné zázemí a po návratu na
svobodu se dostanou do cizího, nepřátelského prostředí, jímž se potácejí bez
pomoci. Budou mít potíže se získáním obydlí a nikdo jim nedá zaměstnání,
protože ve společnosti panuje nedůvěra k propuštěným vězňům. Nezískají
legální přístup k obstarání obživy a hlad je donutí sejít ze správné
cesty. Nemáme vybudovaný systém postpenitenciární péče, který by se postaral o
propuštěné vězně, kteří nemají kam jít. Je to dobře známý problém, ale skutečně
vážně se jím dosud nikdo nezabýval, pouze se o tom mluví a něco málo dělají některé
neziskové organizace. Použitelnou cestou by mohlo být rozšíření úkolů a
pravomocí Probační a mediační služby, které by ovšem vyžadovalo její přiměřené
personální a finanční posílení.
Ministrovi Pavlovi Blažkovi zbývá do
vypršení mandátu zhruba rok. To je na odstranění výše naznačených příčin přeplňování věznic
příliš krátká doba. Mohl by se o to pokusit jeho nástupce, ale není jisté, že
hozenou rukavici zvedne, když předchůdci se o to nepokusili. A za čas se opět
dovíme, že jsou věznice přeplněné a musí se s tím něco dělat…
Tak to jde stále dokola po celou dobu
mého působení v roli justičního
potížisty (pardon, občanského aktivisty) a změna není pravděpodobná.
==========================================================================
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.
Upozorňuji na zajímavé
filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v
sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled
antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora,
státního zástupce, bankovního právníka.
Žádné komentáře:
Okomentovat