čtvrtek 19. ledna 2023

GENERÁLŠTÍ PREZIDENTI

K vlastnostem euroatlantické politické kultury patří jistá nedůvěra k vojákům při obsazování úřadů ministra obrany a prezidenta republiky, které se téměř zásadně svěřují civilistům. Je to prevence proti případnému zneužití moci k nastolení diktatury s pomocí armády. 

Vyjde-li z 2. kola prezidentské volby generál  Petr Pavel, bude to výjimka v krátké historii státu a v euroatlantickém prostoru. 

Nepochybuji o tom, že generál Pavel bude ceremoniální část výkonu funkce prezidenta zvládat důstojně. Přesto mě stále udivuje náhlý vzestup zájmu voličů o něj. Vždyť se v politickém životě země v poslední době nijak neprosazoval. 

Právě v jeho neangažovanosti je asi první příčina jeho přitažlivosti. Neměl příležitost nadělat si nepřátele a závistivce (kdo  nic nedělá, nic nepokazí) a současně byl proti hloučku nezajímavých kandidátů nejpřitažlivějším zastáncem pro nepřátele a závistivce Andreje Babiše. 

Dobře působí jeho klidné vystupování, líbivě zastřižený vous a vojácky vzpřímené držení těla. A mnoha lidem dělá dobře jeho ujišťování, že bude dbát o dodržování pravidel a pořádek ve věcech veřejných. Neříká ale nic o tom, o jaké případy nedodržování pravidel a narušování pořádku ve věcech veřejných se jedná a jakých nástrojů k nastolení příznivého stavu v této oblasti použije, když prezident žádnou speciální pravomoc nemá. „Sliby jsou chyby“. Jakož i v jiných případech, politikům se snadno dávají, ale hůře plní. 

Nenadějnost plnění jeho slibů vyplývá ze srovnání s těmi výjimkami mezi generály, již se stali prezidenty. Nejstarší mezi nimi byl polní maršál Paul von Hindenburg, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa. Autoritu národa si vysloužil jako úspěšný vojevůdce. Nicméně svou kariéru završil jmenováním Adolfa Hitlera říšským kancléřem. 

Další významnou osobností byl generál Charles de Gaulle, jenž byl nezpochybnitelným představitelem francouzského odporu proti dočasně vítězícímu hitlerovskému Německu a uznávaným vůdcem národa. Nadhled a politický bystrozrak projevil ve vztahu k Německu, o němž soudil, že po denacifikaci bude opět významným účastníkem evropského ekonomického a politického života. Při první návštěvě Německa v roli francouzského prezidenta pronesl projev „v jazyce Goethově“. Přes přirozenou autoritu nedokázal uchránit Francii od řady politických a sociálních otřesů. 

Do prezidentské funkce se prosadil také generál Dwight Eisenhower, jeden z nejvýznamnějších vojevůdců 2. světové války a jediný generál, který se v 20.století stal prezidentem Spojených států amerických. Patřil k výrazným americkým prezidentům a zanechal po sobě Eisenhowerovu doktrínu, která zaručovala použití vojenské síly jako reakce na případnou agresi jakékoliv země, která by byla baštou komunismu. 

I když armádní generál Ludvík Svoboda se stal prezidentem totalitního státu z vůle vedení Komunistické strany ČR, byl autoritou díky svému působení v čele čsl. armádního sboru za 2.světové války. Byl oblíbencem Leonida Brežněva. Přesto v době jeho mandátu 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy a začala dvacetiletá okupace sovětskou armádou. Následně sehrál významnou úlohu při jednáních s velením invazních vojsk a s politbyrem Komunistické strany SSSR, kdy usiloval, aby ztráta důstojnosti okupovaného státu byla co nejmenší.  Postavil do pozoru velitele východoněmeckých výsadkářů a přiměl jej ke stažení jeho jednotek. Významná byla jeho účast na  moskevských jednáních s politbyrem, kterou možná zachránil život Alexandra Dubčeka. 

Za výše zmíněnými generály v době jejich zvolení prezidenty stály velké činy. Jsou zásluhy generála Petra Pavla srovnatelné s jejich ? Bude schopen dosáhnout toho, co se jim  nezdařilo, tedy zajistit pořádek a bezpečnost ve státě? Nebude podporovat omezování občanských svobod, které začalo za působení Fialovy vlády? A bude účinným oponentem vlády v její neblahé ekonomické politice?

==========================================================================Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

4 komentáře:

  1. Pokud se tento nájemný vrah chlubí zabíjením lidí svýma "holýma rukama", jde jednoduše a prostě o velmi nebezpečného psychopata, kterého je nutno od lidí navždy izolovat.
    Dát mu pozici prezidenta znamená do budoucna povraždění tisíců a tisíců lidí - a to hlavně těch, kteří by si ho "zvolili".

    OdpovědětVymazat
  2. Kde jste tohle vzal, že zabíjel holýma rukama?Přestaňte už to pít!

    OdpovědětVymazat
  3. V tomto případě musím souhlasit s PEPOU NOSEM,bez výhrad.Starší vzpomenou na t.zv."mise"NATO V JINÝCH ZEMÍCH, který se P.P.účastnil a je plně odpovědný /svou přítomností/za životy padlých-tak to u armády chodí.Stačí jako příklad "české"pomoci-KOSOVO

    OdpovědětVymazat
  4. DEMAGOGIE versus DEMOKRACIE

    Vlezdoprdelismus pana Jemelíka je vrcholnou exhibicí pro podporu lháře, oligarchy a v první řadě placeného estébáka, který se neštítí ničeho.
    Přispěvatele do diskuse Pepy Ripáka, alias Nose, nemá význam komentovat, opět zfetované hovado boří.

    Přeci jenom mně ale nedá upozornit na Branný zákon č. 585/2004 Sb. Mohl bych požádat dementního feťáka Nose, aby mně citoval vraždění tisíců a tisíců lidí, kteří volí demokratického kandidáta, kde to v tomto zákoně je.
    Úkolem armády je obrana vlasti a jeho obyvatel. Jde tedy bezpochyby jak zákonnou povinnost, tak povinnost vlasteneckou. Armáda tedy brání nejen stát navenek, ale i prdele zfetovaného dementního Josefa Pepy Rypáka a prdele Jemelíka, obdivovatele estébáckého kandidáta Bureše.
    Je to vázáno na Ústavu ČR, ale to by ji museli tleskači pana Babiše, alias Bureše číst. Samotné čtení by ale nepomohlo, protože se domnívám, že by ji stejně nepochopili, na to jim totiž stačí hulvátský prezident Zeman a jeho šamanský výklad Ústavy.
    Pro lidi, kteří mají mozek, tak by stačilo připomenout, že II. světovou válku rozpoutal Hitler a Stalin. Nebudu připomínat rok 1938 a březen 1939, kde nás podobní váleční sráči, jako je Pepa Rypák dostali do područí Hitlera.
    1. září 1939 napadl Hitler Polsko a 17. září se přidal Sovětský svaz.
    24. února 2022 fašistické Rusko napadlo svrchovaný stát Ukrajinu. Z pohledu historie, ze které se soudruzi jako Jemelík, který má tu drzost poukazovat na komunistickou minulost pana generála, když ji sám vlastnil a má doma ukrytou, co kdyby náhodou vyhrál estébák Babiš o opět jako Klaus a Zeman se snažil otočit kormidlo na východ.
    Pane Jemelíku, máte u mě obdiv, protože jste jako českoslovenští komunisté de facto dokázali jako první na světě, že je země kulatá. Vysrali jste se na Západ a z Východu přišlo hovno.

    Pan generál Pavel má několik válečných vyznamenání a to francouzské, belgické, bulharské, americké a české. Byl vyznamenán i naším jediným demokratickým prezidentem od r. 89 a to Václavem Havlem. U těch francouzů stačí připomenout, že šlo o záchranu 53 francouzských vojáků z obklíčení, včetně dvou padlých. Za to dostal Řád čestné legie.
    Jaké vyznamenání má Babiš: lhář, podrazák, tunelář, oligarcha. Abych ale nebyl jako Pepa Rypák, tak fakta. Deset let Babiš lhal o tom, že ptačí hnízdo je politický akt proti němu. Ejhle ten kotrmelec, když byl nepravomocně zproštěn dotačního podvodu a pan soudce ve svém zdůvodnění jasně odpověděl, že nešlo o politickou kauzu, tak Babiš blahořečil soudci a nezávislé justici, kterou deset let i pomocí vlezdoprdelisty Jemelíka dehonestoval. Teď se otočil a najednou to není politická objednávka. Lže stále, nedávno v debatě s dětmi lhal, že nechal opravit Národní muzeum a Stání operu. Na dotaz dětí nedovel odpovědět, co je napsáno nad Hynaisovou oponou, tak se uchýlil k této lži. Pravda je, že opravu provedli jeho předchůdci.
    Mohl bych pokračovat, protože materiálu je taková spousta, tak závěrem, Babiš je morální bahno.
    K poznámce pana Jemelíka, už asi hodně stárne, ale jeho předposlední odstavec vykazuje známky neznalosti. Generál Ludvík Svoboda spolu s Alexandrem Dubčekem podepsali společně s celou delegací protokol v Moskvě Brežněvovi souhlas s okupací a to 27. srpna 1968, kterou jim 31. srpna posvětil Ústřední výbor strany. Takže jak zachránil Svoboda Dubčeka, kolaboranta? Jediný kdo nepodepsal a koho tedy zachránil pan Svoboda byl František Kriegel. Dubček naopak podepsal jako předseda Federálního shromáždění"pendrekový" zákon, který umožňoval po 21. srpnu 1969 brutálně zasáhnout proti demonstrantů.

    OdpovědětVymazat