Podle veřejných zdrojů (např.
Seznam Zprávy 15.7.2021) podala Marie Benešová kárnou žalobu na bývalého
nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, a to kvůli způsobu, jakým zasahoval ve
prospěch svého známého do soudního sporu. Neměl bych být udiven, protože jsem
sám během jejího mandátu podal několik podnětů k jeho kárnému stíhání a
opakovaně jsem upozorňoval na jeho odpovědnost za „puč“ z 12.června 2013.
Souhlasím s jejím názorem, že neměl vést v r.2014 jednání v bytě
soudce Jana Czernina v zájmu svého známého Petra Habersbergera.
Jenže žijeme v zemi kontinentálního
práva, které je přísně formální a zná neprolomitelné procesní lhůty. Kárný žalobce
je vázán subjektivní lhůtou šesti měsíců ode dne, v němž se o kárném provinění
delikventa dověděl, ale vedle toho hlavně lhůtou objektivní, která činí 3 roky
od pohoršujícího skutku. Subjektivní lhůta prý vyprší v neděli 18.
července 2021, ale objektivní lhůta vypršela již před lety. K projednání žaloby
proto buď vůbec nedojde, nebo kárný soud pana kárně žalovaného nepotrestá.
Kdyby ji tedy paní ministryně nepodala, Pavlu Zemanovi by neuškodila ani neprospěla,
ale sebe by ušetřila ostudy.
Pokud by Marie Benešová neznala
procesní lhůty kárného řízení, byla by mezi ministry spravedlnosti České
republiky výjimečným exemplářem, který nezaslouží zachování. Taková představa se mi ale zdá být zcela
neuvěřitelná. Spíše si myslím, že paní ministryně nezvládla svou animozitu vůči
Pavlu Zemanovi a doufala, že tímto krokem vyvine psychologický tlak na
nenáviděného, který jej donutí, aby ze státního zastupitelství odešel úplně.
Nepřímo dodala věrohodnost Zemanovu tvrzení, že odchodem z funkce reagoval
na tlak z její strany. Nevím, jak Pavel Zeman na tento viditelný tlak
zareaguje a je mi to jedno. Je možné, že opustí státní zastupitelství a
přestane tak být účastníkem kárného řízení, ale stejně tak dobře si může
dovolit výstřelku své nepřímé nadřízené si nevšímat, neboť jeho postavení
řadového státního zástupce je bezpečnější než postavení ministra spravedlnosti
a kárná žaloba je „mračnem, z něhož pršet nebude“.
==========================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují
obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na
výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
Jo. Benešová může být divná. Poslala mi dopis, kde mi napsala: "Zamítá se."
OdpovědětVymazatNe, že by mě to pohoršilo, ale nějaké zdůvodnění proč by bylo fajn.
Z MRÁČKU ANI NEKÁPNE
OdpovědětVymazatPan premiér si vybírá do úřadu ministryně, které musejí ve výběrovém řízení strhnout osobní váhu. Obezita je podmínkou. Že pak zarostou sádlem některé orgány, které jsou potřeba k rozhodování, tedy hlavně k myšlení, tak se to musí někde projevit.
To si takhle paní Benešová stoupla na Karlův most a hodila do vody dlažební kostku. Pak se divila, jak je to možné, že hranatá kostka dělá ve vodě kruhy, místo čtverců. Zrovna tak jako podala kárnou žalobu, tak je to asi jako když plácla prknem o rybník. No vyplašila akorát pár kachen, ale nic víc se nestalo.
Možná by místo neznalosti fyzikálních zákonů a právních norem měla platit daň za ničení pražských chodníků, protože i pražská dlažba se pod ní prohýbá, protože prostě moudřejší ustoupí.
Pan Pepa Nos měl štěstí, že se paní ministryně nezeptal na ten důvod "Proč", jistě by mu odpověděla: "Proto".