Nepředvídaná resignace Pavla Zemana na funkci nejvyššího státního zástupce vyvolala zasloužený poprask. V jejím stínu zůstala zpráva o odchodu do civilu k 31.květnu Pavla Nevtípila, vyšetřovatele kauzy „Čapí hnízdo“. Pozoruhodná je časová souvislost: vyšetřovatel předvolal obviněné Janu Mayerovou a Andreje Babiše k seznámení se spisem na dny 24. a 25. května 2021 a podle zpráv z veřejných zdrojů má v úmyslu znova navrhnout podání obžaloby na oba. Není ovšem zdaleka jisté, zda to do 31. května stihne. Vyhodnocení spisu tak nejspíš zůstane na jeho nástupci. Není zatím známo, jak by na nový návrh na podání obžaloby reagoval dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Pokud by opět rozhodl o zastavení trestního stíhání, mohl by znova přijít ke slovu nejvyšší státní zástupce. Také v tomto případě by při troše štěstí už nemusel rozhodovat Pavel Zeman, ale jeho nástupce. K dokonalosti hry schází odchod Jaroslava Šarocha ze státního zastupitelství, jemuž ale zatím nic nenasvědčuje.
V každém případě současný odchod Pavla Zemana a Pavla Nevtípila působí dojmem, že oba si v kauze Čapí hnízdo myjí ruce. Nechtějí mít nic společného se zneužíváním trestního řízení v předvolebním boji, s kterým je třeba počítat jak při zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Mayerové, tak v případě podání obžaloby. Nepůjdou-li před soud, opoziční křiklouni budou řvát o korupčním ovlivnění orgánů činných v trestním řízení, budou-li obžalovaní, opozice bude štvát národ proti hnutí, v jehož čele stojí obžalovaný politik. Opozice se určitě nevzdá naděje, že zneužítím orgánů činných v trestním řízení se jí podaří dostat z politiky Andreje Babiše, což by se jí ve férovém politickém zápolení nepodařilo. Nemusí to ale vyjít: příklad Aleny Vitáskové dokazuje, že i strašlivý psychický tlak soudního řízení trestního lze ustát a Andrej Babiš si s ní v odolnosti určitě nezadá.
Zemanovo vysvětlení, že jej k odchodu donutily tlaky ze strany ministryně Marie Benešové, zní na pozadí souvislostí s kauzou Čapí hnízdo nevěrohodně. Kdyby si na projevy nelásky Marie Benešové stěžovala Lenka Bradáčová, znělo by to jinak. Ta ale tlakům neustupuje a otevřeně a věcně polemizuje, zatímco Pavel Zeman zůstává u obecných tvrzení. Nechci ovšem tvrdit, že mezi ním a paní ministryní vládla selanka. Narazil na ni již v dobách, kdy se snažil spustit zásadní reformu státního zastupitelství prosazením nového zákona o státním zastupitelství. Marie Benešová byla vždy odpůrkyní jeho vize řízení státního zastupitelství bez zemských mezičlánků vrchních státních zastupitelství a nastolení jednotného výkonu trestního řízení na celém území státu. Uplatňovala svůj odpor jako poslankyně a později jako ministryně v Rusnokově vládě stáhla z Poslanecké sněmovny pečlivě připravený návrh zákona, předložený ministrem Pavlem Blažkem. Neshody v tomto ohledu trvají i ve vztahu k malé novele, kterou chtěla paní ministryně předložit, ale nemohla se dohodnout s Pavlem Zemanem kvůli jeho snění o nekontrolovatelném státním zastupitelství s postavením možná až nad úrovní generální prokuratury, podřízeném přímo pánubohu. Považuji za její chybu, že střet nepřenesla na půdu Poslanecké sněmovny a nevybojovala jej jako politička. Podle neověřených kuloárových pověstí jí v tom ale měl zabránit Andrej Babiš. Na rozdíl od občasných výpadů proti Lence Bradáčové spory o novelu zákona ale nikdy nehyzdily projevy osobního záští.
Teprve v poslední době se Pavel Zeman mohl cítit ohrožen paní ministryní, když dvakrát po sobě oznámila záměr podat proti němu kárnou žalobu. Poprvé to bylo kvůli jeho jednání ve prospěch majetkových zájmů jeho známého, kvůli nimž opakovaně navštívil ze své iniciativy v soukromém bytě soudce Jana Czernina. Ale zdá se, že tato hrozba vyšuměla bez následků. Podruhé to bylo kvůli jeho veřejnému vystupování ke „kauze Vrbětice“. V tomto případě paní ministryni otevřeně „umravnil“ předseda vlády, takže o skutečném ohrožení nemůže být řeči. Jako laik a současně častý kritik prostořeké ministryně v obou případech soudím, že její nespokojenost s chováním Pavla Zemana byla oprávněná. Ale nedovedla své záměry do konce a ostatně není vůbec jisté, že by kárný soud žalobě vyhověl. S případným návrhem na odvolání Pavla Zemana z funkce by s největší pravděpodobností neuspěla a symbolické snížení platu by jistě přežil. Nemyslím, že její tlak byl tak silný, aby se kvůli němu musel nejvyšší státní zástupce vrhnout resignací do nejistoty, když patrně nemá zajištěnou rovnocennou ústupovou pozici.
V souhrnu si myslím, že jeho odchodem z funkce po deseti letech působení národ neutrpí nenahraditelnou ztrátu. Spíše bych řekl, že průběh jeho působení ve funkci je důkazem o nadměrnosti desetiletého funkčního období, s nímž počítá připravená novela zákona o státním zastupitelství. Na jeho vývoji lze dokumentovat pravdivost zákonitostí, stanovených psychologií práce.
Do úřadu jej s požehnáním „kmotra“ Romana Jurečka přivedl capo di tutti capi justiční mafie Jiří Pospíšil. Z počátku působil jako vizionář a hybatel kladných změn v chování soustavy. Vedle toho ale současně rehabilitoval předlistopadové prokurátory, působící na Nejvyšším státním zastupitelství a sesazené z funkcí Renatou Veseckou a navíc si k nim přibral předlistopadového prokurátora Igora Stříže, který posílal do kriminálu Svědky Jehovovy a vysloužil si přezdívku „rudá smrt z Olomouce“. Přesto se ale přičinil o vzestup společenského respektu státního zastupitelství. Během působení ministrů z ODS Jiřího Pospíšila a Pavla Blažka i během mandátu nestraničky Daniely Kovářové mohl usilovat o reformu státního zastupitelství, podmíněnou přijetím nového zákona. Pak se mu ale nepřímo vymstila účast na zneužití policie a státního zastupitelství ke svržení vlády Petra Nečase z 13. června 2013: v nových politických poměrech již podporu pro své záměry nenašel. Narazil hned u ministryně Heleny Válkové. S ní by se asi nakonec domluvil, ale její ukvapené odvolání uzavřelo cestu k dohodě. Podpora myšlenky na prosazení nového zákona, kterou projevil ministr Robert Pelikán, šla jiným směrem. Směřovala k podstatnému oslabení postavení nejvyššího státního zástupce a nakonec skončila stažením návrhu ze Sněmovny. Úměrně nedostatku politické podpory novátorských kroků v jeho činnosti ubylo. Od zablokování cesty k reformě státního zastupitelství již Pavel Zeman na mne působil jako údržbář soustavy. Podle mých laických poznatků trpěl svým podřízeným a olomouckým státním zástupcům lecjaké neřádstvo. Převážně je ale vina na politicích, jež úroveň činnosti státního zastupitelství buď vůbec nezajímá, nebo přímo nestojí o zvýšení jeho účinnosti: napříč politickým spektrem pro jeho reformní úsilí nenašli pochopení, toleranci k pokleskům podřízených mu odpouštěli.
Systematické zkoumání by zasluhovala jeho činnost jako předkladatele dovolání v neprospěch pravomocně zproštěných obžalovaných, z nichž některá zavání prosazováním politického zadání (mám na mysli dovolání v neprospěch Víta Bárty a Aleny Vitáskové).
Jeho významným činem bylo vrácení kauzy Čapí hnízdo k došetření. Nemám dostatek informací na to, abych mohl přemýšlet o zralosti spisu k potvrzení zprošťujícího rozhodnutí nebo k vydání pokynu k podání obžaloby. Vrácení ale mělo nezpochybnitelný účinek: umožnilo pokračování podrývání postavení předsedy vlády a jeho zneklidňování po další dva roky. Zneužívání orgánů činných v trestním řízení k vyvolávání neklidu, napětí a nesnášenlivosti na politické scéně, je v mezinárodním měřítku švejkolandská specialita.
Bez ohledu na výše uvedené výhrady Pavel Zeman není člověk k zahození. Stát by jej měl využít na jiné vhodné pozici. Neměl by skončit v advokacii jako jeho předchůdkyně či jeho bývalý náměstek Stanislav Mečl, byť by byl svým pánem a jistě by se mu dobře vedlo.
==========================================================================
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky
pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele
OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
ani ten nejmravnější člověk, po delší době v úřadu tu více tu méně si přihraje a proto je jediným řešením volba na dobu určitou, když si mohou volit lidé soudce(a další funkcionáře) v anglosaském prostředí, proč ne my
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatKRÁL JE MRTEV, AŤ ŽIJE KRÁLS lehkou nadsázkou by se dalo parafrázovat současnou událost, kdy rezignoval Pavel Zeman. Rozbor situace jak politické, tak chod justice a jejich tanečky kdo, kdy, kde, s kým, jak, kam, jak daleko a koho "ochcat", koho poškodit, koho vyhodit, koho zadupat do země, komu naopak neoprávněně pomoci i za cenu korupce a nějakého přísliby trafiky, tak je asi typické jednání v českém rybníku. S jistotou sobě vlastní bych mohl prohlásit, že Pavel Zeman nebyl dobrým státním zástupcem. To neříkám teď kdy končí a tak by se dalo říci, kopnout si do mrtvoly. Nikoliv, v komentářích pana Jemelíka jsem to zmiňoval několikrát. Nebudu tedy rozebírat jeho snahu, jak udělat ze státního zastupitelství úřad, podřízený pouze bohu, nebo dokonce i vládci Všehomíra, v kterého ale pan Zeman nevěří, jinak by se držel desatera. Pan Pavel Zeman pak zase jak píše pan Jemelík se obklopil další zlovolnou částí justice, protože tito bolševičtí likvidátoři lidských životů a celých rodin, za nemalé, ba dokonce vehementní spolupráce státní bezpečnosti konali, jak Moskva diktovala.Ti samí prokurátoři se nedočkali spravedlivého osudu, jak by se dalo očekávat od revoluce z r. 1989, ale naopak v Havlově heslu: "Nejsme jako oni", zůstali na svých zakopaných pozicích. Tak jsme ustavili na doživotí předsedu, Ústavního soudu, bývalého vojenského prokurátora. Mohu tedy litovat, že pan Pavel Zeman odchází? Určitě ne, on sám svědomí nemá, protože jinak by nečinil to co činil. Vůbec nápad, který chtěl realizovat, kdy se chtěl postavit na vyšší piedestal, jak byli svého času faraoni, je za A, na uzavřené oddělení psychiatrické léčebny, nebo za B vrata pankrácké věznice. Za B je správně.Jeho úřad by vypadal asi takto: Bůh jsem já, odvolat mě může jenom bůh, ale ten neexistuje, takže mě nemůže odvolat nikdo. Jednomu by se chtělo zvracet. Naštěstí ta politická uskupení, které nazýváte pidistrany, tak to panu samozvanci nesežraly. Člověk ani nemusí být odborník na to, aby uměl číst mezi řádky pana Jemelíka. Opět jak je mu vlastní, tak neopomene dehonestovat demokratické i ty problémově demokratické strany, které vzešly z demokratických voleb. Dnes už je nad míru jasné, že koho začne pan Jemelík obhajovat, ač je do nebe volající, že pravda je jiná, tak ten dopadne nevalně. Jakto že pan Jemelík vidí do minulosti, kde nachází spoustu bývalých komunistických soudců, kteří jsou dnes na předražených postech v justici, ale u pana premiéra jeho minulost, jak získal miliardy, jak se stal dne 11.11.1982 vědomým a placeným agentem státní bezpečnosti, nevidí. Nebo nechce vidět? Pak ale svědomí je pro pana Jemelíka španělská vesnice, protože to mu pokladnu jeho spolku nenaplní.
OdpovědětVymazatPan Jemelík stále dokola obhajuje, ač obhájce není, Čapí hnízdo, až mu z toho v uších zní: Píčapíčapíčapíča. Kdyby pane Jemelíku, byl na postu vrchního státního zástupce člověk s koulemi, tak pan premiér by byl již dávno na lavici obžalovaných. Proč se do toho pan Jemelík tak zamotává nevím. Třeba si nepamatuje co říká a co píše. Na samém začátku slintal nad paní Benešovou, pak se mu nějak po do nebe volajících aktech v úřadu "Ministerstva Nespravedlnosti" paní Benešová začala jevit v jiném světle, kdy ze šerosvitu, který zbožňoval Rembrandt, přešla paní Benešová na světlo boží. Paní Benešová je v úřadu pane Jemelíku proto, aby zdržovala a fabulovala kolem pana premiéra, z vašeho úhlu, aby ho ochránila před zlovolnou a nepřející opozicí. Když už je před volbami, tak si i pan premiér uvědomil, že to zrovna není dobrá bečka tuku pro jeho voliče a trochu ji umravnil. Státní úředník má být loajální vůči svojí zemi a ne rozehrávat moskevské dezinfomační kampaně. Je tedy paní Benešová placená ze státního rozpočtu, nebo z Moskvy?Tak se ptám pane Jemelíku, až pan Babiš skončí spravedlivě na lavici obžalovaných, jako váš chráněnec Sahrama Zadeh, vyjdou najevo jeho prasárny jak likvidoval podnikatele k získání lukrativních zaběhnutých podniků, jak získal podvodně milionové dotace od EU, které zatím zaplatil daňový poplatník, jak svým jedenácti miliardovým byznysem ničil motory všech občanů, co vlastní automobil a nazval ho Babišovo zlato, tak jaký bude váš nadpis nového článku? Bude váš další článek s nadpisem PODPOROVAL JSEM A ZASTÁVAL JSEM SE ZLOČINCE, OLIGARCHY A PLACENÉHO AGENTA STB?No pane Jemelíku, vím že se toho od vás nedočkám, protože to byste musel překročit svůj stín, vzpomenout si, že jste býval přítelem pana Boka a že jste měl snad i svědomí. No ale to se dá jak vidno velice snadno ztratit. Už asi neexistují podniky Ztráty a nálezy, takže se tam ani nemůžete jít zeptat, zda se našel někdo poctivý(v této Zemi, aby ho s lucernou hledal), kdo to vaše svědomí našel. Spíš se obávám, že by ho ale někdo hodil do odpadkového koše. To je pro vás špatná zpráva.
OdpovědětVymazatMám nos na smrady politické, umělecké, "lékařské", mediální a na smrady nahrazující náboženství genocidní ideologií. Pavlové Zeman a Rychetský mi smrdí už 20 let. STEJNĚ TAK DLOUHO U NÁS VLÁDNE KRIMINÁLNÍ, SADISTICKÝ, ZLOČINECKÝ A BESTIÁLNÍ REŽIM.
OdpovědětVymazat