sobota 13. března 2021

VĚZENÍ MÍSTO VDĚČNOSTI

Proti záměrům Evropské unie se Česká republika zpožďuje v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Každý, kdo přispěje k zrychlení vývoje, zasluhuje vděčnost státu. Budování fotovoltaických elektráren zabrzdila náhlá změna ekonomických pravidel koncem roku 2010, jež existenčně ohrozila mnoho investorů. Byl to neomluvitelný podraz ze strany státu, jenž nejdříve rozmařilým nastavením podmínek vylákal investory k budování obnovitelných zdrojů, a pak je bez varování vehnal do situace ohrožení krachem.

Významným investorem v oboru fotovoltaických elektráren je podnikatelský rodinný klan Zemků, který je mimo jiné vlastníkem největší průmyslové střešní elektrárny v zemi. Také zdar jejich podnikání stát hrubě ohrozil změnou podmínek na sklonku r. 2010. Přesto se jim podařilo dokončit výstavbu dvou pozemních a jedné střešní elektrárny a v posledních hodinách 31. prosince 2010 získat licence Energetického  regulačního úřadu ještě za platnosti původních výhodných podmínek. Významnou měrou přispěli k plnění zadání, vytýčeného  České republice Evropskou unií. Vděčnosti  se nedočkali.

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Pro údajné podvody v řízení o získání licencí je správní soudy o ně připravily a všichni, kdo se podíleli na licenčním řízení na straně investorů a dodavatelů stavby  pozemních elektráren, se stali počátkem roku 2011 předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení. Soudní řízení  s nimi začalo v r. 2014 a skončilo rozhodnutím odvolacího soudu v r. 2017. Žalobce Radek Mezlík rozhlašoval lež, že v době, kdy Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností převzali protokolárně od subdodavatelů do vlastnictví svých firem téměř dokončené zařízení elektráren, ty nebyly ani zčásti dokončeny. Protože viděl do hlav obžalovaných lépe než oni, vymyslel si, že protokoly pořídili za účelem oklamání Energetického regulačního úřadu v licenčním řízení, ač ve skutečnosti měly sloužit jako doklad o vlastnictví elektráren žadateli. Vyvolal dojem závažného zločinného jednání, čímž nahrál na smeč soudci Aleši Novotnému, vyznačujícímu se sklonem k ukládání vysokých trestů. Jeho senát nepravomocně zprostil jednoho z obžalovaných, jenž se pak právní moci nedožil, a úřednici Energetického regulačního úřadu, která vydala licence, neuložil trest při uznání viny. Ostatní putovali do vězení.

Nejvyšší tresty dostali Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností (nepřihlížím k Aleně Vitáskové a Michaele Schneidrové, které zlomyslný žalobce přihodil k obžalovaným, ač s věcí neměly nic společného). Dnes  již mají za sebou více než jednu třetinu trestu, takže získali právo požádat o podmíněné propuštění. Soud jejich žádostem bez problémů vyhověl, protože naplnili všechny zákonné předpoklady. Jenže státní zástupci se vzepřeli a nepřiměřeně tvrdě potrestaní nyní čekají na rozhodnutí stížnostního soudu, který nespěchá.

Nakonec došlo i na hlavu klanu, generálního ředitele holdingu Zdeňka Zemka, jednatele společnosti, která nechala  vybudovat největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v ČR. Pomsta v podobě trestního oznámení jej stihla až v r. 2017 a spolu s ním další tři pracovníky, činné v přípravě licenčního řízení. Trestní oznámení přerostlo v obžalobu z 30.května 2018.  Na podání trestního oznámení se podílel jeden z úředníků Energetického regulačního úřadu, kteří v r. 2010 provedli revizi této elektrárny svérázným způsobem a v podstatě umožnili vydání licence. 

Tři spoluobžalovaní již byli pravomocně odsouzeni. Věc Zdeňka Zemka st. soud vyčlenil do samostatného řízení  s ohledem na jeho vážný zdravotní stav. 

Základem, na němž stojí obvinění a obžaloba, jsou výsledky obhlídky střešní elektrárny, provedené komisí pracovníků Energetického regulačního úřadu. 

Energetický  regulační úřad vyslal dvakrát na obhlídku všech tří elektráren tříčlennou komisi úředníků. Když přijeli na místo poprvé, obhlídka pozemních elektráren jim zabrala tolik času, že na střechu by se museli vydat za tmy. A výstup po žebřích by byl kvůli náledí nebezpečný. Byla sice k disposici vysokozdvižná plošina, ale její obsluha byla již dávno doma. Nedělali si s tím starosti a odjeli.   

Když se na místo vrátili v rozhodující den 31.prosince 2010, vedli si stejně neodpovědně. Nešli se za denního světla podívat na střechu s pomocí vysokozdvižné plošiny, ale nechali to opět na konec a pro zatmění odjeli, aniž by stav střešní elektrárny prověřili. Byl-li skutečně tak neuspokojivý, jak se tvrdí v obžalobě, při odpovědném výkonu povinností měli vydání licence znemožnit a tím zabránit vzniku škody řádově v desítkách milionů Kč. Jenže orgány činné v trestním řízení pochybení úředníků neviděly, protože jejich cílem byl Zdenek Zemek st. a jako kompars lidé, kteří se podíleli na přípravě licenčního řízení. Úředníky Fiřtova vedení úřadu neměly orgány činné v trestním řízení v zadání. 

Žalobce obvinil Zdenka Zemka st. stejně jako jeho syny, že jako jednatel investující obchodní společnosti protokolárně převzal do vlastnictví firmy zařízení elektrárny, ač nebyla dokončená. Měl při tom nepřihlédnout ke skutečnosti, že výchozí revizní zpráva neodpovídala skutečnosti.  Podobně jako jeho synové měl to podle žalobce učinit s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad za účelem neoprávněného získání licence, nikoli za účelem povinného prokázání vlastnictví, jak obžalovaní tvrdí. Dále měl oslovit Energetický regulační úřad dvěma písemnými úkony, jimiž usiloval o neoprávněné vydání licence pro údajně nedokončenou elektrárnu. 

Ponechám nyní stranou otázku, zda stav střešní elektrárny byl skutečně neutěšený a nebudu přemýšlet nad tím, jak jej orgány zjistily, když se nemohly opřít o správně provedenou obhlídku zařízení. Nebudu také přemýšlet nad tím, zda zpráva zesnulého revizního technika byla skutečně podvodná a zda měla elektrárna i ostatní vady, zaznamenané obžalobou. Investor ani Energetický regulační úřad nebyli tehdy oprávněni přezkoumávat správnost revizní zprávy. 

Zajímá mě ale obecná otázka, zda je správné, že vrcholový manažer  realizace investičního záměru má být automaticky trestně odpovědný za nepravosti, k nimž během ní  došlo. Každý pachatel má být dle mého názoru trestně odpovědný jen za to, čeho se sám osobně dopustil. Kromě uplatnění zásady „in dubio CONTRA reo“ při vyhodnocení cíle protokolárního převzetí nedokončené elektrárny do majetku firmy žalobce napadá obž.Zdenka Zemka za vadné plnění zakázky spoluobžalovanými. 

V daném případě byla struktura řízení projektu komplikovaná a na jeho provedení se podíleli zaměstnanci subdodavatelských firem, o jejichž činnosti se Zdenek Zemek st.

dovídal pouze zprostředkovaně. V rozlehlé struktuře se mohl orientovat převážně na základě nepřímých informací. Pokud někdo zneužil nepřehlednosti soustavy a neodvedl práci v požadované kvalitě, úplnosti a včas, měla by  odpovědnost dopadnout na jeho hlavu, nikoli na špatně obslouženého objednatele. 

Investor, jenž si objedná dodávku zařízení „na klíč“, předpokládá, že dodavatel bude při plnění zakázky jednat věcně správně, v souladu s platnými předpisy a splní zadání ve lhůtě, stanovené smlouvou.  V našem případě investor nepověřil subdodavatele, aby vypracováním revizní zprávy pověřil pochybného jedince. Určitě si neobjednal nepravdivou revizní zprávu a neměl pravomoc prověřit, zda je v souladu se skutečností. Zajistil zásobování stavby potřebnými díly tak, aby subdodavatel mohl zakázku splnit ve smluvní lhůtě a byl jím ujištěn, že dílo bylo včas dohotoveno. Neměl důvod v den konečného projednání žádosti o udělení licence vydat se sám na střechu za účelem prověření,  zda je elektrárna skutečně dokončená: za soulad mezi doklady o dokončení výstavby elektrárny a skutečností odpovídal statutární zástupce subdodavatelské firmy. 

Případ má ještě jeden aspekt, jenž by měly orgány činné v trestním řízení vzít v úvahu. Zdá se, že výběr revizního technika a jiné akce subdodavatelů nenaplnily očekávání investora na věcně správné a včasné splnění zakázky, provedené v souladu s právními předpisy. V důsledku různých pochybení subdodavatelů mu nakonec vznikla obrovská škoda. Soud by měl uvážit, co váží více: možná nedůslednost při přebírání zakázky či utrpěná škoda. 

Elektrárna byla skutečně uvedena do provozu v souladu s licencí a od té doby plynule vyrábí, aniž by jakákoli nehoda zpochybnila její bezpečnost. K domnělému trestnému činu mělo dojít před více než deseti lety. Trest po více než deseti letech od činu postrádá smysl. 

Obžalovaný Zdeněk Zemek st. má navíc smůlu, že budoval své elektrárny v době platnosti časem překonaných tuhých byrokratických právních předpisů. Od té doby došlo k legislativnímu vývoji ve směru liberalizace poměrů. V současnosti již lze spustit solární  elektrárnu bez licence.

==========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

  

3 komentáře:

  1. LAIK ŽASNE A ODBORNÍK SE DIVÍ
    Je až neskutečné jak pan Jemelík manipuluje s fakty. Dalo by se napsat, že ignorantia iuris non excusat, což ale Ústavní soud označil za překonanou právní zásadu. Nicméně pokud tedy nelze neznalost práva klást k tíži jeho adresátům, tak si kladu otázku proč se pan Jemelík pouští do výkladu práva, když jim ani za mák nerozumí a hlavně nemá žádné právní vzdělání. Proto s arogancí sobě vlastní chce po občanech, potažmo po státu, aby byli vděčni nemravným miliardářům v podobě fotovoltaických baronů.Už jsem o tom psal dříve, kdy se snažil pan Jemelík zvrátit rozhodnutí soudu ve prospěch rodinného klanu Zemků. Pan Jemelík si neklade otázku, proč je naprosto nemravné pro občana platit do rodinného klanu Zemků miliardy za obnovitelné zdroje, zato ho tíží jak se stát snaží udělat pořádek v oprávněnosti licence. Možná panu Jemelíkovi uniklo, že Slunce dodává neustále, tedy už asi 5 miliard let sluneční energii za matičku Zemi zadarmo, tak proč by na tom rodinný klan Zemků nehorázně nezbohatl, že. To, že výkupní cena je nemorální a nehorázná a zaplatí ji každý z nás, pana Jemelíka nepálí, hlavně, že přistane na konto pana Jemelíka a jeho pochybného spolku, nějaký ten desátek od klanu fotovoltaických baronů.Nebudu brát panu Jemelíkovi jeho subjektivní názor, ale již v nedávné minulosti zpochybňoval výrok soudu, že jisté fofovoltaické elektrárny byly dokončené. I zde pan Jemelík projevil neznalost zákona, hlavně Obchodního a stavebního. Proto se krátce pokusím připomenout co říká zákon. Jde o předání a převzetí díla. Moment předání a převzetí díla je klíčový, bez nějnepřejde dílo do odpovědnosti objednatele, nevzniká nárok na jeho zaplacení, nevznikajípráva z vad pro objednatele, na něj je dále navázána problematika vad a nedodělků.Momentem předání díla dále přechází nebezpečí škody na objednatele (§2624 NOZ). 
    Otázka zní, kdy je dílo řádně ukončeno? Odpovědí z dosavadní judikatury je, když je prostovad a nedodělků, zde je třeba upozornit například na rozsudek 32 Odo 1751/2006
    Nejvyššísoud již mnohokrát ve svých rozhodnutích vysvětlil, že převzetí předmětu díla a splněnípovinnosti provést dílo nespadá vždy v jedno , a že pokud má provedené dílo vady (byťnebránící jeho užívání), není řádně ukončeno.

    Hovořit o tom, jak se to snaží pan Jemelík, že pan Zemek vlastně ani neviděl střešní elektrárnu, nota bene dílo za několik milionů, kterou si nechal stavět, tak by bylo možná úsměvné, ale ne pravděpodobné. Kontrolovat provádění díla je právo investora. Pokud tak nečiní, nemůže se hájit, že nevěděl, že jsou na něm vady, nedodělky a že nemá patřičné revize. 
    Pokud je tedy nepřijal, není dílo dokončeno, pokud ano a bez výhrad, nese za ně odpovědnost. To je pane Jemelíku zákon, ne scestná interpretace zbožného přání byť irelevantního. 

    OdpovědětSmazat
  2. Tohle je jako s těmi plínkami na prdel, kterými se musí podle režimních teroristů ucpávat dýchací cesty, dokud se všichni neudusíme, dokud nás všechny nezakleknou a nezardousí sadistické bestie. PŘIČEMŽ PLATÍ ZÁROVEŇ, ŽE SE KVŮLI "IDENTIFIKACI OSOB" NESMÍ ZAKRÝVAT OBLIČEJ. Tak debilní, idiotská, kreténská, stupidní a zločinecká "justice" snad nebyla ani za pana Adolfa Hitlera, který u nás onehdá začal od zítřka, 15. března, vládnout.

    OdpovědětSmazat
  3. Hysterický Pepa Rypák
    Nebudu brát subjektivní pohled pana Pepy Nose na justici, kde skrytě obdivuje Adolfa Hitlera. Přímo uvádí: "Tak debilní, idiotská, kreténská, stupidní a zločinecká "justice" snad nebyla ani za pana Adolfa Hitlera. Zde asi není omluvou Ignorantia historia Non Excusat, že někdo trpí ztrátou paměti, nebo je historický ignorant. Připomenu tedy historická fakta nikoliv výkřiky feťáka v rauši. Protektorát byl vyhlášen výnosem Adolfa Hitlera 16. března 1939. Nastoupilo gestapo a rozsáhlé zatýkání. Při prvním stanném právu bylo popraveno na 500 lidí, při druhém stanném právu již na 5000 lidí. Stanné právo znamenalo, že německé úřady mohly prostřednictvím takzvaných stanných soudů velmi rychle a přísně trestat činy, narušující veřejný pořádek, bezpečnost a také hospodářský život. Vykonávaly se okamžitě - zastřelením nebo oběšením. Jako jediný premiér okupované vlády byl popraven 19. červa 1942 na Kobyliské střelnici za svou odbojovou činnost generál Alois Josef Eliáš. Při protinacistické demonstraci 28.října byl postřelen Jan Opletal, který 11. listopadu umírá na následky zranění. 15. listopadu při pohřbu Opletala se zúčastnilo tisíce studentů, z nich posléze bylo 1200 posláno do koncentračních táborů a 9 z nich bylo gestapem popraveno.Stojí za zmínku vypálení a vyhlazení Lidi a Ležáků a ještě 5. května 1945 vypálením vesnice Javoříčko. Celkem historici odhadují počet obětí nacistů v letech 39-45 na 343 tisíc. Jenom v českých zemích bylo obětí fašistů při "konečném řešení židovské otázky" na 73 tisíc. Fašisté se neštítili ani na konci války k vraždám na civilním obyvatelstvu.Mezi nejbrutálnější zločiny patří masakr v tehdejší Úsobské ulici v Praze 4, ze dne 6. května, kde příslušníci SS ve sklepě domu č. 253 postříleli 35 českých civilistů a na zahradě domu č. 254 dalších 16 neozbrojených osob. Celkem zde bylo zmasakrováno 16 osob, z nich 6 dětí, 5 žen (z toho 1 těhotná) a 5 mužů. Jeden muž byl ubit pažbou pušek, čtrnáctileté dívce byly „vypíchnuty“ oči.Porovnávat tedy zrůdnost Adolfa Hitlera a stavět dnešní justici za hrůznější, tak může jenom silně zfetovaný imbecil. 

    OdpovědětSmazat