Sleduji zblízka trápení Bibiany, matky samoživitelky s
třemi dětmi, nedávno podmínečně propuštěné z vězení, statečně
překonávající těžkosti návratu na svobodu. Jako by nestačilo, že je
nepřijatelná pro většinu pronajímatelů
bytů a zaměstnavatelé nestojí o nekvalifikovanou Romku, nejvíce nesnází jí
způsobily sociální pracovnice Jana Součková a Lucie Čermáková z OSPODu
Praha 5. Nakonec s potížemi získala
malý byt a práci, ale jejich brutálnímu zásahu do rodinného života neunikla.
Znemožnily jí umístit problematického 14letého Romana do vhodného zařízení,
z něhož by se na noc vracel domů. Musela jej odvést do Diagnostického
ústavu, odkud po pár dnech uprchl. Je již téměř měsíc nezvěstný, i když po něm
pátrá policie.
O případu jsem psal již dvakrát, ale jeho hrůznost mě nutí,
abych se k němu vrátil. Zlovolnost počínání sociálních
pracovnic vynikne z pohledu na chronologii událostí.
Dne 2. listopadu 2020 se vrátila pěstounka
z výkonu dvouměsíčního trestu, který si vysloužila za způsob, jakým
pečovala o svěřené děti. Dne 4.listopadu 2020 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 na
návrh Městské části Praha 5 usnesení o předběžném opatření, jímž umožnil umístění Romana do Diagnostického ústavu. Nepravomocné
předběžné opatření lze použít k řešení naléhavé situace. Všechny důvody
pro jeho svěření do ústavní péče mají původ ve výsledcích pěstounské péče. Dne
19.listopadu 2019 se nečekaně vrátila na svobodu Bibiana. Tím padl prvotní
důvod pro svěření jejích dětí do pěstounské péče. Matka nemá žádnou vadu, pro
kterou by neměla vychovávat své děti. Je naprosto přirozené, že se o ně okamžitě
začala starat v mezích svých možností. I když je to k nevíře, mezi ní
a dětmi nedošlo během dlouhého odloučení k odcizení. Nicméně
sociální pracovnice jí hned při prvním
setkání stresovaly sdělením, že jí děti stejně vezmou a díky jim žije v trvalém
stresu i nadále.
OSPOD však zůstal dlouho nečinný.
Pěstounka sice čelila dalšímu trestnímu stíhání a dnes jej již znova ve vězení,
ale stále je pěstounkou de iure. Děti jsou formálně v péči pěstounů, ale
ve skutečnosti žijí s matkou a daří se jim výborně. Jsou milé, dobře
vychované a navíc fyzicky krásné.
Dne 22. ledna 2021 došlo k jednání
mezi sociálními pracovnicemi na straně jedné a Bibianou, podporovaném zmocněncem.
Jana Součková zdůvodňovala nutnost umístění Romana do Diagnostického ústavu téměř
výlučně jeho zápornými projevy z doby jeho života s pěstounkou.
Dokonce tvrdila, že jej chrání před nebezpečím, že by utrpěl úraz při školní
rvačce. V té době ovšem nechodil do
školy. Zdržoval se převážně u matky, nepáchal žádné nepřístojnosti. Neměl s kým
se prát. Nikoho neohrožoval. Ochranu v žádném případě nepotřeboval.
Neexistovala situace, která by vyžadovala naléhavé řešení. Ze strany matky se
dámám dostalo upozornění, že prvotní důvod k odebrání dětí matce pominul a
její právo na péči o vlastní děti a právo dětí na matčinu péči jsou pod silnou
právní ochranou. Matka nemůže za to, že za dva měsíce nedokázala napravit
všechny následky neblahého působení pěstounky a nepochybně měla dostat šanci,
aby si v rodině zjednala sama pořádek. Všechny kroky, které v tomto směru
podnikla, vedly správným směrem.
Nepoučitelné inženýrky dětských duší
ale setrvaly na svém a daly příkaz pěstounce, aby dne 26. ledna 2021 dodala
Romana do Diagnostického ústavu. Odvedla jej tam nakonec matka. Sociální
pracovnice tak zneužily svou moc nikoli
v zájmu dítěte, ale za účelem potrestání matky za hříchy pěstounky a za
to, že si dovolila prosazovat svůj názor.
Jenže víme, jak to dopadlo: Roman z ústavu
po pár dnech uprchl. Nastal stav ohrožení
jeho zdraví, života a mravní výchovy. Nevím, zda dámy Jana Součková a Lucie
Čermáková mají vlastní děti. Zeptal jsem se na to jejich zaměstnavatele
postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože mi je znám kritický názor bývalé ombudsmanky
Anny Šabatové na bezdětné sociální pracovnice. Úřad mi odepřel informaci.
Ať je to tak nebo jinak, zamýšlím se, zda se dámy dokáží vžít do pekla, které
prožívá matka, jež díky jejich bezohlednosti téměř měsíc neví, co se děje s jejím
dítětem.
Nemohou se hájit, že nemohly takový
vývoj předvídat. O rok starší Romanův bratranec strávil v jejich oblíbeném
zařízení půldruha roku. Třikrát uprchl. Při třetím útěku se chtěl uchýlit k matce
(kam jinam má utéci dítě v maléru), ale doslova v patách za ním přišli
policisté a vzali jej do vazby. Již má za sebou jeden odsuzující rozsudek a druhého
se dočká za pár dní. Nejspíš poputuje do věznice pro mladistvé ve Všehrdech. Díky
péči Jany Součkové a Lucie Čermákové jej možná Roman bude časem následovat.
Znám osobně všechny Bibianiny děti
včetně Romana. Menší děti jsou doslova kouzelné, Roman je poněkud problémový,
nikoli odpuzující. Sledoval jsem jeho vývoj
od matčina návratu a troufám si tvrdit, že by se pod jejím vedením velmi brzy „srovnal“.
Díky péči sociálních pracovnic se z něj ale možná stane kriminálník, a to
je méně tragická varianta možného vývoje událostí. Zatím mi nezbývá než doufat,
že se odněkud vynoří živ a zdráv.
Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU,
dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého
člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je
trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s
orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují
obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na
výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u
vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz
DVAKRÁT DO STEJNÉ ŘEKY NEVSTOUPÍŠ
OdpovědětVymazatKdo má všech pět pohromadě a tedy nemá IQ houpacího koně, tak ví o čem tento citát je. Nějak nám pane Jemelíku stárnete.
Pan Jemelík je neskutečný demagog, který záměrně překrucuje fakta, uvádí polopravdy a skutečnosti záměrně zatajuje, uchyluje se ke zbabělému jednání a zasahuje do případu způsobem, který nelze obhájit.
Opět nám pan Jemelík nenapsal, za co seděla "milující máma Bibina" a kolik že vlastně let se nestarala o děti, protože byla za katrem.
Zato s lidskou zrůdností uvádí celým jménem sociální pracovnice, aby je někdo mohl kamenovat. Dokonce je ve svých zrůdných představách tak drzý, že se dotazuje zaměstanavatele těchto sociálních pracovnic, zda mají děti a odvolává se na pokřivenou osobnost paní Šabatovou.
Jinak pane Jemelíku, paní Šabatová to je ta dáma, která způsobila v r. 1989 zveřejnění mylné informace o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi. Dále tato pokřivená kreatura paní Šabatová v Kuřimské kauze týraných dětí radila Kateřině Mauerové s adopcí fiktivní třináctileté Anny. Přestože věděla, že jde o dítě bez identity, úspěšně pomohla s vytvořením falešné identity třináctiletého zmetka, který uprchl do zahraničí, kde se vydával za Adama, tedy podvodnici Barboru Škrlovou. Ale o tom víte své, protože jste tohoto zmetka se spolkem Šalamoun pomohl ukrýt v zahraničí. Tímto jednáním prodloužila týrání chlapců Ondry a Jakuba. Paní Šabatová s panem Křečkem zdegradovali institut ombudsmana svojí nesoudností. Tento příklad se Vám pane Jemelíku fakt nepovedl, ale jako vlastně vše v tomto případu. Hlavně nepište, jak dostala státní vyznamenání od pana Havla. Já na bráchu, brácha na mě. Nebo můžete připomenout jejího manžela pokřiveného ultralevičáka a trockistu Petra Uhla. Nebo jejich syna Michala, který pomohl rozvrátit Ústav pro studium totalitních režimů a to asi proto, aby náhodou se někdo nezačal zabývat zločiny jejího otce v 50. letech pana Jaroslava Šabaty.NO COMMENT.
Vrátím se ale k meritu věci. Uvádíte, že osobně znáte Romana a připouštíte, že je poněkud problémový. Kriminálník se z Romana stane dozajista, protože se dostal do sféru vašeho falešného vlivu a nebudou na to mít tedy podíl sociální pracovnice, ale vy osobně a "příkladná osobnost" jeho matky a falešný výklad práv dítěte z vaší strany.
Ve vašem elaborátu si ani slůvkem nepřipouštíte, že Roman dělá něco špatně, dokonce to že zdrhne je podle vaší demagogie práce sociálních pracovnic. Demagogie, s jakou se pouštíte jako pitbul do obhajoby něčeho, co se ani obhájit nedá, tak je docela síla. Čtete někdy po sobě ty protichůdné výroky? Uvedu vám tedy vaše argumenty. Roman v žádném případě nepotřeboval ochrnu, neměl se s kým prát. Zdržoval se převážně u matky?
A kde se zdržoval mimo to, když ne u matky. Pane Jemelíku, měl byste požádat pana Nešpora, zdali by se tam neuvolnila pro vás jedna postel.
Poslední věta, když je z vašeho pohledu, jak píšete v posledním odstavci, Roman je poněkud problémový, tak on ochranu nepotřebuje. Zato pane Jemelíku potřebuje většinová společnost ochranu před ním samotným, ale to vám ani dojít nemůže, nemáte na to koule si to přiznat.
Aj aj aj - tak to je trochu více emotivní reakce, ale být autorem, jsem rád že mám schopnosti takové emoce svým článkem u čtenářů vzbudit!
OdpovědětVymazatTleskám,výborná odpověď!
OdpovědětVymazat