pondělí 8. února 2021

INŽENÝRKY LIDSKÝCH DUŠÍ BEZOHLEDNĚ ZVÍTĚZILY

V článku „Inženýrky lidských duší z OSPODu škodí dětem i matce“ z 24.ledna 2021 jsem psal o boji podmínečně propuštěné odsouzené Bibiany proti svěření jejích dětí Karolínky a Romana do ústavní péče. Sociální pracovnice Jana Součková a kurátorka Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5 je začaly prosazovat, když se ukázalo, že pěstounka, ustavená před lety s jejich souhlasem, o ně pečuje nežádoucím způsobem. Dosáhly vydání předběžných opatření soudem. Návrat matky z vězení je nezastavil, ač se okamžitě začala hlásit o  práva svá i dětí, fakticky převzala péči o ně. Na předání Romana do ústavní péče dámy bezpodmínečně trvaly, ačkoli v té době nechodil do školy a nedopouštěl se žádných nepravostí, jimiž by se mohl stát nebezpečným pro své okolí. Vynutily si jeho nástup do Diagnostického ústavu dne 26. ledna 2021. 

Připomínám, že Bibiana měla příslib nadační podpory na nájemné ve výši 30 tis. Kč, ale po návštěvě Jany Součkové v nadaci přišla o 10 tis. Kč. Jednala o přijetí syna do ambulanční péče Výchovného ústavu a Střediska výchovné péče Klíčov, ale díky iniciativě kurátorky Lucie Čermákové se tato cesta uzavřela. 

Bibiana se proti předběžným opatřením odvolala. Tím ovšem nezastavila vykonatelnost rozhodnutí. Dělala si nicméně naději, že odvolací soud jí přizná nárok na přednostní úlohu v péči o děti. Ve skutečnosti mu stačilo sedm kalendářních dní  na vydání usnesení z 28. ledna 2021, jímž OSPODu vyhověl. Odůvodnění převzal od OSPODu bez výhrad a pohrdl právy matky, protože nedokázala za dva měsíce napravit zhoubné výsledky víceleté péče pěstounky, schválené OSPODem. Argumentace OSPODu spočívá až na drobnosti v závadovém chování chlapce v době života u pěstounky. Paradoxně ve stejnou dobu se Bibianě po řadě ústrků a ponižování od pronajímatelů bytů podařilo pronajmout si malý byt, takže její podmínky pro dohled nad synem se zlepšily. 

Chudá samoživitelka Bibiana tedy díky Janě Součkové  přišla o 10 tisíc Kč nadační podpory, díky Lucii Čermákové nemohla své dítě svěřit do péče uznávaného odborného pracoviště dle svého výběru, a posléze musela syna doprovodit do ústavu, do něhož by jej dobrovolně nikdy nezavedla.

Tím příběh neskončil. Roman žil v poslední době ve velmi přívětivém rodinném prostředí. Přechod do neosobního ústavního prostředí zřejmě nezvládl. Po dvou dnech z ústavu uprchl. A to je konečný výsledek usilování Jany Součkové a Lucie Čermákové: v současném mrazivém počasí se někde potuluje 14letý chlapec a nikdo neví, kde se skrývá před zimou a čím se živí. Není vyloučeno, že v nouzi si obživu zajistí trestnou činností. Neví o něm ani širší rodina. Neví se ani, zda vůbec žije. Nemuselo se to stát, kdyby se inženýrky dětských duší nevměšovaly do jednání matky o jeho umístění do ambulantní péče Výchovného ústavu a Střediska výchovné péče Klíčov, odkud by se na noc vracel do navyklého prostředí.

 =========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 


 

1 komentář:

  1. Pane Jemelíku, možná, když už jste se rozhodl dát na pranýř jména sociálních pracovnic OSPODu, tak byste měl napsat plnou pravdu. Kolem Vašeho případu s paní Bibinou je docela dost nejasností, které bohužel nevnášejí světlo do tohoto případu. Na jedné straně pranýřujete pracovnice OSPODu a nenecháváte na nich nit suchou, na druhou stranu mlžíte ohledně celého případu. Má to tedy jasný cíl, jak už se bohužel u Vašich chráněnců stává zvyklostí, že pravda je poněkud někde jinde, nebo prostě pravda není, až na prvním místě. 
    Abych tedy mohl, tak vehementně jako Vy, vyřknout ortel, nad zveřejněnými jmény pracovnic OSPODu, tak bych musel mít dostatek informací, ale ty z Vaší strany záměrně chybí. Předkládáte veřejnosti paní Bibinu jako vzornou pečující matku, která se o svoje tři děti starala tak příkladně, až byla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. K utvoření skutečného obrazu matky, tedy z Vaší strany, by bylo spravedlivé také napsat, za co byla paní Bibina odsouzena a proč jí byly odebrány děti do pěstounské péče. Z mého pohledu to hraje zásadní roli a nebyla asi odsouzena za to, že neplatila v metru, nebo nedej bože, že ji chudinku chytili.
    To samé mně nějak uniká z Vaší starostlivosti o skutečném chování Romana, tedy syna paní Bibiny. Opět se nikdo z Vašeho článku nedozví, co vlastně je 14letému Romanovi kladeno za vinu a proč tedy pracovnice OSPODu navrhli jeho umístění do diagnostického ústavu. Opět se pouze dozvídáme, jak se ukázalo, že pěstounka o něj pečovala nežádoucím způsobem. To je ale pane Jemelíku dost závažné zjištění, co říkáte. Pak sám připouštíte, že matka nedokázala za dva měsíce napravit zhoubné výsledky víceleté péče pěstounky a opět neříkáte pravdu. Víceleté? Kolik vlastně let byl Roman v péči pěstounky a tedy kolik let si odseděla jeho matka Bibina. Ono je to totiž dost důležité, protože vlastně přiznáváte, že Roman dále pokračoval v nějakém závadovém jednání, od kterého ho neodradilo ani "zlepšení dohledu nad synem ze strany matky".
    Soud tedy odvolací soud, vydal rozhodnutí, z Vašeho pohledu neskutečně rychle za sedm dní, kdy nevyhověl matce, ale vyhověl námitkám OSPODu. Opět, nikdo nemá z veřejnosti informace, co ho k tomuto rozhodnutí vedlo a fakt mně nestačí Vaše tvrzení, že soud pohrdl právy matky. Jaká vlastně to jsou práva matky, která se o svoje děti neuměla postarat a byla pravomocně odsouzena. 
    Co je pane Jemelíku závadného na tom, že soud rozhodl rychle. Kdy Vám tedy je po chuti rozhodování soudů, když se vleče dlouhé roky, nebo když daňový poplatník ušetří za zbytečné průtahy a soud rozhodne rychle. Soud k tomu něco vedlo a bohužel pane Jemelíku dává mu za pravdu chování Romana. Matka Bibina, ač nedobrovolně, ho doprovodila do ústavu, ze kterého její syn zdrhnul. Jakou vlastně drzostí dáváte za vinu tuto skutečnost pracovnicím OSPODu. 
    Váš úchylný závěr je docela šokující. Ten "hodný" chlapec by nezdrhnul a nepáchal možná trestnou činnost, kdyby se "inženýrky dětských duší" nevměšovaly do jednání matky o jeho umístění do ambulantní péče. Myslím si naopak, že kdyby paní Bibina nepáchala trestnou činnost a nebyla tak vzácným příkladem pro svého syna, kdy jablko nepadlo daleko od stromu, tak ho matce neodebrali. 
    Podíl viny na tom nesete sám, kdy paní Bibině vtloukáte do halvy naděje a zpochybňujete jak sodní rozhodnutí, tak odvolací řízení a jednání OSPODu. 

    OdpovědětSmazat