Příběh Shahrama Zadeha je barvitý a plný překvapení. Přitáhl proto opakovaně pozornost veřejnosti. Byl by asi
ještě přitažlivější, kdybychom znali podrobnosti o jeho životě v Dubaji, kde působil jako úspěšný
developer a obchodník s realitami, ale nakonec byl nezákonně uvězněn a po
propuštění zjistil, že ho místní vládce
připravil o obrovský majetek. Z vězení jej vyprostila česká diplomacie. O
majetek prý vede soudní spor, na jehož pozadí se škoda z brněnského
procesu sp.zn. 46 T 5/2015 jeví jako směšná částka a může být motivem
k jeho likvidaci. Tajemně působí pověsti o pobytu vysokých představitelů
Spojených arabských emirátů v Praze v předvečer jeho prvního zatčení.
Zajímavé jsou jeho styky s vysokými vládními činiteli napříč spektrem
parlamentních stran. Náběhem k špionážní povídce jsou pověsti o jeho účasti na
hledání „Hanky a Tonči“. Asi by o něm hodně zajímavého mohly vyprávět české tajné služby. Ty sice vědí, ale nepoví…
Touto kauzou jsem se začal zabývat na žádost obhájců a se souhlasem
předsedy spolku Šalamoun Johna Boka v době
pobytu Shahrama Zadeha ve Vazební věznici v Brně-Bohunicích. Ke
stylu mé práce patří osobní poznání „klienta“. Při návštěvě ve věznici,
uskutečněné za doprovodu místní členky spolku Šalamoun, jsem poznal
kultivovaného, vysoce inteligentního muže, z něhož vyzařovala empatie a
dobrá nálada. Kauze jsem věnoval řadu článků a soustavně sleduji hlavní líčení
procesu, vedeného senátem Aleše Novotného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn.
46 T 5/2015. Posledně jsem se vyjádřil v článku Obžalovaní „potížisté“ a v rozhovoru pro Parlamentní listy z 9.prosince
2016. Vzhledem k rozsáhlosti kauzy si v její počáteční fázi nedovolím
spekulovat o vině či nevině, ale ač laik, si troufám tvrdit, že toto řízení se
vyznačuje nebývale vysokou koncentrací procesněprávních prohřešků. Hned na
začátku byl Shahram Zadeh zavlečen za účelem hladkého uvalení vazby
z Prahy do Znojma do rukou soudkyně, která nevěděla, že Anglie je součástí
Evropské unie. Nezachránila ho ani skvělá obhajoba bývalou nejvyšší státní
zástupkyní a ministryní spravedlnosti Marií Benešovou.
Příznačný byl spěch s podáním obžaloby dne 18.března 2015. Ze čtyř
let lhůty pro útěkovou vazbu totiž připadá jen jeden rok na přípravné řízení.
Aby se Shahram Zadeh nedostal z vazby, žalobce podal obžalobu
v poslední den lhůty, ač před vyšetřováním dosud unikal neurčitý počet
neustanovených osob, zapletených do vyšetřovaného podvodu.
Dramatickým bodem ve vývoji případu byl nezákonný pokus o uvalení časově
neomezené předběžné vazby na Shahrama Zadeha, uskutečněný na příkaz státního
zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně Jiřího Kadlece ještě na
dvoře věznice bezprostředně po propuštění pana obžalovaného z útěkové
vazby po složení neslýchaně vysoké kauce 150 milionů Kč. Zadehovi pronásledovatelé
triumfovali: měli na účtě 150 milionů Kč a obžalovaného znova za mřížemi.
Nevadilo jim, že jejich jednání připomíná naplnění skutkové podstaty trestného
činu podvodu: beztrestnost mají přece zajištěnu příslušenstvím k chráněné
kastě. Radost jim zkazil čestný soudce, který návrhu na uvalení vazby
nevyhověl, protože pro vyhovění nebyly zákonné důvody .
Již tehdy se zrodilo podezření, že došlo ke koordinaci pohybů soudce
Aleše Novotného a státního zástupce Jiřího Kadlece, kdy pan soudce měl poněkud
protáhnout řízení o přijetí kauce a propuštění Shahrama Zadeha, aby státní
zástupce měl dost času na přípravu zatčení. Není ale čím podezření prověřit.
Prožitky z uvedeného „překvapení“ jsou pro Shahrama Zadeha, jeho
rodinu a přátele doživotně nezapomenutelné a mohou vyvolávat ospravedlnitelnou
nenávist k původcům utrpení.
V průběhu pokračování hlavního líčení vznikly dvakrát průtahy kvůli
poskytnutí času na seznámení se spisem při změně v osobách obhájců. Proti
obvyklým poměrům narostla spotřeba času také díky mimořádně dlouhým, několik
dní trvajícím vystoupením obžalovaných Petra Moštěka a Shahrama Zadeha. Dalo se
proto předpokládat, že hlavní líčení bude pokračovat i v prosinci r.2016 a
v lednu r.2017, ale 24.listopadu 2016 předseda senátu odročil hlavní
líčení až na 8. únor 2017. Bylo to podivné i proto, že Shahram Zadeh se dostal
teprve za polovinu přednesu prohlášení obžalovaného a dlouhá přestávka zhorší
přehlednost jeho vystoupení. Zásada, že soud má řízení organizovat tak, aby
dospělo co nejrychleji k rozsudku, zde zjevně neplatí, času je dost.
Zdá se ale, že zdánlivá liknavost soudu souvisí s tím, co po
odročení hlavního líčení následovalo.
V úterý 29. listopadu 2016 mi pošta doručila anonymní dopis, jímž
neznámý „přítel“ varoval, že na Shahrama Zadeha bude znova uvalena vazba jako
msta za způsob, jakým se v průběhu řízení vyjadřoval o činnosti žalobce
Aleše Sosíka . Pan obžalovaný mu skutečně věnoval
velkou, a to hodně nevlídnou pozornost. Zvláště upozornění, že v průběhu
jím dozorovaného vyšetřování vzrostla způsobená škoda o 2,25 miliardy Kč bylo pro něj
velmi nepříznivé a lze se jen divit, pokud jeho nadřízení dosud nezačali
prověřovat jeho způsobilost k výkonu úřadu.
Shahram Zadeh na výstrahu anonymem nijak nereagoval. V pátek
2.prosince 2016 do jeho bytu opět vtrhla policie a po domovních prohlídkách a
neúplném přípravném řízení jej místopředseda Městského soudu v Brně Aleš
Dufek vzal do vazby ze všech tří vazebních důvodů. Uznal reálnost obvinění
státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Michala
Galáta (jehož jméno se vyskytovalo v novinách v souvislosti
s vyšetřováním pověstného Toflova gangu, a to zčásti v nelichotivých
souvislostech), jenž Shahrama Zadeha považuje za hlavu zločinného spolčení,
tedy skupiny pachatelů, kteří měli usilovat o změnu výpovědí svědka M.V. a také
korunního svědka Petra Pfeifera a zosnovali podání křivých obvinění na
policisty, zapojené do vyšetřování výše uvedené kauzy brněnského krajského
soudu sp.zn. 46 T 5/2015.
Ovlivňování svědků, zvláště uskutečněné nátlakem, vyhrožováním, fyzickým
násilím apod. je jistě trestuhodná hanebnost, příkrost jejíhož odsouzení může
v konkrétním případě zmírnit skutečnost, že svědek škodí obviněnému zjevně
křivou výpovědí a chování soudu svědčí o tom, že mu zákeřné jednání svědka
vyhovuje. Nicméně použijeme-li stejné měřítko na jednání orgánů činných
v trestním řízení, nemůžeme přehlédnout, že uvalení vazby na obžalovaného
v půli jeho prohlášení před soudem je také ovlivňováním, a to uskutečněným
mocnějšími prostředky ve srovnání s těmi, které užívali Zadehovi údajní
spolupachatelé. Nabízí se nevyhnutelná otázka, zda obžalovaný Shahram Zadeh,
který se postaví 8. února 2017 ke svému pultíku k pokračování
v přednesu prohlášení, bude stejně bojovný jako dosud. V každém
případě vedlejším následkem uvalení vazby je pochybnost o tom, zda proces
krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T
5/2015 neztratil zcela povahu spravedlivého procesu.
Taková je realita rovnosti stran řízení. Obžalovaný, který se pustí do
ovlivňování svědků, jde do vazby. Státní zástupci a soudci, kteří uvalením
vazby vyvíjejí nátlak na obžalovaného, sice dělají prakticky totéž, a to
účinněji, ale nejspíš se dočkají pochvaly nadřízených za říznost.
Obsah obvinění je však v tomto případě takový, že orgánům činným
v trestním řízení nezbývá než se jím zabývat. Je ale sporné, zda zásah
nemohl počkat až po dokončení Zadehovy výpovědi v řízení krajského soudu v
Brně sp.zn. 46 T 5/2015, které při
odpovědnějším přístupu k organizaci řízení mohlo proběhnout již
v prosinci. Urychlení zásahu zcela jistě nebylo nezbytné za účelem
předejití ohrožení života či zdraví nebo velké ekonomické škody.
Zpochybnění spravedlivosti procesu krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015 bylo tedy nadbytečné.
Neznám jiný obdobný zásah do nezávislosti soudu. Jeho důsledky jsou tak vážné,
že by porušení právního prostředí státu nemělo zůstat bez povšimnutí ústavních
činitelů.
Ještě naléhavější je otázka, zda bylo nezbytné poslat obviněné do vazby
zrovna přes Vánoce. Na námitku, že zločinci nezasluhují ohledy, odpovídám, že
k lítosti některých státních zástupců a soudců dosud platí presumpce
neviny, takže k bezohlednému zacházení s obviněnými není důvod. V každém
případě novomanželé Jana a Shahram Zadehovi a s nimi jejich rodina a
přátelé nikdy nezapomenou na podmínky, v nichž prožili Vánoce r.2016.
A stejně jako ze vzpomínek na nezákonné zadržení Shahrama Zadeha po propuštění
z vazby, také z této smutné události se může zrodit nenávist
k původcům utrpení.
Synchronizace vyvolání průtahů v řízení krajského soudu v Brně sp.zn. 46 T 5/2015 se zahájeném vazebního
stíhání Shahrama Zadeha vyvolává podezření o koordinaci postupu
zainteresovaných orgánů, které je o něco důvodnější než v případě zatčení
pana obžalovaného po propuštění z vazby. Možná zde máme organizovanou
skupinu, zneužívající své moci k pomstě na obviněném za nepříjemný způsob
vedení obhajoby.
Již podruhé se podařilo státnímu zastupitelství a justici navodit stav,
kdy stát má na svém účtu 150milionovou kauci a současně Shahrama Zadeha za
mřížemi, a v dalším vývoji může dojít k propadnutí kauce, následně ke
ztrátě ochrany pana obžalovaného před uvržením do útěkové vazby, takže na
svobodu se podívá buď až po dosažení zprošťujícího rozsudku nebo naopak po
odpykání trestu.
Nicméně situace je podstatně odlišná od té, kterou navodil Jiří Kadlec.
V tomto případě je zřejmé, že v průběhu roku 2015 vznikla skupina,
vedená advokátem O.K., která se rozhodla přinutit k součinnosti jistého
M.V., jenž v řízení krajského soudu v Brně
sp.zn. 46 T 5/2015 zřejmě křivou výpovědí škodí Shahramu Zadehovi.
Dalším cílem bylo vynucení součinnosti
svědka-spolupracujícího spolupachatele Petra Pfeifera, jehož úlohu popsal
Shahram Zadeh ve svých vystoupeních. Posléze chtěli kriminalizovat policisty,
kteří vedli vyšetřování daňových úniků, stíhaných Krajském soudem v Brně pod sp.zn. 46 T 5/2015. V tomto posledním
případě nenacházím spojitost s filipikami Shahrama Zadeha.
Zde je patrná rozdílnost optiky obhajoby a orgánů činných v trestním
řízení. Obhájci Shahrama Zadeha považují výpovědi svědků M.V. a Petra Pfeifera
za křivé. Jejich obrácení ovlivňováním se jim jeví jako zbytečné, protože soud
by je zcela jistě odmítl jako účelově změněné. V této souvislosti se pak
úsilí orgánů činných v trestním řízení jeví jako bránění přiblížení
křivých výpovědí k pravdě.
Zajímavé na činnosti skupiny spolupachatelů advokáta O.K. je zahájení
jejích akcí v r.2015, v době, kdy byl Shahram Zadeh ve vazbě. Nikdo
z pachatelů jej ve vazbě nenavštívil a zatím není žádný důkaz o tom, že by
pan obviněný vznik skupiny inicioval a úkoloval ji. Přesto jej žalobce žaluje
jako vedoucího skupiny. Je to stejná situace jako v procesu Krajského
soudu v Brně pod sp.zn. 46 T 5/2015,
v němž jej žalobce viní z řízení lidí, které nezná a kteří neznají
jeho.
Přímo lahůdkou je výsledek snažení obviněných členů skupiny advokáta O.K.
Podařilo se jim získat pro své cíle svědka J.D., na základě jehož křivé
výpovědi se podařilo podat trestní oznámení na policisty, kteří vyšetřovali
činnost Shahrama Zadeha. Ale před podáním trestního oznámení učinil u advokáta
prohlášení, že k tomuto jednání byl donucen. Ještě chytřeji si vedl svědek
M.V., který se svěřil přímo policii a umožnil tím nasazení sledky a technických
prostředků sledování. Činnost skupiny tak od dubna r.2016 probíhala pod
dohledem policie. Oba svědci mají zaručenu beztrestnost.
Zajímavá je také informace, že skupina advokáta O.K. měla v úmyslu
přivodit Petru Pfeiferovi trestní stíhání pro podezření, že obchoduje
s drogami. Shahram Zadeh ale údajně záměr neschválil a žádal o
zprostředkování setkání s Petrem Pfeiferem, k němuž zřejmě nedošlo.
Sledka zaznamenala setkání Shahrama Zadeha s advokátem O.K.
v r.2016 bez údaje o obsahu jejich jednání. A při domovní prohlídce se u
Shahrama Zadeha našly originály prohlášení výše uvedených svědků.
Je tedy jasné, že Shahram Zadeh měl nějaké informace o činnosti skupiny
advokáta O.K., ale nevíme, zda její činnost skutečně vyvolal a řídil nebo jen
dodatečně vzal na vědomí její výsledky. Na rozhodnutí, že byl vedoucím skupiny,
to zatím dle mého soudu nestačí. Nelze ale předjímat další vývoj: co není může
být, nebo naopak, podezření může být
vyvráceno.
V dané chvíli nezbývá než vyčkat výsledku projednání stížnosti proti
uvalení vazby, kterou podali obhájci bezprostředně po vyhlášení usnesení.
Nedělejme si iluze: o stížnosti bude rozhodovat Krajský soud v Brně. Na
vztah jeho soudců k této kauze může mít vliv solidarita s předsedou
senátu č.46T Alešem Novotným, jenž z úst Shahrama Zadeha vyslechl o své
činnosti mnoho nepříjemného. Obhájci by ovšem mohli požádat, aby o stížnosti
rozhodl jiný soud. Výsledek by však byl nejistý a rozhodování o případném
návrhu na odnětí a přikázání věci by vedlo k průtahům. Ale zaměření
pozornosti na cíl rychlého ukončení vazby je krátkozraké: především je důležitá
otázka, zda Shahram Zadeh skutečně uvedl do pohybu skupinu advokáta O.K., či
zda jen dodatečně vzal na vědomí výsledky její činnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat