„ZVORALA“ TO POLICIE

 Až do 7. července 2025, dne mých 90.narozenin, jsem si liboval, že dnem 29. ledna 2025 skončila řada článků a jiných mediálních výstupů, v nichž se donekonečna stále dokola probírala značně již vyčpělá historka o únosu bez únosců. Podle ní měl zlovolný věřitel  Jaroslav Novotný nechat unést svého dlužníka Pavla Buráně a v přítomnosti manželky Jaroslavy přimět jej nátlakem k podpisu listin, jimiž si pojistil uspokojení své pohledávky. Pavel Buráň vypráví o svém údajném zážitku tak sugestivně, že leckdo skutečně může zapochybovat o správnosti zproštění Novotných obžaloby. 

Ukončení procesí mediálních výstupů, trvajícího dva a půl roku,  mi přineslo úlevu, protože jsem nedokázal odolat pokušení upozornit na nesmysly, jež autoři vytrubovali do světa, a odpovídal jsem na ně. Využíval jsem při tom svého náskoku před ostatními publicisty: znám dokonale trestní spis, mám poznatky z určitých  vedlejších řízení a zúčastnil jsem se všech soudních jednání. 

Samozřejmě cítím nutkání ozvat se i na čerstvé projevy vyznavačů víry v únos bez únosců. Ale nehodlám jim tentokrát jejich víru vyvracet. Připouštím shodně s Ústavním soudem, že z výrokové věty pravomocného rozsudku o zproštění obžalovaných z důvodu neprokázání skutku lze s pravděpodobností blízkou nule vyvodit, že k činu přece jen mohlo dojít. Není to ale prakticky důležité, protože právní stav kauzy je takový, že k zvrácení zprošťujícího rozsudku může dojít pouze v případě, že se odněkud vynoří čtyři kajícníci, kteří se doznají ke spáchání únosu a vydírání. 

Nositel vyprávěnky o únosu bez únosců, podnikatel Pavel Buráň, zřejmě dosud silně prožívá neúspěch pokusu o odeslání věřitele Jaroslava Novotného „do tepláků“, a objednal si další vystoupení k oživení zájmu veřejnosti (nepředpokládám, že se novináři pustili do díla jen z nudy, o své vůli). Možná reagoval na nějaké dění v jiných procesech, jež se ho týkají. Nejdříve došlo k vystoupení investigativního novináře Jiřího Formana a zaníceného propagátora kouření cigaret Luboše Xavera Veselého dne 29. června 2025 v pořadu soukromé televize XTV „Jiří Forman/ Xaver s hostem" (zde), které zhlédlo 30 tis. diváků. Navázal článek ze 7.července 2025 na Parlamentních listech „Z oběti žalovaným: Případ Pavla Buráně otřásá důvěrou ve spravedlnost“ (zde), který se na pořad XTV odvolává. 

Mezi oběma výstupy jsou určité rozdíly. Především v televizním pořadu se o únosu bez únosců jedná spíše okrajově, zatímco větší pozornost se věnuje 10 milionům Kč, přijatých Robertem Šlachtou. Hlavní projevy nevole směřují k holešovskému pracovišti NCOZ a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Padají jména státního zástupce Petra Šeredy a policisty Jiřího Konvalinky. Není ale jasné, proč se jim této pozornosti dostává. Pavel Buráň čelí sice od ledna r. 2022  trestnímu stíhání pro podvod, a od prosince r. 2023 stíhání pro uplácení svědka, ale z pořadu se nedovíme, o co se vlastně jedná a jaký je vývoj těchto řízení. Autor článku na Parlamentních listech se věnuje výlučně kauze únosu bez únosců, ale všechno zlé nachází v jednání soudců olomouckého Vrchního soudu a intervenujícího státního zástupce. 

Podle mého laického názoru původci těchto mediálních kratochvílí a s nimi i Pavel Buráň podléhají optickému klamu. Na počátku ztroskotání nadějí Pavla Buráně totiž stojí práce zlínské kriminálky, která mu při rekognicích předestřela k poznávání tři občany Slovenska a pomohla mu k jejich „poznání“ jejich nenápadným označením. Jejich velitele vůbec neustanovila. Pavel Buráň spolkl návnadu: předvedené „únosce“ poznal. Není jasné, jak se k nim zlínská kriminálka dostala. U hlavního líčení to policisté  nevysvětlili. „Únosci“ si ale  užili postavení obviněných do sytosti: museli strpět domovní prohlídky v časných ranních hodinách, ztrátu zaměstnání a přátel a jiné radovánky. Rodinní příslušníci museli jako svědci cestovat k dalekému zlínskému soudu.

Pohroma vypukla s hlavním líčením. „Únosci“ tvrdošíjně zapírali. Senát předsedy Radomíra Koudely, či spíše osobně  předseda senátu se virtuózně vedenými výslechy snažil rozbít jejich alibi. Hned v prvním rozsudku zprostil pravomocně jednoho z „únosců“ obžaloby a důkazní situace se tím začala bortit. Druhým rozsudkem zprostil pravomocně  (tj. se souhlasem žalobce) obžaloby zbývající dva, protože vyšlo najevo, že v době údajného přepadení Pavla Buráně nemohli být na místě činu. Vznikla důkazní situace „únos bez únosců“. Senát Radomíra Koudely přesto poslal manžele Novotné do vězení na 7 a 4 roky. Po opuštění soudní síně mi pak pan soudce sdělil, že se cítí nešťastný, že musel  (!) vyhlásit tento rozsudek, a to hlavně kvůli paní docentce, která bude muset jít na 4 roky do vězení. Namítl jsem, že přece nemusel strkat paní docentku do vězení. Stačilo uložit jí 3 roky s podmíněným odkladem. Zarazil se, a pak pravil, že soudní rozhodnutí musí být předvídatelné. Pokud v jiných podobných kauzách se ukládají 4 roky, musel je uložit také. 

Nevím, zda předseda senátu Radomír Koudela věřil, že rozsudek o únosu bez únosů obstojí v odvolacím řízení. Neobstál. Odvolací soud vrátil věc soudu 1.stupně s doporučením na použití zásady „in dubio pro reo“. Současně nařídil nové projednání věci v jiném složení senátu. Vrchní soud v dané důkazní situaci nemohl udělat nic jiného než se zasadit o zproštění odsouzených, neboť únos bez únosců je zřejmý nesmysl.  V článku Parlamentních listů za to čelil kritice, ale ta pouze usvědčuje kritiky z neznalosti trestního řádu.

Senát Radomíra Koudely vyhověl odvolacímu soudu „obchvatem“: věc si ponechal, pouze vyměnil přísedícího, když původní přísedící se zapletl s pravomocně odsouzenými pachateli pokusu o podvod ke škodě obž. Jaroslava Novotného.   Vydal pak „podivný“ rozsudek, jímž zprostil manžele Novotné obžaloby, neboť není prokázáno, že se skutek stal. V odůvodnění ale naznačil, že správně měli být obžalovaní odsouzeni. Právní účinek má ovšem jen výroková věta. Jako laik soudím, že předseda senátu Radomír Koudela byl vystaven nějakému tlaku, ale z nepříjemné situace „vybruslil“ se ctí. Na toto téma jsem spekuloval v článku „Rozpaky soudce R“ z 30.dubna 2023 (zde). 

Pavel Buráň a jeho fanoušci by měli odvrátit zraky od olomouckých orgánů a nechat si zjistit, kde policie vzala nepravé únosce. Celým pozadím by se tak spíše měla zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jde ovšem o to, zda se podaří vyvolat její zájem. Vedoucí zlínského střediska GIBS je bývalý člen vyšetřovacího týmu a jeden z vykonavatelů rekognic přešel do služby u GIBS.  Pavlovi Buráňovi asi nezbyde, než se smířit s pokynem „vyšetřování skončilo, zapomeňte“. Nelituji ho. Psychické strádání, které vytrpěli Novotní od října 2014 do prosince 2022, bylo skutečně značné. „Únosce“ zprostil soud obžaloby dříve, ale i tak „si užili“.

==========================================================================V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je ale také novější druhý díl. 

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.