středa 15. února 2017

STÍŽNOST PANA M.S. Z 12.2.2017 NA SOUDCE KS BRNO ALEŠE NOVOTNÉHO A ALEŠE FLÍDRA



TENTO TEXT ZVEŘEJŇUJI SE SOUHLASEM STĚŽOVATELE, KTERÝ NEMÁ VLASTNÍ NÁSTROJ K ZVEŘEJNĚNÍ

Váž. titl.,
dne 10.02.2017 jsem se chtěl jako veřejnost zúčastnit jednání Krajského soudu v Brně, vedeného pod sp. zn. 46 T 5/2015. Záměru jsem věnoval velmi mnoho času a absolvoval jsem z tohoto důvodu nákladnou cestu 2x 100 km z místa bydliště. Do budovy KS v Brně jsem vstoupil s maximálním předstihem, co nejdříve to bylo možné, tedy v 07:30 hod., abych jednání nezmeškal. Začátek jednání byl avizován na 08:30 hod. Jednání však, pro mne z neznámých důvodů, začalo později a do jednací místnosti č. 362 jsem byl vpuštěn až v 08:50:56 hod. (čas dle atomových hodin, jejichž signál je přenášen rádiovým signálem. Dále jen „RC RTC“).
                V souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. jsem splnil svou oznamovací povinnost a soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem oznámil, že budu z jednání pořizovat audio záznam. Soudce Mgr. Aleš Novotný hovořil velmi potichu. Seděl jsem ve 3. řadě od ohrádky pro vyslýchané, slyšitelnost projevu soudce Mgr. Aleše Novotného byla velmi špatná. Nastavil jsem tedy parametry záznamového zařízení na vysokou citlivost a úzkou směrovost a snažil jsem se pozorně vnímat pohyb úst soudce Mgr. Aleše Novotného, abych vizuálním pozorováním alespoň částečně eliminoval jeho tichý projev.
                V čase 13min. 15sek. od začátku jednání, soudce Mgr. Aleš Novotný vyžadoval, vzhledem k výrazným změnám co se týče ve veřejnosti (jak uvedl), sdělení jmen osob z veřejnosti, které nebyly přítomny na včerejším a předvčerejším jednání. Sdělená jména paní zapisovatelka protokolovala. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil, že jsem zde nebyl, že z toho důvodu jsem povstal, ale že jde o veřejné jednání, že jsem zde jako zástupce veřejnosti, že nejsem a v žádném případě nebudu účastníkem tohoto řízení, tak nechci sdělovat své osobní citlivé údaje, že podle mne i na tomto veřejném jednání požívám ochranu osobnosti dle zákona č. 101/2000 Sb., že nechci zde přítomné široké veřejnosti a přítomným subjektům sdělovat své iniciály, své citlivé osobní údaje a nechci, aby tyto byly protokolovány. Soudce Mgr. Aleš Novotný mi sdělil, „že mám 2 možnosti. Buď sdělím mé identifikační údaje, nebo mi zamezí účast na jednání“. Díky tichému projevu soudce a hluku v mé blízkosti, jsem projevu soudce nerozuměl, za což jsem se soudci Mgr. Aleši Novotnému slušně omluvil slovy „já se moc omlouvám, ale tady byl trošku ruch, takže jsem vás neslyšel“. Soudce Mgr. Aleš Novotný mi arogantně odpověděl: „Já už se opakovat nebudu.“ Toto považuji za neuctivé, arogantní, neslušné, nemístné - nevhodné chování soudce Mgr. Aleše Novotného. Díky tomuto neuctivému, nevhodnému chování jsem se od tohoto okamžiku cítil ponížen, ignorován, byl jsem v tu chvíli bezradný, nevěděl jsem, co mám dělat, stál jsem, chvíli jsem hledal pohledem nějakou podporu / pomoc u okolo sedících osob, pak jsem se soudci Mgr. Aleši Novotnému z bezradnosti opakovaně omluvil slovy: „Já se omlouvám, ale já jsem vás neslyšel, mluvíte velmi potichu a tady je to strašně špatně slyšet a tady byl nějaký hluk vzadu.“ Soudce Mgr. Aleš Novotný mi odpověděl: „Jak jsem řekl, nevidím důvod se opakovat, řekl jsem to na začátku, ale proto, že špatně slyšíte, tak vám zopakuju ty údaje. Soud, potažmo předseda senátu, který řídí hl. líčení, musí zajistit, aby hlavnímu líčení nebyly přítomny osoby, které dosud nebyly vyslechnuty a vyslechnuty být mohou. To znamená, za této situace potřebuji vědět, o koho se jedná v jednací síni. Pokud nebudu znát nějaké údaje, které vás identifikují, tak v tom případě vám zamezím účasti u hl. líčení“. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:Ano. Jsem tady jako veřejnost, nejsem účastníkem řízení. Nemám s tím řízením nic společného a nikdy nebudu vyslýchán jako svědek, nebo jak jste říkal jako nějaká jiná osoba.Soudce Mgr. Aleš Novotný mi odpověděl:Dobře, to tvrdíte vy. Já potřebuju vědět nějaké údaje, ke kterým by se mohly strany řízení vyjádřit.“ Přemýšlel jsem, do čeho jsem se to jako veřejnost dostal a navrhl jsem soudci Mgr. Aleši Novotnému:Tak jediná možnost je tedy, že bych přistoupil k vám a ukázal vám svůj průkaz, a jestli to vám postačí, ale já nechci zveřejňovat své jméno v jednací síni, která je veřejná, kde jsou různé subjekty, různí lidé.Soudce Mgr. Aleš Novotný mi odpověděl:Já to vcelku chápu, ale ta možnost pro vás je jednoznačná. Buď budu vědět, s kým jednám, budou to vědět strany tak, aby bylo zřejmé, jestli můžete zůstat v jednací síni, nebo prostě v jednací síni zůstat nemůžete. To je celé. Já netuším, jestli nejste některý ze svědků.Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:Nejsem některý ze svědků, tak říkám, navrhuji to vyřešit tak, přijdu k vám, ukážu vám svůj průkaz.Soudce Mgr. Aleš Novotný mi odpověděl:Podívejte se, v této věci jsou osoby, které byly vyslechnuty v rámci přípravného řízení a osoby, které případně mohou být vyslechnuty v rámci hl. líčení, mohou být navrhovány stranami a podobně. To znamená, ten důvod je jediný, že potřebuji vědět a stejně tak strany trestního řízení, zdali jste osobou, která může zůstat v jednací síni“. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:Ano, jsem osobou, která může zůstat v jednací síni a dokážu vám to nějakým teda průkazem, že přijdu k vám, ukážu vám ho“. Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil: „Tak mi ukažte teda nějaký průkaz“. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:No to jsem vám říkal už 2x. Tak mám jít teda k vám?Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Říkám pojďte za mnou, předložte průkaz“. Přistoupil jsem k soudci Mgr. Aleši Novotnému, předal jsem mu občanský průkaz a sdělil jsem mu, že je ho velmi špatně slyšet vzadu, že si nepřeji, aby byly mé údaje protokolovány a že si nepřeji jejich zveřejnění. Soudce Mgr. Aleš Novotný si můj OP dlouho studoval a sdělil:Takže co se týče vás, vy jste v této věci byl vyslýchán?“ Z událostí jsem byl již ve stresu. Soudce Mgr. Aleše Novotného jsem se dotázal, „zda je to otázka“, soudce Mgr. Aleš Novotný odpovědělano, to je otázka“. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem odpověděl:Ne, ne, nebyl.Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Ze strany trestního řízení, tato osoba, která tady odmítá se identifikovat, bude někým navrhována k osobnímu slyšení, případně je zde možnost že by mohla být navrhována k osobnímu slyšení? Co se týče pana státního zástupce...“ Dále soudce Mgr. Aleš Novotný komunikoval s účastníky řízení. Některý z přítomných advokátů si mne spletl se svědkem a požadoval po mně údaje z osobního života. Upozornil jsem na mé procesní postavení, že nejsem svědek, že jsem veřejnost. Stále jsem i tomuto advokátovi opakoval, že jsem zde jako veřejnost. Onen advokát sdělil soudci, že nesouhlasí s tím, abych byl přítomen. Sdělil, jsem, že s tou věcí nemám nic společného, že jsem zde čistě jako veřejnost, čili využívám svého práva a nejsem tady s touto věcí nijak spojen, nebudu tady vyslýchán ani jako svědek, ani jako já nevím co je možné. Dále pokračovala komunikace soudce s účastníky řízení.
                V čase 22min. 42sek. od začátku jednání, soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Tímto požádám tuto osobu, aby opustila jednací síň“. Byl jsem v ten okamžik na cestě od soudce Mgr. Aleše Novotného na své místo ve 3. řadě a tichému projevu soudce jsem opět nerozuměl. Lidé z veřejnosti mi tlumočili slova soudce, že mám prý odejít. Dotázal jsem se soudce Mgr. Aleše Novotného:Jestli mi správně říkali pánové, tak, že mám opustit soudní síň?Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Přesně tak“. Dotázal jsem se soudce Mgr. Aleše Novotného:A smím se zeptat z jakého důvodu pane soudce?Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Jak jsem vám říkal na začátku. Protože nejsem schopen identifikovat vás, jestli budete nebo nebudete navrhován k osobnímu slyšení. Soud musí učinit opatření, aby takovéto osoby v jednací síni nebyly.“ Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:Ale vždyť já jsem se vám identifikoval svým občanským průkazem.“ Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Ano. Ale nikoliv stranám, takže strany netuší, jestli vás budou navrhovat k osobnímu slyšení. Můžete být navržen jako téměř kdokoliv k osobnímu slyšení. Ale já vůbec netuším, co jako osoba byste mohl mít, nebo nemohl mít s danou věcí, s obžalovanými a podobně společného. To znamená i ten údaj vy jste dal pouze předsedovi senátu k dispozici, svoje jméno a příjmení není dostatečné pro posouzení tady tohodle, žádám vás, abyste opustil jednací síň“. Již zcela bezradně jsem soudci Mgr. Aleši Novotnému sdělil:Pane soudce, ale vždyť ostatní také sdělili jenom své jméno a příjmení.“ Pán z veřejnosti dodal: „A nemusí mluvit pravdu ani“. Tento argument pána z veřejnosti jsem zopakoval a dodal jsem:A přece tím, že tady budu, tak nikdo z tědletěch právních zástupců mě už nemůže předvolat jak svědka“.  Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Vy jste nepochopil, co jsem říkal? Je to opatření předsedy senátu, opusťte jednací síň.“ Již zcela bezradný jsem soudci Mgr. Aleši Novotnému sdělil:Já s tím teda nesouhlasím a mi nezbývá, než si teda na vás stěžovat.Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Samozřejmě.“ Již zcela konsternován tím, že jsem vyhozen z veřejného jednání za odmítnutí sdělení osobních údajů všem osobám a subjektům přítomným v jednací síni, jsem soudci Mgr. Aleši Novotnému sdělil:Protože já, přece to je institut veřejnosti, aby veřejnost byla přítomna u veřejných jednání, od toho je to veřejné jednání, to je snad jediné, co je proti korupci soudců, co je proti jakékoliv kabinetní justici, to je jediný způsob a že veřejnost může být přítomna v jednací síni.“ Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Tomuto nic nebrání, za situace, kdy bude zřejmé, že nebrání vaší účasti žádná okolnost, nikdo vám v účasti bránit nebude. Vy sám cíleně maříte tuto možnost, aby bylo řečeno, že o vás nikdo nemá zájem a můžete tady zůstat. To je celé“. Soudce Mgr. Aleše Novotného jsem se tedy pln bezradnosti dotázal:Ale jak to mám tedy vyřešit, když nechci sdělovat a podle mne na to mám právo, své jméno a příjmení, což jsou podle mne citlivé údaje chráněné zákonem v této republice?Soudce Mgr. Aleš Novotný odpověděl:Já vám to neberu, pokud nechcete sdělovat, nesdělujte, ale jak říkám, zase mojí povinností je učinit opatření, aby nedošlo k tomu, o čem jsem hovořil. Za této situace, při kolizi těchto dvou zájmů, rozhoduji přece jenom v rámci řízení já. Takže vás požádám opětovně, abyste opustil jednací síň.Soudce Mgr. Aleše Novotného jsem se tedy pln zklamání dotázal:Já jsem sem jel spoustu kilometrů, kdo mi to nahradí?“ Již zcela ve stresu jsem si postupně balil věci a překotně jsem uvažoval nad vzniklou situací. Řekl jsem si, že když o mém právu zúčastnit se veřejného jednání rozhoduje soudce Mgr. Aleš Novotný na základě vyjádření přítomných právních zástupců, pokusím se požádat přímo tyto o přehodnocení jejich stanoviska. V zoufalosti jsem tedy oslovil právní zástupce slovy:Nechcete dámy a pánové změnit teda názor, že mě nebudete volat? Aby byl pan soudce teda spokojený, abych tady mohl zůstat a slyšet teda co se tu děje?“ Apeloval jsem na logiku, že nikdo z právních zástupců mě přece nezná a že právní zástupci přece musí znát svědky, které navrhovali k výpovědi. Soudce Mgr. Aleš Novotný se dotázal, „zda má zavolat justiční stráž“. Přemýšlel jsem v tom zmatku a stresu, zda se to ptá soudce mě a co mu mám na to odpovědět. Soudce Mgr. Aleš Novotný se opakovaně ptal, „zda má zavolat justiční stráž“. Opět jsem v tom zmatku, při balení si věcí (batoh, diktafony, doklady, tašku přes rameno, kameru, fotoaparát, čepici), přemýšlel, zda se to ptá soudce mě a co mu mám na to odpovědět. Soudce Mgr. Aleše Novotného jsem se pak dotázal:Jako justiční stráž, aby mě vyvedla, myslíte?Soudce Mgr. Aleš Novotný sdělil:Přesně tak“. Soudci Mgr. Aleši Novotnému jsem sdělil:Já nevím, udělejte, co uznáte za vhodné, pane soudce, ale podle mě nerozhodujete správně, protože je to moje ústavní právo být na veřejném jednání. Stejně tak jako jsou chráněny mé osobní údaje. Takže mi nezbývá, než si na vás stěžovat.“ Většina přítomných nad nesmyslným vyhozením mé osoby z jednací síně kroutila hlavou a jeden z právních zástupců, ve snaze situaci napravit, komunikoval se soudcem a pak se mě dotázal, jestli nějakým způsobem působím, nebo jsem působil u policie a nebo zda jsem se nějakým způsobem účastnil obchodování s pohonnými hmotami. Ve strachu a ve stresu jsem už zcela pominul tu absurditu, že soudce Mgr. Aleš Novotný umožnil právním zástupcům, aby mě jako zástupce veřejnosti vyslýchali a sdělil jsem, „že na obojí je má odpověď NE“. Právník pak prohlásil, že v tom případě pak nebudou mou osobu požadovat jako svědka. Pak začali i ostatní právní zástupci i státní zástupce sdělovat, že nebudou mou osobu požadovat jako svědka. Dále zkráceně - jeden právní zástupce setrval na svém stanovisku a soudce Mgr. Aleš Novotný mě z jednání opakovaně vyhodil, protože prý nejsem schopen se identifikovat, protože jsem nesdělil své jméno a příjmení. Pokusil jsem se ještě uvést „zatvrzelému“ právnímu zástupci nějaké jméno, které mě právě napadlo, soudce Mgr. Aleš Novotný mě opakovaně vyzval k opuštění jednací místnosti. Nezbylo mi tedy již nic jiného, než zcela konsternován, znechucen, vystresován a vystrašen jednací místnost opustit. Na základě mých zkušeností jsem bezprostředně šel za předsedou KS v Brně podat stížnost na soudce Mgr. Aleše Novotného. Tento mi sdělil, „že na mě nemá čas“. Dotázal jsem se ho tedy, kdo je kompetentní přijmout stížnost na soudce. Osoba, která se prezentovala jako předseda KS, mi sdělila, že tou kompetentní osobou je v kanceláři přítomná sekretářka paní „Špeldová“, která to prý se mnou sepíše. Po další diskuzi mě předseda KS nasměroval na v kanceláři přítomného místopředsedu KS, který se mi posléze představil jako pan Flídr a který mě opět odkázal na sepsání stížnosti s paní sekretářkou. Pan Flídr, společně s předsedou KS mi sdělili, že se to tak na soudě dělá, že pak bychom se dohadovali, kdo co řekl. Pánům a dámě jsem sdělil, že od počátku jednání ve věci 46 T 5/2015 mám aktivován audio záznam. Pak oba pánové kancelář opustili a paní sekretářka byla ochotna se mnou stížnost na soudce sepsat. V čase 40min. 24sek. od počátku aktivace audio záznamu (běžícího od začátku jednání soudu) do kanceláře sekretariátu předsedy KS vstoupil příslušník justiční stráže sl. č. 25053 a dotázal se paní sekretářky: „Je všechno v pořádku?“ Paní sekretářka odpověděla: „Já si myslím, že zatím ano.“ Druhý příslušník justiční stráže sl. č. 25461 stál za dveřmi kanceláře. Paní sekretářka mě požádala o osobní doklady. Sdělil jsem problematiku mé neochoty sdělit osobní údaje na jednání soudu a popsal jsem zkráceně paní sekretářce právě zažitý exces na soudním jednání 46 T 5/2015. Požadoval jsem probrání stížnosti verbálně, mluveným slovem. Paní sekretářka mě požádala o počkání mimo kancelář, že věc „vytelefonuje“. Následně jsem se na chodbě před sekretariátem telefonicky spojil s kanceláří Veřejného ochránce práv, a popsal jsem právě prožitý exces na KS v Brně. Po ukončení telefonátu s kanceláří VOP ke mně na chodbě přistoupil místopředseda KS pan Flídr a sdělil mi: „Slyšel jsem od paní sekretářky, že se mnou chcete hovořit, ale já s vámi hovořit nebudu.“ V kanceláři / sekretariátu předsedy KS, jsem si pak 2x porovnal / odsouhlasil aktuální čas 09:43:08 a 09:43:18 hod. Já jsem čas odečítal ze zařízení s RC RTC, sekretářka paní Špeldová z PC.

Za nevhodné chování soudce pana Mgr. Aleše Novotného považuji jeho ignorování špatné slyšitelnosti jeho projevu v jednací síni, kdy poté, co jsem ho na tuto skutečnost velmi slušně upozornil, soudce Mgr. Aleš Novotný mi arogantně a neuctivě odpověděl: „Já už se opakovat nebudu.“ K tomuto došlo v čase 15 min. 40 sek. od začátku jednání. Dle sdělení ostatních osob, přítomných na jednání, soudce ignoroval špatnou slyšitelnost projevů v jednací síni i v čase po mém odchodu z jednací síně, proti čemuž protestovalo několik právních zástupců.

                Za nevhodné chování soudce pana Mgr. Aleše Novotného považuji opakované vyhrožování vyloučením mé osoby z jednací síně, pokud nesdělím své osobní citlivé údaje, pokud neodhalím před všemi subjekty a osobami, přítomnými na veřejném jednání, svou identitu. Toto počínání soudce Mgr. Aleše Novotného vnímám jako jednoznačné vydírání dle znění § 175 TZ, kdy jsem byl pod pohrůžkou zbavení mého práva účasti na veřejném jednání soudu nucen odhalit svou identitu, nucen sdělit mé osobní citlivé údaje před neznámými osobami a subjekty v jednací síni.

                Za nevhodné chování soudce pana Mgr. Aleše Novotného považuji, že tento soudce mě zbavil možnosti účasti na veřejném soudním jednání, přestože jsem  o p a k o v a n ě  soudci sdělil, že jsem na jednání jako veřejnost, že nejsem s projednávanou věcí nijak spojen, že nebudu v projednávané věci vypovídat jako svědek, že nejsem účastníkem řízení, přestože jsem, ve snaze situaci vyřešit, jednoznačně a z mé iniciativy prokázal tomuto soudci mou totožnost občanským průkazem. Toto počínání soudce Mgr. Aleše Novotného vnímám jako zneužití pravomoci veřejného činitele dle znění § 158 TZ, kdy z mého verbálního projevu mluveným slovem muselo být soudci zřejmé, že zbavením mého práva účasti na veřejném soudním jednání budu strádat, že mi tím vznikne majetková i nemajetková újma a přesto tento soudce uplatnil svou pravomoc v rozporu se zákonem, v rozporu s deklarací mých základních práv a svobod.

Za nevhodné chování soudce pana Mgr. Aleše Novotného považuji, že tento soudce umožnil právním zástupcům žalovaných, aby mě tito vyslýchali, kladli mi otázky zcela soukromého a osobního charakteru, přestože jsem prokazatelně nebyl účastníkem řízení, přestože jsem byl na jednání prokazatelně přítomen pouze jako veřejnost.

Za nevhodné chování soudce pana Mgr. Aleše Novotného považuji, že tento soudce přistupoval nevyváženě k hodnocení věrohodnosti mé osoby oproti hodnocení věrohodnosti ostatních osob z řad veřejnosti. Já jsem důvěryhodně a jednoznačně prokázal tomuto soudci mou totožnost platným občanským průkazem, přestože jsem toto jako veřejnost učinit nemusel a ostatní osoby z řad veřejnosti pouze sdělili nějaká neověřená jména a příjmení, což soudci postačilo k neporušení jejich práva přítomnosti na veřejném jednání soudu.

                Za nevhodné považuji i jednání místopředsedy KS v Brně, pana JUDr. Aleše Flídra, kdy v pracovní době, určené dokonce pro styk s veřejností, odmítl se mnou projednat stížnost na soudce pana Mgr. Aleše Novotného, kdy ke mně přistoupil na chodbě soudu a doslovně mi sdělil: „Slyšel jsem od paní sekretářky, že se mnou chcete hovořit, ale já s vámi hovořit nebudu.“ Domnívám se, že bezprostřední, aktuální řešení problému, by přispělo ke kvalitě práce soudu a zvýšilo by důvěru veřejnosti v české soudce. Pokud si místopředseda soudu v pracovní době, která je dokonce vyhrazena pro styk s veřejností, dovolí sdělit produktivnímu daňovému poplatníkovi, který se přímo podílí na HDP tohoto státu a který tedy vydělává i na platy soudců, že se mnou nebude hovořit, a neuvede ani důvod, přestože byl o rozhovor slušně požádán, pak toto vnímám jako nevhodné a neuctivé chování soudce k veřejnosti. Taková nabubřelost by měla být z řad soudců vymýcena. Taková nabubřelost byla doménou totalitních komunistů. Nyní je r. 2017, tak předpokládám, že totalitním komunistickým manýrům již odzvonilo...

                Domnívám se, že v demokratickém státě není správné, aby v r. 2017 mohl soudce vyhrožovat občanovi zamezením jeho práva zúčastnit se veřejného jednání soudu, pokud občan nechce, v souladu s právem a ze zcela pochopitelných důvodů, sdělit neznámé veřejnosti, neznámým subjektům a neznámým účastníkům řízení, přítomným na veřejném jednání soudu, kde jsou ozbrojení policisté v kuklách a přilbách, své osobní citlivé údaje - jméno, příjmení a další.
Domnívám se, že v demokratickém státě není správné, aby v r. 2017 mohl soudce zamezit občanovi v jeho právu zúčastnit se veřejného jednání soudu, pokud občan jednoznačně a  o p a k o v a n ě  deklaroval své procesní postavení na veřejném jednání soudu, že je zde přítomen pouze jako veřejnost, že není s projednávanou věcí nijak spojen, že nebude v projednávané věci vypovídat jako svědek, že není účastníkem řízení, a když ještě nad rámec svých práv jednoznačně a z vlastní iniciativy prokázal tomuto soudci svou totožnost platným občanským průkazem. Při zásahu soudce do mých, tak významných práv a svobod občana z veřejnosti, jakým účast na veřejném jednání soudu bezesporu je, měl soudce před realizací opatření dle § 209 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., vnímat mé průkazné, vyčerpávající, několikrát  o p a k o v a n é  prohlášení, coby osoby z veřejnosti a nejen soudcem umožněný, vzhledem k počtu přítomných advokátů dokonce minoritní názor advokáta, že tento NEVÍ zda budu navrhován jako svědek, což zdůvodnil tím, že mu odmítám odpovědět na zcela osobní a důvěrné otázky (jako veřejnost jsem nebyl účastníku řízení povinen vůbec odpovídat). To je absurdní. To by pak znamenalo, že účastník soudního řízení může skrze takto soudcem vedený soud zamezit občanovi v jeho právu zúčastnit se veřejného jednání soudu a stačí mu k tomu pouze argumentace, že když občan z veřejnosti (který mu není povinen odpovídat) mu odmítá odpovědět na zcela osobní a důvěrné otázky, tak NEVÍ, zda ho náhodou nebude někdy po zahájení soudního řízení navrhovat jako svědka. To považuji za absurdní. Nadto se domnívám, že pokud soudce takto zneužil svou pravomoc a to na základě minoritního názoru účastníků soudního řízení, že tito NEVÍ, zda mě náhodou nebudou navrhovat jako svědka, pak tím porušil majoritní práva ostatních účastníků soudního řízení na neselektivní veřejnost soudního procesu. Dále se domnívám, že soudce Mgr. Aleš Novotný měl k dispozici seznam navržených svědků v projednávané věci a mohl tak porovnat mé údaje z předloženého OP s tímto seznamem. Domnívám se, že ze všech faktů a indicií, které měl soudce Mgr. Aleš Novotný dne 10.02.2017 k dispozici, i v porovnání s nedůvěryhodnou, neověřenou identifikací ostatních osob z veřejnosti, bylo zcela zřejmé, že jsem na soudním jednání výhradně jako veřejnost, že nejsem a nebudu účastník řízení, že nejsem a nebudu svědkem. Povinnost sdělit údaje o navrhovaných svědcích stíhá účastníky řízení a nemůže být přenášena vyhrožováním na veřejnost, která nemá s projednávanou věcí vůbec nic společného. Podle mého názoru mohl soudce vůči mé osobě realizovat opatření dle § 209 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., pouze v případě, že bych byl účastníky soudního řízení jako svědek označen a ne na základě hypotézy účastníků soudního řízení, že NEVÍ, zda budu nebo nebudu navrhován jako svědek.
V souvislosti se způsobem vedení soudního jednání dne 10.02.2017 soudcem Mgr. Alešem Novotným se nabízí i další možné varianty střetů. To například když občan z veřejnosti sdělí své jméno a příjmení, které bude nedej bože shodné se jménem navrženého svědka a tento občan z veřejnosti odmítne, v souladu s právem, předložit doklad totožnosti, odmítne jakkoliv upřesňovat svou identitu, ale jednoznačně prohlásí, že přišel na jednání pouze jako veřejnost, že není a nebude v projednávané věci svědkem. To bude soudcem Mgr. Alešem Novotným také vykázán z jednací síně? Vždyť ani ze znalosti jména a příjmení občana z veřejnosti, nemusí účastník soudního řízení vědět, zda tohoto občana nenavrhne dodatečně ke slyšení z hlediska například jeho funkce, odbornosti, znalostí, pracovního zařazení... To by se pak bez podrobné lustrace nemohl veřejného jednání zúčastnit jako veřejnost nikdo. Způsob vedení soudního jednání dne 10.02.2017 soudcem Mgr. Alešem Novotným tak dává neuctivý návod, aby občané, kteří se chtějí bez problémů zúčastnit veřejného soudního jednání, vedeného soudcem Mgr. Alešem Novotným, sdělovali pro zachování jejich práva na ochranu osobnosti smyšlená, z důvodu pravděpodobnosti shody jmen raději až bizarní jména a příjmení.

Výše popsané události mi způsobily majetkovou a nemajetkovou újmu a oslabily mou důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů v České republice. Předpokládám, že viníky jsou individuální soudci, ne systém a budu se vší rozhodností proti takovým soudcům brojit.

Přiléhavé citace a mnou vnímané poznatky z dostupných textů (Stanovisko ombudsmana sp. zn. 7243/2012/VOP ze dne 08.09.2014, stanovisko ombudsmana sp. zn. 5192/2011/VOP ze dne 02.04.2012. V těchto dokumentech jsou uvedeni autoři citací):
Veřejnost soudního jednání je jednou z esenciálních ústavně garantovaných zásad, bez jejíhož důsledného prosazování není možné si představit realizaci práva na spravedlivý proces, které je zaručeno ustanovením čl. 96 Ústavy ČR, čl. 36, resp. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nebo čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo na veřejné projednání věci je tradičně chápáno jako nástroj veřejné kontroly justice. Tohoto cíle je dosaženo přítomností veřejnosti v soudní síni. Zásada veřejnosti jednání je přitom významná jak z hlediska účastníků soudního řízení, kteří jsou přítomností veřejnosti chráněni před zneužíváním soudní moci, tak z hlediska veřejnosti samotné, která má právo vidět a slyšet (kontrolovat), jak je jménem republiky soudy vykonávána spravedlnost.
Princip veřejnosti spočívá v tom, že soudnímu projednávání věci může být v zásadě kdokoliv přítomen, i osoba na daném případu bezprostředně nezainteresovaná. Dále tento princip sleduje prvek kontroly činnosti soudů a prvek prevence. Jinak řečeno, veřejnost jednání má především umožňovat kontrolu řádného výkonu soudnictví, posouzení, jak se ze strany státu koná spravedlnost. Veřejnost jednání má zabraňovat utajené, tzv. kabinetní justici. Veřejnost soudního jednání je však zároveň zárukou soudcovské nezávislosti, neboť veřejnost se může přesvědčit o tom, že soudce nejedná a nerozhoduje pod nějakým viditelným dohledem či nátlakem. Jde o všeobecný požadavek na transparentnost soudní moci.
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/04, ze dne 8. listopadu 2005, se Ústavní soud přihlásil k tomu, že obecné právní vědomí tradičně vnímá právo na veřejné projednání věci jako nástroj veřejné kontroly justice. Účel veřejného jednání definoval Ústavní soud s odkazem na starší právní literaturu následovně: „Jest, aby se každý přesvědčiti mohl o tom, jak ze strany státu koná se spravedlnost, kteroužto kontrolou obecenstva nemožnou se stává všeliká strannost soudců.“ Tento účel veřejného projednání věci byl po dlouhou dobu v českých zemích pokládán za jediný. Z judikatury prvorepublikového československého Nejvyššího soudu se opakovaně podává, že: „Účel, který zákon ustanovením o veřejnosti hlavního líčení jedině sleduje, jest, by se soudní řízení nekonalo bez umožnění veřejné jeho kontroly. V tomto jediném účelu veřejnosti hlavního přelíčení není podle zákona rozdílu mezi řízením před porotou a před senátem a nesleduje zákon zejména ani při porotě záměr, by bylo mocným dojmem nálady posluchačstva v porotní síni působeno na porotu.“ Obdobně pak dospěl prvorepublikový Nejvyšší soud k závěru, že: „Účelem zákona je veřejná kontrolovatelnost konání spravedlnosti, souzení na bílém dni, nikterak v temnu tajnosti soudního řízení. Podává se tudíž pojem veřejnosti jako protiklad tajnosti a je jen otázkou praktikability, do jaké míry zjednán býti může obecenstvu přístup k líčení za šetření neporušitelného postulátu nepřípustnosti vlivů nepříznivě působících na zákonný postup řízení a na činitele na něm zúčastněné.
Nezávislost soudců není bezbřehá, a proto je v zájmu zachování vysokých požadavků kladených na práci soudce, jakož i důvěry veřejnosti v činnost soudů, postihovat porušení zákonů i jako kárné provinění soudců. Daný postup byl ve vztahu k opakovanému nerespektování závazného právního názoru posvěcen i kárným senátem Nejvyššího správního soudu a rovněž Ústavním soudem. Právě prostřednictvím stížností dostává předseda soudu, jako orgán státní správy soudu a současně jako kárný navrhovatel, důležitou zpětnou vazbu od veřejnosti o jednání soudců. Dle konkrétních okolností a závažnosti pochybení by měl pak přistoupit k razantním opatřením, jakými jsou výtka nebo návrh na zahájení kárného řízení. Tento postup a hodnocení stížnosti je také v souladu s ustanovením § 42 správního řádu, který počítá s principem oficiality, podle kterého má správní orgán (v daném případě orgán státní správy soudu) právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem. Při podání stížnosti na nevhodné chování soudců, je úkolem orgánu státní správy soudu posoudit jednání soudce (na které stěžovatel upozornil) dle ustanovení § 80 a § 128 zákona o soudech a soudcích, tj. z hlediska svého postavení jako kárného navrhovatele. Jak ostatně konstatoval Ústavní soud. Vylučování jakékoliv formy účasti veřejnosti musí vždy být propojeno s legitimním cílem, musí být v souladu s ustálenou judikaturou, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení.

Text z webu ombudsmana (http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2015/stiznosti-na-soudy-neubyva-plynulost-rizeni-neni-zarucena/):
NEVHODNÉ CHOVÁNÍ SOUDCŮ
Podle ochránce se soudce může vhodným způsobem dotazovat přítomných na jejich status, protože má právo zajistit, aby dosud nevyslechnutý svědek nebyl přítomen jednání. Upozornil však, že soudce nemůže zástupce veřejnosti nutit ke sdělení svého jména a příjmení nebo jiných identifikačních údajů, žádat předložení občanského průkazu a při odmítnutí ho dokonce vykázat ze soudní síně. Pro účely protokolu postačí obecné sdělení, že je někdo zástupcem veřejnosti. Zaprotokolování dobrovolně sděleného jména je však v pořádku.

Důkazy:
1)      Popis událostí, uvedený autorem této písemnosti. Výslech mé osoby ke všem skutečnostem, které by někdo rozporoval s mým tvrzením, nebo které jsem neuvedl.
2)      Audio záznam událostí ze dne 10.02.2017 od 08:50:25 do 09:43:30 hod. (codec = MP3, datový tok = 64 Kbps, vzorkovací f = 44,1 kHz, datový objem = 24,2 MB), předaný bezprostředně po incidentu dne 10.02.2017 kanceláři VOP pod označením LS_30096.MP3. Tento audio záznam byl pořízen na záznamové zařízení, nastavené na vysokou citlivost a úzkou směrovost, zařízení bylo namířeno směrem k soudci, mezerou mezi osobami sedícími v 1. řadě od ohrádky pro vyslýchané, zařízení bylo umístěno na čalouněném opěradle sedačky 2. řady od ohrádky pro vyslýchané.
3)      Duplicitní audio záznam událostí ze dne 10.02.2017 od 08:50:25 do 09:43:30 (codec = WMA, datový tok = 32 Kbps, vzorkovací f = 44,1 kHz, datový objem = 12,4 MB), předaný bezprostředně po incidentu dne 10.02.2017 kanceláři VOP pod označením WS33161.WMA. Tento audio záznam byl pořízen na všesměrové záznamové zařízení, nastavené na vysokou citlivost, zařízení bylo namířeno směrem k soudci, mezerou mezi osobami sedícími v 1. řadě od ohrádky pro vyslýchané, zařízení bylo umístěno na čalouněném opěradle sedačky 2. řady od ohrádky pro vyslýchané. Během mé cesty k soudci, jsem měl toto zařízení sebou, při rozhovoru se soudcem jsem toto zařízení položil na dokumentaci, spočívající na stole senátu. Audio záznam prokazuje velmi špatnou slyšitelnost tichého projevu soudce ve 3. řadě sedadel od ohrádky pro vyslýchané.
4)      Audio záznam jednání KS v Brně ze dne 10.02.2017 ve věci 46 T 5/2015, pořízený dle § 40 o.s.ř. na záznamové zařízení soudu.
5)      Výslech svědků, přítomných dne 10.02.2017 jednání KS v Brně ve věci 46 T 5/2015, ovšem ne jenom státních zaměstnanců soudu, jak to zpravidla při řešení stížností na soudce bývá, ale i osob z veřejnosti, kteří mohou poskytnout netendenční svědectví o postupu podáním zatíženého soudce, kteří mohou sdělit nezávislé vnímání postupu podáním zatíženého soudce z pohledu veřejnosti.
6)      Video záznam z jednání KS v Brně ze dne 10.02.2017 ve věci 46 T 5/2015, místnost č. 362, pořízený bezpečnostním kamerovým systémem, instalovaným v budově KS v Brně.

Vzhledem k velkému datovému objemu uvedených důkazů č. 2 a 3, kdy tyto nelze odeslat v souladu s pravidly spisové služby elektronickou cestou, dodám tyto důkazy subjektům na datovém médiu.


                                                                                                                                             

                                                                                                                                              

Žádné komentáře:

Okomentovat