středa 23. března 2016

KAUZA ZADEH III.

Třetí třídenní blok trestního řízení u Krajského soudu v Brně proti 15 obžalovaným, údajným pachatelům podvodného krácení daní v objemu 2,5 miliardy, z nichž hlavním viníkem má být Shahram Abdullah Zadeh (dále jen SAZ), byl zahájen podle plánu v úterý 22.března 2016, opět za nezájmu veřejnosti.

Pokračovaly výslechy obžalovaných. Proti předchozím blokům šel vývoj od „malých ryb“ směrem nahoru od příslušníků střední vrstvy obžalobou tvrzené  podvodné sítě až k druhému hlavnímu „arcilotrovi“ D.R. První den proběhl v klidu. Pouze výslech obžalovaného právníka P.D. naznačil, že žalobce nebude mít s udržením obžaloby jednoduchou práci. Pan obžalovaný přednesl prohlášení s uceleným logickým obsahem, jímž zpochybnil nejen všechny body obžaloby, ale i základní představu o existenci centrálně řízené zločinné sítě. Odmítl pak dále vypovídat s tím, že bude odpovídat na otázky při provádění důkazů.

Rušnější  byl druhý den, jehož průběh nepříznivě ovlivnily s námahou překonávané zdravotní potíže předsedy senátu. Přičítám jim zesílení projevů jeho sklonu k vrchnostenskému jednání s účastníky řízení na straně obhajoby. Hned na začátku musel čelit námitkám SAZ, jenž se opět  dožadoval přítomnosti u výslechů jemu neznámých obžalovaných, jejichž činnost měl řídit. Je to stará písnička, kterou jsem se zabýval v prvním dílu série a nemohu jinak než setrvat na částečné podpoře požadavků pana odsouzeného: samozřejmě nemůže být jako nevyslechnutý přítomen výslechům obžalovaných, ale jeho boj o právo vyjádřit se k jejich výpovědím a klást jim otázky bezprostředně po výslechu se mi jako laikovi zdá být logický a plně opodstatněný. Soudce mohl protestům obž. SAZ a D.R. předejít, kdyby je vyslechl jako první.

Nicméně předsedovi senátu se zarputilost SAZ nezamlouvala, a když vystoupil podruhé, pohrozil mu vykázáním ze soudní síně, bude-li své požadavky nadále prosazovat.

Byla to ovšem bagatelka proti dění při následujícím výslechu druhého hlavního obžalovaného D.R., který své vystoupení zahájil čtením připraveného prohlášení. V něm se přehledně a srozumitelně vyjadřoval k jednotlivým bodům obžaloby, zmiňovaným firmám a osobám. Předsedovi senátu se prohlášení nelíbilo do té míry, že je obžalovanému odebral a vrátil je až po opakovaných námitkách nejen jeho, ale i jeho obhájce Daniela Teleckého  a po důrazném vystoupení obhájkyně SAZ Aleny Kojzarové.Trval pak ale na tom, že pan obžalovaný nesmí číst z připraveného elaborátu, neboť jeho právem je pouze volná výpověď, maximálně s nahlížním do pomůcek. Ale jeho volná výpověď, prokládaná citacemi z listinných podkladů, mu stejně vadila. Opakovaně vyslýchaného přerušoval a poučoval jej, jak si má vést. D.R. v jednu chvíli poznamenal, že pan předseda mluví více než on sám. Opakovaně zdůraznil, že se cítí nevinen, ale podle obžaloby mu hrozí třináctiletý trest. Jde tedy o hluboký zásah do jeho života a proto se dožaduje práva svobodně se vyjádřit k obžalobě.Předseda senátu ale jeho tužbu zřejmě nesdílel, protože obsah výpovědi D.R. povážlivě narušoval obraz udáslostí, vytvořený obžalobou.
Takto pokračoval výslech dosti dlouho, přerušován vstupy předsedy senátu, protesty obhájce a častými poradami obhájce s obžalovaným, konanými patrně za účelem vyladění taktiky výpovědi. Posléze předseda senátu resignoval a nechal D.R. dokončit vystoupení.

Reakce předsedy senátu je srozumitelná. D.R. nemilosrdně vyvracel obžalobu jako celek i v částech, jež se týkaly jeho osobně. Popsal neprůstřelný systém sledování cisteren s pohonnými hmotami jak oznamovací povinností obchodníků a dopravců, tak evidencí a dozorem finančních a celních úřadů. Trval na tom že t.zv. „prostřední firmy“ plnily své zákonné povinnosti beze zbytku. Zboží přesně evidovaly a prodávaly pouze t.zv.oprávněným příjemcům, kteří museli obstát před úrady, aby své postavení získali. Pokud došlo k nepravostem  na úrovni t.zv. „missing traders“, bylo pochybením státních orgánů, že od nich nedokázaly daň vybrat. Zpochybnil výpovědi „spolupracujícího svědka“ Petra Pfeifera.  Potvrdil, že SAZ přišel do styku s rakouskou „prostřední firmou“ až po několika měsících od zahájení obchodování, kdy jej přivedl právě  Petr Pfeifer. Poskytnutím úvěru  vystřídal israelského investora Nadeva. Obžalovaný se dále vyjadřoval k jednotlivým osobám a firmám, jež měl řídit: namítal, že nemohl řídit lidi, kteří jej neznali a které on sám neznal. Netvrdím, že jím vytvořený obraz je v úplném souladu s obsahem vystoupení dříve vyslechnutých obžalovaných, přesto jde o vážnou kritiku obžaloby.

Po ukončení výslechu bylo řízení odročeno na dny 26.-28.dubna 2016. Zřejmě s ohledem na zdravotní potíže předsedy senátu odpadl i původně plánovaný blok ve dnech 19.-21.4.2016. Nemoc je vis maior, nezbývá, než předsedovi senátu přát brzké uzdravení.


Po třetím bloku hlavního líčení z původních plánovaných 24 dnů již nyní vypadly čtyři a z15 obžalovaných bylo vyslechnuto 10, přičemž u jednoho z nevyslechnutých možná dojde k zastavení trestního  stíhání ze zdravotních důvodů. Za obžalovanými ale čeká zástup svědků. Do bilance březnových osmi jednacích dnů hlavního líčení patří i dva podněty na vyloučení předsedy senátu pro podjatost, které čekají na posouzení ve stížnostním řízení.

Žádné komentáře:

Okomentovat