čtvrtek 30. června 2022

JAK PROTÁHNOUT SOUDNÍ PROCES

K hlavním  příčinám nespokojenosti veřejnosti se stavem justice patří úmorná délka trestních procesů. Čtenáři, kteří mi píší, většinou její příčiny nechápou a domnívají  se, že náprava by byla  možná, jen kdyby se všemocnému ministrovi spravedlnosti chtělo: stačilo by upravit právní předpisy, zavést pevné procesní lhůty, v kterých musí být věc vyřízena a začít vyhazovat soudce, kteří se loudají. Netuší, že ministr má do všemocnosti daleko a není ani jisté, že ho jejich starosti zajímají. Poukazují také na to, že obvinění, kteří musejí do nekonečna protahované řízení snášet (a s nimi jejich blízcí) v důsledku průtahů psychicky strádají. Navíc protahování soudních řízení zatěžuje stát vysokými náklady.

Jako laik, který sledoval desítky trestních řízení soudních a rozmlouval s obviněnými a jejich blízkými, samozřejmě vnímám protahování procesů jako velké zlo. Nevidím ale žádné jednoduché nápravné  řešení. Je spousta objektivních příčin, které nelze obejít a dokáží zastavit řízení i na několik měsíců. Např. svědek, na jehož výslechu trvá nadřízený soud, na několik měsíců onemocní tak, že není způsobilý výslechu ani ve formě videokonference. Za těchto okolností řízení prostě nemůže pokračovat. Častou příčinou vyvolání průtahů je přibrání znalců: je jich nedostatek, za nedodržení stanovené lhůty na vypracování znaleckého posudku se  nikdo neodváží je potrestat.

Ve výsledku půlroční přerušení řízení kvůli přibrání znalce není vůbec neobvyklé. K tomu přidejme právo obviněných a státního zástupce uplatnit opravné prostředky. Je to základní právo, které stranám řízení odebrat nelze, ale prosté odvolání proti rozsudku nalézacího soudu vyvolá  přerušení řízení na několik týdnů i měsíců a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se někdy čeká i déle než rok. Odstrašujícím příkladem může být např. „ping pong“ Obvodního soudu pro Prahu 1, Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a senátu Jaroslavy Liškové Městského soudu v Praze. Senát Obvodního soudu pro Prahu 1 vynesl odsuzující rozsudek, státní zástupce se odvolal a odvolací soud vrátil věc zpět na 1. stupeň. Tak to šlo stále dokola. Na straně nalézacího soudu se vystřídaly čtyři senáty a až ten čtvrtý našel v „sedmém kole“ řešení dle chytré horákyně, jež obžalovaným ublížilo jen nepatrně, ale vzalo jim chuť bojovat dále, a ani státní zástupce nedostal vše, co chtěl (podrobnosti jsou na mém blogu). Soudím, že náklady tohoto trestního stíhání převyšují žalovanou škodu. Boj o „prkotinu“ trval několik let. 

Jako zvláštní příčinu průtahů vidím skutečnost, že do chodu řízení  zasahuje více jedinců, vybavených právy a někdy uplatňujících subjektivní vztah k věci nebo i k protistraně. Např. jsem se opakovaně setkal v řízení o podmíněné propuštění s uplatněním práva státního zástupce na podání stížnosti proti kladnému rozhodnutí soudu. Ve většině případů stížnostní soud o měsíc později stížnost státního zástupce zamítl a žadatele nechal propustit. Nepřímo tím označil jednání státního zástupce za nedůvodné. Pokusy o kárné stíhání státních zástupců, kteří pochybnou stížností způsobili, že žadatel musel žít měsíc v nejistotě, než se pak proti jejich vůli stejně dostal na svobodu, byly vždy neúspěšné: státní zástupce uplatnil své právo a povinnost, za to ho nelze stíhat. Že někoho poškodil ? Pchá!!! 

Uplatnění práva státního zástupce může mít ale účinek vyvolání průtahů v délce několika měsíců. Spolek Chamurappi podporuje od 4.září 2021 žádost nejmenovaného odsouzeného o podmíněné propuštění u jednoho nejmenovaného soudu. Řízení má od počátku zvláštní průběh. Předseda senátu nás jako předkladatele nabídky na převzetí společenské záruky neobeslal k veřejnému zasedání. Přesto v naší nepřítomnosti žádost o podmíněné propuštění zamítl a výslovně nepřijal naši nabídku. Odmítl mi pak poslat usnesení a protokol s tím, že na to nemáme nárok. Stížnostní  soud k naší stížnosti jeho rozhodnutí zrušil a pak již jednání probíhalo v podstatě standardně. Při veřejném zasedání dne 30. prosince 2021 předseda senátu přibral znalce. 

Následovalo veřejné zasedání 30. června 2022. Znaje stanovisko vedení věznice k žádosti pana odsouzeného a se znalostí znaleckého posudku jsem se vydal k soudu s nadějí, že tam jedu naposledy, protože soud zmíněná stanoviska nemůže přejít mlčením. 

Zmýlil jsem se. Z účasti na jednání se omluvil obhájce. Ale žadatel souhlasil s tím, aby jednání proběhlo i bez něj. Pak předseda senátu oznámil, že neúčast omluvil také znalec, takže je pouze možné přečíst znalecký posudek, pokud s tím strany budou souhlasit. Nesouhlasil státní zástupce. Předsedovi senátu nezbylo než zasedání odročit na neurčito, neboť u soudu končí a případem se bude muset zabývat jeho nástupce.  Za 15 min.  bylo hotovo. Předání věci jinému soudci znamená nejen přetržku a průtahy v jednání, ale také provedení celého řízení znova od samého začátku. Kdo to zaplatí? Snad státní zástupce, který trval na svém právu? 

Není sporu o tom, že státní zástupce měl ze zákona právo trvat na přítomnosti znalce. Na druhé straně je otázka, jakou škodu by způsobil, kdyby souhlasil se čtením. Dle mého subjektivního názoru laika žádnou, protože závěry znalce by asi nerozbil, i kdyby byl přítomen. 

Z právního hlediska je jednání státního zástupce asi nenapadnutelné. Z hlediska morálního to tak jasné ale není. Pochybuji, že se státní zástupce zamyslel nad tím, jaký prožitek připraví svým jednáním žadateli, který měl důvod se domnívat, že soud na veřejném zasedání rozhodne o jeho propuštění. V tom vidím jádro pudla: mnozí státní zástupci a soudci vnímají odsouzené jako amorfní hmotu, která nic necítí a je jim vydána na milost. Stejně pohlížejí na blízké odsouzeného. Navíc si jsou vědomi beztrestnosti, zaručené nikoli zákonem, ale zvykovým právem a kastovní solidaritou. Pokud státní zástupci a soudci neztratí pocit beztrestnosti a stát nebude jejich jednání posuzovat i z hlediska dobrých mravů, mnohaletých procesů se nezbavíme. 

Předjímám otázku čtenáře: ne, nepodám návrh na kárné řízení se státním zástupcem-kazisvětem. Uplatnil své právo a nenašel by se kárný žalobce, který by ho zažaloval. Občané musí vzít na vědomí, že pokusy o obranu proti  svévoli soudců a státních zástupců jsou téměř beznadějné.

 =========================================================================

Již vyšla  „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz   nebo  info@iolympia.cz

 

3 komentáře:

  1. Tyto problémy nevznikly v ČR náhodou!
    Zadělávalo se na ně mechanickým kopírováním práva z tzv. vyspělých demokratických států (stačí vzpomenout př. ÚS Rychetského).
    Soudci a státní zástupci si velmi rychle osvojili postavení Nadobčanů, kde i jejich kritika se trestá,
    a navíc jsou obdařeni nadstandardními platy.
    Řešení se bude těžko prosazovat:
    posílení práv obžalovaných a obhajoby (možnost "krotit" soudce podáváním tzv. protižalob, návrhů na krácení platů soudců, návrhů
    na úkony, které nebude moci soudce zamítat atd.)
    Nemohu nevzpomenout jak rychle byl "prosouzen" a odsouzen D. Rath,
    který mohl na svou obhajobu dát prý 2 mil. Kč.
    Jistým řešením by byla i tzv. kvalifikovaná abolice,
    kdy prezident by měl dlouhá řízení zastavit a nemohl by se z toho "vykroutit".

    OdpovědětVymazat
  2. VAE POPULO REGI PER MAFIA IUDICIALEM

    Pokud budou voliči jenom tupé loutky a házet lístek do urny tu jednou za 4 roky a čekat, že za ně někdo, nejspíše prohnilý a úplatný politik vše vyřeší, tak se nezmění nic.
    Počátek je ve zpackané sametové revoluci, která nebyla žádnou revolucí, ale pouze trapnou komedií, kterou řídilo StB, předně podle scénáře rozdělení koryt a rozkradení státního bohatství, předunutím kapitálu do cizáckých rukou.

    Začalo to vše příslibem Mariána Čalfy Havlovi, že bude jednomyslně zvolen, když nebudou perzekuováni komunisté a nejlépe, když zůstanou na svých postech. Tak si pamatuji(bohužel smůla pro komunistickou sebranku), že soudruh Jičínský vedl neskutečné kecy o tom, jak by neplatili ani sňatky, kdyby se zrušilo vše z toho, co zde komunista napáchal.

    Páni soudci tedy zůstali na svých postech a další nehorázná tupost nastupující generace byla, že soudcům se ustavily nehorázné platy, prý aby je nepoňoukalo brát úplatky.
    Kdo pozorně i nepozorně sleduje mediální prostor, tak dobře ví, jak soudci jsou úplatní, jak podvádí, jak zatajují fakta a naopak podstrkávají falešné aliby, aby dostáli příslibu nemalého úplatku.

    Hlupák volič, který má velice omezené myšlení tomu uvěří, volil největší gaunery v polistopadové době, jako zločince Klause a Zemana a tito vlastizrádci, aby tomu nasadili korunu, tak si rozdělili sféry vlivu "Opoziční smlouvou".

    Dobytek Klaus pak udělil zločineckou amnestii, která nemá v demokratickém světě obdoby a pan Jemelík zde žvaní jak je justice prohnilá, ale byl to právě pan Jemelík, který zločineckou amnestii na svém blogu vehementně obhajoval. Když jsem ho za to kritizoval, tak se mu málem vylila žluč a kdo není líný, může si zalistovat v historii blogu pana podvraťáka. Aby tomu dal pořádný punc debility, tak se nám pan Jemelík vyfotí s gaunerem Klausem na jeho narozeninách a rozesílá to jako dárky svým příznivcům.

    Pokud tedy panu Jemelíkovi nevadí gauneři, tedy největší polistopadoví gauneři typu Klaus&Zeman, tak kde bere tu drzost se stavět do role ochránce nespravedlivých. Je to jenom výsměch. Pokud mezi námi budou lidé, tedy s myšlením degenerovaného komunisty, kterého bohužel pan Jemelík nezapře, tak se vůbec, ale vůbec nic nestane.

    Panu Jemelíkovi imponují nejen bývalí komunisté, protože sám do této sebranky patří, ale hlavně mu imponuje a vůbec nevadí agenti StB a KGB.
    Je oddaným a věrným zastáncem placeného a podotýkám, že usvedčeného agenta StB Babiše, alias Bureše.

    Kolik vynaložil slov a článků na obhajobu tohoto bolševického zmetka a agenta StB, si může opět každý, s malou pracností, na stránkách pana Jemelíka najít. Kolik srdcervoucích článků napsal pan Jemelík o "Ptačím hnízdu" a kolil ztratil přátel, tedy opravdocých přátel ne křiváků jako je on sám tím, že lez do řitního otvoru, tu Klausovi, tu Burešovi, tu Zemanovi. Prostě, kdo momentálně mlaská, mlaskal, nebo je předpoklad, že bude mlaskat u koryta.

    OdpovědětVymazat
  3. 2.
    Kdy tedy chcete věřit člověku, který by v mnohém měl pravdu, kdyby nebyla vykoupená obhajobou agentů StB. Naposledy rozesílal podpouru, další spolupracovnici StB, jako kandidátce na hrad. Mluvím o podvodnici v ERÚ paní Vitáskové. To dozajista panu Jemelíkovi přeskočilo. Pokud tedy chci podporovat nějakého a všehoschopného dovedu, tak bych si měl nejdříve přečíst jeho životopis, tedy ne ten, co si napsal sám, s patřičnou dávkou lží a polopravd, ale co napsal skutečný život.

    Pan předřečník Černík má tentokráte pravdu, když píše o justiční mafii, jako o nadobčanech. Ovšem, není nic nemožného tuto mafiánskou sebranku dát do tepláku, chce to jenom udělat opravdovou revoluci a ne Čalfovu švejkárnu, nebo přesněji bejkárnu, kdy zaručil Havlovi 100% účast bolševiků ke zvolení za prezidenta, výměnou za beztrestnost. Havel to obhajoval slovy: "Nejsme jako oni". Zapomněl dodat, jsme možná v mnohém stejní, ne-li horší. Tedy v případě Klaus+Zeman+ Babiš rozhodně. Ne že bych si nepřál Havla, ale pokud přistoupím na hru agentů StB, musí, nikoliv můžu počítat s vydíratelností.

    Do čela ÚS se postavil pan Richetský, bolševický vojenský prokurátor, kterému stačilo zahodit rudou knížku a má na doživotí postaráno o dobré koryto, nadstandartně placené. Je zajímavé, jak u něho neplatí lhůty, jak dlouho vůbec může být soudce ÚS ve funkci.
    Nepřipomíná vám to ruského careviče Vladimira Agresoroviče Putina? Ten tam bude také do doby, než ho klepne. Bohužel i zubatá se bpjí do Kremlu vlézt.

    Kolik dalších bolševických prokurátorů zůstalo na svých místech a korunu nasadil Zeman, když na návrh ministra nespravedlnosti jmenoval pana Stříže nejvyšším státním zástupcem. Opět čekatel a vyšetřovatel u vojenské prokuratury a později prokurátor(rok 1986).

    Volič si asi vedení státu bez zaprodanců s bolševickou minulostí neumí představit. Patří k nim právě i pan Jemelík.

    Semeništěm a líhní vlastizrádců byl Prognostický ústav, který jak není veřejným tajemstvím řídila StB a kteří se "úspěšně" podíleli na rozkradení tohoto státu. Mohu připomenout, kolik šlenů této Komunistické propagandistické organizace se dostalo do vedení státu, nebo na lukrativní nadstardantně placená koryta:
    Vladimír Dlouhý, Jiří Dolejš, Karel Dyba, Váslav Klaus, Tomáš Ježek, Rita Klímová, Ivan Kočárník, Karel Köchler, Valtr Komárek, Miroslav Ransdorf, Vladimír Rudlovčák, Miroslav Singer, a v neposlední řadě Miloš Zeman.

    Na vznik a práci Prognostického ústavu mlěli nezanedbatelný vlliv Sověti. Sovětské podobné akademické pracoviště zřídili v době, kdy jejich impériu vládl bývalý šéf KGB Andropov. To, že na vzniku ústavu spolupracovala sovětská tajná služba ve spolupráci s StB, je víc než pravděpodobné. Bez vlivu StB a vedeni KSČ by to bylo naprosto nemyslitelné.

    Pokud tedy semeniště vlivu bývalé KGB a StB budou stále ve vysokých a vlivných funkcích a pokud k tomu dá zelenou "blbý a tupý" český volič, tak si může pan Jemelík plácat co chce tak se vůbec nic nezmění.

    Změnit to může jedině nová a skutečná revoluce, ale na to český připosranec nemá koule a justiční i v mnohém policejní mafie o tom dobře ví. Dál tu bude oligarcha prodávat kostelecké uzeniny pochybného složení, někde na úrovni polských silničních posypových solí, ktré se přidávaly do potravin. Dál bude Babišova chemička otravovat řeku Bečvu, protože policie, státní zastupitelství a justice se bojí o koryta, protože předpokládá, že české hovádko boží hodí do urny hlasovací lístek Burešovi, protože si přečetlo bilboard: "Za Bureše bylo líp", buhužel jenom Burešovi, Schillerové, Havlíčkovi, Faltýnkovi a tak dále.

    Takže na závěr, změna je možná, stačí vyčistit Augiášův chlév.

    OdpovědětVymazat