V období od července 2022 do ledna 2023 jsem se „na
dálku“ zabýval trápením skupiny obžalovaných, jimž státní zástupce Aleš Sosík
nabídl nízké tresty, přistoupí-li na dohodu o vině a trestu, ale za nesouhlas
je potrestal senát Aleše Novotného u Krajského soudu Brno velmi vysokými
tresty. Pohoršil mě v té souvislosti případ mladé ženy, matky dvou malých dětí,
které žalobce Aleš Sosík nabídl podmíněný trest, ale odmítnutím si vysloužila
trest odnětí svobody v trvání 8,5 roku, „vylepšený“ peněžitým trestem 2,5
milionu Kč. Trestem budou v tomto případě trpět malé děti, odloučené na
dlouhou dobu od matky. Křiklavý nepoměr mezi nabídkami na dohodu a výslednými
tresty zpochybňuje uvážlivost soudu při ukládání trestů.
Předseda senátu Aleš Novotný nechal
odsouzené čekat na písemné vyhotovení rozsudku od 21.řína 2021 do 24. února
2023. Dlouhé čekání je zostřením trestu: odsouzení celou dobu žijí
v napětí, způsobeném hrozbou dlouholetým uvězněním a nemožností bránit se
odvoláním. Jako laik to považuji za psychické týrání odsouzených, kteří
odsouzením neztratili nárok na lidské zacházení.
Průtahy při dodání písemného
vyhotovení rozsudku nejsou v historii činnosti soudce Aleše Novotného
ojedinělým úkazem. Za jiný případ jej kázeňsky potrestal předseda soudu Milan
Bořek. V této věci jsem na něj podal tři podněty k vyvolání kárného
řízení. První 17.září 2022, poslední – ve formě otevřeného dopisu ministrovi
spravedlnosti Pavlu Blažkovi a předsedovi soudu Milanu Čečotkovi - 24.ledna
2023. Ničeho jsem nedosáhl, protože hříšník
měl opakované překročení procesní lhůty povoleno místopředsedou soudu Alešem
Flídrem a po ukončení jeho mandátu předsedou soudu Milanem Čečotkou. Ministerstvo spravedlnosti
provedlo v té věci šetření a tuto skutečnost potvrdilo.
Předseda soudu povoloval pokračování
průtahů ještě i po podání prvního podnětu k vyvolání kárného řízení. Jako
laik jsem usoudil, že tím na sebe vzal spoluodpovědnost za daný nešvar. Domnívám
se totiž, že předseda soudu není pouze formální figurka. Nemůže sice zasahovat
do rozhodování soudců, ale měl by dohlížet, aby jejich jednání bylo vždy v souladu
s právem a s dobrými mravy. Nadměrné průtahy při vyhotovení rozsudku jsou
v rozporu s dobrými mravy. Dospěl jsem k pochybnostem, zda
předseda soudu po této stránce dostál svým povinnostem, když trpěl pokračující
průtahy, ač na ně byl upozorněn podnětem ke kárnému řízení. Poslal jsem proto
panu ministrovi Pavlu Blažkovi jako kárnému žalobci podnět, aby z tohoto důvodu
vyvolal proti předsedovi Milanu Čečotkovi kárné řízení.
Pan ministr na podnět nereagoval. Na
základě jisté smutné zkušenosti si ovšem nejsem jist, že se mu vůbec dostal do rukou. Zápornou
odpověď mi poslala ředitelka odboru dohledu a kárné
agendy ministerstva Kateřina Skalková, která nemá pravomoc kárného žalobce (tu
má pouze ministr osobně a je nepřenosná na jiné osoby) a ani se neodvolala na
pověření ministrem či na jeho rozhodnutí. Použité formulace v jejím dopisu
na mne působí dojmem, že nezná příslušný zákon č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech
soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Z odůvodnění jsem
vyrozuměl, že povolení předsedy soudu k pokračování v průtazích jsou
tabu, čili o jejich opodstatněnosti nelze pochybovat.
Popsaná záležitost odhaluje
bezbrannost nepravomocně odsouzených proti špatnému zacházení ze strany
justice. Stále by se na ně mělo pohlížet jako na nevinné a zacházet s nimi
přiměřeně tomu. Mezi jednotlivými články procesního řetězce ale panuje shoda v ryze formálním přístupu
k nim: nejde o lidi, pouze o případy. Zaskočeni nečekanou kritikou si vykonavatelé
spravedlnosti vzájemně kryjí záda. Umožňuje jim to všudypřítomný formalismus. Nad
tím, co se děje v hlavách odsouzených, nikdo z nich nepřemýšlí. Jejich
oběti jsou proto obecně bezbranné proti jakémukoli možnému opakování špatného
zacházení s nimi v budoucnosti.
==========================================================================
V knihkupectvích jsou ještě
zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě.
Upozorňuji na zajímavé
filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v
sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí
prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.
Žádné komentáře:
Okomentovat